K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny

Variant title
Zur ethnischen Struktur der mittelalterlichen Kolonisation des Hochlandes Drahanská vrchovina
Source document: Archaeologia historica. 2003, vol. 28, iss. [1], pp. 123-173
Extent
123-173
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] ABSOLON, K., 1970: Moravský kras. 1 . Praha.

[2] AČ: Archiv český, čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích . Praha 1840 ss.

[3] AČD: Atlas československých dějin . Praha 1965.

[4] ANONYM, 1975: Sjezd rodáků obce Býkovice . Býkovice.

[5] BAKALA, J., 2002a: K úloze městského fojta a lokačních listin . In: Bakala, J., Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií (k vydaní připravil M. Wihoda ve spolupráci s P. Elbelem), 180-184. Bmo.

[6] BAKALA, J., 2002b: Nástup emfyteutické kolonizace a její úloha při stabilizaci feudální společnosti v českých zemích. Příspěvek ze severomoravské a slezské materie . In: Bakala, J., Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií (k vydaní připravil M. Wihoda ve spolupráci s P. Elbelem), 185-194. Brno.

[7] BAUMANNOVÁ, D., 1991: K nejstarším dějinám Blanska , Sborník Okresního muzea Blansko '91, 3-11 (též samostatně in: Grolich, V. (ed.), Kapitoly z dějin města Blanska. Věnováno 850. výročí první historické zmínky o Blansku, 3-12. Blansko).

[8] BAUMANNOVÁ, D., 1995: Dějiny Blanska do roku 1848 - Geschichte der Stadt Blansko. Blansko.

[9] BEDNÁŘOVÁ, V., 1956: Z dějin hradu Holštejna , Vlastivědný věstník moravský XI/3, 113-133.

[10] BELCREDI, L., 1987: K počátkům středověkého osídlení na lokalitě zaniklé vsi Bystřec - Zu den Anfängen der mittelalterlichen Besiedlung im Gelände der Ortswüstung Bystřec, Časopis Moravského muzea LXXII - Vědy společenské, 121-140.

[11] BELCREDI, L., 1999: Urbanizace území zaniklé středověké osady Bystřec - Urbanisierung des Gebietes der mittelalterlichen Wüstung Bystřec, Archaeologia historica 24, 69-79.

[12] BELCREDI, L., 2000: Colonization, development and desertion of the medieval village of Bystřec . In: Klápště, J., (edt.), Ruralia III. Conference Ruralia III - Maynooth, 3rd -9th September 1999. Památky archeologické - Supplementum 14, 187-201. Praha.

[13] BELCREDI, L.-NEKUDA, V., 1983: Pokračování výzkumu na ZSO Bystřec u Jedovnic, okres Blansko - Versetzung der Grabungsarbeiten in der Ortswüstung Bystřec bei Jedovnice, Bez. Blansko, Časopis Moravského muzea LXVIII - Vědy společenské, 43-60, tab. I-VI.

[14] BENDA, J.-HÁNL, J., 1956: Dějiny v pramenech. I . Praha.

[15] BERÁNEK, K.-UHLIŘOVÁ, V., 1966: Inventáře a katalogy fondů Státního ústředního archivu v Praze . Archiv českého velkopřevorství maltského řádu. Inventář I—VIII. Praha.

[16] BISTŘICKÝ, J., 1980: Studien zum Urkunden-, Brief- und Handschriftenwesen des Bischofs Heinrich Zdík von Olmütz , Archiv für Diplomatik, Schriftgeschichle, Siegel- und Wappenkunde 26, 135-258.

[17] BISTŘICKÝ, J., 1983: Písemnosti olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka - Das Schriftgut des Bischofs von Olomouc Heinrich Zdík, Sborník archivních prací XXXIII/1, 32-74.

[18] BISTŘICKÝ, J., 1993: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny - Die Gründungsurkunden des Klosters Hradisch bei Olmütz und die Anfänge der böhmischen Herrscherurkunde, Vlastivědný věstník moravský XLV/2, 131-136.

[19] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny - Zdíks Urkunden, Český časopis historický XCVI/2, 292-306.

[20] BLÁHOVÁ, M.-ERŠIL, J.-MERTLÍK, R.-PAVEL, J.-ZACHOVÁ, J., 1987: Kroniky doby Karla IV . Praha.

[21] BLÁHOVÁ, M.-FIALA, Z.-HRDINA, K.-TOMEK, V. V., 1974: Pokračovatelé Kosmovi . Praha.

[22] BLÖSL, J., 1921: Die Sprachinsel Deutsch-Brodek - Wachtel. I. Teil: Die Geschichte der Sprachinsel . Znaim.

[23] BOHÁČ, А., 1926: Národnostní mapa republiky Československé. Podrobný popis národnostních hranic, ostrovů a menšin . Praha.

[24] BOHÁČ, А., 1937: Obyvatelstvo v Československé republice . In: Horák, J.-Chotek, K.-Matiegka, J. (red.), Československá vlastivěda. Řada II. Národopis, 1-96. Praha.

[25] BOHÁČ, Z., 1994: Národnostní poměry v zemích České koruny v době předhusitské a do třicetileté války - Die ethnischen Verhältnisse in den Ländern der Böhmischen Krone zwischen dem 13. und dem 17. Jh. In: Pánek, J.-Polívka, M.-Rejchrtová, N. (edt.), Husitství - reformace - renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela, I, 123-132. Praha.

[26] BOK, V., 1976: Německá jména západočeských hradů - Die deutschen Namen der westböhmischen Burgen, Minulostí Západočeského kraje XIII, 205-222.

[27] BOK, V., 1998a: Německá a česká literatura 13. a 14. století . In: Jiroušková, L. (edt.), Speculum medii aevi - Zrcadlo středověku. Sborník přednášek proslovených v rámci cyklu o kultuře a literatuře středověku, který proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v únoru až květnu 1998, 163-179. Praha.

[28] BOK, V., 1998b: Středohornoněmecká poezie na dvorech české šlechty . In: Bok, V.-Pokorný, J. (edt.), Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců, 131-160. Praha.

[29] BOLINA, P., 1988: Jádro drahotušského hradu - The core area of the Drahotuše castle. In: Durdík, T. (red.), Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy 1 - 100 let Společnosti přátel starožitností, 157-167. Praha.

[30] BOLINA, P.-DOLEŽEL, J., 1988: Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století - Burgen auf dem Hochland Drahanská vrchovina bis zum Ende des 13. Jahrhunderts, Archaeologia historica 13, 321-352.

[31] BRANDL, V., 1880: Analecta topografica , Časopis Matice moravské XII, 162-190.

[32] BRÁNSKÝ, J., 1999: Krysař a děti z Hameln na Moravě? , Sborník Muzea Blansko '99, 48-54.

[33] BRAUNFELS, W., (Hrsg.), 1994: Lexikon der Christlichen Ikonographie . Rom-Freiburg-Basel-Wien.

[34] BRETHOLZ, B., (Edt.), 1930: Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften Nikolsburg, Dürnholz, Lundenburg, Falkenstein, Feldsberg, Rabensburg, Mistelbach, Hagenberg und Gnadendorf aus dem Jahre 1414 . Reichenberg-Komotau.

[35] BURIAN, B., 1939: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Konický okres . Brno.

[36] BÜTTNER, R.-MADRITSCH, R., 1987: Burgen und Schlösser in Niederösterreich. 14. Vom Bisamberg bis Laa/Thaya . Wien.

[37] CDB: Friedrich, G., Kristen, Z., Šebánek, J., Dušková, S., Vašků, V., Bistřický, J. (edd.), Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I ss . Pragae 1904 ss.

