Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu)

Variant title
Die Entwicklung der Besiedlung in Mähren und Schlesien (der gegenwärtige Forschungsstand)
Source document: Archaeologia historica. 1991, vol. 16, iss. [1], pp. 27-36
Extent
27-36
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu . Frýdek-Místek.

[2] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecká a Brušperska v období vrcholného feudalismu . Frýdek-Místek.

[3] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě , AH 12, 157—169.

[4] BISTŘICKÝ, J., 1985: Poznámky ke středověké kolonizaci okolí Dačic , ČMorMuz, Vědy společenské LXX, 85—102.

[5] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století , AH 9, 133—146.

[6] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci , AH 13, 155—170.

[7] BLÁHA, J.—KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče . In: Uměleckohistorický sborník, 129—160. Brno.

[8] BOHÁČ, Z., 1970: Časové vrstvy patrocinií českých měst a jejich význam pro dějiny osídlení , HG 4, 7—41.

[9] BOHÁČ, Z., 1973: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení , ČsČH XXI, 369—388.

[10] BOHÁČ, Z., 1978: K metodice studia dějin předhusitského osídlení v Čechách , HG 17, 3—63.

[11] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století , ČsČH XXXIV, 565—584.

[12] CACH, F., 1970: Nejstarší české mince I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I . Praha.

[13] CACH, F., 1972: Nejstarší české mince II. České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové . Praha.

[14] CACH, F., 1974: Nejstarší české mince III. České a moravské mince doby brakteátové . Praha.

[15] CACH, F., 1982: Nejstarší české mince IV. Dodatky . Praha.

[16] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna , ČsČH XXXII, 250—270.

[17] CORPUS 1973: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 1. Lieferung . Berlin.

[18] CORPUS 1979: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 2. Lieferung . Berlin.

[19] CORPUS 1979a: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 3. Lieferung . Berlin.

[20] CORPUS 1985: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 4. Lieferung . Berlin.

[21] ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině , Zprávy ČSSA při ČSAV XV, seš. 4—5, 50—119.

[22] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny , Studie ČSAV, č. 1. Praha.

[23] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci , ČSlM B 34, 97—113.

[24] DOLEŽEL, J., 1989: Blanenský statek olomouckého biskupství ve středověku . Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.

[25] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě . Praha.

[26] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení . Brno.

[27] DOSTÁL, B., 1987: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě v době slovanské (6.—10. století) . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 13—32. Praha.

[28] FROLEC, V., 1984: Jihomoravské vinohradnictví . Brno.

[29] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.—15. století , AH 7, 157—162.

[30] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova , PA LXXVI, 184—227.

[31] HENSEL, W., 1950: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. I . Poznaň.

[32] HENSEL, W., 1956: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. II . Poznaň.

[33] HENSEL, W., 1959: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. III . Poznaň.

[34] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1972: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. IV . Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.

[35] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1980: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. V . Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.

[36] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc . Praha.

[37] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské . Praha—Brno.

[38] HOSÁK, L., 1957: Zásady při určování směru středověkých cest , ČSPS LXV, 147—148.

[39] HOSÁK, L., 1967: Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848—1960 . Ostrava.

[40] HOSÁK, L., 1968: Místní a pomístní jména na Moravě jako historický pramen , Příloha VVM XX, č. 2.

[41] HOSÁK, L., 1970: Souvislost místních jmen a patrocinií na Moravě , ZMK ČSAV XI, 569—570.

[42] HOSÁK, L., 1972: Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel , ČMatMor XCI, 324 až 328.

[43] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L) . Praha.

[44] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ž) . Praha.

[45] HŘIBOVÁ, B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století , Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy II, 61—94.

[46] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku (súpis a historický vývin) . Bratislava.

[47] HURT, R., 1960: Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I.—II. Praha.

[48] HURT, R., 1966: Nově zjištěné velkomoravské patrocinium , ČMorMuz, Vědy společenské LI, 99—104.

