Archeologie a poznání moravských a slezských měst

Title: Archeologie a poznání moravských a slezských měst
Variant title:
  • Die Archäologie als Mittel zum Kennenlernen von mährischen und schlesischen Städten im Mittelalter : (Ein Beitrag zur Frage der Anordnung des Raumes)
  • Archaeology and Research of Moravian and Silesian Towns
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2007, vol. 32, iss. [1], pp. 37-80
Extent
37-80
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Studie se v první části zabývá vývojem archeologických výzkumů raně středověkých aglomerací a institucionálních měst na Moravě a v Českém Slezsku. Zdůrazňuje rozvoj terénního výzkumu po r. 1990, přičemž se zpožďuje teoretické vyhodnocení. Druhá část se zabývá formováním areálů měst, zčásti na základě jejich raně středověkých předchůdců, s důrazem na období 13.–14. století. Pozornost je věnována utváření půdorysu, parcelaci a struktuře parcelní zástavby včetně obytných staveb, sanitárních zařízení a výrobních objektů. V závěru je řešena také otázka úpravy komunikací a veřejných prostranství.
The first part of the study centres upon the development of archaeological research of the early-medieval conurbations and institutional towns in Moravia and Czech Silesia. It underlines the development of field research after 1900 the theoretical assessment of which lags behind. The second part focuses on the constitution of town areas, partially based on early-medieval foundations, with emphasis on the 13th–14th centuries. Special attention is devoted to the forming of the layout, land subdivision and structure of the built-up area including residential buildings, sanitary facilities and production quarters. The final section touches upon the issue of adjustment of communications and public spaces.
References
[1] BAERISWYL, A., 2003: Stadt, Vorstadt und Stadterweiterung im Mittelalter, Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 30. Basel.

[2] BAKALA, J., 2002a: K otázce kontinuity osídlení v lokovaných městech opavské provincie. In: J. Bakala 2002c, 327–346.

[3] BAKALA, J., 2002b: Komentář k bádání o počátcích města Frýdku. In: J. Bakala, 2002c, 402–427.

[4] BAKALA, J., 2002c: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií (ed. M. Wihoda–P. Elbl). Brno.

[5] BAKALA, J., 2002d: Nástup emfyteutické kolonizace a její úloha při stabilizaci feudální společnosti. In: J. Bakala, 2002c, 185–194.

[6] BAKALA, J., 2002e: Staré Město a založení Fryštátu. In: J. Bakala 2002, 428–449.

[7] BELCREDI, L., 1999: Urbanizace zaniklé středověké osady Bystřec, AH 24, 69–79.

[8] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.

[9] BEROUŠEK, J., 1999: Brno (okr. Brno-město), Pekařská, Anenská, Kopečná ul. (blok 91), Přehled výzkumů 1997–1998, 298–300.

[10] BEROUŠEK, J.–KOVÁČIK, P., 1998: Příspěvek k historické topografii Uherského Hradiště, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M 3, Studia archaeologica brunnensia, 63–76.

[11] BISTŘICKÝ, J., 2002: Počátky hradu a města. In: J. Schulz (red.), Olomouc. Malé dějiny města, 27–46. Olomouc.

[12] BLÁHA, J., 1977: Poznámky k počátkům a vývoji osídlení olomouckého podhradí. In: M. Richter (red.), Středověká archeologie a studium počátků měst, 28–35. Praha.

[13] BLÁHA, J., 1978: Záchranný archeologický výzkum v prostoru zaniklého augustiniánského kláštera Všech Svatých na olomouckém Předhradí. In: Okresní archív v Olomouci 1977, 70–79.

[14] BLÁHA, J., 1979: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1978. In: Okresní archív v Olomouci 1978, 130–132.

[15] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133–146.

[16] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce – Einige Bemerkungen zur Entstehung und Bedeutung der frühmittelalterlichen Stadt Olomouc, AH 10, 143–152.

[17] BLÁHA, J., 1987: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior, objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (keramika), sešit 2. Olomouc.

[18] BLÁHA, J., 1995: Ke genezi Horního náměstí. In: P. Zatloukal (red.), Horní náměstí v Olomouci, 7–14. Olomouc.

[19] BLÁHA, J., 1996: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury, AH 21, 169–181.

[20] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce, AH 23, 133–59.

[21] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci, AH 24, 1999, 189–213.

[22] BLÁHA, J., 2000a: Několik archeologických a kulturně-historických poznatků ke středověké a raně novověké topografii Michalského návrší v Olomouci, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 21, Historia Artium III, 87–114. Olomouc.

[23] BLÁHA, J., 2000b: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D. (edd.), Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999), 179–196. Praha.

[24] BLÁHA, J., 2001a: K archeologickým dokladům pohřbívání v Olomouci v období raného středověku. In: Bláha, J.–Kolář, B. –Spáčil, V.–Tichák, M. (edd.), Olomoucké hřbitovy a kolumbária, 4–46. Olomouc.

[25] BLÁHA, J., 2001b: K funkci Michalského kopce v Olomouci. Několik úvodních poznámek, Historická Olomouc XII, 33–64.

[26] BLÁHA, J., 2003: K raně středověké topografii Olomouce se zvláštním zřetelem k oblasti tzv. Předhradí, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica 31, sborník prací historických XIX, 13–28. Olomouc 2002.

[27] BLÁHA, J., 2004: Olomouc (okr. Olomouc), ulice 8. května, Přehled výzkumů 45, 219–222.

[28] BLÁHA, J.–POJSL, M.–HYHLÍK, V., 1992: Olomouc, kostel sv. Michala. Olomouc.

[29] BLÁHA, J.–KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Sedlář, J. (ed.), Uměleckohistorický sborník, 129–160. Brno.

[30] BLÁHA, J.–KONEČNÝ, L., 2005: K počátkům města Telče se zvláštním zřetelem k předlokačnímu dvorci s kostelem sv. Ducha, AH 30, 125–148.

[31] BOROVSKÝ, T., 2000: Kaplani, oltářníci a jejich beneficia v kostele sv. Jakuba v Brně (od nejstarších zmínek do r. 1521), BMD XV, 271–312.

[32] BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D.–MARÁZ, K., 1993–1995: Ke stavebnímu vývoji kostela sv. Jakuba Většího v Pohořelicích ve středověku, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity F 37–39, řada uměnovědná, 189–198.

[33] BRETHOLZ, B., 1911: Geschichte der Stadt Brünn. Brno.

[34] BUREŠ, M.–KAŠPAR, V.–VAŘEKA, P., 2000: Archaia – nestátní archeologický ústav: metody a přístupy. In: Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i zemiach pogranicznych w 1996 roku, 204–220. Katowice.

[35] BUREŠ, M.–VAŘEKA, P., 2000: Česká archeologická společnost a další nestátní archeologické organizace v Čechách, Informátor Slovenskej archeologickej spoločnosti pri SAV, XI/2000/2, 10–12. Nitra.

[36] BURIAN, V., 1968: Středověké jímky v Olomouci – Pavelčákova ulice, Přehled výzkumů 1967, 106–107.

[37] BUŚKO, C., 2005: Wrocław u prógu lokacji. In: Buśko, C. (ed.), Wschodnia strefa Starego Miasta we Wrocławiu w XII–XIV wieku. Badania na placu Nowy Targ, 177–194. Wrocław.

[38] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, II, III /1, 2, IV/1, 2, V/1–4, Friedrich, G.–Kristen, Z.–Šebánek, J.–Dušková, S. (edd.). Pragae, 1907–1993.

[39] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, P. Ritter v. Chlumecky–J. Chytil, V. Brandl (edd.). Brünn 1854.

[40] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII, P. Ritter v. Chlumecky–J. Chytil, V. Brandl (edd.). Brünn 1874.

[41] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI, P. Ritter v. Chlumecky–J. Chytil, V. Brandl (edd.). Brünn 1885.

[42] CEJNKOVÁ D., 1992: Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře, Forum brunense 1992, 11–20.

[43] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250–270.

[44] ČIŽMÁŘ, M.–GEISLEROVÁ, K. (edd.), 2006: Výzkumy – Ausgrabungen 1999–2004. Brno.

[45] ČIŽMÁŘ, Z., 2001: Znojmo (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 42 (2000), 257–261.

[46] ČIŽMÁŘ, Z., 2003: Znojmo (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 44, 284–288.

[47] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Znojmo (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 45, 249–251.

[48] ČIŽMÁŘ, Z., 2005: Znojmo (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 46, 319–322.

[49] ČIŽMÁŘ, Z., 2006: Znojmo (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 47, 285–288.

