Article
| Title: | Stredoveká tehelňa v Chotíne |
| Variant title: | Eine mittelalterliche Ziegelei in Chotín A Mediaeval Brickworks in Chotín |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 523-540 |
| Extent: | 523-540 |
| ISSN: | 0231-5823 |
| Type: | Article (Slovak) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/140825 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Autori v štúdii prinášajú súbor poznatkov relevantných pre rekonštrukciu procesu výroby tehál v jeho finálnej fáze – vypaľovaní výrobkov. Popri dvoch doposiaľ známych tehliarskych peciach zo Slovenska z obdobia novoveku (Levoča, Iža) ide o prvý nález hneď dvoch stredovekých tehliarskych pecí. Pri zachovalých rozmeroch vypaľovacích komôr a ich odhadnutej výške 3 m by sa v peciach pri priemerných rozmeroch tehál 22,5–25,5×10,5–11,5×4,5–5,5 cm mohlo v rámci jednej vsádzky vypáliť okolo 23 a 18 tisíc výrobkov. Možno predpokladať, že produkty tejto tehelne z 15. storočia boli určené na stavbu monumentálnej stavby niekde v najbližšom okolí. V tomto prípade do úvahy pripadá jedna z predpokladateľných stavebných etáp pôvodne románskeho kostola, negatívy základov ktorého boli preskúmané v roku 1957 vo vzdialenosti ca 1,5 km od náleziska pecí.
The authors present the current state of knowledge concerning the reconstruction of the process of brick-making in its final phase, firing. This is the first find of two mediaeval brick ovens, second to two brick ovens from the modern age recorded in Slovakia (Levoča, Iža). With the preserved dimensions of the firing chambers and their height estimated at 3 m, each oven could fire between 23 and 18 thousand bricks, given average sizes of 22.5–25.5×10.5–11.5×4.5–5.5 cm. The products of this 15th-century brickworks were presumably intended for the construction of a monumental building in the vicinity. The building phase of an originally Romanesque church, the foundations of which were researched in 1957, at a distance of ca. 1.5 km from the brickworks, may be considered.
The authors present the current state of knowledge concerning the reconstruction of the process of brick-making in its final phase, firing. This is the first find of two mediaeval brick ovens, second to two brick ovens from the modern age recorded in Slovakia (Levoča, Iža). With the preserved dimensions of the firing chambers and their height estimated at 3 m, each oven could fire between 23 and 18 thousand bricks, given average sizes of 22.5–25.5×10.5–11.5×4.5–5.5 cm. The products of this 15th-century brickworks were presumably intended for the construction of a monumental building in the vicinity. The building phase of an originally Romanesque church, the foundations of which were researched in 1957, at a distance of ca. 1.5 km from the brickworks, may be considered.
Keywords:
Slovensko; vrcholný stredovek; tehliarstvo; výrobné objekty (pece); sakrálna stavba
Slovakia; high Middle Ages; brick-making; production facilities (ovens); sacred building
Slovakia; high Middle Ages; brick-making; production facilities (ovens); sacred building
Summary language: German
References:
[1] ARNOLD, S.–WEIHS, M., 1999: Ein Töpferei- und Ziegelbetrieb in der Katharinenvorstadt in Schwäbisch Hall, Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1998, 256–267. Stuttgart.
[2] ARSZYŃSKI, M., 1970: Technika i organizacja budownictwa ceglanego w Prusach w końcu XIV i w pierwszej połowie XV wieku, Studia i materiały z historii kultury materialnej 39, Studia z dziejów rzemiosła i przemysłu 9, 7–139. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[3] BÁLINT, A., 1939: A mezökovácsházi közepkori települes emlékei, Dolgozatok 15, 146–164. Szeged.
[4] BÉRES, M., 1985: Egy kavicsboltozásos Árpad-kori téglakemence vizsgálata, Móra Ferenc Múzeum Évkönyve 1982–1983, 173–187. Szeged.
[5] BLÁHA, R.–SIGL, J., 2004: Archeologický výzkum pravěkých objektů a novověké cihelny v areálu KimberlyClark v Jaroměři r. 2003, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 57–64.
[6] BLÁHA, R.–SIGL, J., 2007: Archaeological excavation of a Modern period brickworks on the Kimberly-Clark site in Jaroměř. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 137–144. Praha.
[7] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G.–FROLÍK, J., 2005: Architektura odhalená archeologickým výzkumem a problémy s její památkovou ochranou, AH 30, 29–46.
