K otázce osídlení Starého Města – Veligradu v době po zániku Velké Moravy : mladohradištní keramika z lokality "Na Zahrádkách"

Variant title
Zur Frage der Besiedelung von Staré Město-Veligrad in der Zeit nach dem Untergang Grossmährens : jungburgwallzeitliche Keramik von der Fundstätte "Na Zahrádkách"
To the question of the settlement of Staré Město – Veligrad after the decline of Great Moravia : late ringwall period pottery from the "Na Zahrádkách" site
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 605-638
Extent
605-638
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Ve studii je vyhodnoceno přes 2000 částí keramických nádob, které byly získány při záchranném archeologickém výzkumu v poloze "Na Zahrádkách" ve Starém Městě (okr. Uherské Hradiště). Výzkum byl prováděn při stavbě protipovodňového valu s komunikací v roce 2005. V nálezovém celku se nachází keramika, kterou lze datovat do období po zániku Velké Moravy, zejména pak do doby mezi polovinou 10. a polovinou 11. století, s jistým přesahem do druhé poloviny 11. století. Jedná se o doposud nejrozsáhlejší soubor takto datovaných keramických nálezů, který byl v severní části středního Pomoraví kdy nalezen.
The study assesses over 2,000 fragments of ceramic vessels yielded by rescue research in the "Na Zahrádkách" site in Staré Město (Uherské Hradiště district). The research was carried out during the construction of an anti-flood wall with a road in 2005. The series of finds includes pottery that can be dated to the period after the decline of Great Moravia, and especially to the period between the mid-10th and the mid-11th century. It is the most extensive series of pottery of this dating found in the northern section of the central Moravia river basin region.
Summary language
Document
References:
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 2007: Výpověď keramiky z polohy Žabník k vývoji pohřbívání a osídlení v mikulčickém podhradí – The testimony of pottery from the site of Žabník on the development of burial and settlement activities in the outher bailey of Mikulčice, AR LIX, 675–712.

[2] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce – Zu den Anfängen der slawischen Besiedlung des ölmützer Hügels. In: Slované 6.–10. století (Dostál, B.–Vignatiová, J., edd.), 27–40. Brno.

[3] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci . Přemyslovský stát kolem roku 1000, 179–196. Praha.

[4] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše – Archäologische Erkenntnisse zur Entwicklung und Bedeutung von Olmütz zur Zeit des Großmährischen Reiches. In: Velká Morava mezi Východem a Západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 41–68. Brno.

[5] BOLINA, P.–DOLEŽEL, J., 1988: Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století (Počáteční stav výzkumu) – Burgen auf dem Hochland Drahanská vrchovina bis zum Ende des 13. Jahrhunderts, AH 13, 321–352.

[6] BUKO, A., 1990: Keramika wczesnopolska. Wprowadzenie do badań . Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.

[7] ČERNOHORSKÝ, K., 1965: K problematice Dolních Věstonic v časném středověku – Zur Problematik von Dolní Věstonice im frühen Mittelalter, ČMMZ L, 63–108.

[8] DOHNAL, V., 2005: Olomoucký hrad v raném středověku (II) – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter. Grabung 1972–1995. Olomouc.

[9] DOSTÁL, B., 1973–1974: Mladohradištní keramická skupina z Břeclavi-Pohanska – Spätburgwallzeitliche Keramikgruppe aus Břeclav-Pohansko, SPFFBU E 18–19, 181–193.

[10] DOSTÁL, B., 1994: K počátkům slovanské tuhové keramiky na Moravě – Zu den Anfängen slawischen Graphittonkeramik in Mähren, SPFFBU E 39, 43–67.

[11] GALUŠKA, L., 1989: Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze Starého Města – Uherského Hradiště – Das Erzeugungsareal der grossmährischen Juwelier aus Staré Město – Uherské Hradiště, PA LXXX, 405–454.

[12] GALUŠKA, L., 1989a: Plastická lišta na středohradištní keramice ze Starého Města – Plastische Leiste der Mittelburgwallzeitlichen Gefässe in Uherské Hradiště – Staré Město, ČMMZ LXXIV, 121–135.

[13] GALUŠKA, L., 1994: The Development of Slavonic Pottery in the Staré Město Region from the End of the 8th up to the Middle of the 10th Centuries . In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, ITM I (Staňa, Č., ed.), 233–242. Brno.

[14] GALUŠKA, L., 1995: Keramik der Marchtyps . In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Technologie und Beschreibung, ITM II (Poláček, L., ed.), 97–106. Brno.

[15] GALUŠKA, L., 2007: Bylo povědomí o Svatoplukově Moravě, Veligradu a Metodějově arcibiskupství na Moravě 10.–12. století skutečně věcí neznámou? In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 50–62. Praha.

[16] GALUŠKA, L., 2008: Staré Město-Veligrad v období mezi zánikem Velké Moravy a založením Nového Velehradu – Uherského Hradiště – Staré Město-Veligrad in der Zeitspanne zwischen dem Untergang Großmährens und der Gründung des neuen Velehrad – Staré Město. In: Východní Morava v 10. až 14. století (Galuška, L.–Kouřil, Z.–Mitáček, J., edd.), 95–116. Brno.

