Proč by se měl filozof vědy zajímat o simulace?

Title: Proč by se měl filozof vědy zajímat o simulace?
Source document: Pro-Fil. 2013, vol. 14, iss. 1, pp. [40]-47
Extent
[40]-47
  • ISSN
    1212-9097
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Proč by se měl filozof vědy zajímat o počítačové simulace? Autorka ve své práci argumentuje tezi, podle níž je počítačová simulace nejen samozřejmou součástí vědeckých metod, ale navíc má potenciál rozvíjet na poli filozofie vědy zcela nové metodologické koncepty a kategorie. Na příkladu tzv. numerického experimentu, který představuje jednu z nejčastějších podob počítačových simulací ve vědě, je ukázán jejich nejasný metodologický status. Na jedné straně lze u simulací (konkrétně numerického experimentování) sledovat vlastnosti, které jsou typické pro teoretický přístup ve vědě, na druhé straně však rovněž vystupují v roli velmi blízké empirické evidenci, čímž se naopak blíží experimentu. V textu autorka představuje zejména Humphreysovu interpretaci počítačové simulace jako hybridní kategorie, která vzbuzuje diskuzi nad založením zcela nové, simulace lépe postihující teorie vědy.
Why should a philosopher of science be interested in simulations at all? The author of the paper points out current ubiquity of computer simulation methods in science, and more importantly, their great potential for development of truly new methodological concepts and categories in theory and philosophy of science. The described example of a numerical experiment, which is one of the most used and useful forms of simulation in science, epitomizes their ambiguous methodological status. On one hand, one can clearly identify features of simulations that are obviously related to theoretical approaches in science. On the other hand, simulations often play a role similar to empirical evidence, which leads us to a conclusion that simulations might be more on the experimental side. In this paper I focus mainly on Humphreys` interpretation of simulation as a hybrid category that could arouse a call for new foundation of theory of science.
References
[1] Baudrillard, J. (1981) Simulacres et simulation. Paris: Galilée.

[2] Eco, U. (1998) Faith in Fakes. Travels in Hyperreality. London: Vintage.

[3] Frigg, R. – Reiss, J. (2009) The Philosophy of Simulation. Hot New Issues or The Same Old Stew? Synthese, 169 (3), s. 593-613. | DOI 10.1007/s11229-008-9438-z

[4] Hartmann, S. (2005) The World as a Process. Simulations in the Natural and Social Sciences. PhilSci-Archive [online].[cit. 2013-03-13] Dostupné z WWW: < http://philsci-archive.pitt.edu/id/eprint/2412 >

[5] Humphreys, P. (1995) Computational Empiricism. Foundation of Science, 1 (1), s. 119-130.

[6] Humphreys, P. (2004) Extending Ourselves. Computational Science, Empiricism, and Scientific Method. Oxford: OUP.

[7] Humphreys, P. (2009) Philosophical Novelty of Computer Simulation Methods. Synthese, 169 (3), s. 615-626.

[8] Lenhard, J. (2010) Computation and Simulation. In: Frodeman, R. et al. (eds.): The Oxford Handbook of Interdisciplinarity. Oxford University Press, 246-258.

[9] Rohrlich, F. (1991) Computer Simulation in the Physical Sciences. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, Volume 2, s. 507-518.

[10] Turkle, S. (2009) Simulation and Its Discontents. Cambridge: The MIT Press.

[11] Williams, L. – Thomas, W. (2009) The Epistemologies of Non-Forecasting Simulations. Science in Context, 22(2), s. 271-310.