Die "Villa deserta" als Problem der mährischen Mediävistik (Archäologie und Geschichte) : Thesen

Variant title
"Villa deserta" jako problém moravské medievistiky (archeologie a historie)
A deserted medieval village as a problem in Moravian medieval studies (archaeology and history)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 9-26
Extent
9-26
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
German
License: Not specified license
Abstract(s)
Zanikání zemědělských sídlišť představuje fenomen provázející společenský vývoj od vzniku zemědělských civilizací a známe jej i od počátků raného středověku až do doby vrcholného a pozdního středověku a dále v novověkém období. Při studiu procesu zanikání i změn ve struktuře osídlení a kolonizačním procesu je třeba široké mezioborové spolupráce a samotný zájem o tento fenomen lze na Moravě a ve Slezsku postihnout již od 19. století a archeologický od počátku jeho osmdesátých let. Rozvoj bádání o problematice zemědělských sídlišť a zaniklých vesnic včetně velkých systematických archeologických výzkumů je pak možno spojovat se šedesátými léty 20. století a byl spojen zejména s poválečným zájmem o hospodářské a sociální dějiny, přičemž v zorném úhlu kromě studia hmotné kultury stálo i objasnění důvodů pustnutí a zanikání vesnických sídlišť. Ukazuje se, že to byly především příčiny hospodářské.
From the very beginning of agricultural civilisation, the desertion of settlements has been a phenomenon accompanying social development, and archaeologists have encountered it from the early Middle Ages until the high and late Middle Ages, as well as in the modern age. Broad interdisciplinary collaboration is vital to the study of the process of such decline, as well as changes in settlement structure and the colonisation process. Interest in the phenomenon in Moravia and Silesia can be traced back to the 19th century; archaeological research started in the early 1880's. The exploration of agricultural settlements and deserted villages, including major systematic archaeological research, started in earnest in the 1960's, and was particularly associated with post-war interest in agricultural and social history. In addition to the study of material culture, explanations of the reasons for the desertion and decline of village settlements were sought. It appears that the main reasons were agricultural.
Summary language
Document
References:
[1] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1994: Motte z počátku 15. stol. v zaniklé vsi Bořanovice u Přibic, okr. Břeclav , AH 19, 191–197.

[2] BÁLEK, M.–UNGER, J., 1996: Ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě , AH 21, 429–442.

[3] BELCREDI, L., 1984: K lokalizaci některých zaniklých vsí na bývalém panství rosickém , JM 20, sv. 23, 141–148.

[4] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005 . Brno.

[5] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí , AH 2, 45–58.

[6] BLÁHA, J., 1982: Výsledky průzkumů zaniklých středověkých sídlišť v horním Podyjí , VVM XXXIV, 334–342.

[7] ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině , Zprávy Čsl. společnosti archeologické při ČSAV XV, seš. 4–5, 50–119.

[8] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny , Studie ČSAV, č. 1. Praha.

[9] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin . Brno.

[10] ČERVINKA, I. L., 1942: Pusté vsi , rkp. ulož ARÚ AV ČR Brno. Brno.

[11] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny , AH 28, 123–173.

[12] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu (Ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě) , AH 7, 67–77.

[13] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem , AH 12, 47–83.

[14] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 449–473. Brno.

[15] FROLEC, V., 1992: Dva světy: Ke genezi středověké návsi , AH 17, 305–326.

[16] GALUŠKA, L., 2005: K otázce otevřených sídlišť raně středověké Moravy a zázemí staroměstsko-uherskohradišťské mocenské aglomerace doby velkomoravské , Slovácko XLVII, 153–168.

[17] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: K problematice slovanského osídlení Velehradu a jeho okolí v době před založením kláštera . In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu. Miloslav Pojsl (ed.), 185–199. Olomouc.

[18] GLASER, R., 2001: Klimageschichte Mitteleuropas. 1000 Jahre Wetter, Klima, Katastrophen . Darmstadt.

[19] GOŠ, V.–KAPL, V., 1986: Slovanská osada u Palonína, okr. Šumperk , AR XXXVIII, 176–204.

[20] HLADÍK, M.–POLÁČEK, L.–ŠKOJEC, J., 2008: K problematike vývoja osídlenia údolnej nivy na strednom toku rieky Moravy v 9. až prvej polovici 13. storočia . In: L. Galuška–P. Kouřil–J. Mitáček (eds.), Východní Morava v 10.–14. století, 81–94. Brno.

[21] HOSÁK, L., 1931: Zaniklé osady na Moravě , Časopis Vlasteneckého musejního spolku olomouckého XLIV, 33–55.

