The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno

Variant title
Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 2, pp. 491-509
Extent
491-509
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
English
License: Not specified license
Abstract(s)
Archaeological research in the complex of the Brno chapter at Petrov yielded a series of greenglazed incised tiles from the ledge of a knight stove (angel the shield-bearer). The tiles were made in 1454– 1457 by a royal workshop in Buda for King Ladislaus the Posthumous. The frequency of the finds of the remains of these stoves in Brno (different types from at least eleven locations) led to the exact determination of the provenance of the Petrov series, the main objective being to contribute to a deeper knowledge of the forms of transport of luxury tile stoves at the onset of the late Middle Ages. The tiles were subjected to micropetrographic analyses, which showed that local ceramic material rich in grog was used for their manufacture. In all probability, it came from the vicinity of Petrov. Analyses of the glazes by means of XRF and SEM-EDX revealed no traces of alkali components in the green glazing on the surface of the tiles, and confirmed that primarily PbO was used as a melting agent. The specific green tint was achieved by the addition of 2–3.5 % of CuO. The tiles were fired in chamber kilns at temperatures around 1000 °C.
Z archeologického výzkumu v areálu brněnské kapituly na Petrově pochází soubor zeleně glazovaných prořezávaných kachlů z římsy tzv. rytířských kamen (anděl štítonoš), vyráběných v letech 1454–1457 budínskou královskou dílnou pro Ladislava Pohrobka. Četnost dokladů pozůstatků těchto kamen v brněnských nálezech (různé typy z nejméně jedenácti lokalit) vedla k exaktnímu ověření provenience petrského souboru s cílem přispět k hlubšímu poznání forem transportu luxusních kachlových kamen na prahu pozdního středověku. Kachle byly podrobeny mikropetrografickým rozborům, které prokázaly, že k jejich výrobě byla použita místní keramická surovina bohatá na ostřivo, jež byla s největší pravděpodobností těžena v okolí Petrova. Rozbory glazur metodami XRF a SEM-EDX odhalily, že zelená glazura na povrchu kachlů obsahuje vysoké procento PbO. Specifického zeleného odstínu bylo dosaženo přídavkem 2–3,5 % CuO. Kachle byly vypáleny v komorových pecích při teplotách kolem 1000 °C.
Summary language
Note
  • This article came into existence with the support of grant project GA17-13967S, The Sources and Distribution of Selected Commodities of Ceramic Production of the High and Late Middle Ages.
  • Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu GA17-13967S Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku.
Document
References:
[1] BALETKA, T., 2011: Olomoucká kapitula v druhé polovině 15. století . In: Kapituly v zemích Koruny české a v Uhrách ve středověku – Olomouc chapter in the second half of the fifteenth century. In: Kapituly v zemích Koruny české a v Uhrách ve středověku. Documenta Pragensia – Supplementa II, 151–159. Praha.

[2] BORSKÝ, P.–HOLUB, P.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2006: Petrské návrší v Brně – poznámky k vývoji zástavby – Petershügel in Brünn – Anmerkungen zur Bebauungsentwicklung, In: Dějiny staveb 2006. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2006, 200–212. Plzeň.

[3] BUDSKÝ, D., 2006: Metropolitní kapitula pražská jako dvůr v malém. Kariéra a vztahy v prostředí kapituly v letech 1378–1390 – Das Prager Metropolitandomkapitel als Hof im kleinen. Karriere und Verhältnisse im Millieu des Kapitels 1378–1390. In: Dvory a rezidence ve středověku, 53–86. Praha.

[4] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (Chytil, J., ed.). Brunae 1854.

[5] DVORSKÝ, F., 1908: Náměšťský okres . Brno.

[6] FLODR, M., 2010: Pamětní kniha města Brna z let 1343–1376 (1379) . Brno.

[7] GREGEROVÁ, M. et al., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska . Brno.