[8] ČURNÝ, M., 2008: Tehla ako stavebný materiál stredovekej a novovekej architektúry na Slovensku. Pohľad archeológa, rkp. nepubl. dizertačnej práce ulož. v AÚ SAV Nitra. Nitra.
[9] ČURNÝ, M.–HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2008: Tehliarska pec z Iže pri Komárne, Archeologia technica 19, 83–103.
[10] ČURNÝ, M.–HLOŽEK, M., 2008: Výpovedná schopnosť tehiel z benediktínskeho kláštora sv. Kozmu a Damiána v Ludaniciach, okr. Topoľčany, Archeologia technica 19, 68–82.
[11] DRDA, M., 1983: Cihelna 13. století v Milevsku, AH 8, 167–173.
[12] DRURY, P. J.–PRATT, D. D., 1975: A late 13th and early 14th-century tile factory at Danbury, Essex, Medieval Archaeology XIX, 92–164.
[13] EAMES, E., 1961: A thirteen-century tile kiln site at North Grange, Meaux, Beverley, Yorkshire, Medieval Archaeology V, 137–168. | DOI 10.1080/00766097.1961.11735650
[14] FROLÍK, J., 2007: Jesuit college in Kutná Hora: courtyards and their facilities in the 17th–19th century. Archaeological excavations in 1998–2005. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 43–56. Praha.
[15] GEREVICH, L., 1983: The royal court (curia), the provost's residence and the village at Dömös, Acta Archaeologica Hungaricae XXXV/3–4, 385–409.
[16] GOŠ, V., 1978: Cihlářské pece v Mohelnici, Sborník Technického muzea v Brně 2, 207–210.
[17] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu nížinnej dediny v XI.–XIII. stor., SlArch IX, 451–482.
[18] HANULIAK, M., 1977: Iža, km 1760, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 8207/1977.
[19] HAUER, U., 1989: Ein mittelalterlicher Ziegelbrennofen von Haldensben, Ausgrabungen und Funde 34, 198–203. Berlin.
[20] HOLUB, P., 2006: Stavební keramika v Brně na základě nálezů z archeologických výzkumů, rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno. Brno.
[21] HOLUB, P.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2006: Cihlářská a vápenická pec na ulici Božetěchova v Brne – Králově Poli, Archeologia technica 17, 45–51.
[22] HOLUB, P.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2006a: Cihelna z 19.–20. století v ulici Trýbova v Brně, Archeologia Technica 17, 66–70.
[23] CHUDZIAK, W., 1984: Najstarsza "cegielnia" ze Strzelna, Z Otchłani Wieków 50/3–4, 163–165.
[24] JAVORSKÝ, F., 1984: Záchranné výskumy a prieskumy výskumnej expedície Spiš, AVANS 1983, 96–112. Nitra.
[25] JAVORSKÝ, F., 1985: Kamienka, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 11131/1985.
[26] JUŘINA, P., 2005: Předlokační zástavba v Klimentské ulici na Novém Městě Pražském, FUMA II, 148–156.
[27] KOPPÁNY, T., 1963: A Balaton-Felvidék románkori templomai, Veszprém Megyei Múzeumok Közleményei 1, 81–114.
[28] KRAJÍC, R., 2005: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 4. Cihelny a analýza stavební keramiky, rkp. nepubl. monografie ulož. v Technickom múzeu Brno. Tábor.
[29] KUZMA, I., 1980: Iža, km 1769, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 9414/1980.
[30] LŐRINCZY, G., 1984: Árpád-kori téglaégető kemencék Tiszalök - Kövestelken. In: Iparrégeszeti és archaeometriai kutatások Magyarországon II (Gömöri, J., Szerk.), 155–163. Veszprém.
[31] LŐRINCZY, G., 1992: Középkori téglaégető kemencék Csongrádról és Békéscsabáról, Móra Ferenc Múzeum Évkönyve 1989–1990, 159–180. Szeged.
[32] MERTA, J., 1996: Středověká cihlářská pec z Brna – předběžná zpráva (nádvoří býv. Zemského dvora II, nároží Žerotínova náměstí a ulice Veveří), Archeologia Technica 10, 103–109.
[33] MERTA, J., 1997: Poznámka k archeologickému výzkumu cihelny v Brně-Žerotínově náměstí, Archeologia Technica 11, 90–91.
[34] MERTA, D.–MERTA, J., 2001: Středověká cihelna v Brně "Na Leči", AH 26, 221–226.