[22] HOSÁK, L., 1938, 2004: Historický místopis země Moravskoslezské . Praha–Brno, 2 Praha.

[23] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu . Praha.

[24] HOSÁK, L., 1972: Lokalizace zaniklých sídlišť na Znojemsku , JM 8, 21–29.

[25] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A–L) . Praha.

[26] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M–Ž) . Praha.

[27] JELÍNKOVÁ, D., 1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě . In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám Josefa Poulíka, 251–281. Brno 1990.

[28] JELÍNKOVÁ, D.–KAVÁNOVÁ, B., 2002: Slovanské osídlení v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Soupis slovanských nalezišť . In: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku, 371–418. Brno.

[29] JELÍNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. stol.) , Sborník NM A XXXIX, 143–154.

[30] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna , AH 31, 119–130.

[31] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí . Praha.

[32] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6.–13. století . In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 127–133. Praha.

[33] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 1997: Ždánicko v 6.–9. století . In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 39–58. Brno.

[34] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2008: Mutěnice-Zbrod. Zaniklá slovanská osada ze 7.–10. století . Brno. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 36, Pavel Kouřil (ed.). Brno.

[35] KOHOUTEK, J., 1982: Příspěvek k problematice zaniklých středověkých osad na Gottwaldovsku , AH 7, 179–183.

[36] KORDIOVSKÝ, E., 1974: Přehled archeologických lokalit a nálezů z doby hradištní na Kloboucku (okres Břeclav) , JM 10/II, 13–21.

[37] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboucku (okres Břeclav) , AH 2, 261–266.

[38] KORDIOVSKÝ, E., 1980: Příspěvek k metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad na brněnském Kloboucku , AH 5, 183–186.

[39] KOS, P., 2002: Výzkum lochů na Moravě , rkp. nepubl. dipl. práce ulož. v ÚAM FF MU Brno. Brno.

[40] KOUŘIL, P., 1993: Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech , AH 18, 1993, 141–147.

[41] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska . Brno–Český Těšín.

[42] KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1996: Sakrální architektura a hmotné památky – odraz projevů duchovní kultury z moravských a slezských archeologických výzkumů (these referátu) , AH 21, 111–119.

[43] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku , AH 28, 69–111.

[44] KOVÁČIK, P., 1998: Záblacany, zaniklá středověká ves na Uherskohradišťsku a její postavení ve vývoji středověkého osídlení na Moravě I–II , rkp. nepubl. dipl. práce ulož. v ÚAM FF MU Brno. Brno.

[45] KOVÁČIK, P., 1999: Záblacany, jejich ekonomika a služební organizace aneb Odpovědi a otázky , AH 24, 81–89.

[46] KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Przegląd dotychczasowych badań opuszczonych wsi średniowiecznych na Morawach , Kwartalnik Historii Kultury Materialnej nr. 1–2, 81–89.

[47] LANGER, J., 1987: Příspěvek k typologii topenišť , AH 12, 233–243.

[48] LOB, R. E., 1972: Zum Stand der Wüstungsforschung in der ČSSR , Geographische Zeitschrift 60, 286–301.

[49] LOB, R. E., 1976: Wüstungsforschung in der ČSSR und der BRD – Ein Vergleich der Forschungsrichtungen, Methoden, und Ergebnisse , Výzkum zaniklých osad v ČSSR a v NSR – Srovnání výzkumného zaměření, metod a výsledků, ČMMZ LXI, Vědy společenské, 65–77.

[50] MAČALOVÁ, H., 1984: Výsledky výzkumu v Lošticích-Žádlovicích (okr. Šumperk) , AH 9, 101–110.

[51] MACHÁČEK, J., 2001: Raně středověká aglomerace Břeclav-Pohansko . In: Město Břeclav. Uspořádali PhDr. Emil Kordiovský a PhDr. Evženie Klanicová, 104–117. Břeclav–Brno.

[52] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMMZ LI , Vědy společenské, 153–180.

[53] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě , Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283–292.

[54] MATĚJEK, F., 1980: Lánová soustava na západní a střední Moravě , ČMM IC, 297–317.

[55] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese . Studie AÚ AV ČR v Brně XVII/1. Brno 1997.

[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny v letech 1962–1970 , AR XXVIII, 405–417, 479.

[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976a: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského (Vývoj a změny struktury osídlení) , AH 1, 1976, 109–120.

[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 122–128. Praha.

[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977a: Středověké hrádky a tvrze na jihozápadní Moravě (Jihlavsko a Telčsko) , AH 2, 37–44.