[38] CDM: Boczek, A., Chytil, J., Chlumecký, P. v., Brandl, V., Bretholz, B. (edd.), Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae I ss . Olomucii 1836 ss.

[39] CETWIŃSKI, M., 1986: Polak Albert i Niemiec Mroczko. Zarys przemian etnicznych i kulturalnych rycerstwa śląskiego do polowy XIV w . - Der Pole Albert und der Deutsche Mroczko, Abriss der ethnischen und kulturellen Umwandlungen des schlesischen Rittertums bis zur Mitte des 14. Jh. In: Strzelczyk, J. (red.), Niemcy - Polska w średniowieczu. Materiały z konferencji naukowej zorganizowanej przez Instytut historii UAM w dniach 14-16 XI 1983 roku, 157-169. Poznań.

[40] CIB: Jireček, H. (op.), Codex juris Bohemici. Tomus primus, aetatem Přemyslidarum continens . Pragae 1867.

[41] ČERNÝ, E., 1959: K historii zaniklé vsi Hamlíkova u Podomí , Zprávy Okresního vlastivědného musea ve Vyškově 21, leden 1959, 1-6.

[42] ČERNÝ, E., 1968: Historie vladyckého statečku kotvrdovského a jeho majitelů , Vlastivědný věstník moravský XX/1, 77-85.

[43] ČERNÝ, E., 1973: Pomístní jména na Jedovnicku v šestnáctém století - Flurnamen aus der Gegend von Jedovnice im 16. Jahrhundert, Vlastivědný věstník moravský XXV/1, 37-44.

[44] ČERNÝ, E., 1982: Jak byla zjišťována nebo upřesňována lokalizace jednotlivých zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině - Wie die Lage der einzelnen mittelalterlichen Ortswüstungen auf dem Hochland Drahanská vrchovina festgestellt oder präzisiert wurde, Vlastivědný věstník moravský XXXIV/3, 310—325.

[45] ČERNÝ, E., 1988a: Deserted Medieval Settlements and Field Patterns Considered from Settlement, Historico-Geographic and Ecological Standpoints , Historická ekologie 1, 61-75.

[46] ČERNÝ, E., 1988b: K lokalizaci zaniklých středověkých osad na Boskovicku . In: Grolich, V. (red.), Vlastivědné Boskovice 1988. Materiál XIII. konference Vlastivědných kroužků, 10-16. Brno-Boskovice.

[47] ČERNÝ, E., 1988c: The Results of Historical and Geographical Research into the Deserted Medieval Villages and their Field Patterns in the Drahanská Uplands of Czechoslovakia , Historická geografie 27, 173-197.

[48] ČERNÝ, E., 1991: Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského - Die älteste Geschichte der Burg und des Städtchens Holštejn und der Herrschaft Holštejnsko. Holštejn.

[49] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny - Deserted Medieval Villages and Field Patterns in Drahany Highlands. Brno.

[50] ČERNÝ, E., 1993: K historii německého ostrůvku ruprechtovsko-podomsko-senetářovského - Zur Geschichte der deutschen Sprachinsel bei Ruprechtov, Podomí und Senetářov. In: Jordán, F. (red.), 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893-1993, 27-36, 229. Brno-Vyškov.

[51] ČERNÝ, E., 1997: Postup při identifikaci a lokalizaci některých zaniklých středověkých osad na bývalém holšlejnském panství - Die Vorgangsweise bei der Identifizierung und der Lokalisierung einiger mittelalterlicher Dorfwüstungen im ehemaligen Herrengut von Holštejn. In: Kubková, J.-Klápště, J.-Ježek, M -Meduna, P. et al. (edt.), Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví, 117-119. Praha.

[52] ČERNÝ, E., 1999: Kronika Podomí. 650 let historie obce . Podomí.

[53] ČERNÝ, F., 1914: Ukazatel jmen k latinským zemským deskám brněnským a olomouckým . Brno.

[54] ČERNÝ, F.-VÁŠA, P., 1907: Moravská jména místní. Výklady filologické . Brno.

[55] ČORNEJ, P., 1999: Cizí, cizozemec a Němec . In: Chocholáč, B.-Jan, L.-Knoz, T. (edd.), Nový Mars Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali prof. dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, 97-109. Brno.

[56] ČORNEJ, P., 2001: Idea národa v husitských Čechách - Idee des Volkes im hussitischen Böhmen. In: Drda, M.-Holeček, F. J.-Vybíral, Z. (edd.), Jan Hus na přelomu tisíciletí. Mezinárodní rozprava o českém reformátoru 15. století a o jeho recepci na prahu třetího milénia. Papežská lateránská universita Řím, 15.-18. prosince 1999 (Husitský Tábor, Supplementum 1), 379-393. Tábor.

[57] DAŇHELKA, J.-HÁDEK, K.-HAVRÁNEK, B.-KVÍTKOVÁ, N. (edt.), 1988: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. 1, 2. Vydání textu a veškerého textového materiálu . Praha.

[58] DELAVILLE LE ROULX, J., 1897: Cartulaire général de l'ordre des hospitaliers de S. Jean de Jérusalem (1100-1310). II . Paris.

[59] DOLEŽAL, J.-ŠMAHEL, F., 1967: Ernst Schwarz, Volkstumsgeschichte der Sudetenländer (recense), Československý časopis historický XV, 597-603.

[60] DOLEŽEL, J., 1989a: Blanenský statek olomouckého biskupství . Rkp. diplomové práce, FF MU Brno.

[61] DOLEŽEL, J., 1989b: Prvá listina Hartmana z Holštejna pro klášter zábrdovický . Rkp., Blansko.

[62] DOLEŽEL, J., 1992: Dva neznámé písemné prameny k dějinám Blanska ve 13. století , Vlastivědná ročenka Okresního archivu v Blansku 1991, 5-8.

[63] DOLEŽEL, J., 1994: Dvě málo známé středověké fortifikace Moravského krasu - Zwei nur wenig bekannte Befestigungen im Mährischen Karst, Archaeologia historica 19, 177-190.

[64] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) - Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), Archaeologia historica 20, 201-217.

[65] DOLEŽEL, J., 1996: K dějinám hradu Holštejna v Moravském Krasu - The history of the Holštejn Castle. In: Zatloukal, R. (edt.), Speleologie na Holštejnsku. Výzkumy v letech 1966-1996, 12-14, 39-42. Brno.

[66] DOLEŽEL, J., 1999: Nejstarší tišnovské pečeti , Tišnov fotorevue 10 (květen 1999), 1-5.

[67] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411 - Zur mittelalterlichen Stadtverfassung jn der Brünner Gegend bis 1411, Mediaevalia archaeologica 2 - Brno a jeho region, 159-259.

[68] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 1999a: Jedovnice (okr. Blansko). Intravilán obce - Havlíčkovo náměstí, parcely č. 447/1 a 447/4-7 na místě domu č. p. 81. Doba římská, středověk, novověk. Sídlištní plocha - Jedovnice (Bez. Blansko). Intravillan der Gemeinde - Havlíček-Platz, Parzellen Nr. 447/1 und 447/4-7 (Haus No. 81). Römische Kaiserzeit, Mittelalter, Neuzeit, Siedlungsfläche, Přehled výzkumů 40 (1997-1998), 269-271.