[17] GALUŠKA, L.–ŠMERDA, J., 2009: Raně středověké objekty z Modré u Velehradu s nálezy mincí . In: Sborník k 60. narozeninám prof. PhDr. Zdeňka Měřínského, CSc. V tisku.

[18] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: K problematice slovanského osídlení Velehradu a jeho okolí v době před založením kláštera . In: Cisterciáci na Moravě (Pojsl, M., ed.), 185–199. Olomouc.

[19] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. stol. na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX/3, 291–304.

[20] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.

[21] HAVLÍČEK, P.–GALUŠKA, L.–POLÁČEK, L., 2005: Die geologische Situation im Bereich des grossmährischen Zentrums von Staré Město – Uherské Hradiště . In: SBM 6 (Poláček, L., ed.), 93–108. Brno.

[22] HAVLÍK, L. E., 1990: Velegrad . In: Staroměstská výročí (Galuška, L., ed.), 81–97. Brno.

[23] HILCZER-KURNATOWSKA, Z.–KARA, M., 1994: Die Keramik vom 9. bis zum Mitte des 11. Jahrhunderts in Großpolen . In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhunderts, ITM I, (Staňa, C., ed.), 121–141. Brno.

[24] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad – Staré Město . Die Centrum des Grossmährischen Reiches. Praha.

[25] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog . Brno.

[26] KAVÁNOVÁ, B., 2001: Specifika pozdně velkomoravské keramiky v Mikulčicích – Die Spezifika der spätgroßmährischen Keramik von Mikulčice. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I/2000. Konference Pohansko 1999, 40 let od zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav-Pohansko (Měřínský, Z., ed.), 199–205. Brno.

[27] KLANICA, Z., 1970: Pokus o třídění keramiky z Mikulčic – Die Gliederungsversuch der Keramik aus Mikulčice. In: Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám, 104–112. Brno.

[28] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska – Die slawische Besiedlung böhmisch Schlesiens. Brno – Český Těšín.

[29] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku – Ethnische Dreischeide? Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlsischen Grenzgebiets im Hochmittelalter, AH 28, 69–111.

[30] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely . Brno.

[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů – Mähren im 10. Jahrhundert im Lichte der archäologischen Funde, PA LXXVII, 18–80.

[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti , Śląskie Prace Prahistoriczne 2, 163–184.

[33] NEKUDA, R., 1984: Příspěvek k charakteristice mladohradištní keramiky na Moravě – Beitrag zur Charakteristik der frühmittelalterlichen Keramik in Mähren, ČMMZ LIX, 23–47.

[34] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Spitignew" z 11.–12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech – Erforschung des Přemyslidenzentrums "castrum Zpitignew" aus dem 11.–12. Jahrhundert und die Rekonstruktion seines Territoriums in archäologischen und schriftlichen Quellen, AH 3, 183–215.

[35] PARMA, D., 2001: K problematice zázemí přerovského hradu v mladohradištním období – Problematics of the Přerov Castle rear in the early Middle Ages, SPFFBU M 6, 177–195.

[36] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčice-Keramik . In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Technologie und Beschreibung, ITM II (Poláček, L., ed.), 131–202. Brno.

[37] POLÁČEK, L., 1998: Graphittonkeramik aus Mikulčice . In: Frühmittelalterliche Graphitonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, ITM IV (Poláček, L., ed.), 128–197. Brno.

[38] POLÁČEK, L., 1999: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic v 10. století – Die frühe Graphitonkeramik und die Besiedlung von Mikulčice im 10. Jahrhundert, AR LI, 740–759.

[39] POULÍK, J., 1948–1950: Jižní Morava – země dávných Slovanů – South Moravia in the slavonic Period. Praha.

[40] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei grossmährische Rotunden. Praha.

[41] PROCHÁZKA, R.: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Brno.

[42] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z., 2008: Frühmittelalterliche Besiedlung des Areale der Stadt Přerov. Topographie der archäologischen Grabungen 1986–2005 . In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren, ITM VI (Poláček, L., ed.), 207–247. Brno.

[43] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299. Brno.

[44] STAŇA, Č., 1991: Ekspansja Polski na Morawy za panowania Boleslawa Chrobrego i problematika archeolologiczna okresu . Studia Lednickie II, 53–75. Poznań–Lednica.

[45] STAŇA, Č., 1994: Die Entwicklung der Keramik vom 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Mittelmähren . In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, ITM I (Staňa, Č., ed.), 265–286. Brno.

[46] STAŇA, Č., 1998: Polské prvky v raně středověké keramice na Moravě . In: Kraje slowiańskie w wiekach średnich, Profanum i sacrum, 273–287. Poznań.

[47] STAŇA, Č., 1998a: Die frühmittelalterliche Graphitonkeramik in Mittelmähren . In: Frühmittelalterliche Graphitonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen, ITM IV (Poláček, L., ed.), 87–125. Brno.

[48] TŘEŠTÍK, D., 1987: Velehradská legenda a otázka centra Velké Moravy . In: Otázky ateistické výchovy a propagandy v současném ideologickém zápase, 45–61. Gottwaldov.

[49] VAŠKOVÝCH, M., 2005: Archäeologische Fundstätten und Funde im nördlichen Teil des Untermarchtals II – (Katastralgebiet Staré Město) . In: SBM 6 (Poláček, L., ed.), 405–458. Brno.