[1] BADER, T., 1985: Ein mittelalterliches Schwert mit Inschrift aus Satu Mare (Rumänien), Študijné zvesti AÚ SAV XXI, 257–264.
[2] BAKKER, L., 1997: Haunstetten. Archäologie eines Augsburger Vororts. Zehn Jahre Ausgrabungen von 1986 bis 1996. Augsburg.
[3] BENEŠ, C., 1992: Zbroj. Stráňavy.
[4] BOEHAIM, W., 1890: Handbuch der Waffenkunde. Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig.
[5] CECHNER, A., 1930: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé 45. Praha.
[6] DEMMIN, A., 1891: Die Kriegswaffen in ihren geschichtlichen Entwickelungen von den ältesten zeiten bis auf die Gegenwart eine Encyklopädie der Waffenkunde. Gera.
[7] DRBOGLAV, D. A., 1984: Mysteries of Ancient Latin Hallmarks of IX–XIV century Swords. Moscow.
[8] DUFTY, A. R., 1974: European Swords and Daggers in the Tower of London. London.
[9] DURDÍK, T., 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek, Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV XXIV, 1–34. Praha.
[10] DZIEWANOWSKI, W., 1936: Średniowieczne miecze europejskie, Broń i barwa III, 148–161. Warszawa.
[11] ENGEL, B., 1911: Schwertinschrift, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 157. Dresden.
[12] FISCHER, O., 1938: Albrecht Dürer. Samtliche Holzschnitte. Berlin.
[13] FLIEGEL, S. N., 1998: Arms and Armor. The Cleveland Museum of Art. New York.
[14] GAMBER, O., 1961: Die mittelalterlichen Blankwaffen der Wiener Waffensammlung, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen LVII, Neue Folge XXI, 7–38. Wien.
[15] GESSLER, E. A., 1936: Eine sinnbildliche Jahrzahl mit Wiedergabe von altschweizerischen Waffen, Zeitschrift für historische Waffenkunde XIV, Neue Folge V, 86–89. Dresden.
[16] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[17] GŁOSEK, M., 1973: Próba analizy znaków na mieczach średniowiecznych ze zbiorów polskich pod kątem ich rodzimego pochodzenia, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 325–332. Warszawa.
[18] GŁOSEK, M., 1984: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.
[19] GŁOSEK, M.–KAJZER, L., 1976: Miecze z napisami grupy DIC w Europie Środkowej, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXIV, 217–248. Warszawa.
[20] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem Polskich. Łódź.
[21] GORCZYCA, K., 2005: Miecze średniowieczne w zbiorach Muzeum Okręgowego w Koninie, Archaeologia Historica Polona XV/1, 421–427. Toruń.
[22] GOŠ, V., 2003: Bitva u Zvole aneb středověký meč z Mohelnice na Šumpersku, VVM LV, 62–66.
[23] HAMPEL, J., 1899: Das Kurschwert Friedrichs des Streitbarn von Sachsen, Zeitschrift für historische Waffenkunde I, 81–84. Dresden.
[24] HERMANN, F.–HERMANN, W.–RIEF, T.–WAGNER, E. L., 2005: Hermann Historica München. 49. Auktion. München.
[25] HIMMELOVÁ, Z.–PTÁČKOVÁ, M.–USTOHAL, V., 1993: Meč z doby Elišky Rejčky, Forum brunense 1993, 216–222. Brno.
[26] HOFFMEYER, A. B., 1954: Middelalderens tveæggede sværd I–II. København.
[27] HRBATÝ, S., 2006: Chladná krása plátové zbroje. Plátová zbroj z 15. až 17. století ze sbírek muzeí a památkových objektů České republiky. Hradec Králové.
[28] HUTHER, H., 2007: Die Passauer Wolfsklingen – Legende und Wirklichkeit. Passau.
[29] CHODYŃSKI, A. R., 2003: Broń i barwa w czasach krzyżackich od XIII do połowy XVI wieku. Malbork.
[30] JOHNSSON, P., 1999: Svante Nilsson Stures svärd ett försök till rekonstruktion. Munkedal.
[31] KALMÁR, J., 1971: Régi magyar fegyverek. Budapest.
[32] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994: Chladné zbrane zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch II. Meče. In: Balneologický spravodajca 1993–1994, 139–146. Piešťany.
[33] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994a: Katalóg zbraní zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch. Piešťany.
