Litomyšl, Benátky a Čistá: hradiště a středověké cesty

Variant title
Litomyšl, Benátky und Čistá: Burgwälle und mittelalterliche Wege
Fortified Settlements and Medieval Trails
Author: Severin, Karel
Contributor
Šedová, Lenka (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2007, vol. 32, iss. [1], pp. 269-282
Extent
269-282
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Literatura na základě zprávy Kosmovy kroniky uvádí, že v dnešním městě Litomyšli existovalo v 10.–12. století hradiště. Do stejné doby ale klade také hradiště ve dva kilometry vzdálené obci Benátky, která dříve byla předměstím Litomyšle. Další opevněné místo mělo tehdy existovat na katastru obce Čistá (dříve Lauterbach) necelý kilometr jižně od hradiště v Benátkách, označované buď jako hradiště, nebo jakési lineární opevnění podél středověké dálkové komunikace. Z analýzy je zřejmé, že v Litomyšli ani v Čisté žádná hradiště ani jiná opevnění nejsou archeologicky potvrzena. Nálezy datovanými do 8.–9. století je doloženo pouze hradiště v Benátkách, pod kterým procházela významná stará cesta z Moravy do Čech, nazývaná "Voštice".
On the basis of a passage in the Kosmas Chronicle, literary sources state that in the 10th-12th centuries a fortified settlement was found on the site of today's town of Litomyšl. Other fortified settlements from the same period allegedly existed in the village of Benátky, 2 km from Litomyšl, which was once its suburb, and on the territory of the village of Čistá (formerly Lauterbach), one kilometre south of the Benátky settlement. The Čistá site is expected to have been built as a fortified settlement or a linear fortification along a medieval trail. However, archaeological research has shown no traces of fortified settlements or fortifications in either Litomyšl or Čistá. On the other hand, the Benátky settlement is documented with finds dating to the 8th-9th centuries. A major old trail known as "Voštice" below the Benátky settlement led from Moravia to Bohemia.
Summary language
Document
References:
[1] ADÁMEK, K. V., 1900–1901: Hradiště Zkamenělý zámek u Hlinska , PA XIX, 27–42.

[2] ADÁMEK, K. V.–NOVÁKOVÁ, T.–NOVÁK, T.–WIRTH, Z., 1905: Čechy. Díl XIII. Východní Čechy . Praha.

[3] BERANOVA, M.–SMETANKA, Z.–STANJA, Č., 1975: Archeologičeskie issledovanija slavjanskoj epochi v Čechii i v Moravii v 1966–74 gg , PA XLVI, 153–247.

[4] CASKA, J., 1933–34: Quido Šimek , Od Trstenické stezky 13, 3–4.

[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I , Pragae 1904–1907 (ed. G. Friedrich).

[6] CENDELÍN, D., 2001: Možnosti viatistiky (inspirováno pracemi Radana Květa) . In: Staré stezky 6, 37–41.

[7] CENDELÍN, D., 2005: Přechod horní Loučné a lokalizace zemské brány na raně středověké cestě z Čech na Moravu . In: Staré stezky 10, 73–95.

[8] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L., 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách . Praha.

[9] FRB: Kosmův letopis český s pokračovateli . In: Fontes Rerum Bohemicarum II. Praha 1874 (ed. J. Emler).

[10] FRIEDBERG–MÍROHORSKÝ, S. E., 1908: Ottův slovník naučný XXVII . Praha.

[11] GELJNEK, F., 1845: Hystorye města Litomyssle 2 . Litomyšl.

[12] GILAR, Š., 2003–2004: Od aktu k falzu, aneb druhý život listiny Vladislava I. pro litomyšlské premonstráty z roku 1167 , Východočeské listy historické 21–22, 231–237.

[13] CHARVÁT, P., 1980a: Hrutov – včerejšek a dnešek jednoho problému , Folia historica Bohemica 2, 39–76.

