Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů

Variant title
Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährischen und schlesischen Blattnapfkacheln
Motif of the mythical gryphon on the reliefs of Moravian and Silesian mediaeval tiles
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 225-243
Extent
225-243
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
V souvislosti s přípravou výstavy gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska "Krása, která hřeje" a stejnojmenného katalogu k této výstavě se podařilo shromáždit větší množství komorových kachlů a jejich zlomků s motivem gryfa. Reliéf s tímto bájným zvířetem se ukázal jako vůbec nejčastěji se objevující fantaskní motiv moravských a slezských kachlů, jehož obliba ovšem končí s goticko-renesančním obdobím. V době vrcholící renesance se již jako ústřední námět na reliéfech kachlů nevyskytuje. Článek seznamuje s výtvarnou a obsahovou genezí motivu, se zobrazováním ve středověkých bestiářích a cestopisech a především s dochovanými moravskými a slezskými kachlovými exempláři a s některými kulturně-historickými konotacemi motivu.
A large collection of tiles and their fragments featuring a gryphon motif have been put together in relation to the "Beauty That Keeps You Warm" exhibition and catalogue of Gothic and renaissance tiles of Moravia and Silesia. This mythical beast appears to be the most frequent fantastic motif on Moravian and Silesian tiles. Its popularity, however, ended with the arrival of the Gothic-renaissance. The gryphon was no longer a paramount feature on tile reliefs of the high renaissance. The article presents the artistic and content genesis of the motif, its representations in mediaeval bestiaries and travel books and, in particular, preserved specimens of Moravian and Silesian tiles, as well as some cultural and historical connotations regarding the gryphon.
Summary language
Document
References:
[1] ANTONÍN, L., 2003: Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy . Praha.

[2] BIAŁOSTOCKI, J., 1972: Propyläenkunstgeschichte. Spätmittelalter und beginnende Neuzeti . Berlin.

[3] BLÁHA, J., 1999: Kachle . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., ed.), 596–603. Olomouc.

[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze . Praha.

[5] BUBEN, M., 1986: Heraldika . Praha.

[6] BURIAN, V., 1965: Nálezy kartuzie a husitského opevnění v Dolanech , Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci 6, 1–31.

[7] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku , Forum Brunense, 181–189.

[8] DAS BUCH VON DEN VÖGELN, 1994: Das Buch von den Vögeln . Nach den Quellen übersetzt und erläutert von Petr Riethe (von Bingen, H., ed.). Salzburg.

[9] DUFKOVÁ, M., 2001: Fantastický svět na vyšehradské dlažbě – Die phantastische Welt der Vyšehrader Pfaster. In: Královský Vyšehrad II, 57–73. Praha.

[10] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[11] DURDÍK, T., 2003: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě , Svorník 1, 187–194.

[12] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FŰRYOVÁ K., 1993: Stredoveké kachlice . Katalóg. Bratislava.

[13] ENCYKLOPEDIE ANTIKY, 1973: Encyklopedie antiky . Praha.

[14] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen . Graz.

[15] FROLÍK, J., 20003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi . Chrudim.

[16] FUNDORT KLOSTER, 2000: Fundort Kloster. Archäologie im Klösterreich. Materialhefte. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg vom 1. Mai bis 1. November 2000. Fundberichte aus Österreich, Schriftleitung Horst Adler. Wien.

[17] HLOBIL, I., 1999: Znakové desky . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., ed.), 385–392. Olomouc.

[18] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhascempék magyarországon I , Budapest Régiségei XVIII, 211–300.

[19] HOŠŠO, J., 2005: Kachliarstvo v stredovekom mestě Bratislava a v bratislavskom regióne . In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 131–148. Trebišov.

[20] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie . Gniezno.

[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci , AH 27, 555–587.

[22] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně , AH 30, 445–456.

[23] KNIHA DVACATERA UMĚNÍ, 2008: Kniha Dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná . Praha.

[24] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska . Tábor.

[25] LE GOFF, J., 1991: Kultura středověké Evropy . Praha.

[26] LE GOFF, J., 2002: Tajemno . In: Encyklopedie středověku (Le Goff, J.–Schmidt, J. C., edd.), 799–810. Praha.

[27] LEXIKON DER CHRISTLICHEN IKONOGRAPHIE, 1968: Lexikon der christlichen Ikonografie herausgegeben von Engelbert Kirschbaum SJ, Erster Band, Allgemeine Ikonographie A–Ezechiel . Rom–Freiburg–Basel–Wien.

[28] LEXIKON DER CHRISTLICHEN IKONOGRAPHIE, 1971: Lexikon der christlichen Ikonografie herausgegeben von Engelbert Kirschbaum SJ, Dritter Band, Allgemeine Ikonographie L–R . Rom–Freiburg–Basel–Wien.

[29] LEXIKON DER KUNST, 1971: Lexikon der Kunst. Architektur, Bildende Kunst, Angewandte Kunst, industrie Form, gestaltung Kunst, Theorie . Band II, G–Lh. Leipzig.

[30] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské , Brno v minulosti a dnes XIV, 37–64.

[31] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna , AH 33, 529–538.

[32] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Bánskéj Bystrice , SASM I, 85–96.

[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy . In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., ed.), 37–55. Uherské Hradiště.

[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2008a: Portrétní kachle . In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., ed.), 73–88. Uherské Hradiště.

[35] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění . Praha.

[36] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. jahrhundert , Folia archaeologica 25, 179–205.

[37] MICHNA, P. J., 1976: Melická skupina gotických kachlů. Příspěvek poznání uměleckého řemesla doby předhusitské na Moravě , Umění XXIV, 148–158.

[38] MICHNA, P. J., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci , AH 6, 333–360.

[39] NECHVÁTAL, B., 2006: Středověké dlažby v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě , AH 31, 413–452.

[40] NECHVÁTAL, B., 2007: K poznání raněstředověké baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě , AH 32, 405–429.

[41] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě . Brno.

[42] OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1889: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, druhý díl, Alqueire–Ažušak . Praha.

[43] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici . Strážnice.

[44] PAVLÍK, Č., 2007: Gotické a renesanční kachle pod Ždánickým lesem , RegioM, 74– 90.

[45] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance . Praha.

[46] POLO, M., 1989: Milion. Neboli o zvycích a poměrech ve východních krajích . Praha.

[47] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle . Praha.

[48] ROTH-KAUFMANN, E.–BUSCHOR, R.–GUTSCHER, D., 1994: Spätmittelalterliche relifierte Ofenkeramik in Bern. Herstellung und Motive . Bern.

[49] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii . Praha.

[50] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie . Hluboká nad Vltavou.

[51] SÁGA MORAVSKÝCH PŘEMYSLOVCŮ, 2006: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. století do počátku XIV. století . Olomouc–Brno.

[52] TYMONOVÁ, M., 2009: Reliéfy středověkých komorových kachlů jako pramen hmotné kultury českého Slezska , AH 34, v tisku.

[53] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln . Budapest.