Article
| Title: | Archeologický výzkum vesnic středověkého původu na Tachovsku zaniklých po roce 1945 |
| Variant title: | Die archäologische Grabung der nach 1945 verschwundenen Dörfer mittelalterlichen Ursprungs in der Tachauer Gegend Archaeological research into villages of Medieval origin that ceased to exist after 1945 |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 101-117 |
| Extent: | 101-117 |
| ISSN: | 0231-5823 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/140751 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Příspěvek se zaměřuje na archeologický výzkum vsí zaniklých v období po roce 1945 na Tachovsku v západních Čechách. Zkoumány byly dvě vesnice středověkého původu zmiňované v psaných pramenech již ve 14. století (Bažantov/Wosant a Pořejov/Purschau) a dále tři zaniklé mlýny v jejich blízkosti. Po šedesát let trvajících zánikových procesech se ze zástavby dochovaly jen reliéfní tvary a nepočetné zbytky nadzemního zdiva, které umožňují zkoumat tradiční vesnickou architekturu této pohraniční oblasti, ale také archeologické transformace. Drobná sondáž prokázala dlouhodobou kontinuitu domu v Bažantově, která sahá až do pozdního středověku.
Two medieval villages in the Tachov region of West Bohemia, deserted in 1945, are the subject of this paper. Bažantov/Wosant and Pořejov/Purschau, both of medieval origin (first mentioned in 14th-century records), were investigated, together with three nearby mills. Archaeological features and several standing structures (stone walls) have survived on the sites after only 60 years of neglect and gradual decay, enabling both the study of a rural built-up environment in this border region and providing insights into certain processes underlying the archaeological record. Small scale excavations have demonstrated long-term continuity in a house in Bažantov from the later medieval period.
Two medieval villages in the Tachov region of West Bohemia, deserted in 1945, are the subject of this paper. Bažantov/Wosant and Pořejov/Purschau, both of medieval origin (first mentioned in 14th-century records), were investigated, together with three nearby mills. Archaeological features and several standing structures (stone walls) have survived on the sites after only 60 years of neglect and gradual decay, enabling both the study of a rural built-up environment in this border region and providing insights into certain processes underlying the archaeological record. Small scale excavations have demonstrated long-term continuity in a house in Bažantov from the later medieval period.
Keywords:
vesnice; mlýn; usedlost; archeologické transformace; novověk
village; mill; farmstead; archaeological transformations (formation processes of the archaeological record); postmedieval period
village; mill; farmstead; archaeological transformations (formation processes of the archaeological record); postmedieval period
Summary language: German
References:
[1] BALÝ, R., 2008: Odkaz staveb zaniklých po roce 1945 v Pořejově na Tachovsku na příkladu čp. 7. In: Dějiny staveb 2007. 191–194. Plzeň.
[2] BUREŠ, M.–PAŘEZ, J., 2006: Plavení dřeva. In: Novohradské hory, 679–686. Praha.
[3] BUREŠ, M.–PAŘEZ, J., 2006a: Archeologie současnosti a zaniklá kulturní krajina Novohradských hor, Archeologie 2/2006, 46–53.
[4] BYSTŘICKÝ, V. A KOL., 2003: Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice.
[5] ČADKOVÁ, I.–ZAHRADNÍKOVÁ, M. (ed), 2002: Berní rula 24. Kraj Plzeňský. Praha.
[6] DOSKOČILOVÁ, M. (ed.), 1952: Berní rula 23. Kraj Plzeňský. Praha.
[7] FROLEC, V.–VAŘEKA, J., 1983: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha.
[8] FUNK, L., 2008: Zaniklá obec Bažantov na Tachovsku. Nedestruktivní průzkum parcely čp. 7. In: Dějiny staveb 2007. 251 – 253. Plzeň.
[9] GALUSOVÁ, L., 2008: Zaniklý Mášův mlýn: Příspěvek k poznání novověkých vodních mlýnů na Tachovsku. In: Dějiny staveb 2007, 201–204. Plzeň.
[10] HAMPERL, W. D., 2004: Die verschwundenen Dörfer im ehemaligen Bezirk Tachau im südostlich Egerland: Dokumentation von Zerstörung und Verfall der Egerländer Kulturlandschaft in der mitte Europas nach 1946. Band III. Altenmarkt.
[11] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[12] SEZNAM, 1932: Seznam a mapa vodních děl republiky Československé: Stav koncem roku 1930. Sešit 5. Praha.
[13] TEREZIÁNSKÝ KATASTR, 1964: Tereziánský katastr Český, svazek I. Praha.
[14] MACEK, P., 1997: Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum, ZPP 57 – příloha. Praha.
[15] MATOUŠEK, V.–HOLÝ, P., 2007: Horní Víska, Tachov distrikt, West Bohemia. Archaeological and geobotanical investigation of a deserted village, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 343–360.
[16] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR XXXVIII, 525–548.
[17] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[18] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 1, 429–444.
[19] OULÍK, J.–PROCHÁZKA, Z., 1995: Historické náhrobníky Tachovska. Domažlice.
[20] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha.
[21] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. Praha.
[22] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1990: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 2. Tachov.
[23] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Tachov.
[24] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze království českého XIII. Praha (3. vydání).
[25] SCHIFFER, M. B., 1987: Formation Processes of the Archeological Record. Albuquerque.
[26] SCHÖN, J., 1968: Besitzerlisten des Dorfes Purschau bei Tachau in Westböhmen. Straubing.
[27] SCHUSTER, F., 1962: Tachau – Pfraumberger Heimat. Weiden.
[28] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, AR XXXI, 614–639.
[29] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1983: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.
[30] SOMMER, J. G., 1838. Das Königsreich Böhmen. Pilsner Kreis, Band IX. Prag.
[31] ŠTĚPÁN, L.–KŘIVANOVÁ, M., 2000: Život a dílo mlynářů a sekerníků v Čechách. Praha.
[32] VAŘEKA, J.–VOJTÍŠEK, B., 1999: Lidová architektura v severních Čechách. Česká Lípa.
[33] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I: Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí (6.–15. století). Plzeň.
[34] VAŘEKA, P., 2006: Dokumentace reliéfních antropogenních tvarů. In: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I, Vařeka, P. a kol., 57–59. Plzeň.
[35] SOkA Plzeň – pobočka Klatovy, fond Velkostatek Tachov, Pozemková kniha statků Pořejov a Úšava 1634–1720, kniha 426.
[36] SOkA Plzeň – pobočka Klatovy, fond Velkostatek Tachov, Urbariální rejstřík panství Tachov/, 1815, kniha 105.
[37] SOkA Tachov, mapový fond, mapy stabilního katastru.
[38] SOkA Tachov, fond OÚ Tachov, 1955, sign. 214.
[39] SOkA Tachov, fond OÚ Tachov, 1974, sign. 604/1.
[40] SOkA Tachov, fond OÚ Tachov, Sčítání lidu obce Pořejov 1891, 1901, kartony 461, 515.
[41] SOkA Tachov, fond OÚ Tachov, Vodoprávní řízení, revize vodních knih, karton č. 174.
[42] http://archivnimapy.cuzk.cz/# [citováno 21.11. 07].
[43] Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz, mapový list 4149_2 [citováno 2. 12. 07].
