K poznání raněstředověké baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě

Variant title
Die frühmittelalterliche St.-Laurentius-Basilika auf dem Vyšehrad
Research of the Early-Medieval Basilica of St. Lawrence in Vyšehrad
Contributor
Magar, Bernd (Editor)
Source document: Archaeologia historica. 2007, vol. 32, iss. [1], pp. 405-429
Extent
405-429
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Bazilika sv. Vavřince leží na rozhraní knížecí a královské akropole a východního předhradí. Byla dlouhodobě zkoumána již od roku 1884, kdy zde byly nalezeny raněstředověké dlaždice v barokní rezidenci čp. 14, která je součástí baziliky. Později v roce 1903 zde archeologický výzkum B. Matějky objevil základy baziliky s vloženou příčnou lodí. Stavba byla datována do 11. a 12. století. Po výzkumu byla zasypána. Bazilika byla znovu odkryta při archeologickém výzkumu K. Gutha v letech 1924–1926. Tehdy nad ní byla umístěna betonová deska a zůstala již odhalena do dnešní doby. Nový výzkum, třetí v pořadí, byl proveden v letech 1968–1970, kdy byla ověřena stratigrafická poloha dlaždic. Upřesněno datování do konce 11. století, do doby, kdy byl Vyšehrad sídlem prvého českého krále Vratislava II. (1061–1092). Tehdy byla také objevena předrománská otonská sakrální stavba, která byla pod základy baziliky. Byla patrně křížového půdorysu. Další výzkum byl proveden v roce 1982, kdy byly částečně sejmuty omítky v přízemí severní lodi a zjištěno, že zdejší křížová klenba je původní z doby založení stavby, a je ji možno datovat do doby kolem r. 1100.
The Basilica of St. Lawrence lies on the border of the princely and royal acropolis and the east front section of the castle. Its long-term research started in 1884 when early-medieval tiles were discovered in the baroque residence no. 14 which makes up a part of the basilica. In 1903 archaeologists led by B. Matějka disclosed foundations of a basilica with an inserted transept. The building was dated to the 11th–12th centuries and after the end of the excavations the site was filled up. The basilica was excavated again in 1924–1926 during archaeological research of K. Guth. A concrete slab was then placed over it and the site has remained open ever since. The third phase of the research was carried out in 1968–1970 when stratigraphic positioning of the tiles was determined. The dating was specified to the late 11th century, to the period when Vyšehrad was the seat of the first Czech king Vratislav II (1061–1092). At the same time, a pre-Romanesque Ottonian sacred construction was discovered underneath the b silica foundations. The construction probably had a cross-shaped ground plan. Further research took place in 1982 when the plaster on the ground floor of the north nave was partially removed; archaeological research revealed that the cross vaulting came from the period of the original construction, dating to c. 1100.
Summary language
Document
References:
[1] BACHMANN, E., 1977: Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen . In: Romanik in Böhmen, 19–137. München.

[2] BAŤKOVÁ, R. a kol., 1998: Umělecké památky Prahy, Nové město, Vyšehrad, Vinohrady . Praha.

[3] BAUM, A., 1871–1873: Jak píši historii našeho umění , PA IX, 365–382.

[4] BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Pramen ideální podoby kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla – Eine Quelle zur ideellen Gestalt der Kapitel – Kirche St. Peter und Paul?, Královský Vyšehrad II, 90–101.

[5] BERAN, J., 1947: Staroplzeňské kostely . Plzeň.

[6] BOHÁČ, Z., 1970: Patrocinia kostelů při nejstarších kostelech a kapitulách v českých zemích , HG 5, 51–77.

[7] BOHÁČ, Z., 1972: K lokalizaci klimentského kostela na Opyši ve vyšehradském falzu 12. století , HG 8, 65–71.

[8] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Sonda do života a vývoje přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi . In: Život v archeologii středověku, 41–52. Praha.

