Shrnutí novějších zjištění ke stavebnímu vývoji severního traktu hradu Pernštejna

Variant title
Zusammenfassung der neuesten Erkenntnisse zur baulichen Entwicklung des Nordtraktes von Burg Pernstein (Pernštejn)
Summary of recent information on the building development of the North wing of Pernštejn Castle
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 711-724
Extent
711-724
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
V rámci stavebně historické analýzy severního traktu středověkého hradu Pernštejna, součásti jeho rozsáhlého předhradí, bylo možné doplnit poznatky k etapám jeho vývoje, částečně s použitím metody dendrochronologie. K obvodové hradbě, budované patrně za Viléma I. v polovině 14. století, postupně přibývaly další fortifikační stavby: Ve zkoumaném úseku hranolová a břitová věž kolem závěru první třetiny 15. století, objekt tzv. purkrabství kolem poloviny 15. století a další budovy včetně pozdější kaple. Vše za Jana I. v době nárůstu vlivu a bohatství rodu. Dalším impulsem pro stavební aktivitu byla koupě hradu Pavlem Katharýnem z Katharu (po 1596), kdy je opravována budova dnešní kaple a na různých stavbách hradu se uplatňuje sgrafitový dekor. Další etapa úprav (datovaná dendrochronologicky v části dnešní správní budovy, tedy v tzv. purkrabství, rokem 1716) souvisí rovněž s novými majiteli z rodu Stockhammerů. Století osmnácté a devatenácté přinášejí dílčí změny patrně včetně období nedostatečné péče o stavby (snad v souvislosti s dluhy posledního ze Stockhammerů či dopadem napoleonských válek za Schröffelů), za Mitrovských (1818, resp. 1828, do 1945) zaznamenáváme opravy a sjednocující úpravy budov celého traktu.
Analysis of the history and construction of the north wing of Pernštejn Castle, part of its extensive outer bailey, has brought to light new information on phases in the development of the castle, partially by the application of dendrochronology. The perimeter wall, probably built under Vilém I in the mid-14th century, was progressively supplemented with more fortifications. In the section analysed, these comprised a prismatic tower and a defensive tower in the late 15th century, burgrave quarters in the mid-15th century and further buildings, including a chapel. All of these began under Jan I, in a period of waxing influence and wealth for his dynasty. Further building was triggered by the purchase of the castle by Pavel Katharýn of Kathar (after 1596): the current chapel was restored and several elements within the castle were provided with sgraffito decoration. Another phase of building modification (dated by means of dendrochronology in a section of today's administration building, i.e. the burgrave quarters, to 1716) is associated with more new owners, the Stockhammer family. The 18th and 19th centuries saw only minor changes and parts possibly fell into disrepair in this period (probably due to the last Stockhammer being in debt or, under the Schröffels, to the impact of the Napoleonic wars). Further restorations, including unifying modification of the buildings of the whole wing, were carried out under the Mitrovskýs (1818/28, right up to 1945).
Summary language
Document
References:
[1] BLÁHA, J.–KYNCL, T.–ANTHONY, R. W., 2004: Komplexní nedestruktivní průzkum pozdně gotického portálu v Hodinové věži na hradě Pernštejně . In: Dějiny staveb, 165–170. Plzeň.

[2] BRÜCKLER, T.–NIMETH, U., 2001: Personenlexikon zur Österreichischen Denkmalpflege . Wien.

[3] DOLEŽEL, J., 1998: K počátkům hradu Kamene (Zubštejna) na Horní Svratce , CB 6, 307–324.

[4] ELIÁŠ, J. O., 1988: Hrad Pernštejn III. Předhradí vnitřního hradu, stavebně historický průzkum , rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Brně.

[5] KUDĚLKA, Z., 1954: Pernštejn. Státní hrad a okolí . Praha.

[6] KUDĚLKA, Z., 1964: Pernštejn . Brno.

[7] KYNCL, T., 2006: Výzkumná zpráva č. 025-06. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků ze severní fasády paláce hradu Pernštejna , rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Brně.

[8] KYNCL, T., 2003, 2008: Protokoly dendrochronologických analýz , rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Brně.

[9] LORENZ, H., 1990–1992: Plumenau – Austerlitz – Seelowitz. Unbekannte Darstellungen Mährischer Schlossbauten aus dem frühen 18. Jahrhundert , SPFFBU F 34–36, 105–115.

[10] MENCLOVÁ, D., 1964: Pernštejn, vzorové instalační libreto , rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Brně.

[11] PERNŠTEJN, 1996: Pernštejn. Středověký hrad na Moravě (Samek, B., ed.). Brno.

[12] PERNŠTEJNOVÉ, 1995: Pernštejnové v českých dějinách (Vorel, P., ed.). Pardubice.

[13] PLAČEK, M., 1994: Upřesnění stavebně historického vývoje jádra hradu Pernštejna ve středověku , CB 4, 217–230.

[14] PLAČEK, M., 1995: Rod erbu zubří hlavy do počátku 15. století , ČMM CXIV, 117–134.

[15] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[16] SEDLÁČEK, P., 2000: Pernštejn a Pernštejnové , Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000 (Jeřábek, T., ed.), 8–20.

[17] STEHLÍK, M., 1976: Státní hrad Pernštejn . Brno.

[18] ŠABATOVÁ, L.–PROCHÁZKOVÁ, B., 2007: Hrad Pernštejn – budova sýpky, operativní průzkum a dokumentace objektu , nepubl. rkp. ulož. v NPÚ, ú. o. p. v Brně.

[19] ŠKRABAL, J. Z.–BLÁHA, J.–PROCHÁZKOVÁ, M.–MOUČKA, P.–LÁTAL, V., 2002: O opravě střech a krovů na Pernštejně . Velké Opatovice – Brno.

[20] TEPLÝ, J., 1996: Pernštejnové ve 13.–14. století . Pardubice.

[21] ÚLOVEC, J., 1996: Plány jihomoravských měst, hradů a zámků z fondu Reichsstadt Nürnberg , JM 32, sv. 35, 267–293.

[22] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, díl 2, J–N (Samek, B., ed.). Praha.

[23] VÁCHA, Z.–ŽIVNÝ, J., 2000: Průzkum a restaurování souboru kreseb a nápisů na hradě Pernštejně , Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000 (Jeřábek, T., ed.), 106–118.

[24] VOREL, P., 1993: Páni z Pernštejna (Českomoravský rod v zrcadle staletí) . Pardubice.

[25] VOREL, P., 1997: Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století. Edice register listů Bratří z Pernštejna z let 1550–1551 . Pardubice.

[26] WOLNY, G., 1858: Kirchliche Topographie von Mähren. II. Abtheilung. Brünner Diöcese, II. Band . Brünn.

[27] ZATLOUKAL, P., 2000: Pernštejn a August Prokop , Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000 (Jeřábek, T., ed.), 84–92.

[28] ZATLOUKAL, P., 2002: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku . Olomouc.

[29] ZPRÁVY, 2000: Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 4/2000 (Jeřábek, T., ed.).