[60] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977–1978: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě. (Příspěvek k dějinám moravské archeologie) , SPFFBU E 22–23, 177–192.

[61] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů , AH 5, 31–68.

[62] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanské osídlení 6.–10. století na dolní Dyji a Moravě . In: Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav-Pohansko 1978, 191–204. Brno.

[63] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) , AH 6, 147–197.

[64] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Archeologické nálezy a lokality 6.–15. století na území města Brna (stručný nástin dějin osídlení) . In: Brno a geologie. Sborník příspěvků, 203–207. Brno.

[65] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982a: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) , AH 7, 113–156.

[66] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě , HG 21, 177–204. Praha.

[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Hornické vsi Velké a Malé Štítky u Svojkovic a Hor (okr. Jihlava a Třebíč) . In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 23–43. Brno.

[68] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny . Archeologické lokality na katastru obce Dolní Věstonice (03 033), okres Břeclav, stav k 31. 12. 1983. Archeo logické lokality na katastru obce Strachotín (15 589), okres Břeclav, stav k 31. 12. 1983, JM 21, sv. 24, 205–220.

[69] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období , AH 10, 375–393.

[70] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská . In: Koštuřík, P.–Kovárník, J.–Měřínský, Z.–Oliva, M., Pravěk Třebíčska, 147–171. Brno–Třebíč.

[71] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů , PA LXXVII, 18–80.

[72] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku , AH 11, 25–38.

[73] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky) . In: XVI. mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157–167. Praha.

[74] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť , AH 12, 111–128.

[75] MĚŘÍNSKÝ, Z., b. d. (1988) 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243 . In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 251–274. Bratislava.

[76] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: 2. Brtnice a její okolí od poloviny 13. století do válek husitských . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13–49, 51–99. Brno.

[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988b: 1. Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13–49. Brno.

[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988c: Vývoj osídlení v brněnské oblasti v 6.–13. století , VVM XL, 111–114.

[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období , ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111–120.

[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických nálezů , AH 14, 19–42.

[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989b: Vývoj osídlení Jihlavska do 13. století (Nástin) , VSV, oddíl věd společenských VII, 129–141.

[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Nejstarší slovanské osídlení dolního Pomoraví , VVM XLII, 91–94.

[83] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu) , AH 16, 27–31.

[84] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: Poznatky archeologického bádání k rekonstrukci jihomoravské středověké krajiny a přírodního prostředí . In: Mikulovská sympozia, XXI. mikulovské sympozium 1991, 157–163. Brno.

[85] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu) , BMD XI, 15–22.

[86] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993a: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě , AH 18, 99–118.

[87] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993b: Slovanské sídliště u Poštorné (okr. Břeclav) a struktura časně slovanského a předvelkomoravského osídlení na soutoku Moravy a Dyje , JM 29, sv. 32, 7–30.

[88] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: 1. Osídlení regionu od prvých stop pobytu člověka do 10. století. 2. Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských . In: Vlastivěda moravská. Moravskobudějovicko, Jemnicko, 73–149, 151–239. Brno–Moravské Budějovice–Jemnice.

[89] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997a: Ždánicko ve středověku . In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 59–88. Brno.

[90] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Středověké cesty na Moravě a ve Slezsku . In: Morava ve středověku. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 125–131. Brno.

[91] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999a: Území obce v pravěku až do pohusitské doby . In: Prušánky, vinařská obec Podluží, 13–54. Brno–Prušánky.

[92] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Podíl archeologie na poznání moravských středověkých dějin . In: Dějiny Moravy a Matice moravská. Problémy a perspektivy. Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 24.–25. listopadu 1999 v Brně, 81–92. K vydání připravil Libor Jan ve spolupráci s Bronislavem Chocholáčem, Tomášem Knozem, Jiřím Malířem a Liborem Vykoupilem. Disputationes Moraviae 1. Brno 2000.

[93] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Církevní instituce na Moravě a historické pozadí vzniku třebíčského kláštera . In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 57–83. Brno.

[94] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I . Praha.

[95] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002b: Od dávných věků k branám historie . In: Mutěnice. Dějiny vinařské obce, 11–48. Mutěnice.

[96] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002c: Přínos archeologie pro poznání středověkých dějin Moravy a Slezska . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I. úvodní svazek, 122–128. Olomouc.

[97] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2003: Odraz interetnických vztahů v hmotné kultuře středověké Moravy , AH 28, 55–67.

[98] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2004: Lednice a okolí v raném středověku a na počátku vrcholného středověku . In: Emil Kordiovský a kol., Městečko Lednice, 164–174. Lednice.

[99] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf diegroßmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004. Editor Pavel Kouřil, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.