[69] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 1999b: Jedovnice (okr. Blansko). Intravilán obce - Havlíčkovo náměstí, ulice Kostelní, Za kostelem, U Hrubé lípy, Legionářská, Jiráskova, Podhájí, Záměstí, Olšovecká, Barachov a Palackého. Středověké a novověké osídlení - Jedovnice (Bez. Blansko). Intravillan der Gemeinde - Havlíček-Platz, Gassen Kostelní, Za kostelem, U Hrubé lípy, Legionářská, Jiráskova, Podhájí, Záměstí, Olšovecká, Barachov und Palackého. Mittelalterliche und neuzeitliche Besiedlung, Přehled výzkumů 40 (1997-1998), 329-332.

[70] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 1999c: Jedovnice (okr. Blansko). Ulice Kostelní - dům č. p. 34. Středověké osídlení - Jedovnice (Bez. Blansko). Gasse Kostelní - Haus Nr. 34. Mittelalterliche Besiedlung, Přehled výzkumů 40 (1997-1998), 332.

[71] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 1999d: Kotvrdovice (okr. Blansko). Polní trať "Kombut", "Dvorce", "U brány". Zaniklá středověká ves neznámého jména - Kotvrdovice (Bez. Blansko). Feldflur "Kombut", "Dvorce", "U brány". Mittelalterliche Dorfwüstung unbekannten Namens, Přehled výzkumů 40 (1997-1998), 341-342.

[72] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 2000a: Jedovnice (okr. Blansko). Polní tratě "Loučky", "Na rybníkách" a "Za poštou" na severozápadním okraji intravilánu obce. Středověk, ojedinělé nálezy doby římské. Sídlištní plocha - Jedovnice (Bez. Blansko). Feldfluren "Loučky", "Na rybníkách" und "Za poštou" an dem Nordwestrand des Intravillans der Gemeinde. Mittelalter, Einzelfunde aus der Römerzeit. Siedlungsfläche, Přehled výzkumů 41 (1999), 159-161.

[73] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 2000b: Jedovnice (okr. Blansko). Polní trať "Pod Harbechem". Zaniklá středověká ves Rohrbach - Jedovnice (Bez. Blansko). Feldflur "Pod Harbechem". Mittelalterliche Ortswüstung Rohrbach, Přehled výzkumů 41 (1999), 161-164.

[74] DOLEŽEL, J.-PLCH, J., 2000c: Rozstání (okr. Prostějov). Intravilán obce. Středověké a novověké osídlení - Rozstání (Bez. Prostějov). Intravillan der Gemeinde. Mittelalterliche und neuzeitliche Besiedlung, Přehled výzkumů 41 (1999), 184-185.

[75] DOSTÁL, F., 1981: Kdy vznikl nejstarší seznam statků a lén olomouckého biskupství? - Wann ist das älteste Verzeichnis der Güter und Lehen des Olmützer Bistums entstanden?, Vlastivědný věstník moravský XXXIII/1, 90-92.

[76] DUDÍK, B., 1884: Dějiny Moravy. IX. Kulturní poměry na Moravě od roku 1197 do 1306. (Stát a národství) . Praha.

[77] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[78] EISLER, M., 1904-1908: Geschichte Brunos von Schauenburg, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 8 (1904), 239-295; 9 (1905), 335-384; 10 (1906), 337-393; 11 (1907), 95-116, 344-380; 12 (1908), 187-196.

[79] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století - The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Jan, L.-Obšusta, P. (edt.), Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české, konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči - Disputationes Moravicae 3, 39-56. Brno.

[80] EMLER, J. (Edd.), 1881: Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente. Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými . Praha.

[81] FERULÍK, A., 1947: Javorník a Suchý Kopec, dosud nepovšimnuté zaniklé osady na Drahanské vysočině , Vlastivědný věstník moravský II/4, 193-194.

[82] FERULÍK, A., 1950: Nálezová zpráva ke sbírce pravěkých nálezů z Knínic a okolí, odevzdané r. 1949 městskému museu v Boskovicích Aloisem Ferulíkem , Z dávných věků II—1949, č. 2, 222-234.

[83] FLAJŠHANS, V., 1903: Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého. I. Prolegomena a texty . Praha.

[84] FLODR, M., (edt.), 1990: Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. I. Úvod a edice . Brno.

[85] FRB II: Emler, J., Tomek, V. V., Gebauer, J. (edt.), Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých. II . Praha 1874.

[86] FRB III: Emler, J., Tomek, V. V., Gebauer, J. (edt.), Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých. III . Praha 1882.

[87] FRB V: Emler, J., Tomek, V. V., Gebauer, J. (edt.), Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dějin českých. V . Praha 1893.

[88] GOLDMANN, F., 1976: Laa an der Thaya . In: Goldmann, F.-Oberhammer, E.-Pradel, J. (Red.), Die Städte Niederösterreichs. 2. Teil. H-P. In: Hoffmann, A. (Hrsg.), Österreichisches Städtebuch. 4. Band. Niederösterreich, 171-183, Taf. XIII. Wien.

[89] GRAUS, F., 1975: Die Problematik der deutschen Ostsiedlung aus tschechischer Sicht . In: Schlesinger, W. (Hrsg.), Die deutsche Ostsiedlung des Mittelalters als Problem der europäischen Geschichte (Reichenau-Vorträge 1970-1972), 31-75. Sigmaringen.

[90] GROLICH, V., 1974: 600 let obce Šošůvky . Šošůvka.

[91] GUREVIČ, A. J., 1978: Kategorie středověké kultury . Praha.

[92] HAAS, C., 1990: Laa an der Thaya . In: Die Kunstdenkmäler Österreichs. Niederösterreich nördlich der Donau, 620-627. Wien.

[93] HAHNOVÁ, E., 1999: Sudetoněmecký problém: obtížné loučení s minulostí. Druhé, rozšířené vydání . Ústí nad Labem.

[94] HAHNOVÁ, E., 2000: O "dějinných překážkách" a česko-německém dialogu historiků. Dovětek ke zprávě o diskusi bohemistů v časopise Osteuropa , Český časopis historický XCVIII, 813-819.

[95] HAHNOVÁ, E.-HAHN, H. H., 2002: Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání . Praha.

[96] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění . Praha.

[97] HELBIG, H.-WEINRICH, L. (Hrsg.), 1968: Urkunden und erzählenden Quellen zur deutschen Ostsiedlung im Mittelalter. Erster Teil. Mittel- und Norddeutschland, Ostseeküste . Darmstadt.

[98] HIGOUNET, CH., 1989: Les Allemands en Europe centrale et orientale au Moyen Age . Paris.

[99] HIKL, R., 1962: Cesta Konická a otázky kolem ní , Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 98, 1-8.

[100] HIKL, R., 1964: Osídlení horního poříčí Romže I - Die Besiedelung des oberen Flussgebietes der Romža I, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 119, 7-16.

[101] HLAVÁČEK, I.-HLEDÍKOVÁ, Z., 1977: Nichtbohemikale mittelalterliche Originalurkunden in den böhmischen Ländern . Köln-Wien.

[102] HLEDÍKOVÁ, Z., 1991: Biskup Jan IV. z Dražíc (1301-1343) - Bischof Johann IV. von Dražice (1301-1343). Praha.

[103] HOENSCH, J. K., 1989: Přemysl Otakar II. von Böhmen. Der goldene König . Graz-Wien-Köln.

[104] HOFFMANN, F., 1959: Litomyšl v husitském revolučním hnutí . In: Růžička, J. (red.), Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí, 33-105. Pardubice.

[105] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku . Praha.

[106] HORNUNG, M., 1974: Das Zeugnis der Ortsnamen für die Siedlungsgeschichte Österreichs . In: Siedlungs- und Bevölkerungsgeschichte Österreichs, 35-45. Wien.

