Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsk u (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu)

Variant title
Befestigte Sitze in Mähren und Schlesien (Entstehung, Entwicklung, Bedeutung, Funktion, zeitgenössischer Stand und Perspektive der weiteren Untersuchungen)
Source document: Archaeologia historica. 1994, vol. 19, iss. [1], pp. 121-151
Extent
121-151
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecka a Brušperska v období vrcholného feudalismu . Frýdek-Místek.

[2] BELCREDI, L., 1990: Čepička — opevnění nad klášterem Porta coeli v Tišnově-Předklášteří , ČMMZ LXXV, Vědy společenské, 99—122.

[3] BISTRICKÝ, J., 1983: Písemnosti olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka , Sborník archivních prací 33/1, 32—74.

[4] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí , AH 2, 45—58.

[5] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení Olomouckého kopce . In: Slované 6.—10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav-Pohansko 1978, 27—40. Brno.

[6] BLÁHA, J., 1980a: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů , VVM XXXII. 301—311.

[7] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století . AH 9, 133—146.

[8] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci , AH 13, 155—170.

[9] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století , ČsČH XXXIV, 565—584.

[10] BOLINA, P., 1986a: Ke vlivu biskupa Bruna ze Schaumburka na vývoj moravské hradní architektury , AH 11, 175—187.

[11] BOLINA, P., 1988: Jádro drahotušského hradu , Sborník kruhu přátel Muzea hl. města Prahy 1, 157—167.

[12] BOLINA, P.—DOLEŽEL, J., 1988: Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století , AH 13, 321—352.

[13] BÖHME, H. W., 1991: Burgen der Salierzeit in Hessen, in Rheinland-Pfalz und im Saarland . In: Burgen der Sallerzeit II, 7—80. Sigmaringen.

[14] BRACHMANN, H., 1988: Siedlung. Burg und Stadt Im Geneseprozeß der mitteleuropäischen Feudalgesellschaft . In: Familie, Staat und Gesellschaftsformation, 553 bis 560. Berlin.

[15] BRACHTL, Z.—DOHNAL, J., 1992: Středověké tvrziště v Javorníku-Vsi, okr. Šumperk, Výsledky archeologického a geofyzikálního průzkumu , VVM XLIV, 487—498.

[16] BURIAN, V., 1979: Tepenec — moravský hrad markraběte Karla . Umění XXVII, 245—249.

[17] CDB IV: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV , Praha 1962—1965 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).

[18] CEJNKOVÁ, D.—LOSKOTOVÁ, I.—PLAČEK, M., 1994: Předbežné výsledky archeologického výzkumu Špilberku . In: Sborník Brno 1247 — 750 let udělení městských výsad, v tisku. Brno.

[19] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna ČsČH XXXII, 250—270.

[20] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská . Brno.

[21] DOHNAL, V., 1985: Ranestredoveké osídlení a pocátky hradu v Olomouci , ČSIM B 34, 97—113.

[22] DOHNAL, V., 1988: Nové poznatky o předgotickém opevnění olomouckého hradu , ČSIM B 37, 226—240.

[23] DOSTÁL, B., 1961: Velkomoravská hradiště a pohřebiště a otázka moravských kmenů , Sb ČSSA při ČSAV 1. 15—20.

[24] DOSTÁL, B., 1970: K otázce velmožských dvorců u Slovanů , PA LXI, 270—278.

[25] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec . Brno.

[26] DOSTÁL, B., 1987: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě v době slovanské (6.—10. století) . In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 13—32. Praha.

[27] DOSTÁL, B., 1988: Raně městské prvky hradiště Břeclavi-Pohanska . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivedné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 146—155. Brno.

[28] EBNER, H., 1976: Die Burg als Forschungsproblem mittelalterlicher Verfassungsgeschichte . In: Die Burgen im deutschen Sprachraum I. Vorträge und Vorsehungen XIX, hrsg. H. Patze, 11—84. Sigmaringen.

