Jak se oslovujeme ve spontánní komunikaci

Variant title
Addresing one another in intimate discourse
Source document: Linguistica Brunensia. 2018, vol. 66, iss. 1, pp. 31-39
Extent
31-39
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
The paper presents an analysis of forms of address in ORTOFON, the newest corpus of spontaneous spoken Czech, which is balanced in terms of gender, education (higher–lower), age (18–35, 36+) and 10 dialectal regions of childhood residence. In Czech, forms of address are signaled by grammatical means — the vocative case. Relevant instances were thus identified and divided into three groups: given names — mostly informal variants (hypocorisms), family member names and other common nouns. The conclusion mentions additional types of contact-establishing devices which are characteristic of face-to-face conversations. The corpus being balanced, it is possible to track the preferences for different forms of address in terms of sociolinguistic backgrounds. This is especially true for family member names, which are amply represented in the corpus.
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci programu Progres Q08 Český národní korpus uskutečňovaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Document
References:
[1] Clancy, Brian. 2016. Investigating Intimate Discourse. Exploring the spooken interaction of families, couples and friends . London and New York: Routledge.

[2] Čermák, František. 2001. Já vůl, ty vole / ty jsi vůl, to je vůl… Čeština doma a ve světě 1 a 2, s. 42–44.

[3] Dokulil, Miloš. 1976. Domácké podoby rodných a příbuzenských jmen na -i (y) . Naše řeč 59(1), s. 13–20.

[4] Glušač, M. – Čolić, A. M. 2017. Linguistic functions of the vocative as a morphological, syntactic and pragmatic-semantic category . Jezikoslovlje, s. 447–472.

[5] Goláňová, Hana – Kopřivová, Marie – Lukeš, David – Štěpán, Martin. 2015. Kartografické a geografické zpracování dat z mluvených korpusů . Korpus Gramatika Axiologie 12, s. 42–54.

[6] Grepl, Miroslav. 2017. Kontaktový prostředek . In: Karlík, Petr et al., eds., CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. [cit. 23.3.2018]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/KONTAKTOVÝ%20PROSTŘEDEK

[7] Hladká, Zdeňka a kol. 2005. Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS . Brno: Masarykova univerzita.

[8] Hladká, Zdeňka. – Machalová, Jana. 2011. Leni, Lenčo, Leničko, ty moje sladká písničko . Osobní dopisy jako zdroj poznání hypokoristických obměn rodných jmen. In: Rusinová, Eva, ed.: Přednášky a besedy z XLIV. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, s. 40–51.

[9] Jakobson, Roman. 1995. Lingvistika a poetika . In: Jakobson, Roman, Poetická funkce. Jinočany: H & H, s. 74–105.

[10] Jílková, Lucie. 2017. Význam a funkce slova hele v korpusu DIALOG . Nová čeština doma a ve světě 1, s. 28–38.

[11] Klimešová, Petra – Komrsková, Zuzana – Kopřivová, Marie – Lukeš, David. 2017. Avenues for research on Informal Spoken Czech Based on Avilable Corpora . In: Pęzik, Piotr – Walinski, Jacek Tadeusz, eds., Language, Corpora and Cognition. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 145–162.

[12] Knappová, Miloslava. 1989. Rodné jméno v jazyce a ve společnosti . Praha: Academia.

[13] Kneřová, Magdalena. 1995. Ke způsobům oslovování v mluvených projevech . Naše řeč 78(1), s. 36–44.

[14] Komrsková, Zuzana – Kopřivová, Marie – Lukeš, David – Poukarová, Petra – Goláňová, Hana. 2017. New Spoken Corpora of Czech: ORTOFON and DIALEKT. Jazykovedný časopis 68(2), s. 219–228.

[15] Kopřivová, Marie 2017a. Imperativy slovesa počkat a jejich úloha v organizaci diskurzu . Naše řeč 100(5), s. 281–293.

[16] Kopřivová Marie – Komrsková Zuzana – Lukeš David – Poukarová Petra. 2017b. Korpus ORAL: sestavení, lemmatizace a morfologické značkování . Korpus Gramatika Axiologie, 47–67.

[17] Machalová, Jana – Osolsobě, Klára. 2013. Hypokoristika z rodných jmen v Korpusu soukromé korespondence . In: Hladká, Zdeňka a kol. Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Brno: Masarykova univerzita, s. 33–59.

[18] Oberpfalcer, František. 1931. Domácí tvary křestních jmen, I . Naše řeč 15(8), s. 171–176.

[19] Oberpfalcer, František. 1931. Domácí tvary křestních jmen, II . Naše řeč 15(9), s. 199–204.

[20] Osolsobě, Klára. 2014. Česká morfologie a korpusy . Praha: Karolinum.

[21] Pleskalová, Jana. 2017. Hypokoristikum . In: Karlík, Petr et al., eds. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. [cit. 20.3.2018]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/HYPOKORISTIKUM

[22] Štěpán, Josef. 2008. Ty brďo! Naše řeč 91(2), s. 108–109.

[23] Cvrček, Václav – Vondřička, Pavel. 2011. SyD – Korpusový průzkum variant [online]. FF UK. Praha. Dostupné z: http://syd.korpus.cz

[24] Hladká, Zdeňka. 2006. KSK (Korpus soukromé korespondence): přepisy ručně psaných dopisů z let 1990–2004 [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupné z: http://www.korpus.cz

[25] Kopřivová, M. – Lukeš, D. – Komrsková, Z. – Poukarová, P. – Waclawičová, M. – Benešová, L. – Křen, M. 2017c. ORAL: korpus neformální mluvené češtiny , verze 1 z 2. 6. 2017 [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupné z: http://www.korpus.cz

[26] Kopřivová, M. – Komrsková, Z. – Lukeš, D. – Poukarová, P. – Škarpová, M. 2017d. ORTOFON: korpus neformální mluvené češtiny s víceúrovňovým přepisem , verze 1 z 2. 6. 2017 [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupné z: http://www.korpus.cz

[27] Korpus DIALOG 1.1 [online]. Praha: Ústav pro jazyk český, AV ČR, 2012. Dostupné z: http://ujc.dialogy.cz

[28] Křen, M. – Cvrček, V. – Čapka, T. – Čermáková, A. – Hnátková, M. – Chlumská, L. – Jelínek, T. – Kováříková, D. – Petkevič, V. – Procházka, P. – Skoumalová, H. – Škrabal, M. – Truneček, P. – Vondřička, P. – Zasina, A. 2015. SYN2015: reprezentativní korpus psané češtiny [online]. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupné z: http://www.korpus.cz