[107] HOSÁK, L., 1931: Dějiny Boskovska. 1. Do válek husitských . Vlastivěda Boskovska VIII. Boskovice.

[108] HOSÁK, L., 1938: Příspěvky k starému rodopisu moravskému. VIII. Erb dvou beraních rohů , Časopis Společnosti přátel starožitností XLVI, 107-111.

[109] HOSÁK, L., 1947: Jihomoravská pověst či skutečnost? , Vlastivědný věstník moravský II/3, 194-195.

[110] HOSÁK, L., 1948: Dějiny Hustopečská do poloviny 14. století. Příspěvek k starším dějinám Moravy . Praha.

[111] HOSÁK, L., 1954: Středověká kolonisace na horní Svitavě , Časopis Společnosti přátel starožitností LXII/1, 21-27.

[112] HOSÁK, L., 1956: Dějiny Mikulova a Mikulovska do konce 15. století. I. část do poloviny 14. stol . In: Trantírek, M. (red.), Mikulovsko. Vlastivědný sborník o historii, geologii a květeně Mikulovska, 9-72. Brno.

[113] HOSÁK, L., 1957: Neznámé drobnosti k dějinám Olomouckého kraje , Zprávy Krajského vlastivědného musea v Olomouci 73, 92-94.

[114] HOSÁK, L., 1959: Uzemní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století - Territorialer Umfang der mährischen Kastellanien im 11. bis 13. Jahrhundert. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, 141-151. Olomouc.

[115] HOSÁK, L., 1962: Moravské a slezské místní jméno jako historický pramen - Die Ortsnamen in Mähren und Schlesien als Geschichtsquelle, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Historica III, 141-182.

[116] HOSÁK, L., 1964: Historický místopis hradského obvodu olomouckého do pol. 14. století - Historische Topographie der Kastellanie von Olomouc bis zum Ausgang der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica 22, Historica VII (Sborník prací historických), 45-90.

[117] HOSÁK, L., 1965: Historický místopis okresu Blansko v období feudalismu . Blansko.

[118] HOSÁK, L., 1966: Místní jméno na Prostějovsku jako historický pramen , Zprávy Vlastivědného musea v Prostějově 1/1966, 4-11.

[119] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu - Die mittelalterliche Kolonisation des Thaya-Schwarza-Beckens. Praha.

[120] HOSÁK, L., 1968a: Jižní Morava v nejnovější práci Schwarzově , Jižní Morava sv. 4, 169-176.

[121] HOSÁK, L., 1968b: Z dějin Moravského krasu v období feudalismu , Vlastivědná ročenka Okresního archivu v Blansku III, 13-25.

[122] HOSÁK, L., 1971: Počátky dějin Blanska , Letopisy města Blanska - vlastivědný sborník MěstNV 3/71 (prosinec 1971), 42-46.

[123] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I. A-L . Praha.

[124] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. II. M-Ž . Praha.

[125] HRABĚTOVÁ, I., 1969: Archiv kláštera hradišťského . Rkp. disertační práce, FF MU Brno.

[126] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století - Die Oekonomik der feudalen Grundherrschaft des Olmützer Bistums in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts. Praha.

[127] HRADECKÁ, J., 1973: Soupis šlechtických pečetí dochovaných na listinách z období přemyslovského . Rkp. diplomové práce, FF MU v Brně.

[128] CHARVÁT, P., 1985: Poznámky k německé kolonizaci východních Čech - Anmerkungen zur deutschen Kolonisation Ostböhmens, Archaeologia historica 10, 75-81.

[129] CHARVÁT, P., 1990: Plus ultra: kolonizace a její mechanismy v předindustriální společnosti - Plus ultra: colonization and its mechanism in pre-industrial societies, Památky archeologické LXXXI, 458-465.

[130] CHLEBORÁDOVÁ, P., 1986: Soupis pečetí duchovních osob a institucí na území českého přemyslovského státu z let 1278-1310 . Rkp. diplomové práce, FF MU v Brně.

[131] JAKOBSON, R., 2002: Dvě staročeské skladby o smrti . In: Jakonson, R.-Petíra, S. (edt.), Spor duše s tělem - O nebezpečném času smrti. Praha.

[132] JAN, L., 1987: Pečeti rytířských duchovních řádů v Čechách a na Moravě 1189-1310 (s přihlédnutím k dalšímu vývoji) - Die Siegel der geistlichen Ritterorden in Böhmen und Mähren in den Jahren 1118-1310 (unter Berücksichtigung der weiteren Entwicklung), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 246, 1-27.

[133] JAN, L., 1994: Premonstrátky nebo augustiniánky? (Opět k počátkům kláštera v Doubravníce) - Prämonstratenserinnen oder Augustinerinnen? (Wieder zu den Anfängen des Klosters in Doubravník), Časopis Matice moravské CXIII/1, 15-24.

[134] JAN, L., 1999: Vznik moravských provincií - Die Entstehung der mährischen Provinzen. In: Chocholáč, B.-Jan, L.-Knoz, T. (edt.), Nový Mars Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali prof. dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, 227-241. Brno.

[135] JAN, L., 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy - Die Entstehung des Landgerichts und die Verwaltung im mittelalterlichen Mähren. Brno.

[136] JAN, L., 2002: Čeští a moravští šlechtici jako podporovatelé a členové rytířských duchovních řádů - Bohemian and Moravian Nobles as Promotors and Members of Religious Knightly Orders. In: Mikulicová, M. ­ Kubín, P. (edt.), In omnibus caritas. Sborník katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, sv. IV - K poctě devadesátých narozenin prof. ThDr. Jaroslava Kadlece, 289-303. Praha.

[137] JANIŠ, D., 1996: Lenní systém olomouckého biskupství ve 13. a 14. století . Rkp. diplomové práce, PF MU Brno.

[138] JANIŠ, D., 1997: Lenní systém olomouckého biskupství za episkopátu Dětřicha z Hradce (1281-1302). K problematice lenních a lokačních listin - Das Lehenssystem des Olmützer Bistums unter dem Episkopat Dietrichs von Grätz (1281-1302). Zur Problematik der Lehens- und der Lokationsurkunden, Časopis Matice moravské CXVI/2, 325-346.

[139] JANIŠ, D., 1999: Institucionální základy zemského práva na Moravě ve 13. a 14. století (zeměpanská správa - zemský soud a sněm - zemské desky) . Rkp. disertační práce, PF MU Brno.

[140] JANOUŠEK, V., 1927: Osídlení Prostějovská a Plumlovska v době historické , Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané IV, 60-90.

[141] JORDÁNKOVÁ, H.-SULITKOVÁ, L., 2001: Etnická příslušnost a jazyková komunikace obyvatel Brna ve středověku a raném novověku , Documenta Pragensia XIX, 37-57.

[142] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku - Das fremde Rittertum in Schlesien bis zur Mitte des 14. Jhs. Poznań.

[143] KADLEC, J., 1949: Dějiny kláštera Svaté Koruny . České Budějovice.

[144] KADLEC, J., 1996: Holštejnské údolí v Moravském krasu - Holštejnské valley in Moravian Karst. In: Zatloukal, R. (edt.), Speleologie na Holštejnsku. Výzkumy v letech 1966-1996, 7-12, 39-42. Brno.

[145] KAVKA, F., 1964: Dějiny Československa do roku 1437 . Praha.

[146] KEJŘ, J., 1983: O nejstarší listině města Hodonína - Über die älteste Urkunde der Stadt Hodonín (Göding), Studie o rukopisech XXII, 77-86.

