Současné otázky evropské kastelologie a jejich reflexe v českém prostředí

Variant title
Current issues of European castellology and their reflection in the Czech milieu
Aktuelle Fragen der europäischen Burgenkunde und ihre Reflexion in Tschechien
Author: Novák, David
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 7-27
Extent
7-27
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Studium feudální společnosti nelze redukovat na úzký národní nebo středoevropský pohled, je rovněž důležité zajímat se o teoretické koncepty již delší dobu diskutované napříč západní Evropou, kam jsou kladeny kořeny klasického feudalismu. Příspěvek se pokouší najít perspektivně se rozvíjející směry bádání jako podklad k možné budoucí diskusi. Cílem textu není shrnout veškeré pohledy probíhající napříč evropskými státy, ale najít ty, které nesou potenciál formovat způsoby myšlení současné badatelské generace. Tyto postoje se však nedotýkají pouze studia elitních sídel, postihují mnohem širší spektrum otázek archeologie středověku.
The study of feudal society cannot be reduced to narrow national or central European views; it is also important to focus on the theoretical concepts that have been long discussed across western Europe, where the roots of classic feudalism are sought. This contribution attempts to define prospective directions in research as groundwork for the future debate. Its main objective is not to summarize all opinions existing across Europe but to find those that have the potential for shaping the thinking of the current generation of researchers. These attitudes, however, do not just regard the study of the seats of social elites but involve a much broader spectrum of issues in the field of medieval archaeology.
Summary language
Note
  • Publikační výstup vznikl za podpory projektu Archeologický informační systém České republiky (AIS CR; LM2015080).
  • Die vorliegende Publikation entstand durch Förderung des Projektes Archäologisches Informationssystem der Tschechischen Republik (AIS CR; LM2015080).
Document
References:
[1] ADEL 2012: Adel, Burg und Herrschaft an der "Grenze": Österreich und Böhmen (Birngruber, K.– Schmid, C., edd.). Linz.

[2] ANDERLE, J., 2008: Uspořádání bytů v některých velkých hradech doby Karla IV – Konzeption der Wohnbereiche einiger großer Burgen in der Zeit Karls IV., Svorník 6, 13–32.

[3] ANGLO-NORMAN CASTLES 2003: Anglo-Norman Castles (Liddiard, R., ed.). Woodbridge.

[4] BINFORD, L., 1962: Archaeology as Anthropology , American Atiquity 28, 217–225. https://doi.org/10.2307/278380 | DOI 10.2307/278380

[5] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problémů kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku – Der Versuch, einige mit der Kolonisation und mit der Entstehung der Burgen in Nízký Jeseník zusammenhängende Probleme mit Hilfe Modellsituationen zu lösen, AH 10, 241–253.

[6] BOUCHARLAT, E., 2009: Panorama de l'archeologie castrale en France , Revue Archeologique du Centre de la France 48, 232–234.

[7] BROWN, A.–PLUSKOWSKI, A., 2011: Detecting the environmental impact of the Baltic Crusades on a late-medieval (13th–15th century) frontier landscape: palynological analysis from Malbork Castle and hinterland, Northern Poland , Journal of Archaeological Science 38, 1957–1966. https://doi.org/10.1016/j.jas.2011.04.010 | DOI 10.1016/j.jas.2011.04.010

[8] BROWN, A.–PLUSKOWSKI, A., 2013: Medieval Landscape Transformation in the Southeast and Eastern Baltic: Palaeoenvironmental Perspectives on the Colonisation of Frontier Landscapes , Archaeologia Baltica 20, 24–46.

[9] BROWN, A. et al., 2015: The Ecological Impact of Conquest and Colonization on a Medieval Frontier Landscape: Combined Palynological and Geochemical Analysis of Lake Sediments from Radzyń Chełminski, Northern Poland , Geoarchaeology 30, 511–527. | DOI 10.1002/gea.21525

[10] BRATHER, S., 2008: Archäologie der westlichen Slawen. Siedlung, Wirtschaft und Gesellschaft im frühund hochmittelalterlichen Ostmitteleuropa . Berlin – New York.

