Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku

Variant title
Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov im Gebiet um Tachov
Changes in the location of the medieval village of Ostrov in the Tachov region
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 73-83
Extent
73-83
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek je věnován změnám v lokaci středověké vsi Ostrov u Boru u Tachova. Jedná se o syntézu výsledků záchranného archeologického výzkumu, geologického průzkumu lokality a rešerše archivních pramenů zaměřené na vznik vsi Ostrov a její existenci v souvislosti se změnami průběhu Norimberské stezky. Archeologický výzkum doložil transformaci raně středověké rozptýlené vsi Ostrov na vrcholně středověkou vesnici, která se ve své podobě dochovala do dnešní doby. Tato změna proběhla s největší pravděpodobností na počátku 14. století jako výsledek aktivit kladrubského kláštera, který tak těžil z výhodné polohy vesnice na trase jedné z tehdejších nejvýznamnějších dálkových komunikací.
This contribution addresses changes in the location of Ostrov, a medieval village near Bor in the Tachov region. It presents a synthesis of the results of archaeological rescue research, geological research and a search of archive sources exploring the origins of the Ostrov village and its existence in relation to the changes in the course of the Nuremberg Trail. Archaeological research has confirmed the transformation of a scattered early-medieval settlement at Ostrov into a high-medieval village that has survived to this day, its appearance virtually unchanged. In all probability, the transformation took place in the early 14th century and was connected with the activities of the Kladruby monastery which took advantage of the suitable location of the village on one of the major long-distance communication pathways of the period.
Summary language
Document
References:
[1] CDB – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I , Friedrich, G. (edd.). Pragae 1904.

[2] CDB – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III/1 . Friedrich, G. (edd.). Pragae 1942.

[3] CIM – Codex iuris municipalis, II. Privilegia královských měst venkovských v Království českém z let 1225–1419 , Čelakovský J. (edd). Praha 1895.

[4] FIALA, Z., 1960: K otázce funkce našich listin do 12. stol. , SPFFBU C, IX, 8–34.

[5] HAUBERTOVÁ, K.–HOFMANN, G.–LEŠICKÝ, L., 1993: Soupis západočeských urbářů 2. pol. 13. století – 1773 . Plzeň.

[6] HRUBÝ, V., 1936: Tři studie k české diplomatice . Brno.

[7] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku . Praha.

[8] KRZEMIEŃSKA, B.–TŘEŠTÍK, D., 1964: Služebná organizace v raně středověkých Čechách , ČsČH 1964, 637–667.

[9] KUBŮ, E., 1975: Klášter kladrubský v době předhusitské . Diplomová práce na Katedře pomocných věd historických FF UK v Praze. Praha.

[10] KUBŮ, E., 1979: Pozemková držba kláštera kladrubského v době předhusitské (do r. 1420) , HG 18, 205–232.

[11] MINÁTOVÁ, H., 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848 , Sborník okresního muzea v Tachově 12, 26–35.

[12] NOVOTNÝ, V., 1932: Začátky kláštera kladrubského a jeho nejstarší listiny , Rozpravy České akademie věd a umění tř. I., č. 79. Praha.

[13] NOVÁČEK, K., 1996: Městská archeologie v Tachově: výsledky a perspektivy . Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 92–109.

[14] NOVÁČEK, K.–RAZÍM, V.–EBEL, M., 2004: Opevnění města Tachova . PRP XI, č. 2, 51–94.

[15] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. AUC Philosophica et historica , Monographie XLIII. Praha.

[16] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století , SMP II, 125–146. Praha.

[17] OSN: Ottův slovník naučný XXIV. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátý čtvrtý díl. Staroženské – šyl . Praha 1906.

[18] PRAŽÁK, J., 1958: Ke kritice českých aktů XII. Století , SAP VIII-1, 130–153.

[19] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 3, M–Ř . Praha.

[20] PROFOUS, A., 1954: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, A–H . Praha.

[21] PROCHÁZKA, Z., 1995: Stříbrsko a Borsko. Historicko-turistický průvodce (č. 4) . Domažlice.

[22] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách . Praha.

[23] SEDLÁČEK, A., 1998: Místopisný slovník historický království českého . Praha.

[24] SCHUSTER, F., 1962: Tachau-Pfraumberger Heimat . Weiden/Oberpfaltz.

[25] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1953: Studie k českému diplomatáři – Listiny kladrubské . SPFFBU II/2–4, 285–303.

[26] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K, 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku . AH 23, 59–71.

[27] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta , HG 11, 31–100.

[28] MÜLLEROVA MAPA ČECH, 1720, měř. cca 1 : 132 000 , mapový list sekce 11 (výřez). Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR, sign. VII/4/A-2587. Převzato z internetových stránek Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně http://www.geolab.cz.

[29] I. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – JOSEFSKÉ, 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace) , měř. 1 : 28 800, mapový list č. 136 a 154 (výřez), Östereichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv (Rakouský státní archiv / Vídeňský válečný archiv). Převzato z internetových stránek Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně http://www.geolab.cz.

[30] II. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ – FRANTIŠKOVO, 1836–1852 , měř. 1 : 28 800, mapové listy W_10_VII a W_11_VII (výřez), Östereichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv (Rakouský státní archiv / Vídeňský válečný archiv). Převzato z internetových stránek Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně http://www.geolab.cz.