[29] EIBNER, A., 1973: Der "Tabor", eine mittelalterliche Wehranlage in Gars am Kamp/Niederösterreich. Vorbericht über die Grabung . ZAM 1, 111—121

[30] ELIÁŠ, J. O., 1979: Stavební vývoj renesancního zámku v Kelci z hlediska pramenu . Sborník památkové péce v Severomoravském kraji 4, 76—108.

[31] ELIÁŠ, J. O., 1986: Pozdne gotická tvrz v Kurovicích na Holešovsku , VVM XXXVIII, 180—188.

[32] ELIÁŠ, J. O., 1994: Pozdne románský hrad ve Velkém Mezirící , VVM XLVI, 38—44.

[33] FELGENHAUER, F., 1973: Der Hausberg zu Gaiselberg. Eine Wehranlage des 12.—16. Jahrhunderts in Niederösterreich . ZAM 1, 59—97.

[34] FELGENHAUER—SCHMIEDT, S., 1969: Die keramisehen Horizonte des Hausbergs zu Geiselberg, p. B., Gänserndorf, N. Ö. , Arch A 10, 1 0—24.

[35] GARDAVSKÝ, Z., 1985: Hrad Helfenštejn (rok vyd. a místo neuv.).

[36] GOŠ, V.—KAREL, J., 1992: Tvrz v Rýmařově (okr. Bruntál) , AH 17, 225—232.

[37] GOŠ, V.—KAREL, J., 1981: Vodní tvrz v Jeseníku. Archeologický výzkum nejstarší fáze a problematika tvrzí na Jesenicku , ČSIM B 30, 227—246.

[38] GOŠ, V.—KAREL, J., 1985: Hrad Úsov — jeho úloha a význam pri kolonizaci severní Moravy ve 13. století , AH 10, 303—307.

[39] GOŠ, V.—KAREL, J., 1992: Tvrz v Rýmarove (okr. Bruntál) , AH 17, 225—232.

[40] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku . Bratislava.

[41] HAVLÍK, L., 1966: Gens Maravorum (Poznámky k vývoji gentes u Slovanů) . In: Strážnice 1946—1965. Národopisné studie, 97—152. Brno.

[42] HINZ, H., 1981: Motte und Donjon. Zur Frühgeschichte der mittelalterlichen Adelsburg . Köln.

[43] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc . Praha.

[44] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku . Praha.

[45] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století , In. Pocta Zděnku Nejedlému, Sbornik University Palackého v Olomouci, 141—151. Olomouc.

[46] HOSÁK, L., 1961—1964: Příspěvek k počátkům poddanských měst . VVM XVI. 32—49.

[47] CHOTĚBOR, P., 1982: K situaci a stavební podobě vesnických feudálních sídel , AH 7, 357—366.

[48] CHOTĚBOR, P., 1991: Venkovská feudální sídla a jejich hospodářské zázemi , AH 16, 179—190.

[49] KAREL, J.,—NOVÁK. J., 1983: Hrad Strálek na Rýmařovsku . In: Informační zpravodaj členů Sm. pobočky Čs. spol. archeologické při ČSAV prosinec, 19—30.

[50] KAŠIČKA, F., 1965: Státní hrad Bítov, pasportizace památkových objektů Jihomoravského kraje . Rkp. SÚRPMO Praha. Praha.

[51] KAŠIČKA, F., 1966: Veveří — stavebně historický průzkum hradu . Rkp. SÚRPMO Praha. Praha.

[52] KAŠIČKA, F., 1987: Státní hrad Malenovice ve stavebně historické analýze , VVM XXXIX, 196—208.

[53] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí . Praha.

[54] KLIMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy , Památky a príroda 32, 14—21.

[55] KLIMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě . In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219—224. Brno.

[56] KLIMA, B. jr., 1993: Archeologický výzkum znojemského hradu , VVM XLV, 137—154.

[57] KOHOUTEK, J., 1982: K nejstarším dějinám hradu Brumova , Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 4, 199—226.

[58] KOHOUTEK, J., 1993: První etapa archeologického výzkumu hradu Sovince , ČSIM B 42, 1—12.