[11] BRUGHMANS, T., 2010: Connecting the Dots: Towards Archaeological Network Analysis , Oxford Journal of Archaeology 29, 277–303. https://doi.org/10.1111/j.1468-0092.2010.00349.x | DOI 10.1111/j.1468-0092.2010.00349.x

[12] BRUGHMANS, T., 2013: Thinking Through Networks: A Review of Formal Network Methods in Archaeology , Journal of Archaeological Method and Theory 20, 623–662. https://doi.org/10.1007/s10816-012-9133-8 | DOI 10.1007/s10816-012-9133-8

[13] BUR, M., 1982: The Motte and Bailey Castle: Instrument of a Revolution , Engineering and Science 45, č. 3, 11–14.

[14] CASTLES 2016: Castles, Siegeworks and Settlements: Surveying the Archaeology of the Twelfth Century (Wright, D. W.–Creighton, O. H., edd.). Oxford.

[15] COULSON, C., 1979: Structural Symbolism in Medieval Castle Architecture , Journal of the British Archaeological Association 132, 73–90. https://doi.org/10.1080/00681288.1979.11895032 | DOI 10.1080/00681288.1979.11895032

[16] COULSON, C., 1982: Hierarchism in Conventual Crenellation , Medieval Archaeology 26, 69–100. https://doi.org/10.1080/00766097.1982.11735438 | DOI 10.1080/00766097.1982.11735438

[17] COULSON, C., 2003: Castles in Medieval Society: Fortresses in England, France, and Ireland in the Central Middle Ages . Oxford.

[18] CREIGHTON, O., 2002: Castles and Landscapes. London.

[19] CREIGHTON, O., 2004: 'The Rich Man in his Castle, The Poor Man at His Gate': Castle Baileys and Settlement Patterns in Norman England – " Der Reiche in seiner Burg, der Arme an ihrem Tor ": Vorburgen und Siedlungstypen in normannischem England, Château Gaillard 21, 25–36.

[20] CREIGHTON, O., 2009: Castle studies and the European medieval landscape: traditions, trends and future research directions , Landscape History 30, č. 2, 5–20. https://doi.org/10.1080/01433768.2009.10594605 | DOI 10.1080/01433768.2009.10594605

[21] CREIGHTON, O., 2009a: Designs Upon the Land. Elite Landscapes of the Middle Ages . Woodbridge.

[22] CREIGHTON, O., 2010: Room with a View: Framing Castle Landscapes – Zimmer mit Aussicht: die Gestaltung von Burglandschaften, Château Gaillard 24, 37–49.

[23] CREIGHTON, O., 2012: Early European Castles: Aristocracy and Authority, AD 800–1200 . Bristol.

[24] CREIGHTON, O.–LIDDIARD, R., 2008: Fighting Yesterday's Battle: Beyond War or Status in Castle Studies , Medieval Archaeology 52, 161–169. https://doi.org/10.1179/174581708x335477 | DOI 10.1179/174581708x335477

[25] ČAPLOVIČ, D. a kol., 1985: Stredoveké feudálne sídla na Slovensku a ich hospodárske zázemie – Mittelalterliche Feudalsitze in der Slowakei und ihr wirtschaftliches Hinterland, AH 10, 241–253.

[26] DIXON, P.–LOTT, B., 1993: The Courtyard and the Tower: Contexts and Symbols in the Development of the Late Medieval Great House , Journal of the British Archaeological Association 146, 93–101. https://doi.org/10.1179/jba.1993.146.1.93 | DOI 10.1179/jba.1993.146.1.93

[27] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách – Stand, Bedarf und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.

[28] DURDÍK, T., 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách – Zur Problematik der Burgenforschung in Böhmen, AH 6, 7–17.

[29] DURDÍK, T., 1994: K problematice kastelů středoevropského typu – Zur Problematik der Kastelle mitteleuropäischen Typs, AR XLVI, 255–273.

[30] DURDÍK, T., 1998: Česká kastellologie v evropských souvislostech – Tschechische Kastellologie in den europäischen Zusammenhängen, AR L, 784–789.

[31] DURDÍK, T., 2000: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století – Zur Problematik der böhmischen feudalen Sitze des 13. Jahrhunderts, CB 7, 17–50.