[147] KEJŘ, J., 1987: Trhy a trhové vsi v Čechách a na Moravě - Märkte und Marktsiedlungen in Böhmen und Mähren, Pravněhistorické studie 28, 9-44.

[148] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích - Die Entstehung der Stadtverfassung in den böhmischen Ländern. Praha.

[149] KLÁPŠTĚ, J., 1988: K některým problémům středověké kolonizace - Zu manchen Problemen der mittelalterlichen Kolonisation, Studia mediaevalia Pragensia I, 93-111.

[150] KNIES, J., 1902: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Blanský okres . Brno.

[151] KNIES, J., 1904: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Boskovský okres . Brno.

[152] KOLLER, H., 1979: Zur Besiedlung Österreichs nördlich der Donau . In: Mikulovská sympozia 78, 128—137. Praha.

[153] KOPEČNÝ, F., 1985: Jména obcí a osad prostějovského okresu . Prostějov.

[154] KOPŘIVOVÁ, A., 2001: Mámivý hlas krysařovy flétny - Die lockende Stimme der Rattenfängers Flöte, Moravskotřebovské vlastivědné listy 12, 32-38.

[155] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) - Befestigte Sitze in Mähren und Schlesien (Entstehung, Entwicklung, Bedeutung, Funktion, zeitgenössischer Stand und Perspektive der weiteren Untersuchungen), Archaeologia historica 19, 121-151.

[156] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska - The Castles of Czech Silesia - Die Burgen Böhmisch-Schlesiens. Brno-Opava.

[157] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď hmotných a písemných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku , Archaeologia historica 28, v tisku.

[158] KÖRMENDY, A., 1995: Melioratio terrae. Vergleichende Untersuchungen über die Siedlungsbewegung im östlichen Mitteleuropa im 13.-14. Jahrhundert . Poznań.

[159] KP: Brandl, V., Bretholz, B. (edd.), Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové I ss . Brunae 1872 ss.

[160] KREJČÍKOVÁ, J., 1982: Společenská funkce listiny v českém státě v době cizí nadvlády . Rkp. kandidátské disertační práce, FF MU Brno.

[161] KREJČÍKOVÁ, J., 1990: Diplomatická činnost v českém státě v letech interregna - The Diplomatic Activity in the State of Bohemia during the Years of Interregnum, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university XXXVIII/XXXIX, řada historická C 36-37/1989-1990, 147-164.

[162] KŘEN, J., 1999: Česká a německá historická paměť - včerejšek a dnešek , Český časopis historický XCVII/ 2, 321-331.

[163] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl H - Kole . Praha.

[164] KUHN, W., 1975: Westslawische Landesherren als Organisatoren der mittelalterlichen Ostsiedlung . In: Schlesinger, W. (Hrsg.), Die deutsche Ostsiedlung des Mittelalters als Problem der europäischen Geschichte (Reichenau-Vorträge 1970-1972), 225-261. Sigmaringen.

[165] KÜHN, P., 2001: Rudní žíla v lese "Stříbrná díra" v Nectavě - Ein verlassenes Erzbergwerk in der Flur "Stříbrná díra" (Silberloch) bei Nectava (Netz) (70 km nördlich von Brno, Tschechische Republik), Moravskotřebovské vlastivědné listy 12, 13-19.

[166] KUSTERNIG, A., 1998: Bitva na Moravském poli (u Suchých Krut a Jedenspeigen) 26. srpna 1278 . In: Bláhová, M.-Haváček, I. (red.), Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Sborník příspěvků ze symposia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě, 163-189. Praha.

[167] LÁZNIČKA, Z., 1948: Moravská města (anthropogeografická studie) - Moravian Towns (A study in Human Geography). Brno.

[168] LECHNER, K. (Hrsg.), 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz . Brünn.

[169] LECHNER, K., 1937: Besiedlungs- und Herrschaftsgeschichte des Waldviertels. Mit besonderer Berücksichtigung des Mittelalters und der frühen Neuzeit . In: Stepan, E. (Hrsg.), Das Waldviertel. 7. Band. Geschichte. II. Buch, 3-276. Wien.

[170] LECHNER, K., 1969: Die Komende Mailberg . In: Wienand, A. (Hrsg.), Der Johanniter Orden/Der Malteser Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem, 413-425. Köln.

[171] LECHNER, K., 1971: Grundzüge einer Siedlungsgeschichte Niederösterreichs vom 7. bis zum 12. Jahrhundert , Archeologia Austriaca 50, 320-373.

[172] LOSKOTOVÁ, I.-PROCHÁZKA, R., 1997: Keramik von Brno (Brünn) des 12./13. Jahrhunderts , Pravěk NŘ 6, 1996, 199-228.

[173] LUTTERER, I., 1967: Unabhängige Doppelbenennungen im Tschechischen und Deutschen. Dargestellt an den Ortsnamen des Orlice-Gebietes . In: Fischer, R. (Hrsg.), Onomastica Slavogermanica III, Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse Bd. 58, Heft 4, 215-226. Berlin.

[174] MACEK, J., 1997: Turnaj ve středověkých Čechách . In: Macek, J., Česká středověká šlechta, 114-133. Praha.

[175] MACKERLE, J., 1948: Pravěk Malé Hané . Jevíčko.

[176] MACKERLE, J., 1952: Stará sídelní oblast severozápadní Moravy . Rkp. v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

[177] MACKERLE, J., 1964: Vznik a počátky města Boskovic . In: Blanensko. Sborník archivních a vlastivědných studií, 47-49. Blansko.

[178] MATĚJEK, F., 1965: Hospodářský, sociální a politický vývoj - období feudalismu . In: Nekuda, V. (red.), Vlastivěda moravská - Vyškovsko, 71-147. Brno-Vyškov.

[179] MATZKE, J., 1969: Das Bistum Olmütz im Hochmittelalter von Heinrich Zdik bis Bruno von Schaumburk 1126-1281 . Königstein/Taunus.

[180] MAYER, A., 1928: Ein altes Germanennest im Herzen Mährens , Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens XXX, 18-24.

[181] MENDL, B., 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343-1365 . Brno.

[182] MEZNÍK, J., 1962: Brněnský a olomoucký patriciát ve 14.-15. století. II. Poznámky a přílohy . Rkp. kandidátské disertační práce, FF UK Praha.

[183] MEZNÍK, J., 1970: Národnostní složení předhusitské Prahy - Die nationale Zusammensetzung Prags in der vorhussitischen Zeit, Sborník historický 17, 5-30.

[184] MEZNÍK, J., 1990: Praha před husitskou revolucí - Prag vor der Hussitenrevolution. Praha.

[185] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423 . Praha.

[186] MEZNÍK, J.-SULITKOVÁ, L., 1993: Hlavní tendence národnostního vývoje českých a moravských měst ve středověku . In: Kokojanová, M. (red.), Národnostní problémy v historii měst. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti stého výročí české správy města Prostějova v Prostějově ve dnech 22. a 23. září 1992, 43-49. Prostějov.

[187] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu) - Die Entwicklung der Besiedlung in Mähren und Schlesien (der gegenwärtige Forschungsstand), Archaeologia historica 16, 27-36.

[188] MITSCHA-MÄRHEIM, H., 1974: Zu den Wappen einiger mittelalterlicher Geschlechter Niederösterreichs , Unsere Heimat - Zeitschrift des Vereines für Landeskunde von Niederösterreich und Wien 45, 3-10.

[189] MLATEČEK, K., 1998: Dějiny Krásenska do počátku třicetileté války . In: Krásensko. 650 let. Sborník prací, 15-21. Slavkov u Brna.

