Od otroctví k soužití: terminologická tápání v bulharské reflexi osmanské minulosti

Title: Od otroctví k soužití: terminologická tápání v bulharské reflexi osmanské minulosti
Variant title:
  • From slavery to coexistence: terminological fumbling in Bulgaria's reflection of its Ottoman past
Author: Kouba, Miroslav
Source document: Porta Balkanica. 2017, vol. 9, iss. 1-2, pp. [5]-18
Extent
[5]-18
  • ISSN
    1804-2449
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Within discussions of the history of the Balkan nations, their Ottoman past is a period whose interpretation is characterized by a strong ethnocentric enthusiasm. The terminology that each national community traditionally uses to identify this epoch, also attests to their highly emotional evaluations. The natural linking of a particular concept with a nation's ideology is most evident in Bulgaria, where the traditional terms "Turkish slavery" and "Turkish yoke" persist in the social discourse. This terminology comes into opposition with the neutral concepts of Ottoman dominion or administration, which are used in serious historiography. Discussions of the essence of the Ottoman period in Bulgarian history thus confirm that it is still a living component of the national narrative. The confrontation between the above-mentioned interpretative models, which also appear in school curricula and textbooks, likewise provides evidence of this effect. This study specifically analyzes the spectrum of socio-cultural reflections of the Ottoman past in the context of the latest national curriculum. Within this framework, the Bulgarian Ministry of Education proposed in early 2016 the politically correct term "coexistence" of Bulgarians with Ottoman Turks. It can be said that these discussions have reopened the question of what to actually call the Ottoman period of Bulgarian history.
Osmanská minulost představuje v dějinách balkánských národů období, jehož interpretace jsou charakterizovány silným etnocentrickým zaujetím. Svědectvím emocionálních hodnocení je i terminologie, s níž dané národní společenství tuto epochu tradičně označuje. Přirozené sepětí příslušného pojmu s národní ideologií se přitom nejvýrazněji projevuje zejména v Bulharsku, kde v nejširším diskurzu přetrvává zažitý termín tureckého otroctví či jha. Tato terminologie vstupuje do opozice k neutrálním pojmům osmanská nadvláda či správa, které užívá i seriózní historiografie. Diskuze o podstatě osmanského období bulharských dějin tak potvrzují, že se jedná o dodnes živou součást národního narativu. Dokladem tohoto působení jsou konfrontace uvedených interpretačních modelů, které se dostávají i do školních osnov a učebnic. Stať proto v kontextu nových učebních plánů, v jejichž rámci navrhlo počátkem roku 2016 bulharské ministerstvo školství politicky korektní termín "společné soužití" Bulharů s osmanskými Turky, analyzuje spektrum sociokulturních reflexí osmanské minulosti.
References
[1] ANDREJČIN, L., GEORGIEV, L., ILČEV, S.a kol. (2005) Bălgarski tălkoven rečnik. Sofija: Nauka i izkustvo.

[2] ARETOV, N. (1995) Bălgarskoto văzraždane i Evropa. Sofija: Izdatelstvo "Kralica Mab".

[3] BARTMIŃSKI, J. (2009) Językowe podstawy obrazu świata. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

[4] BARTMIŃSKI, J., VAŇKOVÁ, I. (ed.) (2016) Jazyk v kontextu kultury: dvanáct statí z lublinské kognitivní etnolingvistiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum.

[5] CANEVA, M. (1976) Po stranicite na "Pod igoto". Sofija: Bălgarski pisatel.

[6] DANOVA, N. (1993) Predstavata za "drugija" na Balkanite: obrazăt na grăka v bălgarskata knižnina: ХV – sredata na ХIХ vek. Istoričeski pregled, 1993, s. 3–35.

[7] DANOVA, N. (2014) Osmanskoto vreme v bălgarskite tekstove prez XIX i XX vek. Liberalen pregled – Godišnik – 2013 (čast I). Berlin: Ekstaz, s. 105–125, [cit. 2017–4–23]. Dostupný z: http://www.librev.com/index.php/component/phocadownload/category/19-2013?...pdf.

[8] DETREZ, R. (2010) "Turcite săs sila, gărcite s kniga" Mităt za dvojnoto robstvo. In. Koleva, D., Grozev, K. (eds.). Istorija, mitologija, politika. Sofija: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski", 2010, s. 63–79.

[9] DETREZ, R. (2015) Ne tărsjat gărci, a romei da bădat. Pravoslavna kulturna obštnost v Osmanskata imperija. XV–XIX vek. Sofija: Izdatelstvo "Kralica Mab".

[10] DIMITROV, B. (2005) 12 mita v bălgarskata istorija. Sofija: Fondacija KOM.

[11] DIMITROV, B. (2016) Robstvo? Săžitelstvo? Igo e ot 1396 do 1878 g. 24chasa, 29. 01. 2016, [cit.2017–4–23]. Dostupný z: https://www.24chasa.bg/mnenia/article/5264769.

[12] GAČEV, G. (2003) Uskorenoto razvitie na kulturata. Sofija: Izdatelstvo "Zacharij Stojanov" – Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski".

[13] GENČEV, N. (1988) Bălgarskata kultura XV–XIX v. Lekcii. Sofija: Kliment Ochridski.