[8] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhacsempék magyarországon I . – Mittelaterliche Ofenkacheln in Ungarn I, Budapest Régiségei XVIII, 255–257, 291–292.

[9] HOLL, I., 1971: Közepkori kályhacsempék magyarországon II . – Mittelaterliche Ofenkacheln in Ungarn II, Budapest Régiségei XXII, 161–207.

[10] HOLL, I., 1995: Neutronenaktivierungsanalyse mittelalterlicher Ofenkacheln II , Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVII, 257–293.

[11] HOLL, I.–BALLA, M., 1994: Neutronenaktivierungsanalyse mittelalterlicher Ofenkacheln , Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVI, 381–404.

[12] JAN, L., 2013: Kapitula u sv. Petra (a Pavla) na Petrově . In: Dějiny Brna 2. Středověké město (Libor, J., ed.), 673–690. Brno.

[13] JAN, L.–PROCHÁZKA, R.–SAMEK, B., 1996: Sedm set let brněnské kapituly , 41–77. Brno.

[14] JASIOKOVÁ, M., 1993: Držitelé kanovnických domů na jižní a východní linii olomouckého Předhradí 1711–1752 . Diplomová práce obhájená na Katedře historie FF Univerzity Palackého, Olomouc.

[15] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2007: Kachlová kamna pozdního středověku v královském městě Brně – Spätmittelalteliche Kachelöfen in der Königsstadt Brünn, BMD 20, 325–380.

[16] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2010: Delfíni v renesančním Brně – Delphine im renaissacezeitlichen Brünn, BMD 23, 25–46.

[17] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspeigelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.

[18] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky . Disertační práce na ÚAM FF MU. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/dnj7u/disertace-kachle.pdf.

[19] LOSKOTOVÁ, I., 2012: Brněnské kachle se starozákonními hrdiny – Tiles with Old Testament Heroes from Brno, AH 37, 663–678.

[20] MENOUŠKOVÁ, D., 2004: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic – Non-Figural Renaissance Tiles from Dambořice, Slovácko 46, 161–181.

[21] MICHNA, P., 1972: Příspěvek historické archeologie k dějinám tzv. "královského domu" v Brně – Ein Beitrag der historischen Archäologie zur Geschichte des sogenannten "Königshauses" in Brünn, VVM XXIV, 264–269.

[22] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě – Funde von mittelalterlichen Töpferöfen in Mähren, ČMMZ 48, 57–84.

[23] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfänge der neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.

[24] POJSL, M., 2015: Počátky církevní správy na Moravě, biskupství a arcibiskupství v Olomouci . Uherské Hradiště.

[25] PROCHÁZKA, R., 1996: Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu Brno – Petrov, č. p. 2, 8. Uloženo v archivu ÚAPP Brno, č. 136/96 – I, 2–3.

[26] PROCHÁZKA, R., 1997: Brno (okr. Brno-město). Petrov 2 , PV 1993–1994, 185.

[27] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů – Zur Morphologie der böhmischen mittelalterlichen Kacheln, PA LX, 228–263.

[28] ŠRÁMEK, J., 2014: Kláštery olomoucké diecéze za episkopátu Bruna ze Schauenburka (1245–1281). Rajhradská kauza z roku 1255 . In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století (Kalous, A.– Stejskal, J.–Šrámek, J., edd.), 145–168. Olomouc.

[29] TENORA, J., 1925: Presentační právo abatyší tišnovských na proboštství u sv. Petra v Brně , Hlídka XLII, č. 2, 337–345.

[30] TENORA, J., 1934: Statek sv. Petra . Brno.

[31] VIČAR, O., 1965: Místopis Brna v polovici 14. století , BMD 7, 242–283.

[32] ZEMEK, M., 1999: Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu . Rukopis, ulož. v Zemském archivu v Opavě, pobočka Olomouc.

[33] ZLÁMAL, B., 1977: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby . Olomouc.

[34] ŽEGKLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture during the age of Reformation , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 25–112.