Etnické trojmezí? : Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku

Variant title
Ethnische Dreischeide? : Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlesischen Grenzgebiets im Hochmittelalter
Source document: Archaeologia historica. 2003, vol. 28, iss. [1], pp. 69-111
Extent
69-111
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] APPELT, H. 1963-1968: Schlesisches Urkundenbuch I. 971-1230 . Graz-Köln.

[2] BOČEK, A. 1845: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. 1268-1293 . Olomouc.

[3] FRIEDRICH, G. (ed.) 1904-1907: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Inde ab A. DCCCV. usque ad A. MCXCVII . Praha.

[4] FRIEDRICH, G. (ed.) 1912: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. Inde ab A. MCXCVIII. usque ad A. MCCXXX . Praha.

[5] FRIEDRICH, G. (ed.) 1942: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III.1 Inde ab A. MCCXXXI. usque ad A. MCCXXXVIII . Praha.

[6] HIRSCH, H. CH. (ed.) 1936: Der Sachsenspiegel (Landrecht). In unsere heutige Muttersprache übertragen und dem deutschen Volke erklärt . Berlin-Leipzig.

[7] CHLUMECKY, P.-CHYTIL, J. 1858: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens . Im Auftrage des mährischen Landes-Ausschusses VII. 1334—1349. Brno.

[8] IRGANG, W. 1977: Schlesisches Urkundenbuch II. 1231-1250 . Wien-Köln-Graz.

[9] IRGANG, W. 1984: Schlesisches Urkundenbuch III. 1251-1266 , Köln-Wien.

[10] IRGANG, W. 1988: Schlesisches Urkundenbuch IV. 1267-1281 . Köln-Wien.

[11] IRGANG, W. 1993: Schlesisches Urkundenbuch V. 1282-1290 . Köln-Weimar-Wien.

[12] IRGANG, W. 1998: Schlesisches Urkundenbuch VI. 1291-1300 . Köln-Weimar-Wien.

[13] JIŘÍK, K. (ed.) 1967: Závěť olomouckého biskupa Bruna z roku 1267 . Ostrava.

[14] SCHMALE, F. J. (ed.) 1998: Ottonis de Sancto Blasio Chronica et Annales Marbacenses . Darmstadt.

[15] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (edd.) 1962: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1. Inde ab A. MCCXLI usque ad A. MCCLIII . Praha.

[16] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (edd.) 1974: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.1. Inde ab A. MCCLIII usque ad A. MCCLXVI . Praha.

[17] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S. (edd.) 1981: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.2. Inde ab. A. MCCLXVII usque ad A. MCCLXXVIII . Praha.

[18] BAKALA, J., 1969: Holasická provincie a formování opavského vévodství , ČSlM B18, 9-22.

[19] BAKALA, J., 1972: Počátky těžby kovů v Nízkém Jeseníku a vznik Horního Benešova , ČSlM B21, 161-179.

[20] BAKALA, J., 1973: Monopolizace tržních vztahů a mílové právo ve městech severní Moravy a Opavska do počátků 15. století , ČSlM B22, 114-133.

[21] BAKALA, J., 1973a: K otázce kontinuity v lokovaných městech opavské provincie , ČSlM B22, 50-65.

[22] BAKALA, J., 1973b: Z nejstarších dějin Orlové , in: Orlová 1223-1973, Orlová, 9-26.

[23] BAKALA, J., 1974: Počátky města Opavy , ČSlM B23, zvláštní číslo k 750. výročí města Opavy, 3-24.

[24] BAKALA, J., 1974a: Příspěvek o vývoji měšťanského patriciátu v Opavě. Opavské domy s právem k výčepu vína , ČSlM B23, 20-37.

[25] BAKALA, J., 1975: Venkovské statky měst a měšťanů na severní Moravě v předhusitské době , ČSlM B24, 106-118.

[26] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku , ČSlM B26, 97-121.

[27] BAKALA, J., 1977a: Středověké osídlení pravobřežního Ostravska , Ostrava 9, 150-186.

[28] BAKALA, J., 1982: Text nejstaršího dochovaného privilegia pro město Opavu , Ročenka Okresního archivu v Opavě, 44—47.

[29] BAKALA, J., 1982a: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu . Frýdek-Místek.

[30] BAKALA, J., 1995: K otázkám geneze městského zřízení ve Vidnavě , SlSb 93, 192-208.

[31] BAKALA, J., 1999: Zrod středověkých měst v západním Těšínsku , AHM 4, 20-27.