[35] MIKLÓS, Zs., 2002: Dombóvár, Szigeterdő. Közepkori téglaégető, Régészeti kutatások Magyarországon 1999, 155–163. Budapest.
[36] ORLICKÝ, O.–TIRPÁK, J., 1981: Výsledky magnetických meraní vzoriek z archeologických objektov v Cíferi-Páci, Chotíne a Radzovciach, AVANS 1980, 207–211. Nitra.
[37] ORLICKÝ, O.–TIRPÁK, J., 1983: Archeomagnetické datovanie niektorých lokalít na Slovensku. In: Geofyzika a archeologie. 4. celostátní symposium, Dům vědeckých pracovníků ČSAV Liblice, 1.–4. 11. 1982 (Pleslová-Štiková, E., ed.), 217–235. Praha.
[38] ORLICKÝ, O.–TIRPÁK, J., 1984: Aplikácia archeomagnetizmu na riešenie archeologických úloh lokalít Cífer, Radzovce a Chotín. In: Acta Interdisciplinaria Archaeologica, tomus III, 318–331. Nitra.
[39] OŽDÁNI, O., 2002: Poltár vo svetle archeologických nálezov. In: Mesto Poltár. Regionálna monografia (Alberty, J., ed.), 39–52. Zvolen.
[40] PAULÍK, J., 1958: Chotín-Alsó kenderföld, Egyházföld, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 110/58.
[41] PRAMENE, 1989: Pramene k dejinám osídlenia Slovenska z konca 5. až z 13. storočia. I. zväzok, 1. časť. Bratislava, hlavné mesto SSR a Západoslovenský kraj. Nitra.
[42] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[43] ROMSAUER, P., 1978: Výsledky záchranného výskumu v Chotíne, AVANS 1977, 207–209. Nitra.
[44] ROMSAUER, P., 1979: Chotín – Delihegy, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 8788/79.
[45] ROMSAUER, P., 1980: Druhý rok výskumu v Chotíne, AVANS 1978, 234–238. Nitra.
[46] ROMSAUER, P., 1980a: Záverečná etapa výskumu v Chotíne, AVANS 1979, 183–185. Nitra.
[47] SCHÄFER, H., 1983: Zwei Ziegelöfen in Öhringen-Michelbach, Hohenlohekreis, Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 1982, 225–229. Stuttgart.
[48] SÚPIS PAMIATOK, 1967: Súpis pamiatok na Slovensku, Zväzok I., A–J. Bratislava.
[49] SZEKERES, L., 1985: Középkori téglaégető kemence Zenta-Mákoson, Múzeumi kutatások Csongrád megyében 1985, 30–35. Szeged.
[50] TIRPÁK, J., 1978: Chotín – Delihegy, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 8696/78.
[51] TOČÍK, A., 1977: Chotín – Delihegy, nálezová správa ulož. Archív nálezových správ AÚ SAV Nitra, č. j. 8048/77.
[52] TONEZZER, L., 2002: Mittelalterliche Ziegelbrennöfen. In: Beiträge des 3. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks (Röber, R., Hrsg.), 101–114. Stuttgart.
[53] VALTER, I., 1987: Az Őriszentpéteri keső középkori téglagető kemence, Communicationes Archaeologicae Hungariae 1987, 139–155. Budapest.
[54] VLASTIVEDNÝ SLOVNÍK, 1977: Vlastivedný slovník obcí na Slovensku. I., A–J (Kropilák, M., ed.). Bratislava.
[55] VOLF, M.–BLAŽEK, J., 2006: Archeologický výzkum novověké cihelny u Prosmyk, Terezínske listy 34, 78–88. Terezín.
[56] VOTT, A., 1903: Cihlářství. Příruční kniha pro zařizování a zdokonalování závodů cihlářských, výrobu cihel, tašek, rour, obyčejných a mosaikových dlaždic, drážkových tašek, předmětů fasádních a okrasních aj. Pro majitele a dílovedoucí cihelen, hospodáře a jiné. Praha.
[57] WIEWIÓRA, M., 2000: Zespół klasztorny kanoników regularnych w Trzemesznie w świetle badań archeologiczno-architektoniczych, Archaeologia Historica Polona 9. Toruń.
[58] ŽIŽEK, I., 2003: Gošča. In: Djurič, B. et al., Zemlja pod vašimi nogami. Arheologija na avtocestah Slovenije. Vodnik po najdiščih, 137–138. Ljubljana.
