[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XIII, sv. 2. Praha.
[2] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[4] FUSEK, G., 2000: Torzo stredovekého sídliska v Bielovciach, SlArch XLVIII, 101–158.
[5] FUSEK, G.–SPIŠIAK, J., 2005: Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky. Archeológia a mineralógia, SlArch LIII, 265–332.
[6] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinatej dediny v XI.–XIII. storočí, SlArch IX, 451–482.
[7] HANULIAK, M., 1989: Praveké, včasnodejinné a stredoveké osídlenie v Chľabe, SlArch XXXVII, 151–212.
[8] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská na Slovensku. Pochovávanie na území Slovenska v 9.–10. storočí. Nitra.
[9] HANULIAK, M., 2006: Výnimočné formy inhumácie v stredoveku a novoveku, AH 31, 371–385.
[10] HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove, AH 32, 335–349.
[11] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[12] HANULIAK, M.–MINÁČ, V.–PAVÚK, J., 2008: Vrcholnostredoveká dedina zo Slovenskej Novej Vsi-Zelenča, SlArch LVI, 103–146.
[13] HANULIAK, M.–VARSÍK, V., 2005: Určujúce charakteristiky osídlenia vo Vlčkovciach, SlArch LIII, 133–168.
[14] HANULIAK, M.–VLADÁR, J., 2008: Veľkomoravské sídlisko z Branča, SlArch LVI, 81–102.
[15] KUDRNÁČ, J., 1962: Otázka velikosti zázemí k výživě člověka v době hradištní, AR XIV, 693–697.
[16] KUNA, M., 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, 103–138. Praha.
[17] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[18] MINÁČ, V., 1978: Zisťovací archeologický výskum v obci Senec-Martin, AVANS 1977, 160–161.
[19] MINÁČ, V., 1981: Slovanské sídlisko a stredoveká osada v Senci-Martine, AH 6, 487–497.
[20] MUSILOVÁ, M., 1988: Nález objektu z 11. stor. na Rudnayovom nám. č. 4 v Bratislave, Pamiatky a príroda Bratislavy 10, 266–287.
[21] MÜLLER, R., 1975: Datierung der mittelalterlichen Eisengerätfunde in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientarum Hungaricae XXVII, 59–102.
[22] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.
[23] PLEINEROVÁ, I., 1986: Březno: Experiment with building Old Slavic houses and living in them, PA LXXVII, 104–176.
[24] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa von 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. ITM II (Poláček, L., Hrsg.), 131–202. Brno.
[25] POLÁČEK, L., 1998: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic, AR LI, 740–759.
[26] RUTTKAY, M., 1995: Príspevok k poznaniu stredovekej keramiky na juhozápadnom Slovensku, AH 20, 563–583.
[27] RUTTKAY, M., 1997: Vykurovacie zariadenia v domoch na ranostredovekých sídliskách západného Slovenska. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 237–249. Brno.
[28] RUTTKAY, M., 1999: Výskum stredovekých dedinských sídlisk na Slovensku (Stav a perspektívy), AH 24, 7–40.
[29] RUTTKAY, M., 2002: Mittelalterliche Siedlung und Gräberfeld in Bajč-Medzi kanálmi (Vorbericht), SlArch L, 245–322.
[30] SABJÁN, T., 1999: A veremház rekonstrukciója. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 131–176. Budapest.
[31] SCHARRER-LIŠKA, G., 2007: Die hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mittelaeuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte. Mainz.
[32] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelaterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren. In: Frühmittelalerliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. ITM IV (Poláček, L., Hrsg.), 87–125. Brno.
[33] SZENTGYÖRGYI, V.–BUZÁS, M.–ZENTAI, M., 2000: Az Árpád-kori házak "nyele". In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 311–330. Eger.
[34] SZENTGYÖRGYI, V.–MEZEI, I.–BUZÁS, M., 2000: A halászkunyhó ujlenyomata. In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 331–349. Eger.
[35] ŠALKOVSKÝ, P., 1998: Dedinský dom v stredoveku. In: Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 9–36. Bratislava.
[36] ŠALKOVSKÝ, P., 2007: Stredoeneolitické a včasnostredoveké sídlisko v Čataji, ŠZ AÚ SAV 42, 263–276.
[37] TAKÁCS, M., 1999: Lakóház-rekonstrukciók az Árpád-kori telepkutatásban. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 93–129. Budapest.
[38] VARADZIN, L., 2007: Značky na dnách keramických nádob ze Staré Boleslavi, AR LIX, 53–79.
[39] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[40] ZACHAR, V.–MINÁČ, V., 1977: Stredoveká zaniknutá dedina v obci Senec-Martin, AVANS 1976, 296–297.