[32] BAUER, I.-ENDRES, W.-KERKHOFF-HADER, B.-KOCH, R.-STEPHAN, H.-G., 1986: Leitfaden zur Keramikbeschreibung (Mittelalter-Neuzeit). Terminologie-Typologie-Technologie . Kallmünz/Opf.

[33] BAXA, P.-FERUS, V., 1991: Bratislava měšťana Wocha, katalóg expozície . Bratislava.

[34] BECKMANN, B., 1975: Der Scherbenhügel in der Siegburger Aulgasse . Bonn.

[35] BECKER, U., 2002: Slovník symbolů . Praha.

[36] BEHR, H. J., 1989: Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert . München.

[37] BELCREDI, L., 1987: K počátkům středověkého osídlení na lokalitě zaniklé vsi Bystřec , ČMM 72, vědy společenské, 121-140.

[38] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.-17. století) na území města Olomouce , AH 23, s. 133-159.

[39] BLÁHA, R., 2000: Keramika 10.-13. století v severovýchodních Čechách a její vztahy k okolním oblastem , nepublikovaná diplomová práce. Brno.

[40] BOK, V.-POKORNÝ, J., 1998: Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců . Praha.

[41] BRATHER, S., 1996: "Germanische", "slawische" und "deutsche" Sachkultur des Mittelalters - Probleme ethnischer Interpretation , Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift 37, 177-216.

[42] BRESCH, J.-BUŚKO, C., 2001: Badania na Placu Sądowym (wykop Nr. IX) , in: Rynek wrocławski w świetle badań archeologicznych cz. 1, Wratislavia antiqua 3, Wrocław.

[43] BUKO, A., 1990: Ceramika wczesnopolska. Wprowadzenie do badań . Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łódź.

[44] ČERNOHORSKÝ, K., 1964: Pozoruhodný nález válcovitého poháru v Opavě , ČSlM В1З, 118-126.

[45] DANNHEIMER, H., 1973: Keramik des Mittelalters aus Bayern. Ein Katalog . Kallmünz/Opf.

[46] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku. 10. až první polovina 13. století . Olomouc.

[47] DOLEŽEL, J., 1998: Dvě středověké keramické imitace. K odrazu dálkových kontaktů v místní materiální kultuře středověké Moravy , in: Ve službách archeologie. Sborník k 60. narozeninám RNDr. Vladimíra Haška, DrSc., Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 10, 49-65.

[48] DRALLE, L., 1991: Die Deutschen in Ostmittel- und Osteuropa . Darmstadt.

[49] ERLEN, P., 1992: Europäischer Landesausbau und mittelalterliche deutsche Ostsiedlung. Ein struktureller Vergleich zwischen Südwestfrankreich, den Niederlanden und dem Ordensland Preussen . Marburg.

[50] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Kleingefäße , in: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittelalter-Neuzeit. Wien.

[51] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1993: Die Sachkultur des Mittelalters im Lichte der archäologischen Funde . Frankfurt am Main-Berlin-Bern-New York-Paris-Wien.

[52] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1996: Niederösterreichische Keramik des 12. und 13. Jahrhunderts , Pravěk NŘ 6, 229-240.

[53] GOERLITZ, T., 1937: Das flämische und das fränkische Recht in Schlesien und ihr Widerstand gegen das sächsische Recht , ZRG GA 57, 138-181.

[54] GOŠ, V.-NOVÁK, J.-KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova , PA 76, 184-227.

[55] GRÖNKE, H.-J., 2000: Ausgrabungen im mittelalterlichen Stadtkern von Nordhausen, Pfaffengasse , Ausgrabungen und Funde im Freistadt Thüringen 5, 43-50.

[56] GROSS, U., 1991: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckarmündung und Schwäbischer Alb . Stuttgart.

[57] GROSS, U., 1991a: Die Bügelkanne, eine Hauptform der süddeutschen Keramik des Hoch- und Spätmittelallers , Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 7, 69-77.

[58] GROSS, U., 1996: Überlegungen zur Genese der fränkischen Tüllenausgußkannen , Fundberichte aus Baden-Württenberg 21, 565-572.

[59] HAASIS-BERNER, A., 1999: Die Pilgerzeichen des 11.-14. Jahrhunderts. Mit einem Überblick über die europäische Pilgerzeichenforschung , in: Archäologie als Sozialgeschichte, Festschrift für H. Steuer zum 60. Geburtstag, Internationale Archäologie - Studia Honoria 9, Rahden/Westfalen, 271-277.

[60] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění . Praha.