[32] DURDÍK, T., 2001: K problematice hradu v Chrudimi , AR LIII, 615–619.

[33] DURDÍK, T., 2002: K interpretaci hradu Týřova , AR LIV, 910–911.

[34] DURDÍK, T., 2004: K otázce demonstrační architektury na českých hradech – Zur Frage der Demonstrativarchitektur auf böhmischen Burgen, ZPP 64, 118–123.

[35] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách – Burgen des Überganstyps in Böhmen. Praha.

[36] DURDÍK, T., 2008: Obytné jednotky v palácích hradů Přemysla Otakara II. – Wohneinheiten in den Palästen der Burgen

[37] Přemysl Otakars II., Svorník 6, 5–12.

[38] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[39] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Burgen in Böhmen und Mähren. Praha.

[40] EADIE, G., 2010: Detecting Privacy and Private Space in the Irish Tower House , Château Gaillard 24, 69–75.

[41] EADIE, G., 2014: Reflections of a Divided Country? The Role of Tower Houses in Late-Medieval Ireland , Château Gaillard 26, 135–147.

[42] EADIE, G., 2015: Identifying functions in castles: a study of tower houses in Ireland . In: A house such as thieves might knock at (Oram, R., ed.), 2–18. Donington.

[43] EMERY, A., 1996–2006: Greater Medieval Houses of England and Wales 1300–1500 . New York.

[44] FAULKNER, P. A., 1963: Castle planning in the 14th century , Archaeological Journal 120, 215–235. https://doi.org/10.1080/00665983.1963.10854241 | DOI 10.1080/00665983.1963.10854241

[45] FRANCOVICH, R., 2008: The beginnings of hilltop villages in Early Medieval Tuscany . In: The Long Morning of Medieval Europe: New Directions in Early Medieval Studies (David, J. R.–McCormick, M., edd.), 55–82. Ashgate.

[46] FRANCOVICH, R.–HODGES, R., 2003: Villa to Village: The Transformation of the Roman Countryside in Italy, c. 400–1000 . London.

[47] FROLÍK, J.–SIGL, J., 2001: K úvahám Martina Ježka o počátcích města Chrudimi a tamějším hradu , AR LIII, 620–629.

[48] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb . Ústí nad Labem.

[49] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2012: Středověká a raně novověká sídla na pískovci – Mittelalterliche und frühneuzeitliche Sitze auf Sandstein, AH 37, 423–432.

[50] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1991: Vývoj panských sídel na horním území Novozámeckého panství (1. část) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Gebiet der Domäne Nové Zámky (1. Teil), CB 2, 23–52.

[51] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1993: Vývoj panských sídel na horním území Novozámeckého panství (2. část) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Gebiet der Domäne Nový Zámek (2. Teil), CB 3, 7–46.

[52] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1994: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství (Dokončení) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Region der Domäne Nový Zámek (Abschluß), CB 4, 27–62.

[53] GUREVIČ, A. J., 2008: Feudalismus před soudem historiků aneb o středověké "rolnické civilizaci" – Feudalism Judged by the Court of History: Medieval 'Peasant Civilization', Dějiny – teorie – kritika 5, č. 1, 7–38.

[54] HANSSON, M., 2006: Aristocratic Landscape: The Spatial Ideology of the Medieval Aristocracy . Lund Studies in Historical Archaeology 2. Malmö.

[55] HANSSON, M., 2009: The Medieval Aristocracy and the Social Use of Space . In: Reflections: 50 years of medieval archaeology, 1957–2007 (Gilchrist, R.–Reynolds, A., edd.), 435–452. Leeds.

[56] HANSSON, M., 2010: Oliver H. Creighton, Designs Upon the Land. Elite Landscapes of the Middle Ages , European Journal of Archaeology 13, č. 1, 131–133.

[57] HEJNA, A., 1965: K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě – Zur Anlage und baulichen Formation des feudalen Wohnsitzes in Europa, PA LVI, 513–583.

[58] HERDICK, M.–KÜHTREIBER, T., 2008: Burgen, Handwerk und Gewerbe – Anmerkungen zum Forschungsstand . In: Archäologie un mittelalterliches Handwek – Eine Standortbestimmung (Melzer, W., ed.), 37–59. Soest.