[100] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen) , AH 31, 55–66.

[101] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: II. Osídlování krajiny a počátky města i hradu do roku 1415 . In: Velké Meziříčí v zrcadle dějin (D. Hodeček, P. Jičínský, M. Kružík, J. Kubíček, Z. Měřínský, M. Ripperová, M. Salaš, M. Štindl, red. Z. Fišer), 25–60. Brno.

[102] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Historický vývoj východní Moravy v 10. až 14. století a přínos archeologie k poznání jejích dějin . In: L. Galuška–P. Kouřil–J. Mitáček (eds.), Východní Morava v 10.–14. století, 7–39. Brno.

[103] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 2004: Der Feudalsitz in der Siedlungsstruktur des mittelalterlichen Mährens , Castrum Bene 7, Burgen und Siedlungsstruktur, 159–170. Nitra.

[104] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ŠMERDA, J., 2008: I. Území města do první zmínky o něm . In: Dějiny Hodonína, v tisku. Hodonín.

[105] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1977: Záchranný výzkum na zaniklé středověké osadě Koválov u Žabčic (okr. Brno-venkov) , PV 1975, 69–70. Brno.

[106] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. stol. ve světle archeologických pramenů . In: Mikulovská sympozia 78, 67–72. Praha.

[107] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic , JM 17, 119–135.

[108] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy) . Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.

[109] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku , AH 23, 173–181.

[110] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2001: Der Bergbau und die Besiedlung des südwestlichen Mährens , AH 26, 2001, 15–25.

[111] MICHNA, P., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace . In: XV. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187–190. Praha.

[112] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 222–284. Brno.

[113] MICHNA, P.–UNGER, J., 1973: Záchranný archeologický výzkum zaniklé středověké osady Teplany u Vranovic, okres Břeclav (informativní zpráva) . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl I., 165–168. Uherské Hradiště.

[114] MLEJNEK, O., 2008: Panská Lhota v raném novověku . Brtnice–Brno.

[115] NEKUDA, R., 1990: Třicet let archeologického výzkumu ve Mstěnicích , ČMMZ, Vědy společenské LXXV, 73–98.

[116] NEKUDA, R., 1992: Podzemní chodby ve Mstěnicích , AH 17, 369–379.

[117] NEKUDA, R., 1998: Die Erdställe in der mittelalterlichen Wüstung Mstěnice . In: Historische Keller und Gangsysteme in Europa, 173–175. Mainz.

[118] NEKUDA , R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici . Brno.

[119] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé středověké osady na Moravě v období feudalismu . Brno.

[120] NEKUDA, V., 1970: Zur Problematik der Wüstungsforschung in der Tschechoslowakei. K problematice zaniklých středověkých osad v Československu , ČMMZ , Vědy společenské LV, 7–20.

[121] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960–1970 , VVM XXIV, 12–47.

[122] NEKUDA, V., 1973: Výsledky výzkumů zaniklých středověkých vesnic na Moravě . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl I., 71–88. Uherské Hradiště.

[123] NEKUDA, V., 1973a: Zum Stand der Wüstungsforschung in Mähren (ČSSR) , Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 1, 31–57.

[124] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice) . Brno.

[125] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k otázce příčin zanikání středověkých osad v Evropě , ZbSNM LXX, História 16, 233–241.

[126] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.–13. století na Moravě , AH 3, 171–182.

[127] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960–1980 , VVM XXXIII, 129–146.

[128] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad , AH 7, 33–66.

[129] NEKUDA, V., 1982a: The Study of medieval Villages in Czechoslovakia . In: Actas Mexico, 333–352.

[130] NEKUDA, V., 1983: Das mittelalterliche Dorf Mährens im Licht der archäologischen Forschung . Brno.

[131] NEKUDA, V., 1983a: Die Wüstungen als Quellen zur Siedlungs-, Wirtschafts- und Sozialgeschichte des Mittelalters . In: Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde, Bd. 6, Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich, 196–213. Wien.

[132] NEKUDA, V., 1984: Mährische Wüstungen als Quellen zum spätmittelalterlichen Dorfleben. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters . In: Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs, Nr. 7, 203–217. Wien.

[133] NEKUDA, V., 1984a: Vesnický středověký dům na Moravě , AH 9, 1984, 21–37.

[134] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění . Brno 1985.

[135] NEKUDA, V., 1985a: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů , AH 10, 33–46.

[136] NEKUDA, V., 1986: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích , ČMMZ, Vědy společenské LXXI, 59–129.

[137] NEKUDA, V., 1986a: Sociální skladba středověké vesnice a její odraz v architektuře , AH 11, 387–393.