[14] CHARVÁT, P., 1980b: Slovanské osídlení Vraclavska do poloviny 13. století , AR XXXIII, 274–279.

[15] CHARVÁT, P., 1981: Povrchový průzkum Litomyšlska a Vysokomýtska . In: Výzkumy v Čechách 1975, 73–77. Praha.

[16] CHARVÁT, P., 1994: Z dějin Litomyšle do počátku 14. století . In: Litomyšl. Duchovní tvář českého města, 9–27. Litomyšl.

[17] CHARVÁT, P., 1997: Hrady v podlesí: středověké Vraclavsko do roku 1300 . In: Pomezí Čech a Moravy 1, 7–41.

[18] CHARVÁT, P., 2004: "Better it is to go wide – go wide!" Hranice a její překračování ve středověkých Čechách – a nejenom tam , AH 29, 129–140.

[19] CHARVÁTOVÁ, K.–SPURNÝ, V.–VENCLOVÁ, N., 1992: Nálezové zprávy Státního archeologického ústavu v Praze 1919–1952 . Praha.

[20] JIRÁSEK, A., 1913: Z mých pamětí II. V Litomyšli . Praha.

[21] JIREČEK, H., 1859: O některých starožitnostech v Chrudimsku , PA III, 366–369.

[22] KUBA, J.–ŠIMEK, T.–ZAHRÁDKA, F., 1997: Soupis východočeských urbářů. 2. polovina 13. století – 1776 . Zámrsk.

[23] LUDVÍK, B., 2005: Zpět k pramenům. Putování k neznámým pramenům známých řek . Praha.

[24] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . Praha.

[25] LUTOVSKÝ, M., 2006: Od palisády ke zdi: Raně středověká hradiště v Čechách ve světle archeologického bádání posledních dvou desetiletí , AH 31, 21–44.

[26] LUTTERER, J.–ŠRÁMEK, R., 2004: Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . Havlíčkův Brod.

[27] MATĚJKA, B.–ŠTĚPÁNEK, J.–WIRTH, Z., 1908: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Litomyšlském . Praha.

[28] NEJEDLÝ, Z., 1903: Dějiny města Litomyšle a okolí . Litomyšl.

[29] PÁTA, J.–ŽĎÁRSKÝ, J., 1934: Průvodce Šimkovou síní v Městském museu v Litomyšli . Litomyšl.

[30] PETRTYL, J., 1970: Dokumentární hodnota numismatické sbírky Litomyšlana Quidona Šimka , Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 9, 38–43.

[31] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1, Čechy za doby knížecí . Praha.

[32] PROFANTOVÁ, N., 1989: Nález ostruhy s háčky z "Hradiště u Hořovic" , AR XLI, 205–207.

[33] PROFANTOVÁ, N., 1990: recenze in: PA LXXXI , 241–243.

[34] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen . In: Awarenforschungen II, 605–801. Wien.

[35] PROFANTOVÁ, N., 1993: K nálezům ostruh z konce 7.–9. stol. v Čechách , Mediaevalia archaeologica Bohemica, 60–85.

[36] RŮŽIČKA, J. a kol., 1973: Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli. Průvodce po archívních fondech a sbírkách . Hradec Králové.

[37] SEDLÁČEK, A., 1868–1869: Hradisko Hrutovské u Litomyšle , PA VIII, 59–62.

[38] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou. (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace.) In: Pomezí Čech a Moravy 4, 353–388.

[39] SEVERIN, K., 2001a: Metodika hledání středověkých cest . In: Staré stezky 6, 7–21.

[40] SEVERIN, K., 2001b: K metodice studia úvozových cest . In: Staré stezky 6, 22–30.

[41] SEVERIN, K., 2001c: Voštice , Acta onomastica 41–42, 143–183.

[42] SEVERIN, K., 2002: Stavba silnice v Benátkách u Litomyšle v letech 1840–1842 . In: Staré stezky 7, 86–95.