[59] HERDICK, M.–KÜHTREIBER, T., 2009: Territorialherrschaft, Ökonomie und Umwelt: Überlegungen zur adeligen Raumwahrnehmung und Ressourcennutzung in der frühen Neuzeit aus archäologischer Sicht . In: Zwischen Tradition und Wandel. Archäologie des 15. und 16. Jahrhunderts. Tübinger Forschungen zur historischen Archäologie 3 (Scholkmann, B. et al., edd.), 521–532. Büchenbach.

[60] HERMANS, T., 2010: The Castle as Symbol: the Image of Status – Die Burg als Statussymbol, Château Gaillard 24, 123–127.

[61] HILLIER, B.–HANSON, J., 1984: The social logic of space . New York.

[62] HLOŽEK, J., 2010: Předhradí vrcholně středověkých hradů v Čechách – cesta ke korpusu . Rkp. disertační práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.

[63] HUML, V., 1976: Příspěvek ke studiu opevněných sídel drobné šlechty v Čechách – Ein Beitrag zur Problematik des Studiums der mitteialterlichen befestigten Sitze des Kleinadels in Böhmen, AR XXVIII, 165–171.

[64] IMAGINÄRE BURG 2009: Die imaginäre Burg (Wagener, O.–Laß, H.–Kühtreiber, T.–Dinzelbacher, P., edd.). Frankfurt am Main.

[65] JANKUHN, H., 1977: Einführung in die Siedlungsarchäologie . Berlin – New York.

[66] JAMES, T. B., 2011: Barrows, beheading and bankruptcy: Clarendon Park, Wiltshire, England's largest deer park. a 'castle for deer'? , Concilium medii aevi 14, 21–34.

[67] JEŽEK, M., 1999: Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi – Kastell des ostböhmisches Typs? Und andere Fragen aus mittelalterlichem Chrudim, AR LI, 833–871.

[68] JEŽEK, M., 2001: K výpovědi pramenů o středověké Chrudimi , AR LIII, 803–813.

[69] JONES, P., 1997: The Italian City-State: From Commune to Signoria . New York.

[70] KAJZER, L., 1993: Zamki i społeczeństwo. Przemiany architektury i budownictwa obronnego w Polsce w X–XVIII wieku . Łódź.

[71] KAMPHUIS, J., 2010: The Castle as a Symbol, the Image of Power – Die Burg als Machtsymbol, Château Gaillard 24, 129–133.

[72] KAREL, T.–KNOLL, V., 2016: Hrady na Chebsku jako reprezentanti moci – Die Burgen des Egerlandes als Machtrepräsentanten, CB 16, 153–178.

[73] KEMETHMÜLLER, L., 2011: International conference "Lordship and Castle landscapes – Franconian and international studies in comparison" Papers. Introduction, Concilium medii aevi 14, 1–2.

[74] KEMETHMÜLLER, L., 2011a: The history of the Castle landscape in the German Spessart , Concilium medii aevi 14, 93–99.

[75] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích – Bemerkungen zu den sozialen Zusammenhängen der Anfänge der Herrenburgen in den böhmischen Ländern, AR LV, 786–800.

[76] KOLEKTIV 1998–2005: Encyklopedie českých tvrzí . Praha.

[77] KOLEKTIV 1999: Burgen in Mitteleuropa. Ein Handbuch . Stuttgart.

[78] KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) – Befestigte Sitze in Mähren und Schlesien (Entstehung, Entwicklung, Bedeutung, Funktion, zeitgenössischer Stand und Perspektive der weiteren Untersuchungen), AH 19, 121–151.

[79] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska – Die Burgen Böhmisch-Schlesiens. Brno.

[80] KRAUSKOPF, C., 2006: Just Noble Things? Studies on the Material Culture of 13th and 14th century Nobility – Nur edle Dinge? Untersuchen zur Sachkultur des Adels im 13. und 14. Jahrhundert, Château Gaillard 22, 195–204.