[50] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova, AH 24, 151–160.

[51] ČIŽMÁŘ, Z.–ŠMÍD, M., 2000: Vývoj Prostějova v archeologických a historických pramenech v období 10.–16. století, AH 25, 77–102.

[52] ČOUPKOVÁ, M. (ed.), 2001: Nejstarší uherskohradišťská městská kniha. Liber negotiorum civitatis Hradisch. Uherské Hradiště.

[53] ČULÍKOVÁ, V., 2003: K sedmdesátinám RNDr. Emanuela Opravila, CSc., AR LV, 636–649.

[54] DEHNEROVÁ, H., 2001: Olomouc (k. ú. Olomouc, okr. Olomouc), Křivá a Šemberova ulice, parcely 116/9, 116/10, 116/11, 116/12; Šemberova ulice, parcely č. 116/11, 116/10, Přehled výzkumů 42, 224–225.

[55] DEHNEROVÁ, H., 2004: Olomouc (k. ú. Olomouc, okr. Olomouc), Křivá ulice č. o. 8, Šemberova č. o. 9, Přehled výzkumů 45, 216–217.

[56] DEHNEROVÁ, H., 2005: Olomouc (k. ú. Olomouc, okr. Olomouc), Šemberova č. o. 13, Přehled výzkumů 46, 297.

[57] DEHNEROVÁ, H., 2006: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), třída Svobody č. o. 33, Přehled výzkumů 47, 258–259.

[58] DEHNEROVÁ, H.–FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2003: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), Univerzitní ulice č. o. 3, Přehled výzkumů 44, 259–261.

[59] DEHNEROVÁ, H.–VEČEŘA, P., 2003: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), Přehled výzkumů 44, 259.

[60] DOHNAL, V., 1980: Stopy mladohradištního sídliště v Přerova, Přehled výzkumů 1977, 80–81.

[61] DOHNAL, V., 1981: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku, AR XXXIII, 258–279.

[62] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku. 10. až první polovina 13. století. Olomouc.

[63] DOHNAL, V., 2005: Olomoucký hrad v raném středověku II. Archaeologiae regionalis Fontes 6. Olomouc.

[64] DOLEŽEL, J., 1985: Nálezy z vrcholného a pozdního středověku severozápadní Moravy v letech 1979–1983 (okr. Blansko, Brno-venkov a Vyškov), Přehled výzkumů 1983, 82–84.

[65] DOLEŽEL, J., 1993: Záchranné výzkumy ve středověkém jádře a předměstích města Ivančic (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1991, 79–81.

[66] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.

[67] DOLEŽEL, J., 1997: Ivančice (okr. Brno-venkov), historické jádro města, Přehled výzkumů 1993–1994, 197–199.

[68] DOLEŽEL, J., 1999a Ivančice (okr. Brno venkov ), středověké jádro města – ulice J. Vávry, Přehled výzkumů 1995–1996, 401–403.

[69] DOLEŽEL, J., 1999b: Velká Bíteš (okr. Žďár nad Sázavou), Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 380–382.

[70] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411. In: Ježek, M.–Klápště, J. (edd.), Medievalia archaeologica 2, 159–259.

[71] DOLEŽEL, J., 2002: Dějiny Ivančic ve středověku. In: Čejka, J. (ed.), Ivančice, Dějiny města, 67–173. Ivančice.

[72] DOLEŽEL, J. (red.), 2006: Forum urbes medii aevi III. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.–18. 4. 2004. Brno.

[73] DOLEŽEL, J.–SMUTNÁ, S., 1997: Velká Bíteš (okr. Žďár nad Sázavou), Přehled výzkumů 1993–1994, 260–263.

[74] DOLEŽEL, J.–SMUTNÁ, S., 1999a: Velká Bíteš (okr. Žďár nad Sázavou), Přehled výzkumů 39 (1995–1996), 469–470.

[75] DOLEŽEL, J.–SMUTNÁ, S., 1999b: Velká Bíteš (okr. Žďár nad Sázavou), Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 382–383.

[76] DONAT, P., 1993: Die zehn Keller von Gebesee, Kr. Erfurt. Studien zu hochmittelalterlichen Kelleranlagen, Alt Thüringen 27, 207–264.

[77] DOSTÁL, P.–ŠTROF, A., 2001: Průzkumné práce a archeologický výzkum na Masarykově náměstí v Boskovicích. Ve službách archeologie II. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii, 25–36. Brno.

[78] DUŠKOVÁ, S., 1947: Velehradský falsátor z poč. 13. stol., ČMM LXVII, 291–307.

[79] DVOŘÁK, J., 1996: Stavební kamenný materiál středověkých staveb na jižní Moravě, Jižní Morava 32, sv. 35, 302–306.

[80] DVORSKÁ, J.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2001: Dendrochronologie v historickém jádru Brna, Ve službách archeologie III, 31–39.

[81] FALTÝNEK, K., 2001a: Olomouc (okr. Olomouc), Horní náměstí, 225–227.

[82] FALTÝNEK, K., 2001b: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na Horním náměstí v Olomouci v roce 2000, Památkový ústav v Olomouci, výroční zpráva 2000, 96–100. Olomouc.

[83] FALTÝNEK, K., 2000: Záchranný archeologický výzkum v kapli sv. Jiří a v kostele sv. Marka v Litovli, Památkový ústav v Olomouci, výroční zpráva 1999, 76–82. Olomouc.

[84] FALTÝNEK, K., 2002: Litovel (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 43, 267–270.

[85] FISCHER, H., 1952: Die Siedlungsverlegungen im Zeitalter der Stadtbildung. Unter besonderer Berücksichtigung des österreichischen Raumes. Wien.

[86] FIŠER, R., 2002: "In civitate nostra trebecensi" (K počátkům středověké Třebíče). In: B. Chocholáč–J. Malíř (edd.), Pocta Janu Janákovi, předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity, věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci, 543–554. Brno.

[87] FLODR, M., 2001: Brněnské městské právo. Brno.

[88] FLODR, M., 2005 (ed.): Pamětní kniha města Brna z let 1343–1376 (1379). Brno.

[89] FLODROVÁ, M., 1996: Brněnská cihelna "Na leči" ve 14.–16. století, Archaeologia technica 10, 110–113.

[90] FLODROVÁ, M.–LOSKOTOVÁ, I., 1995: Výrobky brněnských řemeslníků 14. století, AH 20, 551–561.

[91] FROLÍK, J., 1991: K užití formulářů v terénní archeologické práci, Archeologické fórum 2, 50–55.

[92] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Změny městské parcelace v Chrudimi. Štěpánkova ulice čp. 85, AH 20, 133–140.

[93] GALUŠKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí, 29–117. Staré Město.

[94] GALUŠKA, L., 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu-Starého Města – důsledek vpádu Matouše Čáka Trenčanského na Moravu roku 1315, AH 28, 591–609.

[95] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: K problematice slovanského osídlení Velehradu a jeho okolí v době před založením kláštera. In: M. Pojsl (ed.), Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu, 185–199. Olomouc.

[96] GEISLER, M., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), p. č. 206, 128, 193, Přehled výzkumů 1993–1994, 250.

[97] GEISLER, M., 1998: Kyjov, přístavba České spořitelny, nálezová zpráva č. j. 91/98, v archívu ÚAPP Brno.

[98] GEISLER, M., 2005: Ždár nad Sázavou (okr. Žďár nad Sázavou), "Na Starém městě", "Klafar", Přehled výzkumů 46, 321–322.

[99] GEISLER, M., 2006: Ždár nad Sázavou (okr. Žďár nad Sázavou), "Na Starém městě", "Klafar", Přehled výzkumů 47, 288–289.

[100] GEISLER, M.–MALÝ, K., 2006: Výsledek výzkumné sezóny 2004 a doklady železářské produkce ze středověkého městečka ve Žďáru nad Sázavou, Archaeologia technica 17, 107–110.

[101] GOŠ, V., 1984a: K otázce zahloubených obydlí ve 13. století na severní Moravě (zemnice č. 16 z Lošticnáměstí), VVM XXXVI, 171–178.

[102] GOŠ, V., 1984b: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSM B 33, 221–252.

[103] GOŠ, V., 1988: Slovanské osídlení severní Moravy. In: V. Frolec (red.), Rodná země, 181–190. Brno.

[104] GOŠ, V.–KAREL, J., 2003: Počátky Rýmařova, AH 28, 297–302.

[105] GOŠ, V.–KAREL, J.–NOVÁK, J., 1977: K počátkům lokace města Rýmařova. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70–77. Praha.