[49] JELÍNKOVÁ, D., 1986: Archeologické lokality na katastru obce Mušov (10040) (okr. Břeclav) , JM 22, sv. 25, 227—242.

[50] JELÍNKOVÁ, D., 1987: Archeologické lokality na katastru obce Pasohlávky (11822) okres Břeclav , JM 23, sv. 26, 241—249.

[51] JELÍNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století) , SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.

[52] JISL, L., 1952: Slovanský kmen Holasiců ve světle archeologických nálezů , ČSlM B II, 33—64.

[53] KLANICA, Z., 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6.—13. století . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 127—133. Praha.

[54] KLÁPŠTĚ, J.—ŽEMLIČKA, J., 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy , ČsČH XXVII, 884—906.

[55] KONEČNÝ, L., 1988: K nejstarším dějinám Drnholecka , JM 24, sv. 27, 149—155.

[56] KORDIOVSKÝ, E.—UNGER, J., 1987: Přehled vývoje osídlení na území břeclavského okresu od příchodu Slovanů do roku 1980 . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 89—125. Praha.

[57] KRATOCHVÍL, Z., 1985: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (I) , Acta Sc. Nat. Brno 19/8, 1—40. Brno.

[58] KRATOCHVÍL, Z., 1985a: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (II) , Acta Sc. Nat. Brno 19/9, 1—44. Brno.

[59] KRATOCHVÍL, Z., 1987: Tierischen Knochenmaterial aus Olomouc — Pekařská Gasse (Bez. Olomouc) , PV 1985, 79—85. Brno.

[60] KUDĚLKA, Z. et al., 1977—1978: Výzkum románské architektury na Moravě I. (K výzkumnému úkolu státního planu A VIII—4—13—1/3) , SPFFBU F 21—22, 39—42.

[61] KUDĚLKA, Z. et al., 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01) , SPFFBU F 28—29, 29—41.

[62] KUDĚLKA, Z.—KALINOVÁ, A.—KONEČNÝ, L., 1982—1983: Výzkum románské architektury na Moravě III. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01) , SPFFBU F 26—27, 79—87.

[63] KUDĚLKA, Z.—KONEČNÝ, L.—SAMEK, B., 1981: Výzkum románské architektury na Moravě II. (K výzkumnému úkolu státního plánu A VIII—4—13/1—3,) SPFFBU F 25, 55—62.

[64] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Archeologické lokality na katastrech obci Popice a Pouzdřany (okres Břeclav) , JM 24, sv. 27, 201—209.

[65] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Archeologické lokality na katastru obce Ivaň (okres Břeclav) , JM 26, sv. 29, 147—155.

[66] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1966: Magyarország régészeti topográfiája 1 . Budapest.

[67] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1969: Magyarország régészeti topográfiája 2 . Budapest.

[68] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1970: Magyarország régészeti topográfiája 3 . Budapest.

[69] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1972: Magyarország régészeti topográfiája 4 . Budapest.

[70] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1979: Magyarország régészeti topográfiája 5 . Budapest.

[71] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1982: Magyarország régészeti topográfiája 6 . Budapest.

[72] MÁLEK, J., 1962: Zemské stezky na jihozápadní Moravě , ČSPS LXX, 193—197.

[73] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy , ČMorMuz, Vědy společenské LI, 153—180.

[74] MÁLEK, J., 1970: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídleni (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě) , HG 5, 79—83.

[75] MÁLEK, J., 1978: Obraz lesů jihozápadní Moravy od 16. století z dynamického hlediska , ČMorMuz, Vědy společenské LXIII, 193—222.

[76] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě , Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.

[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy.) In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zborník referátov CSSR, 94—100. Nitra.

[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanské osídlení 6.—10. století na dolní Dyji a Moravě . In: Slované 6.—10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav—Pohansko 1978, 191—204. Brno.

[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) , AH 7, 113—156.

[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 8, 41—71.

[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983a: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě , HG 21, 177—204.

