Výzkum chebských vnitrobloků

Title: Výzkum chebských vnitrobloků
Variant title:
  • Erforschung der Egerer Innenhöfe
  • Research of Internal Municipal Blocks in Cheb
Author: Šebesta, Pavel
Contributor
Šebestová, Hana (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2007, vol. 32, iss. [1], pp. 185-197
Extent
185-197
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
V letech 1996–2005 proběhly záchranné archeologické výzkumy tří sousedících vnitrobloků C4, C3 a A2. V jižní části chebského městského jádra byly zjištěny pozůstatky předlokační osady, která přesahovala přes parkán a městský příkop až 67 m od vnitřní hradební zdi. Důležitým střediskem této osady byl dvůr waldsassenských cisterciáků, tzv. Kamenný dům, jmenovaný v listině z roku 1203. Na přelomu 13. a 14. stol. byla tato osada spojena se severní osadou kolem původního slovanského hradiště. V podmáčené bahnité muldě, která obě osady oddělovala, bylo použito k podkládání kamenných základů dřevěných pilot z buku a dubu, které byly dendrochronologicky datovány do zimy roku 1331 a 1332. Kromě velkého množství odpadních jímek byly nalezeny dvě zemnice z počátku 13. stol. a dřevěné objekty s drážkovou konstrukcí datované dendrochronologicky k roku 1350.
In 1996–2005, rescue archaeological work on three adjoining internal blocks C4, C3 and A2 took place. Remains of a pre-location settlement were detected in the south section of the Cheb town core, outreaching the town bailey and moat by 67 m from the internal town wall. The centre of the settlement was the court of Waldsassen Cistercians known as the "Stone House", recorded in a document from 1203. At the turn of the 13th and 14th centuries, the settlement was joined to a village situated north of it, surrounding an original Slavic fortified settlement. Wooden posts of oak and beech were laid under stone foundations in the soggy muddy basin that separated both settlements. Dendrological research has dated the posts to the winter of 1331–1332. Apart from a large number of waste pits, two dugouts from the early 13th century and wooden constructions with groove frameworks, dated 1350 by dendrological research, have been excavated
References
[1] BENEŠ, J., 2003: Dřevěné předměty a makrozbytky ze středověké jímky z Provaznické ulice (Cheb 2002). In: Sborník Chebského muzea 2002, 39–44.

[2] BENEŠ, J., 2003: Cheb Dlouhá 19. Xylotomický rozbor konstrukčních dřev a předmětů. In: Sborník Chebského muzea 2003, 51–55.

[3] HEJNA, A., 1966: Archeologie v historickém areálu města Chebu, Památková péče 26, 161–167.

[4] HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska. Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–271.

[5] HEJNA, A., 1971: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska II. Die archäologische Forschung und ihre Bedeutung für die Frage der Siedlungsentwicklung in Eger und dem Egerlande im frühen und hohen Mittelalter II, PA LXII, 488–550.

[6] KOMÁRKOVÁ, V., 2003: Analýza rostlinných makrozbytků z Provaznické ulice (Cheb 2002). In: Sborník Chebského muzea 2002, 45–51. Cheb.

[7] KOMÁRKOVÁ, V., 2003: Cheb, Dlouhá 19. Rostlinné makrozbytky. In: Sborník Chebského muzea 2003, 56–59. Cheb.

[8] KOVAČIKOVÁ, L., 2003: Cheb, Dlouhá 19. Odpadní zvířecí kost: In: Sborník Chebského muzea 2003, 60–69. Cheb.

[9] MIKOLÁŠOVÁ, K., 2003: Analýza pylu ze středověké jímky za domem 440/11 v Provaznické ulici (Cheb 2002). In: Sborník Chebského muzea 2002, 52–55. Cheb.

[10] PEŤAS, F., 1966: Historické město Cheb. In: Cheb, městská památková rezervace a hrad, 24–47. Praha.

[11] POSTRÁNECKÁ, K., 2002: Komunikační síť a veřejné plochy středověkého Chebu. In: Sborník Chebského muzea 2002, 56–60.

[12] RIMPL, H., 1933: Eger, die Städtebauliche Entwicklung einer deutschen Stadt. Berlin.

[13] SOKOL, J., 1965: Vznik a vývoj chebského plánu, Památková péče 25, 105–112.

[14] STURM, H., 1951: Eger. Geschichte einer Reichsstadt, Band 1. Augsburg.

[15] STURM, H., 1952: Eger. Geschichte einer Reichsstadt, Band 2. Augsburg.

[16] ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb. Praha.

[17] ŠEBESTA, P., 1977: Nález v chebské mincovně. Ein Fund aus der Münzstätte in Cheb (Eger), Numismatické listy 32, 52.

[18] ŠEBESTA, P., 1979: Výzkum středověké studny v Chebu. Der mittelalterliche Brunnen in Cheb, Mincovní Gasse, AH 4, 267–271.

[19] ŠEBESTA, P., 1979a: Středověké sklo v Chebu. Mittelalterliches Glas aus Cheb. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni, 79–95. Plzeň.

[20] ŠEBESTA, P., 1980: První nález vesnického obydlí na Chebsku. Der erste Fund einer dörflichen Wohngrube bei Cheb, AH 5, 173–175.

[21] ŠEBESTA, P., 1982: Příspěvky archeologických výzkumů k poznání stavebního vývoje města Chebu. In: Soudce smluvený v Chebu, 183 ff. Cheb.

[22] ŠEBESTA, P., 1982a: Archeologické nálezy v objektu chebské mincovny. In: Numismatika a regionální historie, 68–70. Praha.

[23] ŠEBESTA, P., 1984: K sídelnímu vývoji Chebu. Zur Siedlungsentwicklung der Stadt Cheb (Eger). In: Urbes medii aevi, 87–95. Praha.

[24] ŠEBESTA, P., 1989: Nové příspěvky ke stavebnímu vývoji Chebu. Neue Beiträge zur Bauentwicklung Chebs im 13. Jahrhundert, AH 14, 123–130.

[25] ŠEBESTA, P., 1992: Stadtarchäologie in Cheb (Eger). In: Vorträge des 10. Niederbayerischen Archäologentages, 101–111. Deggendorf.

[26] ŠEBESTA, P., 1996: Archeologický výzkum chebského městského jádra. In: Sborník Chebského muzea, 3–8.

[27] ŠEBESTA, P., 2000: Nálezy středověkého skla z Chebu. In: Historické sklo 2, Sborník pro dějiny skla, 113–115. Čelákovice.

[28] ŠEBESTA, P., 2002: Archeologický výzkum vnitrobloku A2 v Provaznické ulici. In: Sborník Chebského muzea 2002, 34–38.

[29] ŠEBESTA, P., 2003: Archeologický výzkum dvorku v Chebu, Dlouhé ulici č. 19. In: Sborník Chebského muzea 2003, 44–50; k tomu viz Beneš 2003; Komárková 2003; Kovačiková 2003.

[30] ŠEBESTA, P., 2006: Teorie o počátcích Chebu, AH 31, 101–107.