[106] GOŠ, V.–KAREL, J.–NOVÁK, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184–227.

[107] GRINGMUTH–DALLMER, E., 1999: Methodische Überlegungen zur Erforschung zentraler Orte in ur-und frühgeschichtlicher Zeit. In: S. Moździoch (ed.), Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej, Spotkania bytomskie III, 9–20.

[108] GRŮZOVÁ, M., 1994: Počátky města Prostějova. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, 31–40.

[109] GUTSCHER, D.–PFROMMER, J., 1999: Laufen Rathausplatz. Eine hölzerne Häuserzeile in einer mittelalterlichen Kleinstadt: Hausbau, Sachkultur und Alltag. Bern.

[110] HAVRDA, J.–PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání), AR LIII, 91–118.

[111] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P., 2005: Dřevěná architektura 13. století v Jihlavě, Pelhřimově a Humpolci. In: D. Merta–M. Peška (edd.), Forum urbes medii aevi II, Sborník příspěvků FUMA konané 16.–18. 4. 2003, 126–147.

[112] HEJHAL, P.–HOLUB, P.–HRUBÝ, P.–MERTA, D., 2006: Měšťanská zděná zástavba středověké Jihlavy (k současnému stavu poznání). In: J. Doležel (ed.), Forum urbes medii aevi III, 190–229.

[113] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P., 2006: Jihlava (okr. Jihlava), Přehled výzkumů 47, 228–243.

[114] HENDEL, Z.–MOŹDZIOCH, S., 1996: Die frühstädtische Siedlungskomplexe und Lokationstädte in Schlesien im 12.–13. Jh. (Änderungen der Raumstruktur im Lichte der archäologischen Quellen). In: H. Brachmann–J. Klápště (edd.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, Památky archeologické – Supplementum 6, 87–100.

[115] HIGOUNET, Ch., 1990: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelalter. München.

[116] HIMMELOVÁ, Z., 1997: Brno (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 1993–1994, 190–191.

[117] HIMMELOVÁ, Z.–KUNDERA, L.–PROCHÁZKA, R.–UNGER, J., 1993: Záchranné výzkumy v Brně v r. 1991 (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 1991, 85–88. Brno.

[118] HLADKÝ, J., 1991: Nález pozdněstředověké polozemnice v Boskovicích na Komenského ul., Sborník Okresního muzea v Blansku 91, 55–56.

[119] HLOŽEK, M.–HOLUB, P.–SEDLÁČKOVÁ, L.–TROJEK T., 2006: Doklady slévání barevných kovů ve středověkém Brně na základě nálezů tyglíků z náměstí Svobody 8, Archaeologia technica 17, 87–93.

[120] HOFFMANN, F., 1967: Jihlavský městský stavební řád z r. 1270. Jihlava.

[121] HOFFMANN, F., 2004: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století. Jihlava.

[122] HOLUB, P., 2004: Pohořelice (okr. Břeclav), Horní náměstí, Přehled výzkumů 45, 236–237.

[123] HOLUB, P., 2005: Pohořelice (okr. Břeclav), Horní náměstí, Přehled výzkumů 46, 312–313.

[124] HOLUB, P.–KOVÁČIK, P.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–PROCHÁZKA, R.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2002: Předběžné výsledky záchranných výzkumů v Brně v roce 2001, Přehled výzkumů 43, 71–114.

[125] HOLUB, P.–KOVÁČIK, P .–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2003 (Holub et alii 2003a): Předběžné výsledky záchranných výzkumů v Brně v roce 2002, Přehled výzkumů 44, 57–100.

[126] HOLUB, P.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2003 (Holub et alii 2003a): K otázce topenišť v dřevohliněných domech ze 13. století v Brně aneb proč nevěříme na zemnice, Svorník I, 5–84.

[127] HOLUB, P.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZŮBEK, A., 2003 (Holub et alii 2003c): Poznámky k historické topografii Dominikánského náměstí, BMD XVII, 41–77.

[128] HOLUB, P.–KOLAŘÍK,V.–KOVÁČIK, P.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–PROCHÁZKA, R.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2004 (Holub et alii 2004b): Systematický archeologický výzkum města Brna, Forum urbes medii aevi I, 57–97.

[129] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2004 (Holub et alii 2004a): Předběžné výsledky záchranných výzkumů v Brně v roce 2003, Přehled výzkumů 45, 39–95.

[130] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2005a: Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna. In: D. Merta–M. Peška (edd.), Forum urbes medii aevi II, 44–101.

[131] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2005b: Předběžné výsledky záchranných výzkumů v Brně v roce 2004, Přehled výzkumů 46, 111–169.

[132] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2005 (Holub et alii 2005c): Poznámky k topografii nejbližšího okolí bývalého herburského kláštera v Brně, BMD XVIII, 485–673.

[133] HOLUB, P.–KOLAŘÍK,V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–POLÁNKA, P.–SEDLÁČKOVÁ, L.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2006 (Holub et alii 2006a): Brno (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 47, 164–220.

[134] HOLUB, P.–KOLAŘÍK,V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–SEDLÁČKOVÁ, L.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2006 (Holub et alii 2006b): Brněnské středověké a raně novověké hřbitovy z pohledu archeologie, BMD XIX, 267–294.

[135] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu. Praha.

[136] HRDLIČKA, L., 1982: Využití výkopů pro inženýrské sítě jako pramene k poznání původního reliéfu a jeho proměn v historickém jádru města, AR XXXIV, 599–621.

[137] HRDLIČKA, L., 1983: Strategie a taktika současného archeologického výzkumu v historickém jádru Prahy, AR XXXV, 609–638.

[138] HRUBÝ, P.–JAROŠ, Z.–KOČÁR, P.–MALÝ, K.–MIHÁLYIOVÁ, J.–MILITKÝ, J.–ZIMOLA, D., 2006: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy, PA XCVII, 171–264.

[139] HRUBÝ, V., 1965. Staré Město – velkomoravský Velehrad. Praha.

[140] CHYBOVÁ, H., 1993: Fund von mittelalterlichen Töpferöfen in Kroměříž (Bez. Kroměříž), Přehled výzkumů 1989, 102–103.

[141] CHYBOVÁ, H., 1998: Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska. Kroměříž.

[142] ILLI, M., 1992: Wohin die Toten gingen. Begräbnis und Kirchhof in der vorindustriellen Stadt. Zürich.

[143] JAN, L., 1988: Slavkov u Brna ve 13. století a vznik komendy řádu německých rytířů, ČMM CVII, 265–279.

[144] JAN, L., 1990: Slavkov u Brna ve 14. a na počátku 15. století – rozmach a úpadek komendy řádu německých rytířů, ČMM CIX, 39–58.

[145] JAN, L., 1997: Několik poznámek k nejstarší církevní organizaci na Znojemsku, ČMM CXVI, 39–51.

[146] JEŽEK, M., 2000: Archeologia na rynku malego miasta w Czechach. In. J. Piekalski–K. Wachowski (edd.), Średniowieczny Śląsk i Czechy. Centrum średniowiecznego miasta. Wrocław a Europa śródkowa, 21–46. Wroc ław.

[147] JIRÁŇ, L., 2001: Současný stav archeologické památkové péče v ČŘ a cesta k jejímu zdokonalení, AR LIII, 581–583.

[148] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1991: Zásobování Brna vodou ve středověku (k 900. výročí první zmínky o Brně), VMM XLIII, 304–316.

[149] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1995: Hlavní tendence brněnské řemeslné výroby od počátků města do zániku cechovního sdružení, BMD XIII, 15–37.

[150] JUCHELKA, J., 2003: Opava (okr. Opava), náměstí Osvoboditelů, Přehled výzkumů 44, 269.

[151] KABLITZ, K., 2005: Die Braunschweiger Neustadt im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Archäologische Untersuchungen an der Weberstraße und der Langen Straße 1997 bis 1999. Rahden/Westf.

[152] KALÁBEK, M., 2006: Olomouc (k. ú. Nemilany), okr. Olomouc, Přehled výzkumů 47, 263.

[153] KARASOVÁ, H., 1982: Středověké odpadní jímky z Brna – České ulice (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 1980, 48–49.

[154] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[155] KIECOŃ, M., 2005: Bruntál (okr. Bruntál), Přehled výzkumů 45, 279–281.

[156] KIECOŃ, M.–KOLÁŘ, F.–ZEZULA, M., 2005: Opava (k. ú. Opava-střed, okr. Opava), Dolní náměstí, parcely č. 573, 579, Přehled výzkumů 46, 306–307.