[9] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 1999: Podlahové dlaždice z archeologických výzkumů z okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi , Archeologie ve středních Čechách 3, 487–510.

[10] BORKOVSKÝ, I., 1969: Pražský hrad v době přemyslovských knížat . Praha.

[11] BORKOVSKÝ, I., 1975: Svatojiřská basilika na Pražském hradě – Kirche und Kloster St. Georg auf der Prager Burg. Praha.

[12] ČAREK, J., 1947: Románská Praha . Praha.

[13] ČECHURA, M., 2005: Archeologický výzkum kostelů v západních Čechách , AH 30, 359–376.

[14] ČIHÁKOVÁ, J.–MÜLLER, M., 2006: Zpráva o nálezu rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze , ZPP 66, 100–116.

[15] ČIŽMÁŘ, Z., 2002: Moravský Krumlov (k. ú. Rokytná, okr. Znojmo) , Přehled výzkumů 43, 275–276.

[16] DRAGOUN, Z., 2002: Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře . Praha.

[17] DUFKOVÁ, M., 2001: Fantastický svět na vyšehradské dlažbě – Die phantastische Welt der Vyšehrader Pflaster, Královský Vyšehrad II, 57–73.

[18] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1997: Archeologie na Pražském hradě . Praha.

[19] GALUŠKA, L., 2002: Staré Město-Uherské Hradiště . In: Střed Evropy okolo roku 1000. Svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog, 113–114. Praha.

[20] GÓRECKI, J., 2002: Hradiště na Lednickém ostrově – rané centrum piastovské dynastie . In: Střed Evropy okolo roku 1000, 165–166. Praha.

[21] GUTH, K., 1931: Vyšehrad , PA, NŘ, skup. hist., 63–64.

[22] GUTH, K., 1936: Praha středověká . In : Jak rostla Praha. Praha.

[23] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen, PA LVIII, 100–183, 395–471.

[24] HERAIN, J., 1903: Vykopané zbytky románské kaple sv. Vavřince na Vyšehradě , ČSPSČ XI, 145–156, tab. XVIII–XIX.

[25] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad . Praha.

[26] HRUBÝ, V., 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti-Sadech . In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 95–102. Brno.

[27] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1976: Otonská architektura na Vyšehradě a její rekonstrukce , Umění XXIV, 429–435.

[28] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1979: Rekonstruktion eines vorromanischen ottonischen Bauwerks auf dem Vyšehrad . In: Rapport du IIIe Congrès International d´Archeologie Slave, Bratislava 7–14 septembre 1975, 1, 421–426. Bratislava.

[29] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách , AR LI, 774–808.

[30] KURNATOWSKA, Z., 2002: Christianizace Polska ve světle písemných pramenů . In: Střed Evropy okolo roku 1000, 171–172. Praha.

[31] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD I, 1992: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II . Vydala Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Praha.

[32] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD II, 2001: Královský Vyšehrad II. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla . Vydala Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě v Karmelitánském nakladatelství v Kostelním Vydří. Praha.

[33] LÍBAL, D., 1983: Architektura . In: Praha středověká, 53–119. Praha.

[34] MATĚJKA, B., 1903: Zbytky románského chrámu objevené na Vyšehradě , PA XX, 525–534.

[35] MENCL, V., 1969: Praha . Praha.

[36] MERHAUTOVÁ, A., 1971: Raně středověká architektura v Čechách . Praha.

[37] MERHAUTOVÁ, A.–SOMMER, P., 2000: Architektura a umění v českém státě kolem roku 1000 . In: Střed Evropy okolo roku 1000, Příručka a katalog k výstavě, 145–147. Praha.

[38] MERHAUTOVÁ, A.–TŘEŠTÍK, D., 1983: Románské umění v Čechách a na Moravě . Praha.

