K tendencím v ochraně hranic českého státu 13. století

Variant title
Zu den Tendenzen in der Verteidigung der Grenzen des böhmischen Staates im 13. Jahrhundert
Source document: Archaeologia historica. 2004, vol. 29, iss. [1], pp. 141-160
Extent
141-160
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský had Loket . Průzkumy památek V, č. 1, s. 3-12.

[2] BENESCH, E. a kol., 1990: Dehio - Handbuch die Kunstdenkmäler Österreichs, Niederösterreich nördlich der Donau . Wien.

[3] BLÁHOVÁ, M.-FROLÍK, J.-PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I . Praha-Litomyšl.

[4] BOBKOVÁ, L., 1993: Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně . Acta Universitatis Purkynianae. Studia historica - Monographiae I. Ústí nad Labem.

[5] ČECHURA, J., 1988: Vývoj pozemkové držby kláštera v Teplé v době předhusitské . Minulostí Západočeského kraje XXIV, s. 205-225.

[6] ČTVERÁK, V. a kol., 2003. Encyklopedie hradišť v Čechách . Praha.

[7] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[8] DURDÍK, T., 2000: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století . Castellologica Bohemica 7, s. 17-50.

[9] DURDÍK, T., BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě . Praha.

[10] DURDÍK, T., KAŠPAR, V., 2000: Nové poznatky ke stavebnímu vývoji a podobě hradu ve Vimperku . Archaeologia historica 25, s. 171-181.

[11] GUTKAS. K., 1961: Die Entwicklung des österreichischen Städtewesens im 12. und 13. Jahrhundert . Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, red. Rausch, W., Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 77-91.

[12] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku . Praha.

[13] HOSÁK, L., 1971: Teritoriální vývoj českého státu a jeho zemí I . Historická geografie 6, s. 133-149.

[14] HOSÁK, L., 1960: Moravsko-rakouská hranice v středověku . Časopis Společnosti přátel starožitností LXVIII., č. 2, s. 68-80.

[15] HOSÁK, L.-ZEMEK, M. (edd.), 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Jižní Morava . Praha.

[16] CHARVÁTOVÁ, K., 1995: Vývoj osídlení na panství kláštera v Teplé ve 13. století . Historická geografie 28, s. 71-91.

[17] JAN, J., 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy . Brno.

[18] JANIŠ, D., KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století . Archaeologia historica 28, s. 357-374.

[19] JÁNSKÝ, J., 2001. Kronika česko-bavorské hranice, díl I (1400-1426) . Domažlice.

[20] JIRÁSKO, L., 1978: Osídlení Novobystřicka v předhusitském období . Historická geografie 17, s. 209-272.

[21] KAVKA, F., 1990: Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského . Český časopis historický 88, č. 3, s. 225-251.

[22] KLÁPSTĚ, J., 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích . Archeologické rozhledy LV, s. 786-800.

[23] KLAAR, A., 1961: Die Siedlungsformen der österreichischen Donaustädte. Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert , red. Rausch, W., Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 93-115.

[24] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy . Zlín.

[25] KOSMAS: Kosmova Kronika česká , Bláhová, M., Fiala, Z. edd., Praha 1972.

[26] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) . Archaeologia historica 19, s. 121-151.

[27] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku . Archaeologia historka 22, s. 249-272.

[28] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 1998: Hrad Edelštejn v sídelní a mocenské struktuře západního pomezí Moravy a Slezska . Castellologica Bohemica 6, s. 341-362.

[29] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Archaeologia historica 28, s. 69-111.

[30] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska . Brno-Opava.

[31] KUBÍN, P., 1998: Účast bl. Hroznaty na křížových výpravách a založení kláštera Teplá . Západočeský historický sborník 4, s. 41-66.

[32] KUBÍN, P., 2000: Blahoslavený Hroznatá, kritický životopis . Praha.

[33] KUBŮ, F., 1997: Štaufská ministerialita na Chebsku . Cheb.

[34] KŮRKA, V., 1960: Ke kolonisaci Chomutovska . Časopis Společnosti přátel starožitností LXVIII, č. 3, s. 129-146.

[35] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku . Praha.

[36] KUTHAN, J., 1993: Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš . Praha.

[37] LÍBAL, D.-LANCINGER, L., 2000: Počátky hradu Landštejna , Castellologica Bohemica 7, s. 127-129.

[38] MARSINA, R., 1979: Přemysl Otakar II. a Uhorsko . Folia historica Bohemica 1, s. 37-65.

[39] MÉŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) . Archaeologia historica 6, s. 147-197.

[40] MÉŘÍNSKÝ, Z.-ZUMPFE, E., 1997: Jihomoravská a dolnorakouská města, jejich místo v kulturní vývoji a odraz v hmotné kultuře . Archaeologia historica 22, s. 145-158.

[41] PLAČEK, M., 1984: K typologii hradů na moravsko-slovenském pomezí . Slovácko XXV, 1983, s. 63-89.