[157] KIECOŃ, M.–ZEZULA, M., 2004: Počátky a rozvoj města Opavy ve 13. a 14. století ve světle poznatků z archeologických výzkumů v l. 2000–2002. In: D. Abłamowicz, M. Furmanek, M.–M. Michnik (edd.), Początki i rozwój miast Górnego Śląska, Studia Interdyscyplinarne, 57–77. Gliwice.

[158] KIECOŃ, M.–ZEZULA, M., 2005a: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu), Forum urbes medii aevi II, 26–43.

[159] KIECOŃ, M.–ZEZULA, M., 2005b: Záchranný archeologický výzkum v místě bývalé Hradecké brány na Ostrožné ulici v Opavě (příspěvek k poznání vývoje opavské městské fortifikace), Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě, 99–107.

[160] KLANICA, Z., 1974: Mladohradištní pohřebiště v Hodoníně (okr. Hodonín), Přehled výzkumů 1973, 74.

[161] KLANICOVÁ, E., 1997: Pohořelice (okr. Břeclav), intravilán obce – vedle fary, Přehled výzkumů 1993–1994, 229–230.

[162] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Středověké město a jeho region, východiska archeologického projektu, Medievalia archaeologica 1, 7–20.

[163] KLÁPŠTĚ, J., 2000: Archeologie na přelomu věků, AR LII, 423–427.

[164] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Dějepis a archeologie: Příbuzenství jak se patří. In: J. Klápště–E. Plešková–J. Žemlička (edd.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 96–109. Praha.

[165] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[166] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J.–VELÍMSKÝ, T., 1983: K současnému stavu studia středověkého Mostu, ČsČH XI, 586–591.

[167] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J., 1988: Studie o středověkém domě z Mostu (čp. 226), PA LXXIX, 199–240.

[168] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1978: Mostecké zemnice, AH 3, 121–129.

[169] KLÁPŠTĚ, J.–RICHTER, M.–VELÍMSKÝ, T., 1996: Hausbau früher Lokationsstädte in Böhmen. In: J. Klápště–H. Brachmann (ed.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, Památky archeologické – Supplementum 6, 148–165.

[170] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova, AH 20, 187–200.

[171] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji města Uherského Brodu, AH 21, 373–384.

[172] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města Přerova, AH 26, 155–170.

[173] KOHOUTEK, J.–PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), Hradební – Růžová ulice, Přehled výzkumů 1993–1994, 251–253.

[174] KOLÁŘ, F., 2005: Opava (k. ú. Opava-střed, okr. Opava), náměstí Osvoboditelů, Přehled výzkumů 46, 307.

[175] KOLÁŘ, F., 2006: Opava (k. ú. Opava-město, okr. Opava), ul. Holubí 2, č. p. 333, parc. č. 428, Přehled výzkumů 47, 262–263.

[176] KOLÁŘ, F.–STŘÍLKOVÁ, J., 2005: Ostrava (k.ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava), Masarykovo náměstí 1, ulice Muzejní, Přehled výzkumů 46, 311–312.

[177] KOLAŘÍK,V–PEŠKA, M., 2006: Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně, Archaeologia technica 17, 30–42.

[178] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy, AH 6, 239–248.

[179] KONEČNÝ, L., 1985: Geneze města Znojma a typy předlokační aglomerace, AH 10, 153–161.

[180] KONEČNÝ, L., 1989: Znojemský karner, Jižní Morava 28, sv. 29, 103–114.

[181] KONZE, M., 2005: Ein Rohbau mit zierlich gefugten Backsteinen. Ausgrabungen auf dem Barther Marktplatz. In: J. Hauke–F. Lüth–H. Schäfer (edd.), Archäologie unter dem Strassenpflaster. 15 Jahre Stadtkernarchäologie in Mecklenburg – Vorpommern, 193–196. Schwerin.

[182] KOS, P., 2001: Mokrá-Horákov (k. ú. Mokrá u Brna, okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 42, 220–221.

[183] KOS, P., 2002a: Mokrá-Horákov (k. ú. Mokrá u Brna, okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 43, 274–275.

[184] KOS, P., 2002b: Vyškov (okr. Vyškov), ul. Nádražní č. 5, Přehled výzkumů 43, 300–302.

[185] KOS, P., 2003: Středověké vápenky ve Vyškově, Pravěk 12/03, NŘ, 345–358.

[186] KOUŘIL, M., 1994: K nejstarším dějinám Prostějova. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, 23–30.

[187] KOUŘIL, P., 1984: Záchranný archeologický výzkum v Opavě, Přehled výzkumů 1982, 60.

[188] KOUŘIL, P., 1988: Polozemnice z 13. století z Opavy-Kateřinek, AH 13, 107–115.

[189] KOUŘIL, P., 1991: Archäologische Rettungsgrabung in Opava-Gottwaldova Gasse, Přehled výzkumů 1988, 54.

[190] KOUŘIL, P., 1993: Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech, AH 18, 141–150.

[191] KOUŘIL, P., 2006: Život v raně středověkém městě ve světle archeologie. In: K. Miller–R. Žáček (edd.), 27–42. Opava.

[192] KOUŘIL, P.–PAVELČÍK, J.–TERYNGEROVÁ, H., 1987: Rettungsaktion in Opava-Kolářská Gasse, Přehled výzkumů 1985, 70–72.

[193] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 1999: Die Rolle des Meilenrechts in der Genese der ältesten landesfürstlichen Burgen und Städte Böhmisch-Schlesiens. In: T. Durdík (ed.), Castrum Bene 6, 165–190.

[194] KOVÁČIK, P., 1999: Brno (okr. Brno-město). Nám. Svobody 8, parc. č. 130, Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 310–314.

[195] KOVÁČIK, P.–MERTA, D., 2002: Záchranné výzkumy v Jihlavě na ulici Husova č. p. 26, 28 a 32, Vlastivědný sborník Vysočiny XIII, oddíl věd společenských, 3–14.

[196] KOVÁRNÍK, J., 1987: Terénní archeologický průzkum na Znojemsku (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 1985, 75–77.

[197] KRÁL, J. 1956–1957: Nález středověké keramiky v Opavě, ČSM V–VI, 11–25.

[198] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II, ČSM B X, 19–36.

[199] KRÁL, J., 1963: Mittelalterliche Funde aus Ostrava im Jahre 1962, Přehled výzkumů 1962, 66–68.

[200] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě, ČSM B 13, 1-8.

[201] KRÁL, J., 1974: Nálezové prostředí městské středověké keramiky. In: Archeologický sborník, 102–111. Ostrava.

[202] KRÁL, J., 1975: Archeologické nálezy v Opavě v roce 1974 (okr. Opava), Přehled výzkumů 1974, 82.

[203] KRASNOKUTSKÁ, T., 2006: Ostrava (k. ú. Moravská Ostrava), Přehled výzkumů 47, 263–265.

[204] KUBEŠOVÁ, I. M., 2002: Středověké hradby města Olomouce. In: Kubešová, I. M.–Vrtalová, J. (edd.), Významné olomoucké památky II. Sborník příspěvků ze semináře, Olomouc 13.–14. 9. 2002, 20–35. Olomouc.

[205] KUNA, M.–KLÁPŠTĚ, J., 1990: Poznámky ke koncepci archeologické práce, AR XLVII, 435–445.

[206] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk.

[207] KUX, J., 1937: Geschichte der königlichen Hauptstadt Olmütz bis zum Umsturz 1918. Reichenberg–Olmütz.

[208] KVÍTKOVÁ, L., 2001: Geneze kvartérních sedimentů v prostoru náměstí Svobody v Brně, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 8, 8–10.

[209] LEGANT, G.–KARAU, G., 1993: Vom Grossgrundstück zur Kleinparzelle. Ein Beitrag der Archäologie zur Grundstücks – und Bauentwicklung Lübecks um 1200. In: M. Gläser (ed.), Archäologie des Mittelalters und Bauforschung im Hanseraum, Eine Festschrift für Günter P. Fehring, 207–215. Rostock.

[210] LORENC, V., 1973: Nové Město pražské. Praha.

[211] LOSKOTOVÁ, I., 1993: Než vznikla Stará radnice, Forum Brunense 1993, 207–215.

[212] LOSKOTOVÁ, I.–PROCHÁZKA, R., 1995: Brněnské zemnice, BMD XIII, 112–149.

[213] LOSKOTOVÁ, I.–PROCHÁZKA, R., 1997: Keramik von Brno (Brünn) des 12./13. Jahrhunderts, Pravěk NŘ 6/1996, 199–228.