[39] NECHVÁTAL, B., 1975: Archeologický výzkum Vyšehradu v r. 1971–1973 – Die archäologische Ausgrabung auf dem Vyšehrad in den Jahren 1971–1973, AR XXVII, 159–177, 234–237.

[40] NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad . Praha.

[41] NECHVÁTAL, B., 1981: Středověké cihelné hřebenáče z Vyšehradu – Mittelalterliche Firstziegel vom Vyšehrad, Praehistorica VIII, Varia archaeol. 2 (J. Filipovi k osmdesátinám), 307–309. Praha.

[42] NECHVÁTAL, B., 1983: Vyšehrad. Stručný průvodce . Praha.

[43] NECHVÁTAL, B., 1990: K poloze kostela sv. Klimenta na Vyšehradě – Zur Lage der St. Kliment Kirche auf Vyšehrad, AR XLII, 410–415.

[44] NECHVÁTAL, B., 1997: Vyšehrad a sv. Vojtěch . In: Svatovojtěšská tradice v dějinách našeho národa a církve a její význam dnes. Sborník ze symposia k tisícímu výročí smrti biskupa Vojtěcha Slavníkovce – sv. Vojtěcha, 42–53. Praha.

[45] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petr a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum . Praha.

[46] OSWALD, E.–SCHAFFER, L.–SENNHAUSER, H., 1966–1969: Vorromanische Kirchenbauten . München.

[47] PRIX, D., 1998: Kostel sv. Vavřince . In: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, 731–732. Praha.

[48] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě (Příspěvek k datování kostrových hrobů mladší doby hradištní) , Sborník NM v Praze IX – A – Historický č. 2, 3–81, Tab. I.–V., mapa. Praha.

[49] RICHTER, M., 1971: První etapa výzkumu v Hradci Králové , AR XXIII, 605–617.

[50] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města . Hradec Králové.

[51] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II, annorum 1253–1310 . Pragae 1882, ed. J. Emler.

[52] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III, annorum 1311–1333 . Pragae 1890, ed. J. Emler.

[53] SOMMER, P., 2001: Začátky křesťanství v Čechách . Praha.

[54] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu – Zur Problematik von Vyšehrad, Průzkumy památek XII, 2, 3–54.

[55] STRZELCYK, J., 2000: Christianizace Polska ve světle písemných pramenů . In: Střed Evropy okolo roku 1000, 171–172. Praha.

[56] TOMASZEWSKI, A., 1974: Romańskie kościoly z emporami zachodnimi . Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.

[57] TOMEK, V. V., 1855–1901: Dějepis města Prahy, I–XII, 2. vyd. I–VII . Praha, v l. 1882–1906.

[58] TOMEK, V. V., 1872–1882: Základy starého místopisu Pražského, odd. III, IV, V . Praha.

[59] TOMEK, V. V., 1873: Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z diecésí pražské (Pojednání Královské české společnosti nauk VI – 6) . Praha.

[60] TUREK, R., 1966–1968: Libice, knížecí hradisko X. věku . Praha.

[61] TUREK, R., 1988: Počátky české vzdělanosti. Od příchodu Slovanů do doby románské . Praha.

[62] TUREK, R., 1992: Vývojový krok Vratislavova stavebnictví . In: Královský Vyšehrad I, 44–57. Praha.

[63] VACEK, F., 1904: Vyšehrad v době knížecí , Method XXX, 21–33.

[64] WĘCŁAUWOWICZ, T., 2006: Krakowski kościól katedralny w wiekach średnich. Funkce i možliwośti interpretacji . Krakow.

[65] VAVŘÍNEK, V., 2002: Misie na Moravě: mezi latinským Západem a Byzancí . In: Střed Evropy okolo roku 1000, 107–109. Praha.

[66] ZACHVATOWICZ, J., 1971: Architektura przedromańska w wieku X i w pierwszej polowie wieku XI . In: Sztuka Polska przedromańska a romańska do schylku XII wieku. Warszawa.

[67] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198) . Praha.