[14] HAVRÁNEK, B. (ed.) a kol. (1989) Slovník spisovného jazyka českého, [sv.] I–VIII. Praha: Academia.

[15] HROCH, M. (1999) V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[16] HROCH, M. (2009) Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

[17] CHRANOVA, A. (2011) Istoriografija i literatura: za socialnoto konstruirane na istoričeski ponjatija i Golemi razkazi v bălgarskata kultura XIX–XX vek. Tom 2, Životăt na tri ponjatija v bălgarskata kultura: Văzraždane. Srednovekovie. Robstvo. Sofija: Prosveta.

[18] IGGERS, G. G. (2002) Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[19] IVANOV, A. (2016) Terminăt "osmansko vladičestvo" – instrument za nacionalno otrodjavane. Pogled.info, 20. 2. 2016, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: http://pogled.info/bulgarski/terminat-osmansko-vladichestvo-instrument-za-natsionalno-otrodyavane.71704.

[20] JUNGMANN, J. (1835–1839) Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna, díl I–V. W Praze: Pomocj Českého Museum.

[21] KOCIĆ, M. (2010) Orijentalizacija materijalne kulture na Balkanu: osmanski period XV–XIX vek. Beograd: HesperiaEdu.

[22] KOLEV, V. (2008) Krajat na "turskoto robstvo" v sledosvoboždenska Bălgarija. In. Anamneza, god. III, 2008, kn. 2, s. 85–111.

[23] KOSTADINOV, K. (2016) Učebnik po rodinoznanie ot 1 до 4 klas. [Dobrič]: Izdatelstvo "Ilija Vălčev".

[24] LORY, B. (1997) Razsăždenija vărchu istoričeskija mit "Pet veka ni klacha". Istoričesko bădešte, 1997, č. 1, s. 92–98.

[25] MUTAFČIEV, P., MUTAFČIEVA, V. (1995) Istorija na bălgarskija narod: ot načenkite na čoveški život po našite zemi do Bălgarskoto văzraždane. Sofija: Marin Drinov.

[26] MUTAFČIEVA, V. (1997) Njakoi razsăždenija otnosno razsăždenijata na Bernar Lori vărchu istoričeskija mit "Pet veka ni klacha". Istoričesko bădešte, 1997, č. 2, s. 75–80.

[27] Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí (1902), díl 18. Navary-Oživnutí//. V Praze: J. Otto.

[28] PENČEV, R. (2016) Istorici: terminăt e osmansko vladičestvo. Standart.bg, 30. 1. 2016, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: http://m.standartnews.com/balgariya-obrazovanie/istoritsi_terminat_e_osmansko_vladichestvo-320287.html.

[29] PIPIN, A. N., SPASOVIČ, V. D. (1884) Istorija na bălgarskata literatura. Kjustendil: knižarnica V. D. Pobornik.

[30] RADEV, I. (ed.) (1997) Enciklopedija na bălgarskata văzroždenska literatura. Veliko Tărnovo: Izdatelstvo "Abagar".

[31] RAPACKA, J. (1997) Leksykon tradycji chorwackich. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy.

[32] "Săvmestno sažitelstvo" zamenja robstvo v klas (2016). DartsNews.bg, 26. 1. 2016, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: http://dartsnews.bg/News/32104.

[33] STICH, A. (1967) O polonismech v obrozenské češtině. Naše řeč, 50 (1967), 4, s. 226–231.

[34] Šugăr, P. (2003) Jugoiztočna Evropa pod osmansko vladičestvo (1354–1804). Sofija: Izdatelstvo "Kralica Mab".

[35] TAKOVA-MAZGAREVA, N. (2016) Tanev objasnjava razlikata meždu robstvo i săžitelstvo. Vesti.bg, 27. 1. 2016, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: https://www.vesti.bg/bulgaria/obshtestvo/tanev-obiasniava-razlikata-mezhdu-robstvo-i-syzhitelstvo-6049072.

[36] VAČKOVA, K. (1993) Opit za tipologična charakteristika na bălgarskija knižoven ezik. Slavica Slovaca, 1994, č. 2, s. 115–126.

[37] VAŇKOVÁ, I. (2016) Slovo editorky. In. BARTMIŃSKI, J., VAŇKOVÁ, I. (ed.). Jazyk v kontextu kultury: dvanáct statí z lublinské kognitivní etnolingvistiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum.

[38] VAZOV, I. (1889–1890) Pod igoto. Roman iz života na Bălgarete v prědvečerieto na osvoboždenieto. Sbornik za narodni umotvorenija, nauka i knižnina, kn. I, 1889, s. 1–176; kn. II, 1890, s. 1–162; kn. III, 1890, s. 3–50, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: http://www.promacedonia.org/sbnu/sbnu_01.pdf;

[39] VAZOV, I. (1968) Pod jařmem. Praha: Odeon.

[40] VAZOV, I. ([1898]) Pod jařmem: román z bulharského života v předvečer osvobození. V Praze: Tiskem a nákladem J. Otty.

[41] ŽELEV, Z. (2016) Karlovo, Sopot i Kalofer… na bunt sreštu "săžitelstvo"-to. Dnes.bg, 28. 1. 2016, [cit. 26. 4. 2017]. Dostupný z: http://www.dnes.bg/stranata/2016/01/28/karlovo-kalofer-sopot-na-buntsreshtu-syjitelstvo-to.291106.