[81] KRISTIANSEN, K., 2008: Do we need the 'archaeology of Europe'? , Archaeological Dialogues 15, 5–25. https://doi.org/10.1017/S1380203808002419 | DOI 10.1017/S1380203808002419

[82] KUBEŠ, J., 2008: Vývoj obytné jednotky v sídlech vyšší šlechty z českých zemí (1550–1750) – Die Entwicklung der Wohnstätten in den Residenzen des Hochadels der böhmischen Länder (1550–1750), Svorník 6, 79–90.

[83] KUHN, T. S., 1996: The Structure of Scientfic Revolutions . Chicago – London.

[84] KUNA, M. a kol., 2004: Nedestruktivní archeologie: Teorie, metody a cíle – Non-destructive archaeology: theory, methods and goals. Praha.

[85] KUPKA, J., 2012: Komponovaná kulturní krajina . In: Člověk, stavba a územní plánování VI (Šovarová, D., ed.), 90–96. Praha.

[86] KÜHTREIBER, T., 1999: The medieval castle Lanzenkirchen in Lower Austria: reconstruction of economical and ecological development of an average-sized manor (12th–15th century) , Archaeologia Polona 37, 135–144.

[87] KÜHTREIBER, T., 2000: Reconstructing Realities – Archaeology in Tension between Sciences and History of Daily Life . In: History of Medieval Life and the Sciences (Jaritz, G.–Peterson, M., edd.), 45–53. Wien.

[88] KÜHTREIBER, T., 2010: Alimentation and Meat at Medieval Castles: Social Practice and Economic Structures from the Archaeologist's Perspective , Viavias 3, 66–76.

[89] KÜHTREIBER, T., 2012: Strasse und Burg. Anmerkungen zu einem vielschichtigen Verhältnis . In: Die Vielschichtigkeit der Straße: Kontinuität und Wandel im Mittelalter und der frühen Neuzeit (Holzner-Tobisch, K., ed.), 263–302. Wien.

[90] KÜHTREIBER, T., 2014: The Investigation of Domesticated Space in Archaeology – Architecture and Human Beings . In: Dwellings, Identities and Homes. European Housing Culture from the Viking Age to the Renaissance (Kristiansen, M. S.–Giles, K., edd.), 39–51. Højbjerg.

[91] KYPTA, J.–MARETHOVÁ, B.–NEUSTUPNÝ, Z., 2008: K počátku hradu Křivoklátu (výsledky archeologického výzkumu tzv. Dolního hradu v letech 2004–2006) – Zu den Anfängen der Burg Křivoklát (Ergebnisse der archäologischen Forschung in der sogen. unteren Burg aus den Jahren 2004 bis 2006), PRP 15, č. 2, 39–68.

[92] LATE MEDIEVAL CASTLES 2016: Late Medieval Castles (Liddiard, R., ed.). Woodbridge.

[93] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku – On the beginnings of aristocratic seats in medieval Czech lands, AR LXVIII, 47–90.

[94] LIDDIARD, R., 2005: Castles in Context: Power, Symbolism and Landscape, 1066 to 1500 . Macclesfield.

[95] LIDDIARD, R., 2007: Medieval Designed Landscapes: Problems and Possibilities . In: Medieval Landscapes. Landscapes History After Hoskins (Gardiner, M.–Rippon, S., edd.), 201–214. Macclesfield.

[96] LLOBERA, M., 2001: Building Past Landscape Perception With GIS: Understanding Topographic Prominence , Journal of Archaeological Science 28, 1005–1014. https://doi.org/10.1006/jasc.2001.0720 | DOI 10.1006/jasc.2001.0720

[97] LOWERRE, A. G., 2007: A GIS Analysis of the Location of Late-Eleventh-Century Castles in the Southeastern Midlands of England . In: Digital Discovery. Exploring New Frontiers in Human Heritage. CAA2006 (Clark, J. T.–Hagemeister, E. M., edd.), 239–252. Budapest.

[98] LOWERRE, A. G., 2008: Why Here and not There? The Location of Early Norman Castles in the South-Eastern Midlands . In: Anglo-Norman Studies 29. Proceedings of the Battle Conference 2006 (Lewis, C. P., ed.), 121–144. Woddbridge.

[99] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? – Early Mediaeval centre in Pohansko near Břeclav/Lundenburg: munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia?, AR LVII, 100–138.

