[1] ANTONÍN, L., 2003: Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. Praha.
[2] BIAŁOSTOCKI, J., 1972: Propyläenkunstgeschichte. Spätmittelalter und beginnende Neuzeti. Berlin.
[3] BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., ed.), 596–603. Olomouc.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BUBEN, M., 1986: Heraldika. Praha.
[6] BURIAN, V., 1965: Nálezy kartuzie a husitského opevnění v Dolanech, Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci 6, 1–31.
[7] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku, Forum Brunense, 181–189.
[8] DAS BUCH VON DEN VÖGELN, 1994: Das Buch von den Vögeln. Nach den Quellen übersetzt und erläutert von Petr Riethe (von Bingen, H., ed.). Salzburg.
[9] DUFKOVÁ, M., 2001: Fantastický svět na vyšehradské dlažbě – Die phantastische Welt der Vyšehrader Pfaster. In: Královský Vyšehrad II, 57–73. Praha.
[10] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[11] DURDÍK, T., 2003: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě, Svorník 1, 187–194.
[12] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FŰRYOVÁ K., 1993: Stredoveké kachlice. Katalóg. Bratislava.
[13] ENCYKLOPEDIE ANTIKY, 1973: Encyklopedie antiky. Praha.
[14] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Graz.
[15] FROLÍK, J., 20003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[16] FUNDORT KLOSTER, 2000: Fundort Kloster. Archäologie im Klösterreich. Materialhefte. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg vom 1. Mai bis 1. November 2000. Fundberichte aus Österreich, Schriftleitung Horst Adler. Wien.
[17] HLOBIL, I., 1999: Znakové desky. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., ed.), 385–392. Olomouc.
[18] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhascempék magyarországon I, Budapest Régiségei XVIII, 211–300.
[19] HOŠŠO, J., 2005: Kachliarstvo v stredovekom mestě Bratislava a v bratislavskom regióne. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 131–148. Trebišov.
[20] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie. Gniezno.
[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci, AH 27, 555–587.
[22] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně, AH 30, 445–456.
[23] KNIHA DVACATERA UMĚNÍ, 2008: Kniha Dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná. Praha.
[24] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.
[25] LE GOFF, J., 1991: Kultura středověké Evropy. Praha.
[26] LE GOFF, J., 2002: Tajemno. In: Encyklopedie středověku (Le Goff, J.–Schmidt, J. C., edd.), 799–810. Praha.
[27] LEXIKON DER CHRISTLICHEN IKONOGRAPHIE, 1968: Lexikon der christlichen Ikonografie herausgegeben von Engelbert Kirschbaum SJ, Erster Band, Allgemeine Ikonographie A–Ezechiel. Rom–Freiburg–Basel–Wien.
[28] LEXIKON DER CHRISTLICHEN IKONOGRAPHIE, 1971: Lexikon der christlichen Ikonografie herausgegeben von Engelbert Kirschbaum SJ, Dritter Band, Allgemeine Ikonographie L–R. Rom–Freiburg–Basel–Wien.
[29] LEXIKON DER KUNST, 1971: Lexikon der Kunst. Architektur, Bildende Kunst, Angewandte Kunst, industrie Form, gestaltung Kunst, Theorie. Band II, G–Lh. Leipzig.
[30] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské, Brno v minulosti a dnes XIV, 37–64.
[31] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna, AH 33, 529–538.
[32] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Bánskéj Bystrice, SASM I, 85–96.
[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., ed.), 37–55. Uherské Hradiště.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2008a: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., ed.), 73–88. Uherské Hradiště.
[35] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Praha.
[36] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. jahrhundert, Folia archaeologica 25, 179–205.
[37] MICHNA, P. J., 1976: Melická skupina gotických kachlů. Příspěvek poznání uměleckého řemesla doby předhusitské na Moravě, Umění XXIV, 148–158.
[38] MICHNA, P. J., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci, AH 6, 333–360.
[39] NECHVÁTAL, B., 2006: Středověké dlažby v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, AH 31, 413–452.
[40] NECHVÁTAL, B., 2007: K poznání raněstředověké baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě, AH 32, 405–429.
[41] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[42] OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1889: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, druhý díl, Alqueire–Ažušak. Praha.
[43] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[44] PAVLÍK, Č., 2007: Gotické a renesanční kachle pod Ždánickým lesem, RegioM, 74– 90.
[45] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[46] POLO, M., 1989: Milion. Neboli o zvycích a poměrech ve východních krajích. Praha.
[47] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[48] ROTH-KAUFMANN, E.–BUSCHOR, R.–GUTSCHER, D., 1994: Spätmittelalterliche relifierte Ofenkeramik in Bern. Herstellung und Motive. Bern.
[49] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[50] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[51] SÁGA MORAVSKÝCH PŘEMYSLOVCŮ, 2006: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. století do počátku XIV. století. Olomouc–Brno.
[52] TYMONOVÁ, M., 2009: Reliéfy středověkých komorových kachlů jako pramen hmotné kultury českého Slezska, AH 34, v tisku.
[53] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.