[61] HARTMANN, P., 1975: Keramik des Mittelalters und der frühen Neuzeit aus Nordfriesland . Neumünster.

[62] HAUSER, G., 1984: Beiträge zur Erforschung hoch- und spätmittelalterlicher Irdenware aus Franken . Köln.

[63] HENIGFELD, Y., 2002: Production et diffusion de la céramique dans le nord de l'Alsace de la fin du 10eme au début du 17eme siècle , in: Medieval Europe Basel 2002 - 1, Centre - Region - Periphery, Hertingen, 133-139.

[64] HIGOUNET, CH., 1986: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelalter . München.

[65] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku . Praha.

[66] HOSÁK, L., 1965: Středověká kolonizace Osoblažská , ČSlM B14, 21-27.

[67] HOŠŠO, J., 1997: Príspevok k štúdiu materiálnej kultúry na území Bratislavy v období stredoveku a na začiatku novoveku , AH 22, 287-300.

[68] HOŠŠO, J.-LESÁK, B., 2001: Archeologický výskum horizontu 12. až 13. storočia v historickom jadre Bratislava , AH 26, 241-256.

[69] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století . AUPO Facultas Philosophica 20. Historica 6. Praha.

[70] HUCK, T., 1992: Spätmittelalterliche Funde aus Gotha , Ausgrabungen und Funde 37, 279-287.

[71] CHARVÁT, P., 1985: Poznámky k německé kolonizaci východních Čech , AH 10, 75-81.

[72] CHARVÁT, P., 1990: Plus ultra: Kolonizace a její mechanismy v předindustriální společnosti , PA 81, 458-465.

[73] IRGANG, W., 1977: Zur Kirchenpolitik der schlesischen Piasten im 13. Jahrhundert , ZfO 27, 221-240.

[74] KIRSCH, E., 1994: Die Keramik vom 13. bis zum Anfang des 16. Jahrhunderts in Berlin/Brandenburg . Berlin.

[75] KLÁPŠTĚ, J., 1988: K některým problémům středověké kolonizace , SMP I, 93-111.

[76] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka . Most.

[77] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Změna - středověká transformace a její předpoklady , MAB 1993, PA - Supplementum 2, 9-59.

[78] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém Mostě , AHP 5, 163-174.

[79] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem , AR 50, 138-158.

[80] KLÁPŠTĚ, J., (ed.), 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) , MA 4, Praha-Most.

[81] KOCH, R., 1993: Keramik des frühen und hohen Mittelalters aus Bayerisch-Schwaben , in: Forschungen zur Geschichte der Keramik in Schwaben, München, 119-128.

[82] KOLENDA, J., 1998: Forschungsprobleme bei der frühmittelalterlichen Graphitkeramik in Schlesien , in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, ITM IV, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 21-31.

[83] KÖNIG, A., 1995: Archäologische Bodenfunde aus der Altstadt von Höxter , in: Archäologie in Nordrhein-Westfalen. Ein Land macht Geschichte, Köln, 304-307.

[84] KÖRMENDY, A., 1995: Melioratio terrae. Vergleichende Untersuchungen über die Siedlungsbewegung im östlichen Mitteleuropa im 13.-14. Jahrhundert . Poznań.

[85] KÖTZSCHKE, R., 1941: Die Anfänge des deutschen Rechtes in der Siedlungsgeschichte des Ostens (ius teutonicum). Berichte über die Verhandlungen des Sächsischen Akademie der Wisseschaften zu Leipzig . Philologisch-historische Klasse 93. Leipzig.

[86] KOUŘIL, P., 1988: Polozemnice z 13. století z Opavy-Kateřinek , AH 13, 107-116.

[87] KOUŘIL, P., 1989: Příspěvek k poznání osídlení venkovského charakteru na Opavsku v mladší a pozdní době hradištní , ČMM 74, vědy společenské, 203-215.

[88] KOUŘIL, P., 1992: Sídelní komplex Štandl-Lipina u Frýdku-Místku , AH 17, s. 233-243.

[89] KOUŘIL, P., 1993: Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech , AH 18, 141-150.

[90] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska . Brno-Český Těšín.

[91] KOUŘIL, P., 1998: Zu den Anfängen der slawischen Graphittonkeramik in Schlesien , in: Frühmittelalterliche Graphitionkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, ITM IV, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 37-65.

[92] KOUŘIL, P.-MĚRÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vý­voj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) , AH 19, 121-151.

