Horologium Gerberta z Remeše a časová klimata v raném středověku

Title: Horologium Gerberta z Remeše a časová klimata v raném středověku
Author: Otisk, Marek
Source document: Pro-Fil. 2009, vol. 10, iss. 2, pp. [23]-44
Extent
[23]-44
  • ISSN
    1212-9097
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/pf10-2-5
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII).
The fame of Gerbert of Rheims (as a pope Sylvester II.) is since middle ages connected mainly with his study of quadrivium in Spain. This paper deals with timekeeping according to Gerbert and wants to show that the ground of his conceptions and knowledge is almost certainly adopted from the tradition of Latin encyclopedists, excluding the treatise De utilitatibus astrolabii (sometimes attributed to Gerbert), which used Arabic and Latin sources. Firstly mentions of Gerbert's constructions of horology is described (part I), then Gerbert's letter to brother Adam is introduced (part II), afterwards basic timekeeping’s terms (day, night, equal and unequal hour etc.) is defined according to Latin tradition and according to author of De utilitatibus astrolabii (part III), after that follows descriptions of time zones according to Latin authorities, including Greek origin of this parallel circles (parts IV and V) and the same topic according to the oldest Arabic astrolabes and according to author of De utilitatibus astrolabii (part VI), then follows instructions for recognition of actual zone according to letter written by Gerbert and according to author of De utilitatibus astrolabii (part VII), and finally this text attempts to clarify some details of Gerbert's letter to Adam (part VIII).