[42] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku . Praha.

[43] PLAČEK, M., 1997: Hrady v hrazených moravských městech . Archaeologia historica 22, s. 199-215.

[44] PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě . Archaeologia historica 11, s. 159-170.

[45] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[46] PLAČEK, M., 2003: Kontaktní vztahy na hranici Moravy a Rakouska a jejich projevy . Archaeologia historica 28, s. 211-222.

[47] POJSL, M., 1990: Velehrad, stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera . Brno.

[48] POKRAČOVATELÉ: Pokračovatelé Kosmovi , Bláhová, M., Fiala, Z. edd., Praha 1974.

[49] PRIX, D.-WIHODA, M., 2001: "...Allir unser getrawen Burger...", Hlubčice jako mocenský nástroj přemyslovské dynastie . Časopis Slezského zemského muzea, série B, 50, s. 193-204.

[50] PRIX, D., 2003: Středověký městský kostel Panny Marie v Hlubčicích . Průzkumy památek X, č. 2, s. 3-62.

[51] PROCHÁZKA, R., 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11. a 12. stol. na Moravě . Lokalne ośrodki wladzy państwowej w XI-XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, Spotkania Bytomskie 1, Wroclaw, s. 109-141.

[52] PROCHÁZKA, R.-DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst . Přehled výzkumů ARÚ AV v Brně 42 (2000), s. 25-74.

[53] RAZÍM, V., 1995: Fortifikace českých měst jako indikace jejich významu a postavení . Archaeologia historica 20, s. 9-22.

[54] RAZÍM, V., 2002: K problematice vztahu hrad - královské město v Čechách . Archaeologia historica 27, s. 307-326.

[55] RAZÍM, V., 2003: Znojmo - středověká hraniční pevnost . Nymburk.

[56] RAZÍM, V., 2004: Nad počátky hradů české šlechty . Archeologické rozhledy LVI, v tisku.

[57] SEDLÁČEK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého XIII . Praha.

[58] SEDLÁČEK, A., 1923: Hrady, zámky a tvrze království českého XIV . Praha.

[59] SEMOTANOVÁ, E., 1998: Historická geografie českých zemí . Praha.

[60] SOVADINA, M., 1997: Ronovci a Žitava ve 13. a v 1. čtvrtině 14. století . Bezděz 6, s. 7-18.

[61] SYDOW, J., 1961: Anfange des Städtewesens in Bayern und Österreich . Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, red. Rausch, W, Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 55-76.

[62] ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb . Praha.

[63] ŠEBESTA, P.-KUBŮ, F., 1985: Politické a ekonomické vztahy města Chebu a okolní šlechty . Archaeologia historica 10, s. 163-174.

[64] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny, díl I., část 5., Středověká kolonizace v zemích českých . Praha.

[65] TRÁVNÍČEK, D., 1973: Staré cesty na Vitorazsku a územní vývoj této oblasti . Historická geografie 11, s. 101-116.

[66] VÁLKA, J., 1991: Středověká Morava, Dějiny Moravy 1, Vlastivěda moravská, nová řada, sv. 5 . Brno.

[67] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. (1197-1250) . Praha-Litomyšl.

[68] VANÍČEK, V., 2002a: Velké dějiny zemí Koruny české III. (1250-1310) . Praha-Litomyšl.

[69] VANÍČEK, V., 2002b: "Právo na hrad" a hradní regál - hodnocení souvislostí revindikačních sporů ve 13. století v českých a alpských zemích , in: Antoniewicz red., Zamki i przestzeń spoleczna w Europie środkowej i wschodniej. Warszawa, 24-50.

[70] VARHANÍK, J., 2000: Chebská Černá věž a počátky hradu v Lokti . Sborník chebského muzea 1999, s. 12-18.

[71] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici, páni z Rýzmburka . Praha.

[72] WELTIN, M., 1978/1979: Landesherr und Landherren. Zur Herrschaft Ottokars II. Přemysl in Österreich . In: Ottokar-Forschungen. Jahrbuch für Landeskunde von Niedeösterreich N.F. 44/45, Wien, s. 159-225.

[73] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 45, s. 21-34.

[74] WOISETSCHLÄGER, K.-KRENN, P. a kol., 1982: Dehio - Handbuch die Kunstdenkmäler Österreichs , Steiermark. Wien.

[75] ZBRASLAVSKÁ KRONIKA: Zbraslavská kronika , Fiala, Z., Bláhová, M. edd., Praha 1976.

[76] ZEMEK, M., 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století . Brno.

[77] ŽEMLIČKA, J., 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách . Československý časopis historický 26, s. 559-586.

[78] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I . Praha.

[79] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí 1034-1198 . Praha

[80] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198-1253 . Praha.

[81] ŽEMLIČKA, J., 2003: Němci, německé právo a transformační změny 13. století (Několik úvah a jeden závěr) . Archaeologia historíca 28, s. 33-46.