[138] NEKUDA, V., 1987: Příčiny a důsledky zaniklých středověkých osad , HG 12, 107–121.

[139] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historickoarcheologického studia vesnického sídla, domu a dvora , AH 12, 33–46.

[140] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern . In: Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachbarräumen, 701–719. Bonn.

[141] NEKUDA, V., 1988–1989: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung , Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreich 4/5, 149–162.

[142] NEKUDA, V., 1989: L' étude des villages désertés au moyen âge en Moraviae (Tchécoslovaquie) , ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 161–202.

[143] NEKUDA, V., 1990: Vybavení a provoz venkovské domácnosti ve středověku , AH 15, 7–17.

[144] NEKUDA, V., 1992: Erdställe in den mittelalterlichen Wüstungen Mährens , Der Erdstall 18, 25–42. Roding.

[145] NEKUDA, V., 1992a: Mittelalterliche Wüstung Mstěnice und ihre Wandlungsprozesse vom Früh- bis zum Hochmittelalter . In: Medieval Europe 1992, Rural Settlement, Volume 86, 157–160. York.

[146] NEKUDA, V., 1992b: Přínos archeologického výzkumu zemědělských sídlišť pro hospodářské a sociální dějiny středověku , AH 17, 21–31.

[147] NEKUDA, V., 1993: Die Landwirtschaft im mittelalterlichen Dorf Pfaffenschlag. Versuch einer Rekonstruktion aufgrund der archäologische Funde . In: Bioarchäologie und Frühgeschichtsforschung, Herwig Friesinger–Falko Daim–Erika Kanelutti–Otto Cichocki (Herausgeber). Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 13.–15. November 1990, Stift Zwettl, Niederösterreich. Archaeologia Austriaca – Monographien, Band 2, 33–36. Wien.

[148] NEKUDA, V., 1993a: Probleme archäologischer Erforschungen von ländlichen Siedlungen in Mitteleuropa . In: The Study of Medieval Archaeology, 149–177. Stockholm.

[149] NEKUDA, V., 1994: Ursachen und Folgen der mittelalterlichen Wüstungen dargestellt am Beispiel Mährens, Siedlungsforschung , AGG 12, 103–111.

[150] NEKUDA, V., 1995: Die Archäologie des Mittelalters in der ehemaligen ČSFR. Fragestellungen – Ergebnisse – Zukunftaufgaben , Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters, Beiheft 9, 137–164.

[151] NEKUDA, V., 1997: Beitrag zur Gestalt des mittelalterlichen Dorfes aufgrund der archäologischen und schriftlichen Quellen . In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 482–487. Praha.

[152] NEKUDA, V., 1999: Die Viehzucht in der mittelalterlichen Landwirtschaft im Lichte der archäologischen Forschung , Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreich 15, 49–55.

[153] NEKUDA, V., 2000: Die ländliche Besiedlung während der deutschen Ostausbreitung im Mittelalter . In: Miscelanea Archaeologica. Festgabe für Adriaan von Müller zum 70. Geburtstag, 23–29. Berlin.

[154] NEKUDA, V., 2000a: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště . Brno.

[155] NEKUDA, V., 2002: Hausentwicklung in der Wüstung Mstěnice (Mähren) . In: Interdisziplinäre Beiträge zur Siedlungsarchäologie. Gedenkschrift für Walter Janssen, 255–265. Rahden/Westf.

[156] NEKUDA, V., 2003: Die Bauernhäuser der Wüstungen Hard (Niederösterreich) und Pfaffenschlag (Mähren) . Beiträge zur historischen Archäologie. Festschrift für Sabine Felgenhauer-Schmiedt zum 60. Geburtstag, Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreich, Beiheft 6, 247–256.

[157] NEKUDA, V., 2003a: K dokončení topografické řady Vlastivědy moravské , VVM LV, 3–10.

[158] NEKUDA, V., 2003b: Moravská vesnice v době lucemburské . In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, 579–594. Brno.

[159] NEKUDA, V., 2004: Das frühmittelalterliche Dorf in Ostmitteleuropa , AH 29, 365–404.

[160] NEKUDA, V., 2005: Das hoch- und spätmittelalterliche Dorf im Ostmitteleuropa im Licht der archäologischen Forschung , AH 30, 263–305.

[161] NEKUDA, V., 2005a: Vývoj osídlení od pravěku do konce středověku . In: Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Vlastivěda moravská, 70. svazek topografické řady a 2. svazek NŘ, 123–168. Brno 2005.