[214] MACHÁČEK, J., 2003: Archeologie, historie a teorie systémů. In: L. Šmejda–P. Vařeka (edd.), Sedmdesát neustupných let. Sborník k životnímu jubileu prof. Evžena Neustupného, 121–130. Plzeň.

[215] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium nebo emporium moravských panovníků?, AR LVII, 100–138.

[216] MATOUŠEK, V.–SÝKOROVÁ, I., 1998: Společnost a kultura ve světle archeologie. Příspěvek k diskusi o předmětu, prostředcích a metodě archeologického výzkumu, AR L, 746–771.

[217] MENDL, B., 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno.

[218] MENOUŠKOVÁ, D., 2005: Archäologische Funde und Fundstätte im Nordteil des Untermarchtals III (Katastralgebiete Uherské Hradiště, Sady). In: T. Kempke–P. Kouřil–L. Poláček (Hrsg.), Studien zum Burgwall von Mikulčice 6, 459–538. Brno.

[219] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy. In: Richter, M. (ed.), Středověká archeologie a studium počátků měst, 122–128. Praha.

[220] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147–197.

[221] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41–72.

[222] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Středověké Modřice ve světle archeologických nálezů, VVM XXXVI, 355–359.

[223] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), Jižní Morava 21, 205–220.

[224] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na staveništi Horáckého divadla v Jihlavě (1990–1991), Vlastivědný sborník Vysočiny VIII, oddíl věd společenských, 163–171.

[225] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na jižní Moravě, AH 18, 99–118.

[226] MĚŘÍNSKÝ, Z.–NEKUDA, V., 1997: Fortifikationen der südmährischen Städte. In: P. Johanek (ed.), Die Befestigung der mittelalterlichen Stadt, 203–209. Köln–Weimar–Bonn.

[227] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, Jižní Morava 19, 119 –135.

[228] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1995: Mittelalterliche Städte in Südmähren und ihre Beziehungen zum mittelalterlichen Städten im niederösterreichischen Raum nördlich der Donau, AH 20, 181–185.

[229] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1997: Jihomoravská a dolnorakouská města, jejich místo v kulturním vývoji a odraz v hmotné kultuře, AH 22, 145–158.

[230] MERTA, D., 1996: Středověká cihlářská pec z Brna – předběžná zpráva, Archaeologia technica – zkoumání výrobních objektů archeologickými metodami 10, 10–109.

[231] MERTA, D., 1999a: Brno (okr. Brno-město), Rašínova ul. č. 4, Přehled výzkumů 40 (1997/1998), 301–306.

[232] MERTA, D., 1999b: Brno, Starobrněnská ul. č. 2, 4–6, 8, parc. č. 448, 452, 453, Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 306–309.

[233] MERTA, D., 2001: K počátkům kamenné architektury v Brně, Průzkumy památek 8, 41–60.

[234] MERTA, D.–KOVÁČIK, P.–PEŠKA. M.–PROCHÁZKA, R.–SADÍLEK, J., 2001: Předběžné výsledky záchranných výzkumů v Brně v roce 2000, Přehled výzkumů 42 (2000), 75–107.

[235] MERTA, D.–MERTA, J., 2001: Středověká cihelna "Na leči", AH 26, 221–226.

[236] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2001: K počátkům zděné profánní architektury v Brně. In: Dějiny staveb 2001, 110–114. Plzeň.

[237] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2002: Železářský výrobní areál z počátku 13. století v prostoru náměstí Svobody v Brně, Archaeologia technica 13, 33–42.

[238] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2003: Proměny domovního bloku Velký Špalíček v Brně. In: Dějiny staveb 2002, 118–130. Plzeň.

[239] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2005: Stavební vývoj domu Kobližná 4 v Brně před výstavbou "Schrattenbachova paláce" v 18. století. In: Dějiny staveb 2005, 149–159. Plzeň.

[240] MERTA, D.–PEŠKA, M. (ed.), 2005: Forum urbes medii aevi II. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.–18. 4. 2003. Brno.

[241] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2006: Městská archeologie, památková péče a žijící město, ZPP 66, 123–126.

[242] MERTA, D.–PEŠKA, M.–SADÍLEK, J.–URBÁNKOVÁ, K., 2001: Kostel sv. Mikuláše na Dolním trhu v Brně, BMD XV, 107–132.

[243] MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2003: Ivančíce (okr. Brno-venkov), Oslavanská ulice, Přehled výzkumů 44, 250–252.

[244] MICHNA, P., 1970a: Ein Massenfund mittelalterlicher Keramik aus Brünn, ČMMZ, vědy společenské L, 121–156.

[245] MICHNA, P., 1970b: Vzájemný vztah pecí chlebových a vyhřívacích na staroslovanských a raně středověkých sídlištích. In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů oblastních a městských muzeí se zvláštním zřetelem k problematice historické archeologie na Moravě konané v Mikulově 11.–12. března 1970, příloha VVM XXII, č. 3, 68–81.

[246] MICHNA, P., 1974: Objev středověké studny v Brně, AR XXVI, 62–65, 111, 112.

[247] MICHNA, P., 1975: Památková péče a ochrana přírody v městské rezervaci v okrese Olomouc, VVM XXVII, 302–307.

[248] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova, AH 1, 205–230.

[249] MICHNA, P., 1978: Archeologický průzkum staveniště státní spořitelny v Olomouci, I. etapa, Přehled výzkumů 1976, 108–109.

[250] MICHNA, P., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, VVM XXXI, 324–335.

[251] MICHNA, P., 1980a: Dvě sídlištní stavby z počátků lokačního Uničova, VVM XXXII, 161–186.

[252] MICHNA, P., 1980b: Za nové pojetí archeologického průzkumu moravských středověkých měst (Koncepce předstihových průzkumů na základě zkušeností státní památkové péče), VVM XXXII, 85–91.

[253] MICHNA, P., 1982a: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716–742.

[254] MICHNA, P., 1982b: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici). In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179–341. Ostrava.

[255] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: V. Frolec (ed.), Rodná země, 222–284. Brno.

[256] MICHNA, P., 1990: Die archälogische Erforschung des historischen Kerns der Stadt Olomouc, ČSFR. In: H. J. Vogt (Hrsg.), Archäologische Stadtkernforschung in Sachsen (Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 19), 155–166. Berlin.

[257] MICHNA, P., 1995a: Nález středověké studny v Brně, BMD XIII, 209–216.

[258] MICHNA, P., 1995b: Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1994, VVM XLVII, 422–432.

[259] MICHNA, P., 1998: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1997, VVM L, 401–408.

[260] MICHNA, P., 1999: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1998, VVM LI, 399–403.

[261] MICHNA, P., 2000: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1999, VVM LII, 407–416.

[262] MOŹDZIOCH, S., 1999: Miejsca centralne Polski wczesnopiastowskiej – organizacja przestrzeni we wczesnym średniowieczu jako źródlo poznania systemu spoleczno-gospodarczego. In: Moździoch, S. (red.), Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej, Spotkania bytomskie III, 21–51.

[263] NATHER, W., 2006: F. Nather a V. Spáčil (edd.), Die Olmützer Häuserchronik II. Teil. Olomouc.

[264] NEKUDA, R., 2002: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brno.

[265] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice, Zaniklá středověká ves 2. Brno.

[266] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMMZ, vědy společenské XLVIII, 57–84.

[267] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag, zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.

[268] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 3. Raně středověké sídliště. Brno.

[269] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

[270] NEŠPOR, V., 1932: Kolonisace města Olomouce, Časopis Vlastivědného spolku musejního v Olomouci XLV, 44–50.

[271] NEŠPOR, V., 1998 (1936): Dějiny města Olomouce. Olomouc.

[272] NEUSTUPNÝ, E., 1991: Kam česká archeologie? AR XLIII, 361–370.

[273] NOVOTNÝ, B., 1959: Hromadný nález ze 16. stol. v Brně. Fontes archaeologicae Moraviae I. Brno.

[274] NOVOTNÝ, B., 1965: Záchranný zjišťovací výzkum části základů kostela sv. Mikuláše v Brně na náměstí Svobody, Přehled výzkumů 1964, 64–66.

[275] NOVOTNÝ, B., 1966: Záchranný výzkum základů a okolí zaniklého kostela sv. Mikuláše v Brně, Přehled výzkumů 1965, 77–79.

[276] NOVOTNÝ, B., 1967: Výzkum zaniklého kostela sv. Mikuláše na náměstí Svobody v Brně, Přehled výzkumů 1966, 57.

[277] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální centra, AR XXVII, 516–527.