[190] MSLLA: Bistřický, J.-Spurný, F.-Václavek, L.-Zemek, M. (edt.), Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu - Die mährischen und schlesischen Urkunden des Familienarchivs der regierenden Fürsten von und zu Liechtenstein in Vaduz. I. (1173-1380). Mikulov-Rajhrad-Hodonín-Znojmo-Brno.

[191] MÜHLE, E., 1997: "Ostforschung". Beobachtungen zu Aufstieg und Niedergang eines geschichtswissenschaftlichen Paradigmas - "Ostforschung" - Observations on the rise and fall of a historical paradigm, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 46/3, 317-350.

[192] MUSIL, F.-PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1989: Hrad Rumberk a příslušné léno - Die Burg Rumberk und das zugehörige Lehen, Regionální sborník okresu Blansko '89, 10-21.

[193] NECHUTOVÁ, J., 2000: Latinská literatura českého středověku do roku 1400 . Praha.

[194] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska - Das Korpus der mittelalterlichen münzdatierten Keramik aus Mähren und Schlesien, Archaeologia historica 5, 389-450.

[195] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice) - Pfaffenschlag. Mittelalterliche Ortswüstung bei Slavonice (Beitrag zur Geschichte des mittelalterlichen Dorfes). Brno.

[196] NEKUDA, V., 1976: Zaniklá středověká osada Bystřec, okres Blansko. Výzkum v roce 1975 - předběžná zpráva - Ortswüstung Bystřec, Bez. Blansko. Grabungsarbeiten im Jahre 1975 - Vorbericht, Časopis Moravského muzea LXI - Vědy společenské, 39-63, tab. I-IV.

[197] NODL, M., 1996: Národnostní vývoj předhusitského Stříbra (Modelová prosopografická analýza) - Die Entwicklung der vorhussitischen Stadt Stříbro (Mies) in Bezug auf ihre Nationalitäten (Eine prosopographische Modellanalyse), Český časopis historický XCIV/3, 528-559.

[198] NOVOTNÝ, F., 1934: Dědičné rychty na panství Plumlovském , Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané XI, 65-69.

[199] NOVOTNÝ, J., 1958: Svobodní rychtáři na Moravě, ve Slezsku a v sousedních územích německé kolonizace - Freie Richter in Mähren, Schlesien und in den Nachbargebielen der deutschen Kolonisation, Sborník Československé akademie zemědělských věd (historie a musejnictví) 3 (XXXI), č. 1, 39-52, 97-104.

[200] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny. I.2. Od Břetislava I. do Přemysla I. (1034-1197) . Praha.

[201] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny. I.3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253) . Praha.

[202] NOVOTNÝ, V., 1937: České dějiny. I.4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253-1271) . Praha.

[203] PACLÍK, J., 1954: Diplomatický příspěvek k otázkám hradišťského klášterního velkostatku v 2. polovině 13. století . Rkp. seminární práce, FF MU Brno.

[204] PÁNEK, J., 1999: Česká historická věda a české historické vědomí (Několik námětů do diskuse) , Český časopis historický XCVII/2, 311 -320.

[205] PÁNEK, J., 2000: Historiografie, historické vědomí a odpovědnost. Úvodem k VIII. sjezdu českých historiků . In: Pešek, J. (ed.)-Konrád, O. (red.), VIII. sjezd českých historiků, Hradec Králové 10.-12. září 1999, 19- 27. Praha.

[206] PEŠEK, J., 1999: Sjezd německých historiků: okno do nemilé minulosti vlastního oboru , Dějiny a současnost 21/1, 31-33.

[207] PEŠEK, J., 2000a: Diskuse o budoucnosti německého dějepisectví východní Evropy a o německé bohemistice , Český časopis historický XCVIII, 323-348.

[208] PEŠEK, J., 2000b: Odpověď Evě Hahnové , Český časopis historický XCVIII, 820-823.

[209] PETTENEGG, E. G., 1884: Sphragistische Miltheilungen aus dem Deutsch-Ordens-Centralarchive . Wien.

[210] PETTENEGG, E. G., 1887: Die Urkunden des Deutsch-Ordens-Centralarchives zu Wien. I . Prag-Leipzig.

[211] PILNÁČEK, J., 1927: Paměti města Blanska a okolních hradů . Blansko.

[212] PINKAVA, J., 1993: Dějiny města Konice. 1. díl. Od počátků do roku 1848 . Konice.

[213] PLAČEK, M., 1992: Hrady středního Podyjí - Burgen des mittleren Thayatales, Archaeologia historica 17, 189-204.

[214] PLAČEK, M., 1995: Rakouská šlechta v zeměpanských službách na jižní Moravě do počátku 14. století a její sídla . Rkp. diplomové práce, FF MU v Brně.

[215] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[216] PODLAHA, A., 1921: Akta korektorů duchovenstva diecéze pražské z let 1407-1410 . Praha.

[217] POSCH, F., 1991: Siedlung und Bevölkerung . In: Drabek, A. M. (Red.), Österreich im Hochmittelalter (907 bis 1246), 359-444. Wien.

[218] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. M-Ř . Praha.

[219] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech - Spätburgwallzeitliche Keramikfunde aus einigen mährischen Regionen, Archeologické rozhledy XXXVI/4, 430-442.

[220] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen - Brněnská keramika 13. a první poloviny 14. století a otázka jejích vnějších vztahů. In: XX. Mikulovské sympozium 1990, 233-246. Brno.

[221] PROCHÁZKA, R., 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11.-12. stol. na Moravě - Zur Entwicklung und funktioneller Gliederung der Burgen des 11.-12. Jahrhundert in Mähren. In: Moździoch, S., (edt.), Lokalne ośrodki władzy państwowej w XI-XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej. Spotkania bytomskie 1, 109-141. Wrocław.

[222] PROCHÁZKA, R., 1994: Svitávka-Hradisko v 11.-15. stol . - Svitávka-Burgstätte im 11.-15. Jahrhundert, Castellologica Bohemica 4, 231-236.

[223] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) - Entstehung der mittelalterlichen Stadt - Beispiel Brünn (Zur Frage der Widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen), Mediaevalia archaeologica 2 - Brno a jeho region, 7-158.

[224] PROCHÁZKA, R.-DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst - Der gleichzeitige Forschungsstand der Anfänge der südmährischen Städten//, Přehled výzkumů 42 (2000), 25-74.

[225] REDLICH, O., 1894: Eine Wiener Briefsammlung zur Geschichte des deutschen Reiches und der österreichischen Länder in der zweiten Hälfte des XIII. Jahrhunderts . Wien.

[226] REMEŠOVÁ, V., 1991: Ikonografie a atributy svatých . Praha.

[227] RICHTER, V., 1955a: Krajina Moravského Třebovska , Časopis Společnosti přátel starožitností LXIII/1, 40-49.

[228] RICHTER, V., 1955b: Staré stezky na Moravském Třebovsku , Časopis Společnosti přátel starožitností LXIII/4, 193-203.

[229] RICHTER, V., 1956: Hraniční hvozd v okolí Mor. Třebovska , Časopis Společnosti přátel starožitností LXIV/3, 141-161.

[230] SÁŇKA, H., 1960: Pomístní názvy brněnského okolí - Flurnamen der Umgebung von Brno (Brünn). Praha.

[231] SEDLÁČEK, A., 1893: Rozletité kapitoly ze starého místopisu a dějin rodův. 14. Páni z Holšteina, Veteřova, Drahotouše a Popovic. 15. Páni z Holšteina, Vartnova a Sovince , Časopis Matice moravské XVII, 287-300.