[162] NEKUDA, V., 2006: Vývoj osídlení na jihozápadní Moravě od pravěku do pozdního středověku . In: Nekuda, V.–Felgenhauer-Schmiedt, S., Jihozápadní Morava. Südwestmähren, 9–157. Brno–Thaya.

[163] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě . Brno.

[164] NOVOTNÝ, B., 1970: Zur Entwicklungsproblematik der Siedlungstypen Mährens im 9. bis 12. Jahrhundert . K problematice vývoje sídlištních typů 9. až 12. století na Moravě, ČMMZ, Vědy společenské LV, 53–62.

[165] NOVOTNÝ, B., 1976: Záchranný výzkum zaniklého středověkého dvorce a chat u Šakvic (o. Břeclav) , AH 1, 61–89.

[166] NOVOTNÝ, B., 1980: Změny ve vývoji slovanského osídlení a pohřbívání v 6. až 12. století v poříčí řeky Dyje ve světle archeologických a písemných pramenů . In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie Sofia 15.–22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 109–119. Nitra.

[167] NOVOTNÝ, B.–SOUCHOPOVÁ, V., 1974–1975: Záchranný výzkum středověké osady u Černé Hory , Sborník Okresního muzea v Blansku VI–VII, 73–74.

[168] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace . In: Archeologický sborník Ostravského muzea, 113–133. Ostrava.

[169] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR – povodí Moravy a Poodří) , Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XI, sv. 2. Praha.

[170] PARMA, D., 2008: Brankovice (okr. Vyškov). Kyniska – průmyslová zóna, závod OPAL . In: Ústav archeologické památkové péče Brno, veřejná výzkumná instituce. Výroční zpráva, 20–21. Brno.

[171] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky) . In: XVI. mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245–255. Praha.

[172] PLAČEK, M., 1987a: Ves a dvůr Holoubek. K otázce dvora a panského sídla ve středověku , AH 12, 345–354.

[173] PLAČEK, M., 1996: Opevněný kostel. Reflexe spojení laického a církevního světa na příkladu Sedmihradska , AH 21, 259–279.

[174] PLAČEK, M., 1999: Formy feudálního sídla moravského venkova , AH 24, 1999, 291–300.

[175] PLAČEK, M., 2002: Poznámky k vývoji Kostelce ve středověku , AH 27, 477–482.

[176] POLÁČEK, L., 1991: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku , AH 16, 55–72.

[177] PROCHÁZKA, R., 1983: Zemědělské zázemí a potravinářská řemesla v Uherském Hradišti ve 13. a 14. století , AH 8, 109–118.

[178] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1995: Brněnské zemnice , BMD XIII, 112–149.

[179] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra , AH 24, 169–188.

[180] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku , VVM XXXV, 46–57.

[181] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie , Archeologické studijní materiály 10/2, Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919–1968, 62–67.

[182] SEVERIN, K., 2003: Kolonizace Hřebečska , AH 28, 175–210.

[183] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku , Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA – Supplementum 2, 117–138. Praha.

[184] SNÁŠIL, R., 1964: Záblacany – raněstředověká hutnická osada , Slovácko VI, 123–133.

[185] SNÁŠIL, R., 1965: Systematický výzkum zaniklé středověké osady v Polešovicích , Slovácko VII, 105–110.

[186] SNÁŠIL, R., 1966: K problematice regionálních výzkumů zaniklých středověkých osad , VVM XVIII, 103–106.

[187] SNÁŠIL, R., 1970: K metodám a dílčím výsledkům průzkumu na zaniklých středověkých osadách ve středním Pomoraví . In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů, Příloha VVM XXII, č. 3, 82–84.

[188] SNÁŠIL, R., 1970a: Průzkum zaniklých středověkých sídlišť na jihovýchodní Moravě v 1. 1964 až 1968 , AR XXII, 339–344.

[189] SNÁŠIL, R., 1973: Die Erforschung frühmittelalterlicher Siedlungen im südostlichen Vorland des Höhenzugs Chřiby . Průzkum raně středověkých osad v jihovýchodním podhůří Chřibů, ČMMZ, Vědy společenské LVIII, 103–108.

[190] SNÁŠIL, R., 1973a: Záblacany (okres Uherské Hradiště) . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 89–116. Uherské Hradiště.

[191] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.–13. století na Moravě , AR XXVII, 305–317.

[192] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.–15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků) , AH 1, 139–144.

[193] SNÁŠIL, R., 1977: Nová zjištění ze zaniklých Záblacan . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 247–257. Praha.

[194] SNÁŠIL, R., 1980: Sídlištní síť 10.–15. století na Uherskohradišťsku , AH 5, 177–182.