[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obci v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav) , JM 21, sv. 24, 205—220.

[83] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období , AH 10, 375—393.

[84] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská . In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno-Třebíč.

[85] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 11, 25—38.

[86] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky) . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydli, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.

[87] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť , AH 12, 111—128.

[88] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243 . In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.—30. októbra 1986, 251—274. Bratislava.

[89] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.

[90] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období , ČMorMuz, Vědy společenské LXXTV, 111—120.

[91] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů , AH 14, 19—42.

[92] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989b: Vývoj osídleni Jihlavska do 13. století (Nástin) , VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.

[93] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století : In: XX. Mikulovské sympozium 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, v tisku. Praha.

[94] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek , AH 13, 217—249.

[95] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1991: Vývoj moravských a slezských hradů v období od husitských válek do roku 1526 , AH 16, v tisku.

[96] MICHNA, P. J., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přirody v Olomouci (K patnáctiletému výročí trvání organizace) , VVM XXXI, 324—335.

[97] MICHNA, P. J., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století) , ČsČH XXX, 716—744.

[98] MICHNA, P. J., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici) , Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—241.

[99] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace . In: Rodná země, 222—284. Brno.

[100] NAVRÁTIL, V., 1986: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě , HG 25, 201—231.

[101] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu . Brno.

[102] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice.) Brno.

[103] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě , AH 1, 33—48.

[104] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980 , VVM XXXIII, 129—146.

[105] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad , AH 7, 33—66.

[106] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě , AH 9, 21—37.

[107] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění . Brno.

[108] NEKUDA, V., 1987: Vývoj osídlení na Moravě v období feudalismu z hlediska historické archeologie . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 33—42. Praha.

[109] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora , AH 12, 33—46.

[110] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[111] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I . Praha.

[112] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II . Praha.

[113] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1957: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III . Praha.

[114] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1958: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV . Praha.

[115] NOVOTNÝ, B., 1980: Změny ve vývoji slovanského osídlení a pohřbíváni v 6.—12. století v poříčí řeky Dyje ve světle archeologických a písemných pramenů . In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeologie Sofia 15.—22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 109 až 119. Nitra.

[116] OPRAVIL, E., 1967: Die südmährischen Wälder im jüngeren Holozän , Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS I, sv. 3.

[117] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les na začátku kolonizace . In: Archeologický sborník, 113 až 133. Ostrava.

[118] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR—povodí Moravy a Poodří) , StAÚ Brno XI, sv. 2. Praha.

[119] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu . Warszawa—Kraków.

[120] PEŠKÁ, J., 1989: Archeologické lokality na katastru obce Šakvice (16 191), okres Břeclav , JM 25, sv. 28, 241—250.

[121] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence , AH 10, 261—271.

[122] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky , AH 11, 189—200.

[123] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky) . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245-255. Praha.

[124] PLAČEK, M., 1988: K vývoji hradů v povodí Svitavy , AH 13, 307-320.

[125] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst , AH 10, 133—142.

[126] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983—1987) , AH 13, 83—95.

[127] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku , VVM XXXV, 46—58.

[128] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách , AH 1, 145—149.

[129] SEJBAL, J., 1965: Moravská mince doby husitské . Brno.

[130] SCHULZ, J., 1968: Vývoj česko-moravsko-rakouské hranice na Landštejnsku a Novobystřicku do 2. poloviny 15. století , JM 4, 93—99.

[131] SCHULZ, J., 1974: Vývoj českomoravské zemské hranice na nejhornějším povodí Sázavy a Oslavy do 2. poloviny 14. století , JM 10, sv. 11, 34—37.

[132] SCHULZ, J., 1969: Vývoj českomoravské hranice na Popelínsku a Kunžacku do počátku 17. století , JM 5, 66—74.