[43] SEVERIN, K., 2003a: Toponyma Voštice v Josefském katastru , Acta onomastica 44, 53–123.

[44] SEVERIN, K., 2003b: Kolonizace Hřebečska , AH 28, 175–210.

[45] SEVERIN, K., 2004: recenze publikace Radana Květa: Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků . Praha 2003, ČČH 102, 140–144.

[46] SEVERIN, K., 2006: Bazilika Panny Marie a její význam v dějinách Litomyšle , AH 31, 291–301.

[47] SEVERIN, K.–SVITÁK, Z., 2003: Přeseka , AH 28, 419–429.

[48] SIGL, J., 1975: Benátky, okr. Svitavy . In: Výzkumy v Čechách 1972, 12.

[49] SKLENÁŘ, K., 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870 . Praha.

[50] SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů . Praha.

[51] SKRUŽNÝ, L., 1964: Benátky u Litomyšle, o. Svitavy . In: Bulletin záchranného oddělení 2, 51.

[52] SKRUŽNÝ, L., 1995: Zdroje vody – místa pohanských a křesťanských kultů – zdroje pitné a užitkové vody, jejich úprava, rozvod a možné zdroje ikonografického materiálu , AH 20, 631–644.

[53] SKUTIL, J., 1947–48: Z nejdávnější minulosti Litomyšlska a Poličska , Od Trstenické stezky 23, 14–16, 38–48, 58–62, 75–80.

[54] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku II, Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu . Praha.

[55] SVOBODA, R., 1894: Průvodce po národopisném oddělení Národopisné a průmyslové výstavy v Litomyšli konané ve dnech 15.–20. července r. 1894. Spolu národopisná črta okresu litomyšlského . Litomyšl.

[56] ŠKVRNOVÁ, V., 1979: Pravěké žernovy východních Čech . Brno. Rigorózní práce uložená na katedře geologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod číslem 168.

[57] ŠTĚPÁNEK, J., 1894: Dějiny c.k. vyššího gymnasia v Litomyšli . Litomyšl.

[58] TAUER, H., [1992]: Lauterbach. Heimatbuch eines deutschen Dorfes im Schönhengstgau [Düsseldorf].

[59] THAMM, J.–JINGL, A.: Gemeinde – Gedenkbuch . Xeroxová kopie rukopisné kroniky, sepsané pravděpodobně v letech 1923–1937, je uložena v mezifondovém souboru kronik v SOkA v Litomyšli.

[60] TOMÍČEK, A., 1900: Benátky u Litomyšle . In: Vzdělávací příloha k Věstníku samosprávnému a národohospodářskému okresu Litomyšlského 2, 38–39.

[61] TOMÍČEK, A., 1921–22: Hradisko u Benátek , Od Trstenické stezky 1, 91–92.

[62] TOMÍČEK, A., 1926: Stezka trstěnická a pole hrutovská . Litomyšl.

[63] TOMKOVÁ, K., 2001: Die Burgwälle zur Zeit Boleslavs II. im Zusammenhang mit der Erforschung der Burgwälle in Böhmen . In: Colloquia mediaevalia Pragensia 2 (Boleslav II. Der tschechische Staat um des Jahr 1000), 275–291. Praha.

[64] VÍCH, D., 2000: Raně středověké nálezy z Vraclavska , Zpravodaj muzea v Hradci Králové 26, 57–96.

[65] VÍCH, D.–VOKOLEK, V., 1997: Nálezy získané do sbírek AO MVČ v letech 1996–97 , Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23, 3–27.

[66] WENIG, F., 1911: Litomyšlské kvarteto . In: Jiráskova Litomyšl. Studie a vzpomínky k šedesátým narozeninám Aloisa Jiráska uspořádal T. E. Tisovský, 61–66. Praha.

[67] WOCEL, J. E., 1868: Pravěk země České . Praha.

[68] ZELINKA, K., 1970: Zaniklá sídliště na Litomyšlsku v předhusitské době , Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 10, 3–21.