[1] ANONYM, 1922: Okolí Turnova. Körbrův průvodce po Čechách, svazek 10. Praha.
[2] BALBÍN, B., 1986: Krásy a bohatství České země – výbor z díla Miscellanea historica regni Bohemiae. Praha.
[3] BELISOVÁ, N., 2003: Zvědavost – matka Moudrosti? In: Minulosti Českého Švýcarska I, 80–84. Krásná Lípa.
[4] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[5] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[6] FILIP, J., 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
[7] FIŠERA, Z., 2004: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha.
[8] FRITZ Z.–MILER J.–TOMÍČEK T.–VALENTA P., 1991: Povrchový průzkum hradu v Oráčově, CB 2, 79–86.
[9] FRÖLICH, J., 1996: Středověká lokalita Beistein u Číměře, Jindřichohradecký vlastivědný sborník 8, 1–4.
[10] GABRIEL, F., 1986: České Švýcarsko očima archeologa. Děčín.
[11] GABRIEL, F., 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci, CB 1, 125–138.
[12] GABRIEL, F., 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, AH 16, 279–292.
[13] GABRIEL, F., 1995: Struktura rozložení hradů na pískovcích, HG 28, 49–61.
[14] GABRIEL, F., 2002: Quo vadis vědo o hradech?, CB 8, 499–502.
[15] GABRIEL, F., 2002a: Hrad Frýdštejn, CB 8, 173–192.
[16] GABRIEL, F., 2001: Středověká sídelní aglomerace Bezděz, Muzejní a vlastivědná práce – Časopis společnosti přátel starožitností 39/109, 65–85.
[17] GABRIEL, F., 2004: Průzkum hradů Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska II, 33–41. Krásná Lípa.
[18] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb. Ústí nad Labem.
[19] GABRIEL, F.–EBEL, M., 1992: Hrad Rotštejn – stavebně historický průzkum, rukopis v archivu SHP, NPÚ ú. o. p. Ústí nad Labem.
[20] GABRIEL, F.–MACEK, P., 1992: Stavební vývoj hradu Valdštejna, AH 17, 163–176.
[21] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
[22] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000a: Pustý zámek u Zakšína, CB 7, 111–125.
[23] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K., 2000: Skalní sídliště Sloup, Průzkumy památek VII/1, 3–14.
[24] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2006: Pracovní hypotéza k raně novověkému sídlení na pískovcích. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 121–128. Turnov.
[25] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K.–ZAHRADNÍK, P., 2001: Skalní sídlo u Sloupu. Praha.
[26] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1981: K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku, AH 6, 33–62.
[27] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1986: Skalní hrady a jejich vztah k české hradní architektuře, AH 11, 143–152.
[28] GABRIEL, F.–VANĚK, V., 2006: České Švýcarsko ve středověku. Praha.
[29] HEBER, F. A., 2006: České hrady, zámky a tvrze, Severní Čechy, II. díl. Praha.
[30] CHOTĚBOR, P., 1981: Povrchový průzkum hradů v Českém ráji, AH 6, 71–77.
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1981: O počátcích města Turnova. In: Praehistorica VIII – Varia archaelogica 2, 289–293. Praha.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 1987: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily), Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIV/1, 60–61.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1988: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily) v roce 1987, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XV/1, 104–105.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[35] KRACÍKOVÁ, L., 1996: Hrad Drábovna, Jizerská kóta, 68–69.
[36] LISSEK, P., 2003: Příspěvek k poznání struktury středověkého osídlení krajiny Labských pískovců. In: Minulosti Českého Švýcarska I, 46–55. Krásná Lípa.
[37] NECHVÍLE, M., 2002: Archeologická povrchová prospekce horního Pojizeří v letech 1999–2002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 35–48.
[38] NECHVÍLE, M., 2003: Zajímavé nálezy z hradu Pařezu, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 238–247.
[39] NEÚSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR 38, 525–549.
[40] PEŘINA, I., 2004: Stavební vývoj hradu Vranova (okr. Jablonec nad Nisou), rkp. bakalářské práce na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[41] PEŘINA, I., 2006: Vertikální komunikace v pískovcovém podloží Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 118–141. Krásná Lípa.
[42] PEŘINA, I., 2006a: Jezdec und Skalní hrad – Burgen des Isergebirges auf dem Granitunterbettung, CaBe 9, 351–356. Praha.
[43] PEŘINA, I., 2007: Hrady Horního Pojizeří mezi Malou Skálou a Turnovem, rkp. diplomové práce na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[44] PEŠA, V., 2006: Využívání skalních dutin v Českém ráji v mladší době bronzové až halštatské. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 107–120. Turnov.
[45] PODROUŽEK, K., 2006: Sezónní obytné objekty v pískovcích. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 142–159. Krásná Lípa.
[46] PODROUŽEK, K.–GABRIEL F., 2007: Typy objektů valečovského "městečka", AH 32, 211–223.
[47] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách I. Praha.
[48] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách II. Praha.
[49] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách IV. Praha.
[50] PROSTŘEDNÍK, J.–ŠÍDA, P., 2006: Mezolitické osídlení pseudokrasových skalních dutin v Českém ráji. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 83–106. Turnov.
[51] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu, AR LVII, 351–380.
[52] SEDLÁČEK, A., 1895: Hrady, zámky, tvrze království Českého X. Boleslavsko. Praha.
[53] STEIN, K., 1993: Požární hlídky v Českém Švýcarsku, Děčínské vlastivědné zprávy, VI, č. 3, 12–16.
[54] ŠIMÁK, J. V., 1924: Starožitnický význam skal okolo Drábovny, Od Ještěda k Troskám III, 1924/25, 1–6.
[55] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě. Praha.
[56] VARHANÍK, J., 1999: Středověký vesnický kostel jako refugium, AH 24, 313–317.
[57] WALDHAUSER, J., 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojizeří na Liberecku, Zprávy a studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích 14, 49–65.
[58] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií, CB 6, 107–116.