[133] SKUTIL, J., 1976: Katalog moravských a slezských zemskodeskovních držitelů sestavený podle Hosákova Historického místopisu země Moravskoslezské, Praha 1938 . In: Vlastivědná ročenka okresního archívu v Blansku, 93—136. Blansko.

[134] SKUTIL, J., 1983: Moravský a slezský genealogický slovník. Heraldické a genealogické vývody (A—Be) . Brno.

[135] SMETÁNKA, Z., 1970: Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Ortswüstungen in Böhmen i. J. 1969. Archeologický výzkum zaniklých středověkých osad v Čechách v roce 1969 , ČMorMuz, Vědy společenské LV/II, 71—80.

[136] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965—1971 , AR XXIV, 417—427.

[137] SMETÁNKA, Z., 1974: Die Archäologie und das mittelalterliche Dorf in Böhmen. Rückblick, Gegenwart, Perspektive , ZAM 2, 121—127.

[138] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků) , AH 1, 1939—144.

[139] SNÁŠIL, R., 1987: Pokus o nový výklad vzniku, vývoje a funkce velkomoravské aglomerace v oblasti, uherskohradišťské . In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 149—156. Praha.

[140] SNÁŠIL, R.—PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti) , Slovácko XXIII, 9—58.

[141] SZYDŁOWSKI, J., 1974: Terytorium plemienne "Golensizi" — na podstawie nowych źródel archeologicznych . In: Archeologický sborník, 79—101. Ostrava.

[142] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní , Pravěk východní Moravy I, 88—162.

[143] ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen . Praha.

[144] ŠRÁMEK, R., 1966: Moravskoslezská místní jména s Ne-, Onomastické práce , Sborník věnovaný prof. Šmilauerovi, 97—103. Praha.

[145] ŠRÁMEK, R., 1969: K typologii moravskoslezské toponymie , Jazykovědné aktuality 2, 12—13.

[146] ŠRÁMEK, R., 1970: Problematika tvoření deminutivních místních jmen v češtině (na materiálu moravskoslezské toponymie) , Slávia 39, 377—398.

[147] ŠRÁMEK, R., 1970a: Moravskoslezská místní jména se zakončením -nice, -novice, -ňovice , Slavica Slovaca 5, 313—319.

[148] ŠRÁMEK, R., 1971: Toponymie a výzkum zaniklých osad . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl II., 57—60. Uherské Hradiště.

[149] ŠRÁMEK, R., 1977: Název města Třebíče a místní jména v jeho okolí . In: Třebíč. Dějiny města I, 177 až 181. Brno.

[150] UNGER, J., 1983: Vesnice trvale zaniklé ve 13. až 15. stol. na okrese Břeclav lokalizované archeologickými nálezy (stav k roku 1982) , HG 21, 205—216.

[151] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren , Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.

[152] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě . In: Rodná země, 207—221. Brno.

[153] UNGER, J., 1989: Počátky slovanského osídlení v povodí Harasky, okr. Břeclav , ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 99—110.

[154] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnicka v raném a vrcholném středověku . Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.

[155] VÁVRA, I., 1969: Haberská cesta , HG 3, 3—18.

[156] VERMOUZEK, R., 1982: Mikulovská cesta , JM 18, sv. 21, 86—102.

[157] VINOHRADNICTVÍ 1973: Vinohradnictví. Kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách . Brno.

[158] ZEMEK, M.—TUREK, A., 1983: Regesta listin z lichtenštejnského archívu ve Vaduzu z let 1173—1526 , SAP 33/1, 149—527.

[159] ZŘÍDKAVESELÝ, F., 1986: Využívání výpočetní techniky k archívnímu i historickému zpracování moravských knih půhonných a nálezových . In: Mikulovská sympozia. XV. MS 1985. ArchÍvy v socialistické společnosti, 240—252. Praha.

[160] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století . Opava.

[161] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách , ČsČH XXVI, 58—81.

[162] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního PoohřÍ a Českého středohoří do 14. století . Praha.

[163] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století) . Praha.