[1] BERGER, R., 1999: Liturgický slovník. Praha.
[2] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove Tiles of Gothic, Renaissance and Early – baroque Period. Selective Catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[3] BUBEN, M., 1994: Encyklopedie heraldiky. Praha.
[4] DĚJINY, 1985: Dějiny hmotné kultury I/2 (Petráň, J., ed.). Praha.
[5] FOUILLOUX, D.–LANGLOIS, A.–LE MOIGNÉ, A.–SPIESS, F.–THIBAULT, M.–TRÉBUCHON, R., 1990: Slovník biblické kultury. Praha.
[6] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Band III., 9–188.
[7] GEISBERG, M., 1909: Die Anfänge des deutschen Kupferstiches und der Mister E. S. Mister der Graphik, Band II. Leipzig.
[8] HAUSBUCH, 1965: Das Hausbuch der Mendelschen Zwölfbrüderstiftung in Nürnberg. München.
[9] HAZLBAUER, Z., 1986: Příspěvek k technologii výroby pozdně středověkých reliéfních kachlů – Beitrag zur Technologie der spätmittelalterlichen Reliefkacheln, AH 11, 489–504.
[10] HAZLBAUER, Z., 1992: Středověká hra vrhcáby ve světle dobových pramenů – Das Mittelalterliche Spiel Wurfzabeln im Gichte der zeitgenössischen Quellen, AH 17, 421–445.
[11] HAZLBAUER, Z., 1996: Historické kamnové kachle z hradu Bouzova okr. Olomouc. Soukromý tisk. Praha–Bouzov.
[12] HOLČÍK, Š., 1978: Stredoveké kachliarstvo. Bratislava.
[13] HOLL, I., 1990: Középkori kályhacsempék Magyarországon. IV., Archaeologiai értesítö 117, 58–95.
[14] HOLL, I., 1998: Spätgotische Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academia Scientiarum Hunagricae XLV, 1–4, 247–299.
[15] HOLL, I., 2002: Középkori kályhacsempék Magyarországon X., Budapest Régiségei XXXV, 381–401.
[16] HOLL, I., 2003:
Der Mathias–Beatrix–Ofen der Budaer Werkstatt (1480er Jahre), Acta Archaeologica Academia Scientiarum Hunagricae 54, 255–272. |
DOI 10.1556/AArch.54.2003.1-2.8
[17] CHYBOVÁ, H., 1999: K ikonografii pozdně gotického kamnového kachle z Kroměříže, Sborník Muzea Kroměřížska, 3–7.
[18] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2007: Kachlová kamna pozdního středověku v královském městě Brně – Spätmittelaterliche Kachelöfen in der Königstadt Brünn, BMD XX, 325–380.
[19] KOHOUTEK, J., 2004: Nálezový soubor pozdně středověkých kachlů z hradu Rožnova – Spätmittelalterliche Kacheln aus der Burg Rožnov, Pravěk NŘ, Supplementum 12, 89–110.
[20] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Die Kachel sammlung aus Burg Lukov, AH 33, 499–527.
[21] KONEČNÝ, L.–MERTA, J., 1974: Zjišťovací průzkum středověkých fortifikací v okolí Nového hradu u Adamova – Eine Erkundung mittelalterlicher Befestigungen in der Umgebung der Burg Nový hrad (Neue Burg) bei Adamov, AH 1, 231–252.
[22] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.
[23] KYBALOVÁ, L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.
[24] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2006: Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi. Ke kultuře bydlení v hospodářském dvoře na přelomu středověku a raného novověku – Kacheln aus dem Hof Votelež bei Kouřim. Zur Wohnkultur im Wirtschaftshof um die Wende des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Památky středních Čech 20/2, 3–29.
[25] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.
[26] LOSKOTOVÁ, I.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Šerm ve středověkém Brně z pohledu jednoho kamnového kachle – Fechten im mittelaterlichen Brünn aus der Sicht einer Ofenkachel, BMD XXI, 375–399.
[27] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[28] MACEK, J., 2002: Jagellonský věk v českých zemích 3, 4. Praha.
[29] MENOUŠKOVÁ, D., 1999: Ikonografie a ikonologie v kontextu středověkých reliéfně zdobených kachlů z Brna – Ikonographie im Zusammenhang mit den mittelalterlichen Kacheln aus Brünn, AH 24, 375–385.