[93] KOUŘIL, P.-PAVELČÍK, J.-TERYNGEROVÁ, H., 1987: Rettungsaktion in Opava - Kolářská Gasse (Bez. Opava) , PV 1985, 70-72.

[94] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1998: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy , AH 23, 111-131.

[95] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska . Brno-Opava.

[96] KOUŘIL, P.-TERYNGEROVÁ, H., 2002: Středověký poutní odznak z historického jádra města Opavy , in: Civitas & villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 227-233.

[97] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy - II. Popská ulice a Vaškovo náměstí , ČSlM B10, 19-35.

[98] KRZENCK, T., 1990: Eine Stauferin am Prager Hof: Kunigunde von Schwaben (1202-1248) , Bohemia 31, 245-259.

[99] KUHN, W., 1973: Vergleichende Untersuchung zur mittelalterlichen Ostsiedlung . Köln-Wien.

[100] LAPPE, U., 1990: Mittelalterliche und frühneuzeitliche Funde vom Domplatz in Erfurt , Alt-Thüringen 25, 199-242.

[101] LAPPE, U., 1993: Keramik und Glasfunde aus einem mittelalterlichen Abfallschacht in Erfurt , Alt-Thüringen 27, 265-290.

[102] LAPPE, U., 2000: Eine Abfallgrube mit bemerkenswerten Funden aus Arnstadt , Ausgrabungen und Funde im Freistaat Thüringen 4/1999, 57-59.

[103] LOBBEDEY, U., 1968: Untersuchungen mittelalterlicher Keramik . Berlin.

[104] LOBBEDEY, U., 1986: Bemerkungen zum Tischschirr aus Keramik besonders des norddeutschen Raumes (1150-1250) , Zeitschritt für Archäologie des Mittelalters 4, 179-189.

[105] LOSERT, H., 1993: Die früh- bis hochmittelalterliche Keramik in Oberfranken 1, 2 . Köln.

[106] MAETSCHKE, E., 1928: Der Kampf um den Grenzwald zwischen den Herzögen und Bischöfen von Breslau im 13. Jahrhundert , ZVGS 62, 65-81.

[107] MANGELSDORF, G., 1994: Zum Problem der Anfangsdatierung der harten Grauware im frühen 13. Jh. in Nordostdeutschland , Zeitschrift für Archäologie 28, 139-143.

[108] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese . Brno.

[109] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti , ŚPP 2, Katowice, 163-184.

[110] MÜLLER, K., 1995: Nejstarší pečeť Klimkovic , AHM C2, 110-111.

[111] MULSOW, R., 1991: Drei spätmittelalterliche Töpfereiabfallgruben aus Wredenhagen und Kieve, Kreis Röbel , Bodendenkmalpflege in Mecklenburg, Jahrbuch 1990, Berlin, 67-202.

[112] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice - zaniklá středověká ves 1. Hrádek - tvrz - dvůr - předsunuté opevnění . Brno.

[113] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě . Brno.

[114] NIEGODA, J.-PIEKALSKI, J., 1996: Breslauer Keramik des 13.-15. Jh. aus dem Bürgergrundstück in der Nadlergasse (Igielna) 8 , Pravěk NŘ 6, 241-260.

[115] PFITZNER, J., 1926: Besiedlungs-, Verfassungs- und Verwaltungsgeschichte des Breslauer Bistumslandes I. Bis zum Beginne der böhmischen Herrschaft . Reichenberg.

[116] POKORNÝ, P. R., 1982: Původ erbu pánů z Deblína , Heraldická ročenka na rok 1982, 48-55.

[117] PRASEK, V., 1900: Organisace práv magdeburských na severní Moravě a v rakouském Slezsku . Olomouc.

[118] PRIX, D., 1990: Kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze do konce středověku , Umění 38, 254-265.

[119] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku , ČSlM B40, 110-132.

[120] PRIX, D.-ZEZULA, M., 2000: Archeologický výzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál , AH 25, 279-303.

[121] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech , AR 36, 430-442.

[122] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen , in: XX. Mikulovské sympozium 1990, Brno, 233-246.

[123] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) , MA 2, Praha-Brno, 7-158.

[124] PROCHÁZKOVÁ, P.-KALÁBEK, M., 2000: Jívová (okr. Olomouc), trať "Tepenec", hradisko KLPP a předhradí středověkého hradu, předstihový záchranný výzkum , PV 41/1999, 167-168.

[125] RAGAČ, R., 2001: Heraldické motívy na kovovej miniatúre z lokality Zvolen-Pustý hrad , AH 26, 441-445.

