Podíl archeologického bádání na poznání středověkých dějin Moravy a Slezska

Variant title
Beitrag der Archäologie zur Erforschung der Geschichte von Mähren und Schlesien im Mittelalter
Source document: Archaeologia historica. 1992, vol. 17, iss. [1], pp. 13-19
Extent
13-19
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě , AH 12, 157—169.

[2] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století , AH 9, 133—146.

[3] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny , Studie ČSAV, č. 1. Praha.

[4] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci , ČSlM B 34, 97—113.

[5] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem , AH 12, 47—83.

[6] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc., 449—473, Brno.

[7] GEISLER, M., 1986: Holubice — pohřebiště z mladohradištního období , Fontes Archaeologiae Moravicae, Tomus XX. Brno.

[8] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici , ČSlM B 33, 211—253.

[9] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově , ČSlM B 23, 110—120.

[10] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76. Praha.

[11] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova , PA LXXVI, 184—227.

[12] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc . Praha.

[13] KLÍMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy , Památky a příroda 32, 14—21.

[14] KLÍMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě . In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219—224. Brno.

[15] KOUŘIL, P.—MĚŘÍNSKÝ, Z. PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen . In: Castrum Bene 1989. Várak a 13. században. Burgen im 13. Jahrhundert, 229—246. Gyöngyös.

[16] KRÁL, J., 1956: Středověké nálezy v Opavě , ČSlM B 5, 11—25.

[17] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II. Popská ul. a Vaškovo nám. , ČSlM B 10, 19—30.

[18] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě , ČSlM B 13, 1—8.

[19] KRÁL, J., 1971: Několik archeologických poznámek k nejstaršímu vývoji města Opavy , Slezský sborník LXIX, 90—91.

[20] KRZEMIENSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012 až 1034) , ČsČH XXV, 246—272.

[21] KRZEMIENSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039—1041) , Rozpravy ČSAV, řada společenských věd roč. 89, seš. 5. Praha.

[22] KRZEMIENSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat? , Historica XIX, 195—243.

[23] KRZEMIENSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě . Ostrava.

[24] KRZEMIENSKA, B., 1986: Břetislav I . Praha.

[25] KRZEMIENSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens in böhmischen Přemyslidenstaat , Historica XXVII, 5—59.

[26] KRZEMIENSKA, B., 1987a: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci , ČMatMor CVI, 259—268.

[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů , AH 5, 31—68.

[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy) . In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zbornik referátov ČSSR, 94—100. Nitra.

[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980b: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo , AR XXXII, 36—47.

[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) , AH 6, 147—197.

[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku. (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) , AH 7, 113—156.

[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 8, 41—71.

[33] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období , AH 10, 375—393.

[34] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská . In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.

[35] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů , PA LXXVII, 18—80.

[36] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 11, 25—38.

[37] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky) . In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.

[38] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť , AH 12, 111—128.

[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.

[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů , AH 14, 19—42.

[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Vývoj osídlení Jihlavska do 13. století (Nástin) , VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.

[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických , AH 15, 19—42.

[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu) , AH 16, 27—36.

[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století . In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225—232. Brno.

[45] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek , AH 13, 217—249.

[46] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen , ČMorMuz, Vědy společenské LXXVI, 85—106.

[47] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991a: Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských válek do 1. třetiny 16. století , AH 16, 215—232.

[48] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy , ČsČH XXX, 716—742.

[49] MICHNA, P., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci. (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici) , Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—141.

[50] MICHNA, P., 1982b: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc , VVM XXXIV, 18—26.

[51] MICHNA, P., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace . In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187—190. Praha.

[52] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace . In: Rodná země, 222—284. Brno.

[53] MICHNA, P.—POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova . Brno.

[54] NEKUDA, V., 1973: Raně středověké typy sídlištních objektů ve Mstěnicích , ČMorMuz, Vědy společenské LVIII, 77—96.

[55] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice) . Brno.

[56] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě , AH 1, 33—48.

[57] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť 10.—13. století na Moravě , AH 3, 171—182.

[58] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980 , VVM XXXIII, 129—146.

[59] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad , AH 7, 33—66.

[60] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě , AH 9, 21—37.

[61] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění . Brno.

[62] NEKUDA, V., 1985a: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů , AH 10, 33—46.

[63] NEKUDA, V., 1986: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích , ČMorMuz, Vědy společenské LXXI, 59—129.

[64] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko-archeologického studi a vesnického sídla, domu a dvora , AH 12, 33—46.

[65] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern . In: Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachtbarräumen, 701—719. Bonn.

[66] NEKUDA, V., 1988—1989: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung . In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149—162. Wien.

[67] NEKUDA, V., 1989: L'étude des villages désertés au moyen age en Moraviae (Tchécoslovaquie) , ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 161—202.

[68] NEKUDA, V., 1991: Současný stav středověké archeologie na Moravě , AH 16, 9—25.

[69] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[70] NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969—1975 . Krnov.

[71] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69. Praha.

[72] NOVOTNÝ, B., 1982: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts . Wien.

[73] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze) , AH 11, 159—169.

[74] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst , AH 10, 133—142.

[75] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu. (Z nových výzkumů 1983—1987) , AH 13, 83—95.

[76] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna , AH 14, 131—140.

[77] PROCHÁZKA, R., 1990: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov) , PV 1987, 64—65. Brno.

[78] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století . In: Urbes medii aevi, 43—51. Praha.

[79] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďáru nad Sázavou . In: Dějiny Žďáru na d Sázavou III, 231—240. Brno.

[80] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů , AR XXVII, 245—258.

[81] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě , AR XXVII, 305—317.

[82] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků) , AH 1, 139—144.

[83] STAŇA, Č., 1987: Pokračování výzkumu na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov) , PV 1985, 46—47, Brno.

[84] STAŇA, Č., 1987a: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov) , PV 1984, 38—40. Brno.

[85] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov) , PV 1986, 58—62. Brno.

[86] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy a Ostravy . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 141—149. Praha.

[87] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren , Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.

[88] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě . In: Rodná země, 207—221. Brno.

[89] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská, Země a lid. Nová řada, svazek 5 . Brno.