[30] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic – Eine wenig bekannte Kolektion von Kacheln mit Reliefverzierungen aus Dambořice, Slovácko 2002, XLIV, 183–223.
[31] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, P., 2007: Beránek Boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu – Agnus Dei (Lamm Gottes) und die Evagelisten auf den Kacheln aus Uherské Hradiště (?), Kroměříž und Lukov, Slovácko 2006, XLVIII, 137–151.
[32] MĚCHUROVÁ, Z., 1991: Předběžné výsledky výzkumu na Kapucínském nám. 5 a 8 v Brně – Vorläufige Ergebnisse der Rettungsgrabung auf dem Kapucínské náměstí (Kapuzinerplatz) Nr 5 und 8 in Brno, AH 16, 145–168.
[33] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Problematik dsg. lošticer Keramik im Zusammenhang mit der Röntgenphasenanalyse der Bruchstücke aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXVII, 201–215.
[34] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 2–3, 89–105.
[35] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Iterum "Ad lupum predicantem". In: Život v archeologii ve středověku, 459–466. Praha.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1996: Kachle malého formátu z Jihlavy a hradu Rokštejna a jejich ikonografie – Kleinformatige Ofenkacheln aus Iglau (Jihlava) und der Burg Rokštejn (Bez. Jihlava) und ihre Ikonographie, AH 21, 499–503.
[37] MICHELS, U., 2000: Encyklopedický atlas hudby. Praha.
[38] MICHNA, P., 1971: Funde der ungarisch-böhmischen Truple spätgotischer Kacheln in Mahren, Acta archaeo logica carpathica XII, 249–259.
[39] MICHNA, P., 1976: Melická skupina gotických kachlů (Příspěvek k poznání uměleckého řemesla doby předhusitské na Moravě), Umění XXIV, 148–158.
[40] MICHNA, P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů – Zur entwicklungmässigen und typogischen Charakteristik der mährischen mittelalterlichen Kacheln, Sborník památkové péče v severomoravském kraji 3, 7–44.
[41] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaisance tiles from the Hranice chateau. Hranice.
[42] NEJEDLÝ, M., 2007: Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků. Praha.
[43] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě – Funde von mittelalterlichen Töpferöfen in Mähren, ČMMZ XLVIII, 57–84.
[44] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfänge der neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[45] PAVLÍK, Č., 2007: Gotické a renesanční kachle pod Ždánickým lesem – Gothic and Renaissance [tiles] in the Ždánický Forest region, RegioM, 74–90.
[46] PAVLÍK, Č., 2007a: Kamna knížete Viktorina z Minsterberka, Polensko XVI., č. 4, 1–13.
[47] PAVLÍK, Č., 2008: Kachlový materiál z hradu Polná. Archeologie Moravy a Slezska VIII, 200–220.
[48] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006, 18–45.
[49] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[50] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2009: Invalidé na středověkých kachlích, AH 34, 245–254.
[51] POSPÍŠILOVÁ, A., 1978: Nález středověkých kachlů ve Voteleži u Kouřimi, Práce muzea vesnice v Kouřimi 4, 15–26.
[52] PROCHÁZKA, R.–KOHOUTEK, J.–PEŠKA, J., 2007: Přerov, Horní náměstí. Od pravěkého hradiska ke středověkému městu – Přerov – Upper Square. From a Prehistoric Hillfort to a Medieval Town, Archeologické památky střední Moravy, sv. 15. Olomouc.
[53] PRUDKÁ, A., 1996: Středověký hazard, Špaleta XXVII, 50–54.
[54] RADOMĚRSKÝ, P., 1958: 800. výročí českého království ve světle numismatických památek, ČNM-A, 43–67.
[55] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[56] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[57] SPÄTMITTELALTER, 2001: Spätmittelalter am Oberrhein. Altag. Handwerk und Handel 1350–1525. Katalogband. Stuttgart.
[58] VLČKOVÁ, J., 2001: Středověké kamnové kachle s náboženskými motivy z jihomoravských sbírek (Pokus o aplikaci uměleckohistorických přístupů) – Mittelalterliche Ofenkacheln mit den Religionsmotivenin den südmährischen Sammlungen (Versich um eine Applikation der kunsthistorischen Methoden, AH 26, 365–385.
[59] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.