[126] RĘBKOWSKI, M., 1995: Średniowieczna ceramika miasta lokacyjnego w Kołobrzegu . Kołobrzeg.

[127] RĘBKOWSKI, M., 2001: Pierwsze lokacje miast w księstwie zachodniopomorskim. Przemiany przestrzenne i kulturowe . Kołobrzeg.

[128] REINEKING von BOCK, G., 1985: Gefäße in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts , in: Brühler Keramik des Mittelalters, Köln, 46-51.

[129] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle - městečko ostrovského kláštera . Praha.

[130] RZEŹNIK, P., 1995: Ceramika naczyniowa z Ostrowa Tumskiego we Wrocławiu w X-XI wieku . Poznań.

[131] SEEWALDT, P., 1992: Keramik an der Wende vom Hoch- zum Spätmittelalter im Trierer Land , Funde und Ausgrabungen im Bezirk Trier 24, 56-68.

[132] SCHÄFER, H., 1995: Eine Greiswalder Grapengießerwerkstatt des 14. Jahrhunderts in den Brüggstraße 25a , Bodendenkmalpflege in Mecklenburg-Vorpommern, Jahrbuch 1994, Lübstorf, 151-169.

[133] SCHÄFER, H., 1997: Zur Keramik des 13. bis 15. Jahrhunderts in Mecklenburg-Vorpommern , Bodendenkmalpflege in Mecklenburg-Vorpommern, Jahrbuch 1996-44, Lübstorf, 27-335.

[134] SCHÄFER, H., 1999: Anthropomorph verzierte Gefäßkeramik des 13. Jahrhunderts aus Mecklenburg-Vorpommern , Bodendenkmalpflege in Mecklenburg-Vorpommern, Jahrbuch 1998-46, Lübstorf, 223-241.

[135] SCHIRMER, E., 1939: Die deutsche Irdenware des 11.-15. Jahrhunderts im engeren Mitteldeutschland . Jena.

[136] SCHUPP, V., 1969: Reinmar von Zwetter. Dichter Kaiser Friedrichs II. Wirkendes Wort , Deutsche Sprache in Forschung und Lehre 19, 231-244.

[137] SCHÜTTE, S., 1982: Spielen und Spielzeug in der Stadt des späten Mittelalters , in: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt, Brenner Landesmuseum Für Kunst- und Kulturgeschichte, 201-210.

[138] SKRUŽNÝ, L., 1996: Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených . Čelákovice.

[139] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.-13. století na Moravě , AR XXVII, 305-317.

[140] STAŇA, Č., 1998: Polské prvky v raně středověké keramice na Moravě , in: Kraje słowiańskie w wiekach średnich, Profanum i sacrum, Poznań, 273-287.

[141] STEPHAN, H.-G., 1982: Die mittelalterliche Keramik in Norddeutschland (1200 bis 1500) , in: Aus dem Alltag der mittelalterlichen Stadt, Brenner Landesmuseum für Kunst- und Kulturgeschichte, 65-122.

[142] STEPHAN, H.-G., 1992: Spätmittelalterliche Geschichtsgefäße aus Mitteleuropa , in: Everyday and Exotic Pottery from Europe c. 650 - 1900, Oxford, 127-156.

[143] STEPHAN, H.-G., 1995: Mittelalterliche Keramik in Ostwestfalen (600-1500). Generelle Entwicklungstendenzen und regionale Eigentümlichkeiten , in: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit, Bonn, 245-264.

[144] STEPHAN, H.-G., 2000: Mittelalterliche Töpferei in Niederhessen , Fundberichte aus Hessen 32./33. Jahrgang, 1992/93, Wiesbaden, 207-279.

[145] SCHWARZ, E., 1931: Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle . München-Berlin.

[146] SCHWARZ, E., 1935: Sudetendeutsche Sprachräume . München.

[147] SCHWARZ, E., 1966: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer II. Mähren-Schlesien . München.

[148] SCHWARZ, F., 1965: Jazyk německých opavských listin z druhé poloviny XIV. století , ČSlM B14, 28-35.

[149] ŠEBÁNEK, J., 1951: Neznámá listina Václava I. pro hrobnické johanity , SlSb 49, 1-16.

[150] ŠEBÁNEK, J., 1952: Uničovská listina z roku 1223 , ČSPSČ 60, 1-15.

[151] ŠIKULOVÁ, V., 1971: Pokračování záchraných akcí v areálu středověké Opavy (okr. Opava) , PV 1970, 69-74.