[278] NOVOTNÝ, B., 1977: Záchranný výzkum středověkých objektů v historickém jádru města Jihlavy (okr. Jihlava), Přehled výzkumů 1975, 84–87.

[279] NOVOTNÝ, B., 1978a: Další nálezy ze středověkých jímek v historickém jádru města Jihlavy (okr. Jihlava), Přehled výzkumů 1976, 84–86, obr. 46–49.

[280] NOVOTNÝ, B., 1978b: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11. a 12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183–215.

[281] NOVOTNÝ, B., 1979: Význam podkov, ostruh a udidel z hradiska Vysoká zahrada – castrum Spytihněv u Dolních Věstonic na Moravě, AH 4, 1979, 287–294.

[282] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu Rokytná na Moravě z poloviny 11. až poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Ŕeznovice, AH 6, 221–236.

[283] NOVOTNÝ, B., 1982a: Brněnské podzemí z hlediska archeologie. In: Brno a geologie, 208–209. Brno.

[284] NOVOTNÝ, B., 1982b: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts. Wien.

[285] NOVOTNÝ, B.–KAREL, B.–DUŠEK, V., 1978: Středověké objekty ze 14. až z počátku 15. století v historickém jádru Jihlavy, VVM XXX, 49–62.

[286] OHLER, N., 2001: Umírání a smrt ve středověku. Praha.

[287] OBŠUSTA, P., 1999: Archeologické výzkumy středověkého města Třebíč, Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 135–141.

[288] OBŠUSTA, P., 2002: Přehled archeologických výzkumů středověkého města Třebíče, Západní Morava VI, 104–118.

[289] OPRAVIL, E., 1961: Botanické nálezy z archeologického výzkumu středověku města Opavy (1350–1500), Přírodovědný časopis slezský 22, 361–366.

[290] PAVELČÍK, J., 1961: Odpadní jímka z konce XIII. století v Uh.Brodě, Přehled výzkumů 1960, 113.

[291] PAVELČÍK, J., 1971: Středověké jímky v Uherském Brodě (okr. Uherské Hradiště), Přehled výzkumů 1970, 63–64.

[292] PAVELČÍK, J., 1972: Záchranné akce na náměstí Svobody v Opavě, Přehled výzkumů 1971, 126–127.

[293] PAVELČÍK, J., 1978: Středověké nálezy z Opavy-Masařské ulice, Přehled výzkumů 1976, 101.

[294] PAVELČÍK, J., 1981: Středověké nálezy z Uherského Brodu, Přehled výzkumů 1979, 59–60.

[295] PEŠKA, J. (ed.), 1997: Archeologická památková péče – legislativa a skutečnost, Sborník konference, Odry, 30.–31. ledna 1996. Olomouc.

[296] PIEKALSKI, J., 1999: Transformace měst středověké střední Evropy. Prostorová struktura, Medievalia archaeologica 1, 21–42.

[297] PLAČEK, M., 1999: Městské fortifikace a projevy urbanismu na jižní Moravě. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II, Brno, K. Chamonikola (ed.), 49–56. Brno.

[298] PLAČEK, M., 2001: Encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[299] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic, VVM XLI, 205–221.

[300] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína, VVM XLVII, 261–276.

[301] POŠVÁŘ, J., 1956: K dějinám městského stavebního práva v Čechách a na Moravě do počátku 19. století, Právněhistorické studie II, 176–193.

[302] PRIX, D.–ZEZULA, M., 2000: Archeologický výzkum a stavebně-historický průzkum minoritského kláštera v Opavě v roce 2000. In: L. Jan–P. Obšusta (edd.), Ve stopách sv. Benedikta, Disputationes Moravicae I, 275–293. Brno.

[303] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2003: Archeologie a historie aneb "jak vykopávat" dějiny. In: J. Klápště–E. Plešková–J. Žemlička (edd.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 239–250. Praha.

[304] PROCHÁZKA, R., 1983a: Záchranný výzkum v ulici Rudé armády v Hluku, Přehled výzkumů 1982, 67–68.

[305] PROCHÁZKA, R., 1983b: Zemědělské zázemí a potravinářská řemesla v Uherském Hradišti ve 13.–14. stol., AH 8, 109–118.

[306] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica 28/XIV, 147–149.

[307] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133–142.

[308] PROCHÁZKA, R., 1987: Záchranné výzkumy v Brně v roce 1984 (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 1984, 59–62.

[309] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983–1987), AH 13, 83–96.

[310] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna, AH 14, 131–140.

[311] PROCHÁZKA, R., 1990a: Kovové předměty z výbavy středověkého měšťana z výzkumu v Brně – Pekařské ulici, AH 15, 99–109.

[312] PROCHÁZKA, R., 1990b: Rettungsgrabung in Boskovice-Komenského Gasse (Bez. Blansko), Přehled výzkumů 1987, 81–82.

[313] PROCHÁZKA, R., 1991a: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen. In: XX. mikulovské symposium 1990, 233–246. Brno.

[314] PROCHÁZKA, R., 1991b: K charakteristice sídelního vývoje Brna do počátku vrcholného středověku. In: Miasto zachodnioslowianskie w XI–XII wieku. Spoleczeństwo-kultura, 119–144. Wrocław–Warszawa–Kraków.

[315] PROCHÁZKA, R., 1991c: Záchranné výzkumy v Brně v roce 1988 (okr. Brno-město), Přehled výzkumů 1988, 66–68.

[316] PROCHÁZKA, R., 1991d: Záchranný výzkum v Boskovicích – Komenského ul. (okr. Blansko), Přehled výzkumů 1988, 54.

[317] PROCHÁZKA, R., 1992: Mittelalterliche Stadtkernforschung in Brno (Brünn), Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 8, 159–181.

[318] PROCHÁZKA, R., 1996a: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. pol. 14. století–počátku 15. století, Pravěk NŘ 4/1994, 323–344.

[319] PROCHÁZKA, R., 1996b: Počátky osídlení a církevního života. In: L. Jan (ed.), Sedm set let brněnské kapituly, 13–40. Brno.

[320] PROCHÁZKA, R., 1996c: Sledování plynofikace Telče r. 1992 (okr. Jihlava), Přehled výzkumů 1992, 72, 73.

[321] PROCHÁZKA, R., 1996d: Zur Frage der ältesten Bebauung in den südmährischen Städten. In: J. Klápště–H. Brachmann (edd.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, Památky archeologické – Supplementum 6, 12–141.

[322] PROCHÁZKA, R., 1997: Telč (okr. Jihlava), nám. Zachariáše z Hradce, Přehled výzkumů 1993–1994, 240–241.

[323] PROCHÁZKA, R., 1999a: Archeologické výzkumy mendikantských klášterů v Brně, Pravěk NŘ 8/1998, 277–296.

[324] PROCHÁZKA, R., 1999b: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), Zelný trh, parcela č. 48/2, Přehled výzkumů 39, 1995–1996, 465–467.

[325] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). In: M. Ježek–J. Klápště (edd.), Medievalia archaeologica 2, 2000, 7–158.

[326] PROCHÁZKA, R., 2001a: Chlebové pece předlokačního a lokačního Brna, AH 26, 207–219.

[327] PROCHÁZKA, R., 2001b: Modřice (okr. Brno-venkov), Prusinovského ulice, Přehled výzkumů 42/2000, 219–220.

[328] PROCHÁZKA, R., 2002: Modřice (okr. Brno-venkov), náměstí Svobody č. p. 91–93, Přehled výzkumů 43, 271–273.

[329] PROCHÁZKA, R., 2003a: Archeologie a historie v procesu poznávání raných měst. In: T. Borovský, L. Jan, M. Wihoda (edd.),. Ad vitam et honorem, Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, 67–77. Brno.

[330] PROCHÁZKA, R., 2003b: Etnické změny a počátky jihomoravských měst, AH 28, 2003, 267–295.

[331] PROCHÁZKA, R., 2003c: Pozdně románský dům z areálu minoritského kláštera v Brně, Průzkumy památek 10, 163–168.

[332] PROCHÁZKA, R., 2004 (ed.): Forum urbes medii aevi I. Sborník z konference FUMA konané 10. dubna 2002. Brno.

[333] PROCHÁZKA, R.–BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D.–HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–SADÍLEK, J., 2003: Dům středověkého Brna, manuskript v archívu Archaie Brno.

[334] PROCHÁZKA, R.–BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D.–HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–SADÍLEK, J., 2006: Zděný dům středověkého Brna. Inventář stojících archeologicky plošně odkrytých reliktů. In: Forum urbes medii aevi III, 242–265.

[335] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, Přehled výzkumů 42/2000, 25–74.