[59] KOHOUTEK, J., 1993a: Drobné středověké fortifikace na Podřevnicku a jejich vztah ke kolonizačnímu procesu na jihovýchodní Moravě , AH 18, 167—179.

[60] KOHOUTEK, J., 1994: Hrady jihovýchodní Moravy , AH 19, v tisku.

[61] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy . AH 6, 239—248.

[62] KONEČNÝ, L.—KUČA, K., 1988: Zjištovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích , AH 13, 385—401.

[63] KOPPÁNY, T., 1974: A castellumtól a kastélyig . Müvészettörténeti értesítö 23, 285—299.

[64] KORDIOVSKÝ, E., 1987: Břeclavský zámek (Archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově . Mikulov.

[65] KOUŘIL, P., 1977: Opevnené sídlo Calonice kat. úz. Dalešice okres Trebíc (Príspevek k poznání opevnených sídel drobných feudálu ve stredním Pojihlaví na jz. Morave) , AH 2, 137—154.

[66] KOUŘIL, P., 1988: Hrad Vartnov a jeho postavení ve vývoji hradů na Opavsku . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivedné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 285—304. Brno.

[67] KOUŘIL, P., 1990: Fortifikační systém hradiska v Chotěbuzi-Podoboře u Českého Těšína . In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 307—326. Brno.

[68] KOUŘIL, P., 1992: Hrad Šostýn a jeho archeologický výzkum , ČSIM B 41, 196—198.

[69] KOUŘIL, P., 1992a: Kleine mittelalterliche Befestigungen in Nordmähren und in Schlesien , Burgen und Schlösser 33, 69—71.

[70] KOUŘIL, P., 1992b: Sídelní komplex Štandl-Lípina u Frýdku-Místku , AH 17, 233—243.

[71] KOUŘIL, P., 1993: Středoveká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech , AH 18, 141—150.

[72] KOUŘIL, P.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen . In: Castrum Bene 1989. Várak a 13. században. Burgen im 13. Jahrhundert, 229—246. Gyöngyös.

[73] KOUŘIL, P.—PLAČEK, M., 1985: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovska , ČSIM B 34, 114—127.

[74] KOUŘIL, P.—PLAČEK, M., 1994: Die Burgen des Bistums Vratislav (Breslau) auf dem Gebiet des tschechischen Schlesiens , Castrum Bene 3, v tisku.

[75] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1981: Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě , AH 6 253—270.

[76] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1986: Drobná středověká opevnění v Pobeskydí a otázka jejich klasifikace , ČSIM B 35, 97—138.

[77] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1987: Drobné středověké opevnění Lipina a jeho archeologický výzkum , AH 12, 375—382.

[78] KRZEMIENSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat? , Historica XIX, 195—243.

[79] KRZEMIENSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě . Ostrava.

[80] KUČERA, M., 1979: Typológia včasnostredovekého štátu na strednom Dunaji , ČsČH XXVII, 856—883.

[81] KUČERA, M., 1985: Veľká Morava a začiatky našich národných dejín , HČ XXXIII, 174—182.

[82] KUDĚLKA, Z., 1982: Stavební vývoj románského kostela v Přibyslavicích , Umění XXX, 43—50.

[83] KUDELKA, Z. a kol. (Kalinová, A.—Konečný, Ľ.—Samek, B.). 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII — 08-05/01) , SPFFBU F 28—29, 29—41.

[84] KUDELKA, Z. a kol. (Borský, P.— Konečný, L. J.—Samek, B.). 1990—1992: Výzkum románské architektury na Moravě VI , SPFFBU F 34—36, 183—204.

[85] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě 13. století . In: Umění doby posledních Přemyslovců, 181—351, Roztoky u Prahy—Praha.

[86] LECHNER, K., 1985: Die Babenberger Markgrafen und Herzoge von Österreich 976—1246 . Köln—Graz—Wien.

[87] MĚCHUROVÁ, Z., 1993: Příspěvek k poznání středověké vesnice na Moravě na příkladu zaniklých Konůvek (okr. Vyškov) , AH 18, 289—297.