[195] SNÁŠIL, R., 1982: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.–18. století , AH 7, 163–167.

[196] SNÁŠIL, R., 1982a: Změny sídlištní sítě a jejich příčiny v 10.–19. století . In: Vlastivěda moravská, Uherskohradišťsko. Brno.

[197] SNÁŠIL, R., 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťska za feudalismu , AH 8, 93–107.

[198] SPERLING, W., 1982: Formen, Typen und Genese des Platzdorfes in den böhmischen Ländern . Wiesbaden.

[199] STAŇA, Č., 1970: Zur Entwicklung der mittelalterlichen Besiedlung im Südwestteil der Thaya–Schwarz aBodensenke . Příspěvek k poznání vývoje středověkého osídlení jihozápadní části Dyjskosvrateckého úvalu, ČMMZ, Vědy společenské LV, 81–96.

[200] STAŇA, Č., 1988: Velkomoravské počátky Brněnska . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 168–180. Brno.

[201] SVOBODA, J.–VAŠKŮ, Z.–CÍLEK, V., 2003: Velká kniha o klimatu zemí Koruny české . Praha.

[202] ŠAUROVÁ, D., 1967: Zaniklá středověká osada Konůvky na Slavkovsku , VVM XIX, 163–174.

[203] ŠAUROVÁ, D., 1968: Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých sídlišť na střední Moravě , AR XX, 362–364.

[204] ŠAUROVÁ, D., 1973: Nové poznatky ze zaniklé středověké vesnice Konůvky . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 184–186. Uherské Hradiště.

[205] ŠAUROVÁ, D., 1973a: Přehled středověkých výzkumů, které provedl archeologický kolektiv slavkovského muzea . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 203–205 Uherské Hradiště.

[206] ŠAUROVÁ, D., 1973b: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 169–183. Uherské Hradiště.

[207] ŠAUROVÁ, D., 1973c: Výzkum zaniklé středověké osady Konůvky , ČMMZ, Vědy společenské LVIII, 97–101.

[208] ŠAUROVÁ, D., 1974: Zjišťovací výzkum zaniklé středověké vesnice Dobešovice, obec Nevojice (okr. Vyškov) , PV 1973, 84–85. Brno.

[209] ŠAUROVÁ, D., 1976: Výsledky výzkumu na Slavkovsku v roce 1974 , AH 1, 159–163.

[210] ŠAUROVÁ, D., 1977: Vilémov – zaniklá středověká ves na úpatí Drahanské vrchoviny . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 264–271. Praha.

[211] ŠAUROVÁ, D., 1978: Pokračování výzkumu v Konůvkách , AH 3, 347–354.

[212] ŠAUROVÁ, D., 1980: Středověká ves Vilémov – neobvyklé centrum podomáckého železářství , Sborník Technického muzea v Brně 3, 128–136.

[213] ŠKABRADA, J., 1972: Lidová architektura jako odkaz a pramen poznání stavební tvorby raného středověku . In: Radová, M., Architektura románská, 105–119. Praha.

[214] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu v jihočeské oblasti ("šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic) , AH 3, 355–369.

[215] ŠKABRADA, J., 1988: Půdorysy domů v zaniklé středověké vesnici Sarvaly ve světle srovnávacího materiálu z českých zemí , AH 13, 511–518.

[216] ŠMELHAUS, V., 1964: Kapitoly z dějin předhusitského zemědělství , Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 74, seš. 9. Praha.

[217] ŠMELHAUS, V., 1980: Vývoj zemědělské výroby v Českých zemích v době předhusitské . Prameny a studie 21. Praha.

[218] TUREK, A., 1975: K změnám osídlení a místních názvů na severní Moravě , Zpravodaj místopisné komise ČSAV XVI, 384–388.

[219] TUREK, A., 1987: K historii bývalého německého osídlení na jižní Moravě . In: XVI. mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 191–196. Praha.

[220] UNGER, J., 1970: Zur Lokalisierung einiger mittelalterlicher Ortswüstungen in Südmähren . K lokalizaci některých středověkých zaniklých osad na jižní Moravě, ČMMZ, Vědy společenské LV, 111–119.

[221] UNGER, J., 1974: K lokalizaci některých zaniklých středověkých osad v okolí Pohořelic (okres Břeclav) , JM 10/II, 22–23.

[222] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky . In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 258–263. Praha.

[223] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav , AR XXXIII, 1981, 55–87.

[224] UNGER, J., 1981a: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13.–15. století , rkp. nepubl. kand. dis. práce na AÚ ČSAV v Brně. Brno.