[336] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z., 2006: Raně středověká sídelní aglomerace Přerov (8.–12. století) – současný stav poznání, AR LVIII, 668–694.

[337] PROCHÁZKA, R.–HIMMELOVÁ, Z., 1995: Příspěvek k vývoji středověké zástavby tzv. Velkého špalíčku v Brně, AH 20, 233–245.

[338] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2001: Nové poznatky k vývoji olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku, AH 27, 197–214.

[339] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1995: Brněnské zemnice, BMD XIII, 112–149.

[340] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1999: K topografii předlokačního osídlení brněnského historického jádra, AH 24, 169–188.

[341] PROCHÁZKA, R.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2005: Měšťanský dům středověkého Brna. In: Dějiny staveb 2004, 171–186. Plzeň.

[342] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1983: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1981 (okr. Uherské Hradiště), Přehled výzkumů 1981, 62–64.

[343] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi, 43–52. Praha.

[344] PROCHÁZKA, R–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště v 13.–15. století. Sociálně-ekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.

[345] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46–58.

[346] PROCHÁZKA, R.–VAŘEKA, P., 2003: Manuál archeologického výzkumu I. Formalizovaný popis stratigrafických jednotek, interní tisk občanského sdružení Archaia, společnosti Archaia Brno, o.p.s a katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Brno.

[347] PRUDKÁ, A., 1994 Příspěvek k slovanskému osídlení na území Prostějova. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, 18–22.

[348] RĘBKOWSKI, M., 2001: Pierwsze lokacje miast w księstwie zachodniopomorskim. Przemiony przestrzenne i kulturowe. Kołobrzeg.

[349] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďáru nad Sázavou. In: Bartušek, A. et. al.: Dějiny Žďáru nad Sázavou III, 231–240. Brno–Žďár nad Sázavou.

[350] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245–258.

[351] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.

[352] RICHTER, M.–VELÍMSKÝ, T., 1993: Archäologische Erforschung der Stadtwüstungen des 13. Jahrhunderts in Böhmen, Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie 11, 83–110.

[353] RICHTER, V., 1936: Z počátků města Brna, ČMM LX, 257–314.

[354] RICHTER, V., 1959: Raně středověká Olomouc. Praha–Brno.

[355] RICHTER, V.–SAMEK, B.–STEHLÍK, M., 1966: Znojmo. Praha.

[356] ROSKAMS, S., 2001: Excavation (Cambridge Manuals in Archaeology). Cambdridge.

[357] RÖTTING, H., 1990: Zur hochmittelalterlichen Gebäude- und Parzellenstruktur des Marktortes und der frühen Stadt von Braunschweig im Weichbild "Altstadt", Lübecker Schriften zur Archäologie und Kulturgeschichte 20, 139–148.

[358] RZEHAK, A., 1897a: Keramische Studien in der Sammlung des Franzens Museums, Museum Francisceum Annales, 1896, 98–125.

[359] RZEHAK, A., 1897b: Massenfunde altertümlicher Gefässe im Weichbild der Stadt Brünn, Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 19, 23–41.

[360] RZEHAK, A., 1909: Die Gefäßfunde im Baugrunde der Brünner Häuser, Zeitschriftt des Mährischen Landesmuseums 9, 106–108.

[361] SCHLÜTER, W., 2002: Archäologische Zeugnisse zur Entstehung der Stadt Osnabrück. In: Stadtarchäologie in Norddeutschland westlich der Elbe, H. Steuer, G. Biegel (Hrsg.), 37–103. Bonn.

[362] SNÁŠIL, R., 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města, AH 4, 73–75.

[363] SNÁŠIL, R., 1980: Výroba vápna v trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 9–17. Brno.

[364] SNÁŠIL, R., 1982: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 3–24. Brno.

[365] SNÁŠIL, R., 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťska za feudalismu, AH 8, 95–107.

[366] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA R., 1981a: Archeologické výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1979 (okr. Uherské Hradiště), Přehled výzkumů 1979, 53–54.

[367] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA R., 1981b: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části dolnomoravského úvalu, Slovácko XXIII, 9–58.

[368] SPÁČIL, V. (ed.), 1982: Nejstarší městská kniha olomoucká z let 1343–1420. Olomouc.

[369] SPÁČIL, V.–SPÁČILOVÁ, L. (edd.), 2004: Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430–1492, 1528. Olomouc.

[370] STABRAVA, P.–TERYNGEROVÁ, H., 2001: Objev středověkého zahloubeného objektu v Hlučíně, Památkový ústav v Ostravě, Výroční zpráva 2000, 141–145. Ostrava.

[371] STAŇA, Č., 1998: Přerov – eine Burg des Bolesław Chrobry in Mähren. In: J. Henning–A. Ruttkay (Hrsg.), Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, 49–69. Bonn.

[372] STEUER, H., 1995: Freiburg und das Bild der Städte um 1100 im Spiegel der Archeologie. In: H. Schadek–T. Zotz (Hrsg.), Freiburg 1091–1120. Neue Forschungen zu den Anfängen der Stadt, 7–123.

[373] STRAHM, H., 1945: Die Area in den Städten, Schweizer Beiträge zur allgemeinen Geschichte 3, 22–61.

[374] SULITKOVÁ, L., 1995: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. století, BMD XIII, 46–64.

[375] ŠALKOVSKÝ, P., 2001: Häuser in der frühmittelalterlichen slawischen Welt. Nitra.

[376] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1963: Listina v českém státě doby Václava I. (u nižších feudálů a měst), Rozpravy Československé akademie věd 73/10. Praha.

[377] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1982: Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích, VVM XXXIV, 201–206.

[378] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích (přelom 16. a 17. stol.). Ivančice.

[379] ŠIKULOVÁ, V., 1966: Nejstarší opavská studna, ČSM B 15, 3–11.

[380] ŠIKULOVÁ, V., 1968a: Předběžná zpráva o výzkumu kostela sv. Václava v Ostravě, Přehled výzkumů 1967, 101–103.

[381] ŠIKULOVÁ, V., 1968b: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, Přehled výzkumů 1967, 100–111.

[382] ŠIKULOVÁ, V., 1970: Pokračování výzkumu v kostele sv. Václava v Ostravě, Přehled výzkumů 1969, 57–58.

[383] ŠIKULOVÁ, V., 1971: Pokračování záchranných akcí v areálu středověké Opavy, Přehled výzkumů 1970, 69–74.

[384] ŠIKULOVÁ, V., 1972: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, Přehled výzkumů 1971, 121–124.

[385] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Záchranné akce v areálu středověké Opavy (okres Opava), Přehled výzkumů 1972, 90–91.

[386] ŠIKULOVÁ, V., 1975: Příspěvek archeologie ke středověkým dějinám Opavy, AR XXVII, 270–276.

[387] ŠIKULOVÁ, V., 1990: Záchranný výzkum v bývalém dominikánském kostele sv. Václava v Opavě (okr. Opava), Přehled výzkumů 1987, 76–77.

[388] ŠLÉZAR, P., 2005: Předběžná zpráva o objevu "Antiqua civitas" na Starém Městě v Litovli a několik poznámek k aspektům geneze města Litovle, Přehled výzkumů 45, 103–110.

[389] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK K., 2004: Litovel (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 45, 204–207.

[390] ŠMERDA, J., 2005: Hodonín (okr. Hodonín), Národní třída, Přehled výzkumů 46, 283.

[391] ŠTROF, A.–ZATLOUKAL, R., 1997: Jihlava (okr. Jihlava), Přehled výzkumů 1993–1994, 205–206.

[392] ŠÚTORA, P., 2001: Kyjov (okr. Hodonín), dvůr radnice, Přehled výzkumů 42, 214–215.

[393] TERYNGEROVÁ, H., 1996: Kostěné artefakty z archeologického výzkumu na Ostrožné ulici v Opavě, Sborník Památkového ústavu v Ostravě, 33–36. Ostrava.

[394] TERYNGEROVÁ, H., 1997: Opava (okr. Opava), Ostrožná ul., Přehled výzkumů 1993–1994, 225–226.

[395] TERYNGEROVÁ, H., 1999: Dřevěné konstrukce z archeologických výzkumů historických jader v Opavě a Ostravě (v sezónách 1992–98), Památkový ústav v Ostravě – Výroční zpráva, 109–112. Ostrava.

[396] TOMAS, J., 1987: Poznámky ke vzniku Znojma u Brna. In: XVI. mikulovské symposium 1986, 225–230. Praha.

[397] TŘEŠTÍK, D., 2001: K poměru archeologie a historie, AR LIII, 357–361.