[88] MENCLOVÁ, D., 1973: Príspevok k typológii hradov, zámkov a kaštielov na Slovensku . In: Pison, S., Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 397—446. Martin.

[89] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Slovanské osídlení 6.—10. století na dolní Dyji a Moravě . In: Slované 6.—10. století. Sborník referátu ze sympozia Breclav-Pohansko 1978, 191—204. Brno.

[90] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) , AH 6, 147—197.

[91] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 8, 41—71.

[92] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období , AH 10, 375—393.

[93] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská . In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.

[94] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů , PA LXXVII, 18—80.

[95] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 11, 25—38.

[96] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243 . In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.—30. októbra 1986, 251—274. Bratislava (rok neuv.).

[97] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: Vývoj osídlení v brněnské oblasti v 6.—13. století , VVM XL, 111—114.

[98] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období , ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111—120.

[99] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů , AH 14, 19—42.

[100] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (meštanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických , AH 15, 19—42.

[101] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Počátky moravských dějin . In: Za Moravu. Historická identita Moravy, 9—20. Brno (přetišteno z VVM XLII, 1990. 301—315).

[102] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: 900 let prvé historické zprávy o Brne . VVM XLIII, 281—291.

[103] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: Počátky moravských dějin . In: Morava v českém státě včera, dnes a zítra. Příspěvek k diskusi na téma: Jaký národ žije na Moravě? Sborník přednášek a hlavních diskusních příspevků, prednesených na stejnojmenné konferenci, pořádané Moravským zemským muzeem dne 16. května 1991 v Brně, 7—16. Brno.

[104] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektívy dalšího výzkumu) , Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna XI, 15—22.

[105] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993a: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě , AH 18, 99—118.

[106] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993b: Slovanské sídlište u Poštorné (okr. Břeclav) a struktura časně slovanského a předvelkomoravského osídlení na soutoku Moravy a Dyje , JM 29, sv. 32, 7—30.

[107] MĚŘÍNSKÝ, Z.—NEKUDA, R., 1994: Fortifikationen der südmährischen Städte , v tisku.

[108] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek , AH 13, 217—249.

[109] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981—1989) . Brno—Brtnice.

[110] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989a: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo) , CB 1, 229—244.

[111] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989b: Upřesnění stavebně historického vývoje brtnického zámku v gotickém období . In: Památková péče a ochrana přírody v Jihomoravském kraji. 30 let Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. 24—45. Brno.

[112] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgste narchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen , ČMMZ, Vědy společenské LXXVI, 85—106.

[113] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991a: Terénní pozůstatky fortifikačních systému v předhradí hradu Cornštejna (k. ú. Bítov, okr. Znojmo) , CB 2, 161—176.

[114] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991b: Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských válek do 1. třetiny 16. století , AH 16, 215—232.

[115] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1993: Hrad Šenkenberk a jeho úloha v kolonizaci Znojemska , AH 18, 211—223.

[116] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. stol. ve světle archeologických pramenů . In: Mikulovská sympozia 78, 67—72. Praha.

[117] MĚŘÍNSKÝ, Z.—ZUMPFE, E., 1993: Untersuchungen der Ausgrabungen in der Burg Bítov (Bez. Znaim) , AH 18, 199—209.

[118] MEYER, W., 1979: Rodung, Burg und Herrschaft . In: Burgen aus Holz und Stein. Burgenkundliches Kolloquium in Basel 1977, 43—80. Olten und Freiburg im Breisgau.

[119] MEZNÍK, J., 1992: Politika moravských markrabat Jana, Jindřicha a Jošta , Mediaevalia Historica Bohemica 2, 91—99.

[120] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století) . ČsČH XXX, 718—744.

[121] MICHNA, P., 1982a. Velkomoravská a přemyslovská Olomouc , VVM XXXIV. 18—27.

[122] MICHNA, P.—POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hrade. Archeologie a památková obnova . Brno.

[123] MIKLÓS, Zs., 1982: A Gödöllöi domvidék várai , Múzeumi füzetek 21. Aszód.

[124] MUSIL, F., 1991: Tvrz Hynčina, Ospit, Sejfy a Kirchberg (Několik místopisných poznámek) , VVM XLIII, 461—464.