[34] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké zbrane v zbierkach Balneologického múzea v Piešťanoch. In: Malečková, K. (ed.), Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo sympózia usporiadaného při príležitosti výstavy Zbrane a zbroj, 37–52. Bojnice.
[35] LAROCCA, D. J., 1998: The Academy of the Sword. Illustrated Fencing Books 1500–1800. The Metropolitan Museum of Art. New York.
[36] LEITNER, Q., 1870: Die Waffensammlung des österr. Kaiserhauses im k. k. Artillerie–Arsenal–Museum in Wien. Wien.
[37] MEYER, S., 1935: Znaki "wilka" na głowniach, Broń i barwa II, 241–242. Warszawa.
[38] MÖRTZSCH, O., 1917: Das wehrhafte Freiberg im Mittelalter, Zeitschrift für historische Waffenkunde VII, 216–224. Dresden.
[39] MÜLLER, H. 2002: Albrecht Dürer Waffen und Rüstungen. Berlin.
[40] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1986: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.
[41] NADOLSKI, A., 1979: Broń i strój rycerstwa polskiego w średniowieczu. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[42] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[43] NORMAN, A. V. B., 1980: The Rapier and Small-Sword, 1460–1820. London–Melbourne–New York.
[44] OAKESHOTT, R. E., 1964: The sword in the age of chivalry. New York–Washington.
[45] OAKESHOTT, R. E., 2002: Records of the medieval sword. Woodbridge.
[46] PINTER, Z.-K., 1999: Spada şi sabia medievală în Transilvania şi Banat (secolele IX–XIV). Reşiţa.
[47] PTÁČKOVÁ, M.–HIMMELOVÁ, Z.–USTOHAL, V., 1994: Meč z brněnského Špalíčku intarzovaný cínem, Archeologia technica 9, 26–29. Brno.
[48] PTÁČKOVÁ, J.–UNGER, J., 1994: Meč z lelekovického hradu, CB 4, 251–256.
[49] RUTTKAY, A., 1989: Súčasti výzbroje, jazdeckého výstroja a konského postroja z 15. stor. z Kostolca pri Ducovom (obec Moravany nad Váhom). In: Balneologický spravodajca 1989, 145–156. Piešťany.
[50] RUTTKAY, A., 1990: Militária a súčasti jazdeckého výzbroja z 15. stor. na Kostolci v Moravanoch nad Váhom, miestna časť Ducové, SPFFBU E 34–35, 89–100.
[51] SEITZ, H. 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.
[52] SCHADE, W., 1974: Die Malerfamilie Cranach. Dresden.
[53] SCHMID, W. M., 1905: Passauer Waffenwesen. I. Klingenindustrie, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 312–316. Dresden.
[54] SCHMID, W. M., 1920: Passauer Waffenwesen. III. Klingenbeschau und -marken, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 317–342. Dresden.
[55] SCHOKNECHT, U., 1969: Eiserne Schwerter mit Inschrift aus Mecklenburg, Ausgrabungen und Funde XIV, 212–217. Berlin.
[56] SCHWIETERING, J., 1920: Meistermarken auf Schwertern des 14. und 15. Jahrhunderts, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 250–255. Dresden.
[57] STÖCKLEIN, H., 1911: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 286–291. Dresden.
[58] STÖCKLEIN, H., 1920: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 198–205. Dresden.
[59] UNGER, J., 1989: První výsledky archeologického výzkumu hradu v Lelekovicích (okr. Brno-venkov) v letech 1984 až 1988, CB 1, 245–251.
[60] UNGER, J., 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov, VVM XLII, 145–158.
[61] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[62] VÍCH, D., 2006: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Katalog archeologické sbírky I-II. In: Zprávy české archeologické společnosti. Supplément 62, 1-28. Praha.
[63] VRLA, R., 1999: Horní Lhota u Luhačovic. Vyprávění o obci sepsané u příležitosti udělení obecního znaku a praporu a stoletého výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Horní Lhota. Horní Lhota.
[64] WAGNER, E., 1993: Sečné a bodné zbraně. České Budějovice.
[65] WEGELI, R., 1905: Inschriften auf mittelalterlichen Schwertklingen, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 218–222. Dresden.
[66] WEYERSBERG, A., 1925: Die in den privilegierten Handwerken der Solinger Klingenindustrie vertretenen Familiennamen, Zeitschrift für historische Waffenkunde X, 224–225. Dresden.
[67] ŻYGULSKI, Z. jun., 1975: Broń w dawnej Polsce na tle uzbrojenia Europy i bliskiego wschodu. Warszawa.