[398] UNGER, J., 1995: Velké Meziříčí – hradby 1994–1995, NZ č. j. 57/95 v archívu Ústavu archeologické památkové péče Brno.

[399] UNGER, J., 1998: Na stopě biskupského hradu v Modřicích, Jižní Morava 34, sv. 37, 247–250.

[400] UNGER, J.–KOS, P., 2001: Brno (okr. Brno-město), Husova ulice č. 14, Přehled výzkumů 42/2000, 199–200.

[401] UNGER, J.–KOS, P., 1999: Kostnice a hrobka v kostele sv. Jakuba Většího v Pohořelicích (okr. Břeclav), Pravěk NŘ 9/1999, 417–422.

[402] UNTERMANN, M., 1995: Das Harmoniegelände in Freiburg im Breisgau, Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden Württemberg 19. Stuttgart.

[403] VAŘEKA, P., 2002: Zahloubené stavby v českých městech vrcholného středověku – zemnice nebo suterény nenalezených nadzemních domů. In: E. Neustupný (ed.), Archeologie nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomíra Vencla, 252–282. Plzeň–Praha.

[404] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I, Přeměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí, 6.–15. století. Plzeň.

[405] VAŠKOVÝCH, M., 2003: Archeologické výzkumy na katastru Starého Města, Slovácko XLV, 109–155.

[406] VAŠKOVÝCH, M., 2005: Archäologische Fundstätte und Funde im Unterteil des Untermarchtals II (Katastralgebiet Staré Město). In: T. Kempke–P. Kouřil–L. Poláček (Hrsg.), Studien zum Burgwall von Mikulčice VI, 405–458. Brno.

[407] VELÍMSKÝ, T., 1989: K problematice počátků českých měst – prostorový vývoj a nejstarší zástavba, AH 14, 67–93.

[408] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce. Děčín.

[409] VENCL, S., 2000: Archeologie a etika, AR LII, 428–441.

[410] VIČAR, O., 1955: Rekonstrukce historického reliéfu Brna, Kartografický přehled 9, 120–124, 156–161.

[411] VIČAR, O., 1965: Místopis Brna v polovici 14. století (prostor uvnitř městských hradeb), BMD VII, 242–291.

[412] VIČAR, O., 1966: Místopis Brna v polovici 14. století (předměstí), BMD VIII, 226–273.

[413] VIČAR, O., 1969: Středověké městské parcelace, ZPP 29, 35–38.

[414] VIČAR, O., 1971: Jak vypadaly měšťanské domy v Brně v polovici 14. století, Monumentorum tutela – ochrana pamiatok 7, 57–82.

[415] VIČAR, O., 1989: Výškopis Brna v polovině 14. století, BMD X, 84–96.

[416] VITULA, P., 1997: Uherské Hradiště – Havlíčkova ul., Přehled výzkumů 1993–1994, 254–256.

[417] VITULA, P., 1999: Slavkov u Brna (okr. Vyškov), Palackého nám., Přehled výzkumů 1995–1996, 459.

[418] VOKÁČ, M., 2001: Nové archeologické poznatky ke vzniku města Třebíče a nejbližšího okolí, Západní Morava V, 130–150.

[419] VOŠAHLÍK, A., 1981: K počátkům stavebního vývoje měšťanských domů v Jihlavě, Památky a příroda 8, 449–470.

[420] VRÁNA, J., 2002. Kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Olomouc.

[421] WIHODA, M., 1999a: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity C 45, řada historická, 21–35.

[422] WIHODA, M., 2006: První opavské století. In: K. Miller–R. Žáček (edd.), 43–56. Opava.

[423] WÓJCIK–KÜHNEL, I., 2004: Rozplanowanie przestrzenne centrum miasta Bytomia w obrebie wspól cześnego rynku na podstawie badań archeologicznych. In: G. Boźek (ed.), Bytom i jego dziedzictwo w 750-lecie nadania praw miejskich, 37–52. Bytom.

[424] ZAPLETALOVÁ, D., 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace, AR LVIII, 758–771.

[425] ZAPLETALOVÁ, D.–PEŠKA, M., 2004: Sv. Benedikt, Oldřich nebo Prokop? K otázce polohy středověké brněnské mincovny a její souvislosti se starobrněnskou kaplí sv. Prokopa, AR LVI, 679–690.

[426] ZAPLETALOVÁ, D.–PEŠKA, M., 2005: Nové poznatky ke starobrněnskému kostelu sv. Prokopa a jeho okolí, BMD XVIII, 529–535.

[427] ZATLOUKAL, R., 1994: Záchranný archeologický výzkum v presbytáři kostela Povýšení svatého Kříže v Jihlavě, Vlastivědný sborník Vysočiny IX, oddíl věd společenských, 205–213.

[428] ZATLOUKAL, R., 1996: Nález dvou středověkých pecí typu hypocaustum v minoritském klášteře v Jihlavě. In: Vlastivědný sborník Vysočiny X, oddíl věd společenských, 11–34.

[429] ZATLOUKAL, R., 1997c: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Křížová 4, Přehled výzkumů 1993–1994, 204.

[430] ZATLOUKAL, R., 1997d: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Matky Boží, parc. č. 2443, Přehled výzkumů 1993–1994, 210.

[431] ZATLOUKAL, R., 1997e: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Palackého 46, Přehled výzkumů 1993–1994, 206–207.

[432] ZATLOUKAL, R., 1997f: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Palackého, parc. č. 5919 a 6938, Přehled výzkumů 1993–1994, 207–208.

[433] ZATLOUKAL, R., 1998: Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí, Vlastivědný sborník Vysočiny XI, oddíl věd společenských, 27–44.

[434] ZATLOUKAL, R., 1999a: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Kosmákova 45, Přehled výzkumů 1995–1996, 415–416.

[435] ZATLOUKAL, R., 1999b: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Palackého 53, Přehled výzkumů 1995–1996, 418–419.

[436] ZATLOUKAL, R., 1999c: Jihlava (okr. Jihlava), ulice Věžní 1, Přehled výzkumů 1995–1996, 419–421.

[437] ZATLOUKAL, R., 1999d: Olomouc (okr. Olomouc), třída Svobody 15–19, Přehled výzkumů 39, 442–443.

[438] ZATLOUKAL, R., 1999e: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město v letech 1996 až 1999. In: M. Ježek–J. Klápště (edd.) Mediaevalia archaeologica 1, 193–207.

[439] ZATLOUKAL, R., 2006: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), Uhelná ulice 4–16, Přehled výzkumů 47, 259–260.

[440] ZATLOUKAL, R.–ZIMOLA, D., 1999: Bergmännische Kolonisierung der Iglauer Region aus archäologischer Sicht. In: Silberbergbau und Münzprägung in Iglau. Sammelband der Beiträge, 30–42. Jihlava.

[441] ZEZULA, M., 1999: Ostrava (okr. Ostrava), kostel sv. Václava, Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 354–357.

[442] ZEZULA, M., 2002a: Opava (okr. Opava). Ul. Hrnčířská, Masarykova, U pošty, Přehled výzkumů 43, 288–289.

[443] ZEZULA, M., 2002b: Počátky města Ostravy ve světle archeologických pramenů (nepublikovaná diplomová práce uložená na FF MU v Brně).

[444] ZEZULA, M., 2003: Archeologie a počátky Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města 1998–2002). In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 7–44.

[445] ZEZULA, M., 2004: Ostrava (k. ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava), Masarykova náměstí (p. p. č. 3486, 3487), Přehled výzkumů 45, 234.

[446] ZEZULA, M., 2005: Opava (okr. Opava), náměstí Republiky, parcela č. 379/4, Přehled výzkumů 46, 308–309.

[447] ZEZULA, M., 2006: Ochrana archeologického dědictví v historických jádrech měst Moravskoslezského kraje a její perspektivy. ZPP 66, 127–130.

[448] ZEZULA, M.–KIECOŃ, M.–KOLÁŘ, F., 2007: Archeologické doklady k vývoji půdorysu, uliční sítě a parcelace středověké Opavy, Forum urbes medii aevi IV, 118–143.

[449] ZIMOLA, D., 1999a: Telč (okr. Jihlava), nám. Zachariáše z Hradce 31, Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 372, 373.

[450] ZIMOLA, D., 1999b: Archeologické výzkumy v Jihlavě, Vlastivědný sborník Vysočiny XI, oddíl věd společenských, 3–25.

[451] ZIMOLA, D., 2000: Archeologický výzkum domu č. 31 na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, Vlastivědný sborník Vysočiny XII, oddíl věd společenských, 3–23.

[452] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.