[125] MUSIL, F., 1992: K soupisu moravských a slezských hrádků a tvrzí , VVM XLIV, 34—44.

[126] MUSIL, F., 1993: Několik poznámek k lokalizaci moravských Újezdů (s tvrzí) , VVM XLV, 208—209.

[127] NADOLSKI, A., 1985: Plemięta — średniowieczny gródek w ziemi chełminskiej . Warszawa—Poznań—Toruń.

[128] NEKUDA, R., 1989: Keramika z prostoru znojemského hradu , ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 137—159.

[129] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek — tvrz — dvůr — předsunutá opevnění . Brno.

[130] NEKUDA, V.—UNGER. J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[131] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69. Praha.

[132] NOVOTNÝ, B., 1977a: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu , AH 2, 211—219.

[133] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století . Praha.

[134] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu . Warszawa—Kraków.

[135] PEŠKA, J.—UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Befestigung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenburg) in Mähren , Beiträge zur Mittelalterarchäologie In Österreich 9, 139—145.

[136] PLAČEK, M., 1983: Přemyslovské hrady ve Strážnici a Uherském Ostrohu a jejich typologická příslušnost , VVM XXXV, 328—341.

[137] PLAČEK, M., 1984: K typologii hradů na moravsko-slovenském pomezí , Slovácko XXV, 1983, 63—89. Uherské Hradiště.

[138] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jeijch vzniku a existence , AH 10, 261—271.

[139] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky , AH 11, 189—200.

[140] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky) . In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245—255. Praha.

[141] PLAČEK, M., 1988: K vývoji hradů v povodí Svitavy , AH 13, 307—320.

[142] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištení středověkých komunikací , AH 15, 203—216.

[143] PLAČEK, M., 1991: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné , VVM XLIII, 145—158.

[144] PLAČEK, M., 1991a: Vztahy mezi hradním stavitelstvím moravského a rakouského horního Podyjí . In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 247—260. Brno.

[145] PLAČEK, M., 1992: Hrady středního Podyjí , AH 17, 189—204.

[146] PLAČEK, M., 1993: Nový hrad u Kopřivné , Severní Morava 65, 3—12.

[147] PLAČEK, M., 1993a: Počátky hradu Veveří , Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvku k dějinám a výstavbě Brna XI, 109—118.

[148] PLAČEK, M., 1994: Upřesnení stavebně historického vývoje jádra hradu Pernštejna ve středověku , CB 4, v tisku.

[149] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze) , AH 11, 159—170.

[150] PODBORSKY, V., 1988: Pravěké a raně historické osídlení znojemského hradu , SPFFBU E 23, 121—140.

[151] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezu . In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 407—425. Brno.

[152] POLÁČEK, L., 1990a: Újezd u Tišnova-"Hrádek". Vybavení a provoz drobného feudálního sídla , AH 15, 223—233.

[153] POLÁČEK, L., 1991: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku , AH 16, 55—72.

[154] POLÍVKA, M., 1982: Mikuláš z Husi a nižší šlechta v počátcích husitské revoluce , Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 92, seš. 1. Praha.

[155] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských . Praha.

[156] POULÍK, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení v centrální oblasti Velké Moravy , SPFFBU C 27, 25—30.

[157] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě . In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 9—80. Praha—Bratislava.

[158] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť , SlArch XXXVI, 189—216.

[159] PROCHÁZKA, R., 1978: Hlavní rysy staroslovanské opevňovací techniky na Moravě , VVM XXX, 268—279.

[160] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevnovacích konstrukcí predvelkomoravských a velkomoravských hradišt na Morave . In: Praveké a slovanské osídlení Moravy. Sborník príspevku k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288—306.

[161] PROCHÁZKA, R., 1990a: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov) , PV 1987, 64—65. Brno.

[162] PROCHÁZKA, R., 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradu 11.—12. stol. na Moravě . In: Lokalne ośrodki władzy państwowej w XI—XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, 109—141. Wroclaw.