[152] ŠIKULOVÁ, V., 1972: Záchranné akce v areálu středověké Opavy (okr. Opava) , PV 1971, 121-122.

[153] ŠIKULOVÁ, V., 1975: Příspěvek archeologie k nejstarším dějinám Opavy , AR 27, 271-276.

[154] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy , in: Středověká archeologie a studium počátků měst, Praha, 141-149.

[155] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy , AH 10, 230-233.

[156] ŠIKULOVÁ, V., 1991: Polévaná konvice, v níž byl uložen poklad brakteátů v Rešově, okr. Bruntál , ČSZM B40, B, 9-13.

[157] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku , MA 1, Praha, 169-192.

[158] TERYNGEROVÁ, H., 1999: Opava (okr. Opava), Masařská 6, středověk a novověk, město, záchranný výzkum , PV 39/1996, 447-448.

[159] TERYNGEROVÁ, H., 2002: Středověké poutnictví a jeho odraz v archeologickém materiálu. K nálezu poutního odznaku z Opavy , in: Pro arte, Sborník k poctě Ivo Hlobila, Praha, 31-34.

[160] TIMPEL, W., 1996: Die früh- und hochmiltelalterliche Keramik im westlichen Thüringen . Stuttgart.

[161] TŘEŠTÍK, D., 1979: Proměny české společnosti ve 13. století , FHB 1, 131-154.

[162] URMINSKÝ, J., 2002: Trnavská radnica v neskorom stredoveku z pohľadu archeologických nálezov , in: Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 5, Trnava, 3-10.

[163] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250 . Praha.

[164] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce . Děčín.

[165] VELÍMSKÝ, T., 1992: Zur Problematik der Stadtgründung des 13. Jahrhunderts in Kynšperk nad Ohří (Königsberg) , PA 83, 105-148.

[166] VOGT, H.-J., 1992: Archäologische Untersuchungen im Altstadtbereich von Torgau , Ausgrabungen und Funde 37, 46-53.

[167] WACHOWSKI, K., 2002: Późnośredniowieczny pas rycerski na Śląsku w świetle źródeł archeologicznych , Archaeologia Silesiae 1, 239-264.

[168] WEINELT, H., 1936: Probleme schlesischer Burgenkunde gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes . Breslau.

[169] WEINELT, H., 1937: Der Ortsname Freudenthal und die Herkunft der Siedler , FL 17, 49-51.

[170] WEINELT, H., 1939: Die Grenzen der Rodungslandschaft Freudenthal in der Kulturgeographie , Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte 3, 12-29.

[171] WEINELT, H., 1939a: Zum bayerischen Einfluß im südschlesischen Raum , Deutsche Volksforschung in Böhmen und Mähren 1, 109-127.

[172] WEINELT, H., 1939/40: Mähren als Brücke zwischen den schlesischen und bayerischen Stammesgebieten , Volksforschung 3, 245-253.

[173] WEIZSÄCKER, W., 1937: Eindringen und Verbreitung der deutschen Stadtrechte in Böhmen und Mähren , Deutsches Archiv für Landes- und Volksforschung 1, 95-109.

[174] WEIZSÄCKER, W., 1938: Breslau als Oberhof der mährischen Städte , ZVGS 72, 25-43.

[175] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie , AHM 3, 34—43.

[176] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? , SPFFBU C45, 21-34.

[177] WIHODA, M., 1999: Marchio Morauie, domus vestre fundator. Přemyslovská dynastie a počátky řádu německých rytířů , SPFFBU C46, 5-14.

[178] WIHODA, M., 2001: Hlubčice. Přemyslovský klíč k branám piastovského Sleszka? , in: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci. Sborník příspěvků z mezinárodního odborného sympozia uspořádaného ve dnech 5.-6. října 2001 v Příbore. Uspořádal J. Jurok, Ostrava-Nový Jičín-Příbor, 51-69.

[179] WIHODA, M., 2001a: Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky , ČČH 99, 209-229.

[180] WIHODA, M., 2002: Poslední donace olomouckých údělníků , in: Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci. K vydání připravili B. Chocholáč aJ. Malíř, Brno, 67-72.

[181] ZAMELSKA, K., 1998: Graphitkeramik in Polen - Chronologie und Verbreitung , in: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, ITM IV, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 33-36.

[182] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století . Opava.

[183] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách , ČsČH 26, 58-79.

[184] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu , FHB 1, 109-129.

[185] ŽEMLIČKA, J., 1998: Století posledních Přemyslovců . Praha.

[186] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198-1253 . Praha.