[232] SEDLÁČEK, P., 2000: Páni na Pernštejně do husitských válek , Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4, 8-20.

[233] SEIBT, F., 1996: Německo a Češi. Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy . Praha.

[234] SCHLESINGER, W., 1997: Die mittelalterliche deutsche Ostbewegung und die deutsche Ostforschung , Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 46/3, 427-457.

[235] SCHWARZ, E., 1923: Zur Namenforschung und Siedlungsgeschichte in den Sudetenländern . Reichenberg.

[236] SCHWARZ, E., 1924: Siedlungsgeschichte der Deutschen in den Sudetenländern im Lichte der Namenforschung. Von der Markomannenzeit bis zu den Hussitenkriegen . Prag.

[237] SCHWARZ, E., 1926: Die Ortsnamen des östlichen Oberösterreich . Reichenberg.

[238] SCHWARZ, E., 1931: Die Ortsnamen der Sudelenländer als Geschichtsquelle . München-Berlin.

[239] SCHWARZ, E., 1934: Jazyk německý na území ČSR . In: Hujer, O.-Dědina, V. (red.), Československá vlastivěda. Díl III. Jazyk, 524-597. Praha.

[240] SCHWARZ, E., 1939: Untersuchungen zur deutschen Sprach- und Volkstumsgeschichte Mittelmährens . Brünn-Leipzig.

[241] SCHWARZ, E., 1957: Sudetendeutsche Familiennamen aus vorhussitischer Zeit . Köln-Graz.

[242] SCHWARZ, E., 1961: Die Volkstumsverhältnisse in den Städten Böhmens und Mährens vor den Hussitenkriegen , Bohemia 2, 27-111.

[243] SCHWARZ, E., 1965: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer. I. Teil: Böhmen . München.

[244] SCHWARZ, E., 1966: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer. II. Teil: Mähren-Schlesien . München.

[245] SCHWARZ, E., 1969: Vorkelten und Kelten, Germanen und Slawen, Tschechen und Deutsche in den Sudetenländern , Bohemia 10, 9-70.

[246] SCHWARZ, E., 1970: Beiträge zur Volkstumsgeschichte der Sudetenländer , Bohemia 11, 34-150, 465, 472-473.

[247] SKÁLA, E., 1968: Die Entwicklung der Sprachgrenze in Böhmen vom 1300 bis etwa 1650 , Acta Universitatis Carolinae - Germanistica Pragensia 5, 7-16.

[248] SKÁLA, E., 1969: E. Schwarz, Volkstumsgeschichte der Sudetenländer (Rezension) , Philologica Pragensia 12/1, 50-52.

[249] SKÁLA, E., 1972: Die Entwicklung der Sprachgrenze in Mähren und Schlesien vom 1300 bis 1650 und sprachliche Interferenzmöglichkeiten , Acta Universitatis Carolinae - Germanistica Pragensia 6, 75-135.

[250] SKÁLA, E., 1977: Vznik a vývoj česko-německého bilingvismu - Die Entstehung und die Entwicklung des tschechisch-deutschen Bilinguismus, Slovo a slovesnost XXXVIII, 197-207.

[251] SKÁLA, E., 1993: Jazyková situace v Čechách v rozmezí let 993-1322 - Die Sprachsituation in Böhmen in den Jahren 993 bis 1322. In: Hlaváček, I.-Bláhová, M., (red.), Milénium břevnovského kláštera (993-1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách, 163-171. Praha.

[252] SKLENÁŘOVÁ, J., 1975: Diplomatická činnost olomouckých biskupů 13. století . Rkp. disertační práce, FF MU Brno.

[253] SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana Jerusalémského u nás . Praha.

[254] SKUTIL, J., 1931: Pravěk Boskovska. Vlastivěda Boskovska VII . Boskovice.

[255] SKUTIL, J., 1964: Z posledních archeologických nálezů v Boskovické brázdě a na Malé Hané . In: Blanensko. Sborník archivních a vlastivědných studií, 64-65. Blansko.

[256] SLAVÍK, J., 1946: Vznik českého národa. Úvod do českých dějin. I. Národ v době družinné . Praha.

[257] SOVADINA, M., 1974: Lenní listiny biskupa Bruna - Lehensurkunden des Bischofs Bruno, Sborník archivních prací XXIV/2, 426-460.

[258] SPREITZER, H., 1970: Laa an der Thaya (BH Mistelbach) . In: Lechner, K. (Hrsg.), Handbuch der historichen Stätten Österreich. I. Donauländer und Burgenland, 373-375. Stuttgart.

[259] STOOB, H., 1977: Bruno von Olmütz, das mährische Städtenetz und die europäische Politik von 1245-1281 . In: Stoob, H. (Hrsg.), Die mittelalterliche Städtebildung im südöstlichen Europa (Städteforschung - Veröffentlichungen des Instituts für vergleichende Städtegeschichte in Münster), 90-129, Taf. I-IV. Köln-Wien.

[260] SUB: Appelt, H., Menzel, J. J. (Hrsg.), Irgang, W. (Bearb.), Schlesisches Urkundenbuch. II (1231-1250) . Köln-Weimar-Wien-Graz 1977.

[261] SUB: Appelt, H., Menzel, J. J. (Hrsg.), Irgang, W. (Bearb.), Schlesisches Urkundenbuch. IV (1267-1281) . Köln-Weimar-Wien-Graz 1988.

[262] SUB: Appelt, H., Menzel, J. J. (Hrsg.), Irgang, W. (Bearb.), Schlesisches Urkundenbuch. V (1282-1290) . Köln-Weimar-Wien-Graz 1993.

[263] SUB: Appelt, H., Menzel, J. J. (Hrsg.), Irgang, W. (Bearb.), Schlesisches Urkundenbuch. VI (1291-1300) . Köln-Weimar-Wien-Graz 1998.

[264] SULITKOVÁ, L., 1984: Národnostní struktura moravských měst ve středověku se zvláštním zřetelem na královská města - Die Nationalitätenstruktur der mährischen Städte im Mittelalter (mit besonderem Augenmerk auf die Königsstädte). In: Marsina, R. a kol., (ed.), Národnostný vývoj miest na Slovensku do roku 1918. K 600. výročiu vydania výsad pre žilinských Slovákov, 255-266. Martin.

[265] SULITKOVÁ, L., 2001: K "národnímu" povědomí obyvatel předních moravských královských měst ve středověku a raném novověku - On the "National" Awareness of Major Moravian Royal Cities Residents in the Middle Ages and Early Modern Period. In: Malíř, J.-Vlček, R. (edd.), Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28. 2. 2001 v Brně (Disputationes Moravicae 2), 45-52. Brno.

[266] ŠEBÁNEK, J., 1926: Studie o kanceláři Dětřicha, biskupa olomouckého (1281-1302) , Časopis Matice moravské L, 171-275.

[267] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu . Praha.

[268] ŠEVČÍK, A., 1979: Ze starších dějin Vavřince . In: Kapitoly z dějin Vavřince, 11-23. Vavřinec.

[269] ŠILHAN, J., 1969: Z redakčního slolu - Ozvěny , Vlastivědný věstník moravský XXI/2-3, 165-167.

[270] ŠLÉZAR, P., 2002: Středověká kolonizace vrchovin okresu Prostějov - Medieval colonisation of highlands in the district of Prostějov. Rkp. diplomové práce na Západočeské universitě v Plzni.