[163] PROCHÁZKA, R.—PLACEK, M., 1984: Povrchový průzkum hradu Orlova, k. ú. Orlovice (okr. Vyškov) , PV 1982, 54—55. Brno.

[164] RATKOŠ, P., 1978: Naše sídliskové útvaru v latinskej terminológii 9.—12. storočia , AH 3, 247—254.

[165] RUTTKAY, M., 1992: Príspevok k poznaniu malých stredovekých opevnení na juhozápadnom Slovensku , AH 17, 253—262.

[166] SLÁMA, J., 1988: Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu . Praehistorica XIV. Praha.

[167] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava , Sborník společnosti přátel starožitností 2, 51—68.

[168] STAŇA, Č., 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert . In: Die Bayern und ihre Nachbarn, Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich, 157—200. Wien.

[169] STAŇA, Č., 1987: Pokračování výzkumu na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov) , PV 1985, 46—47. Brno.

[170] STAŇA, Č., 1987a: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov) , PV 1984, 38—40. Brno.

[171] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov) , PV 1986, 58—62. Brno.

[172] STAŇA, Č., 1993: Pustiměřský hrad , AH 18, 181—197.

[173] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídlište 8.—12. století ve střední Evropě . Praha.

[174] ŠAUROVÁ, D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k. ú. Nížkovice-Heršpice, okres Vyškov) , AH 2, 167—172.

[175] ŠAUROVÁ, D., 1980: Keramika z hrádku Kepkova , AH 5, 375—382.

[176] ŠTROF, A., 1984: Pravěké osídlení Hradiska u Svitávky , Regionální sborník okresu Blansko I, 30—45.

[177] TRIBULA, J.—BEDNAŘÍKOVÁ, J., 1980: Archeologický výzkum gotické tvrze v Čejkovicích (okr. Hodonín) , VVM XXXII, 202—207.

[178] TŘEŠTÍK, D., 1988: České kmeny. Historie a skutečnost jedné koncepce , Studia Mediaevalia Pragensia I, 129—143.

[179] TŘEŠTÍK, D.—POLÍVKA, M., 1984: Nástin vývoje české šlechty do konce 15. století . In: Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století, 99—133. Praha.

[180] TUREK, R., 1971: Územní předpoklady vzniku moravských údělných knížectví , SPFFBU E 16, 151—170.

[181] UNGER, J., 1982: Čtenářský ohlas na knihu V. Nekuda—J. Unger, Hrádky a tvrze na Moravě, Brno 1981 , VVM XXXIV, 222—224.

[182] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg—(Motten)—Forschungen in Südmähren , Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.

[183] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 207—221. Brno.

[184] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově . Mikulov.

[185] UNGER, J., 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov , VVM XLII, 145—156.

[186] UNGER, J., 1993: Zmeny struktury osídlení ve 12. až 14. století na jižní Morave , AH 18, 119—139.

[187] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 5 . Brno.

[188] VÍCHA, F., 1986: Nález komendy řádu německých rytířů ve Slavkově u Brna , Umění XXXIV, 363—366.

[189] WEINELT, H., 1936: Zur Burgenkunde und Siedlungsgeschichte der Hotzenplotzer Enklave , Jägerndorfer Ländchen 10, 89—93.

[190] WEINELT, H., 1937: Burgen und Siedlung in Sudetenschlesien , Schlesisches Jahrbuch 9, 33—44.

[191] WEINELT, H., 1938: Burgenbau und Kolonisation , Auslandsdeutsche Volksforschung. B. 2, Hf. 3, 366—373.

[192] ZEUNE, J., 1991: Salierzeitliche Burgen in Bayern . In: Burgen der Salierzeit II, 177—233. Sigmaringen.

[193] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do 15. století . Jeseník.

[194] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců . In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17—21. Roztoky u Prahy—Praha.

[195] ŽEMLIČKA, J., 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248—1249 a jeho sociální zázemí , ČsČH XXXIII, 564—585.

[196] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století) . Praha.

[197] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu . Praha.

[198] ŽEMLIČKA, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin , AH 16, 37—43.