[225] UNGER, J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století , AH 7, 169–177.

[226] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic, okr. Břeclav , AH 9, 55–87.

[227] UNGER, J., 1985: Poznámky k osídlení z mladší a pozdní doby hradištní na soutoku Jihlavy, Svratky a Dyje , Sborník NM A XXXIX, 199–202.

[228] UNGER, J., 1985a: Zaniklá středověká ves Bořanovice u Přibic , JM 21, 109–128.

[229] UNGER, J., 1987: Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici , AH 12, 97–110.

[230] UNGER, J., 1987a: Unterirdische Gänge in mittelalterlichen und neuzeitlichen Dörfern in Südmähren , Der Erdstall 13, 5–19.

[231] UNGER, J., 1987b: Zum Stand der Hausberg – (Motten) – Forschung in Südmähren , Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreich 3, 85–106.

[232] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 207–221. Brno.

[233] UNGER, J., 1989: Počátky slovanského osídlení v povodí Harasky, okr. Břeclav , ČMMZ, Vědy společenské LXXII, 99–110.

[234] UNGER, J., 1993: Změny struktury osídlení ve 12. až 14. století na jižní Moravě , AH 18, 119–139.

[235] UNGER, J., 2002: Pozdní středověk a novověk. Soupis středověkých nalezišť . In: Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku, 419–443. Brno.

[236] UNGER, J. a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka. Pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves , Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. VIII, sv. 2. Praha.

[237] VÁLKA, M., 2007: Tradiční agrární kultura a její výzkum v české etnografii (etnologii) . In: Agrární kultura. O tradičních formách zemědělského hospodaření a života na vesnici. Miroslav Válka s kolektivem. Etnologické studie 4, 21–62. Brno.

[238] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnicka v raném a vrcholném středověku , rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie a muzeologie FF UJEP v Brně. Brno.

[239] VAŘEKA, J.–JIŘÍKOVSKÁ, V., 1979: Středověká náves . Třebíz.

[240] VAŘEKA, P., 1991: Stavební obětiny z české a moravské středověké vesnice v archeologických pramenech , Český lid LXXVIII, 117–119.

[241] VAŘEKA, P., 1994: Konstrukce středověkého vesnického domu v Čechách a na Moravě (10.–15. století) , Český lid LXXXI, 185–199.

[242] VAŘEKA, P., 1994a: Význam obřadů a zvyklostí spojených se stavbou vesnického domu pro poznání archaických představ o krajině a prostoru . In: Beneš, J.–Brůna, V., Archeologie a krajinná ekologie, 126–138. Most.

[243] VAŘEKA, P., 1998: Archeologie středověkého vesnického domu. Formování tradiční vesnické architektury ve středověké Evropě , Český lid LXXXV, 1–33.

[244] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu. Proměna vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí. 6.–15. století . Plzeň.

[245] VIGNATIOVÁ, J., 1983: K charakteristice neopevněných sídlišť v 9. a 10. století . In: Vznik a počátky českého státu. Referáty z konference Libice 1981, Sborník NM XXXVII, řada A – Historie, 109–115.

[246] VOKÁČ, M.–HOUZAR, M.–ŠKRDLA, P., 2007: Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalit a přehled geologických poměrů . In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací. Příspěvky z konference Stříbrná Jihlava 04.–07. 10. 2007 v Jihlavě. Věnováno Pavlu Rousovi k šedesátým narozeninám. Archeologické výzkumy na Vysočině, Suplementum 1, 26–55. Jihlava–Brno.

[247] ZAPLETALOVÁ, D., 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace , AR LVIII, 758–771.

[248] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách , ČsČH XXVI, 58–81.

[249] ŽEMLIČKA, J., 1979: Některé problémy středověké kolonizace v Čechách , Mikulovská sympozia 78, 122–127. Praha.

[250] ŽEMLIČKA, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin , AH 16, 37–43.

[251] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198) . Praha.

[252] ŽEMLIČKA, J., 2002: Die Deutschen und die deutschrechtliche Kolonisation Böhmens und Mährens im Mittelalter . In: Historiographical Approaches to Medieval Colonization of East Central Europe. Ed. by J. M. Piskorski, 107–143. New York.

[253] ŽEMLIČKA, J., 2002a: K ujímání a formám německého práva v českých zemích , Marginalia historica 6, 7–38.

[254] ŽEMLIČKA, J., 2003: České 13. století: "privatizace" státu , ČČH 101, 509–541.

[255] ŽEMLIČKA, J., 2003a: Němci, německé právo a transformační změny 13. století (Několik úvah a jeden závěr) , AH 28, 33–46.