[271] ŠMAHEL, F., 1984: Výsledky a výhledy výzkumu národnostní skladby českých měst od konce 14. do počátku 15. století - Ergebnisse und Perspektiven der Forschung der Nationalitäten-Zusammensetzung der böhmischen Städte vom Ende des 13. bis Anfang des 15. Jahrhunderts. In: Marsina, R. a kol. (ed.), Národnostný vývoj miest na Slovensku do roku 1918. K 600. výročiu vydania výsad pre žilinských Slovákov, 239-254. Martin.

[272] ŠMAHEL, F., 1993: Husitská revoluce. 1. Doba vymknutá z kloubů. Druhé vydání . Praha.

[273] ŠMAHEL, F., 1998: Žáci a klerici na venkovských farách v českém středověku . In: Svatoš, M. (red.), Sciencia nobilitat. Sborník prací k poctě prof. PhDr. Františka Kavky, DrSc. Příspěvky k dějinám vzdělanosti v českých zemích 1/1998, 71-77. Praha.

[274] ŠMAHEL, F., 2000: Idea národa v husitských Čechách. Druhé, doplněné vydání . Praha.

[275] ŠMAHEL, F., 2002: Gramotnost lidových vrstev v Čechách ve 14. a 15. století . In: Šmahel, F., Mezi středověkem a renesancí, 54-84. Praha.

[276] ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen - Die Besiedlung Böhmens im Lichte der Ortsnamen. Praha.

[277] ŠROT, J., 1982: Příspěvek k lokalizaci zaniklých středověkých osad na Prostějovsku , Zpravodaj Muzea Prostějovská II/1982, 9-18.

[278] ŠROT, J., 1986: K lokalizaci zaniklých středověkých osad na Prostějovsku - Zur Lokalisierung untergegangener mittelalterlicher Siedlungen im Gebiet von Prostějov, Historická geografie 25, 157-184.

[279] ŠTĚTINA, J., 2001: Hrad Blansko a jeho stavební vývoj - Die Burg Blansko und ihre Bauentwicklung. In: Hauserová, M. et al. (red.), Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2001, 181-189. Plzeň.

[280] ŠTROF, A., 1985: Übersicht neuer Lokalitäten und Funde in der Boskovicer Furche (Bez. Blansko) , Přehled výzkumů 1983, 91-98.

[281] ŠUSTA, J., 1926: Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha první. Poslední Přemyslovci a jejich dědictví. Druhé vydání . Praha.

[282] ŠUSTA, J., 1935: České dějiny. II.1. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví . Praha.

[283] ŠVÁBENSKÝ, M., 1950: Listiny kláštera hradišťského do roku 1255 . Rkp. státní práce na archivní škole při FF MU Brno.

[284] ŠVÁBENSKÝ, M., 1978: Státní oblastní archiv v Brně. E 55. Premonstráti Klášterní Hradisko (1078) 1200-1784 (1800). Katalog. 1, 2 . Rkp., MZA Brno.

[285] TEIGE, J., 1894: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradištského u Olomouce (až do r. 1300) , Věstník Královské české společnosti náuk, třída filosoficko-historicko-filologická, roč. 1893/XII, 1-80.

[286] TRAMPLER, R., 1903, 1904: Die Herren von Holstein, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens VII, 282-341, VIII, 47-118.

[287] TŘÍSKA, J., 1980: Studie a soupisy k starší pražské universitě - Commentationes et catalogi ad Universitatem scolarium studii Pragensis. Praha.

[288] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.-15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav - Basic pottery groups of the 12th to 15th centuries A. D. on the confluence of the Jihlava and Svratka rivers, district of Břeclav, Archeologické rozhledy XXXVI/3, 288-296.

[289] VALOCH, K.-GROLICH, V., 1993: Vývoj osídlení Moravského krasu . In: Musil, R. a kolektiv, Moravský kras. Labyrinty poznání, 229-246. Adamov.

[290] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české. II. 1197-1250 . Praha-Litomyšl.

[291] VAŠEK, L., 1987: Biskupská kolonizace na střední Svitavě , Regionální sborník okresu Blansko '87, 47-50.

[292] VAŠEK, L., (ed.), 2009: Kopiář Jiříka Skřivánka, úředníka na Blansku 1594-1612 (1614) . Blansko.

[293] VELÍMSKÝ, T., 1979: Smilovo hradisko - příspěvek k problematice středověké kolonizace Drahanské vrchoviny . In: Mikulovská sympozia 78, 105-110. Praha.

[294] VILIKOVSKÝ, J. (edt.), 1938: Próza z doby Karla IV . Praha.

[295] VLNAS, V., 2001: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka . Praha-Litomyšl.

[296] WALDSTEIN-WARTENBERG, B., 1988: Die Vasallen Christi. Kulturgeschichte des Johanniterordens im Mittelalter . Wien-Köln-Graz.

[297] WELTIN, M., 1973: Zur niederösterreichischen Stadtministerialität im 13. Jh. (am Beispiel von Laa an der Thaya) , Unsere Heimat - Zeitschrift des Vereines für Landeskunde von Niederösterreich und Wien 44, 113-128.

[298] WELTIN, M., 1975: Die "Laaer Briefsammlung". Eine Quelle zur inneren Geschichte Österreichs unter Ottokar II. Přemysl . Wien-Köln-Graz.

[299] WELTIN, M., 1979: Landesherr und Landesherren. Zur Herrschaft Ottokars II. Přemysl in Österreich , Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich - neue Folge 44/45 (1978/1979) - Öttokar-Forschungen (red. Weltin, M.-Kusternig, A.), 159-225.

[300] WIHODA, M., 1995: Geneze moravské šlechty - Anfange der mährischen Aristokratie, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis C 2, 23-41.

[301] WIHODA, M., 2002a: Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradiště u Olomouce - Benediktiner in der Geschichte des Klosters Hradisch bei Olmütz. In: Jan, L.-Obšusta, P. (edt.), Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české, konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči - Disputationes Moravicae 3, 29-38. Brno.

[302] WIHODA, M., 2002b: Od pohraniční marky k říšskému vévodství (907-1278) . In: Dějiny Rakouska, 65-134. Praha.

[303] WOSTRY, W., 1915: Ein deutschfeindliches Pamphlet aus Böhmen aus dem 14. Jahrhundert , Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen LIII, 193-238.

[304] ZAORAL, P., 1968: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078 , Československý časopis historický XVI/2, 275-283.

[305] ZDB: Chlumecky, P. R. v.-Chytil, J.-Demuth, C.-Wolfskron, A. R. v. (Hrsg.), Kalina, T., Rohlík, M. (ed.), Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren - Moravské zemské desky. Brünner Cuda - Kraj brněnský. Brünn-Praha 1856, 1950, 1957.

[306] ZDO: Chlumecky, P. R. v.-Chytil, J.-Demuth, C.-Wolfskron, A. R. v. (Hrsg.), Matějek, F. (ed.), Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren - Moravské zemské desky. Olmützer Cuda - Kraj olomoucký. Brünn-Brno 1856, 1948.

[307] ZLÁMAL, B., 1969: Dějiny Velkých Opatovic. I . Velké Opatovice.

[308] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu . Praha.

[309] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198) . Praha.

[310] ŽEMLIČKA, J., 1998: Století posledních Přemyslovců. Druhé, přepracované vydání . Praha.

[311] ŽEMLIČKA, J., 1999: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému české medievistiky) - Markomannen, Deutsche und die mittelalterliche Kolonisation (Zur Historiographie eines Problems der tschechischen Mediävalistik), Český časopis historický XCVII, 235-272.

[312] ŽEMLIČKA, J., 2002a: K ujímání a formám německého práva v českých zemích , Marginalia historica VI, 7-38.

[313] ŽEMLIČKA, J., 2002b: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti . Praha.