[100] MANENTI, C.–BOLLEN, M., 2000: Burgen in Italien . Köln.

[101] MAŘÍK, T., 2014: Bergfrity českých hradů . Rkp. diplomové práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.

[102] MATHIEU, J. R., 1999: New Methods on Old Castles: Generating New Ways of Seeing , Medieval Archaeology 43, 115–142. https://doi.org/10.1080/00766097.1999.11735627 | DOI 10.1080/00766097.1999.11735627

[103] MCCARTHY, J. K., 2007: Castles in Space. An Exploration of the Space In and Around the Tower Houses of South-East Kilkenny . Rkp. diplomové práce, ulož. na Faculty of Engineering and Physical Sciences, Queen's University of Belfast.

[104] MCMANAMA-KEARIN, K., 2012: Forced Focus: A Room with a Viewshed – Erzwungener Fokus: Zimmer mit Sichtbereich, Château Gaillard 25, 243–247.

[105] MCMANAMA-KEARIN, K., 2013: The Use of GIS in Determining the Role of Visibility in the Siting of Early Anglo-Norman Stone Castles in Ireland . Oxford.

[106] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady . Praha.

[107] MERCANTI, L.–STRAFFI, G., 2003: Le torri di Firenze e del suo territorio . Firenze.

[108] MESSAL, S., 2015: Glienke. Eine Slawische Burg des 9. und 10. Jahrhunderts im östlichen Mecklenburg . Wiesbaden.

[109] MESQUI, J., 1991–1993: Châteaux et enceintes de la France medievale: De la défense à la residence . Paris.

[110] MEYER, W., 1976: Die Burg als repräsentatives Statussymbol. Ein Beitrag zum Verständnis des mittelalterlichen Burgenbaues , Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 33, 173–181.

[111] MEYER, W., 1999: Die Burg als Wirtschaftszentrum . In: Burgen im Mitteleuropa 2, 89–93. Stuttgart.

[112] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku – Übersicht des bisherigen Standes der Erforschung von Befestigungen aus dem 11. bis Anfang des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien (Burgwälle un Burgen), AH 6, 147–197.

[113] MONTI, A., 2011: Space, Functions and Human Behavioural Strategies: The "Analisi Funzionale Tattica" as Tool for the Understanding and Explanation of the Ancient and Medieval Fortifications . In: On the Road to Reconstructing the Past. Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology, CAA (Jerem, E.–Redő, F.–Szeverényi, V., edd.), 273–278. Budapest.

[114] MUSIL, F., 2006: Úvod do kastelologie . Hradec Králové.

[115] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1: Zaniklá středověká ves: Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění . Brno.

[116] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[117] NETWORK ANALYSIS 2013: Network Analysis in Archaeology: New Approaches to Regional Interaction (Knappett, C., ed.). Oxford.

[118] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie . Plzeň.

[119] NEUSTUPNÝ, E., 2010: Teorie archeologie . Plzeň.

[120] NOVÁK, D., 2013: Drobná vrchnostenská sídla 13.–17. století v kontextu krajiny Křivoklátska a širšího okolí – Kleine herrschaftliche Sitze des 13.–17. Jahrhunderts im Kontext der Landschaft Křivoklátsko (Pürglitzer Wald) und der weiteren Umgebung, AH 38, 463–489.

[121] PEŠTA, J., 2013: Fortifikační prvky v prostředí vesnic? – Fortifikationselemente im Milieu von Dörfern? , Svorník 11, 60–70.

[122] PIPER, O., 1895: Burgenkunde. Forschungen über gesamtes Bauwesen und Geschichte der Burgen innerhalb des deutschen Sprachgebietes . München.

[123] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[124] PLAČEK, M., 2013: Opevnění k ochraně širší populace ve středověku – Die Befestigung zum Schutz der Gesamtbevölkerung im Mittelalter, Svorník 11, 31–43.

[125] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopedie slovenských hradů . Praha.

[126] PLAČEK, M.–DEJMAL, M. a kol., 2015: Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě – Veselí nad Moravou – Medieval Castle in alluvial plain. Brno.

[127] PLATT, C., 2007: Revisionism in Castle Studies: A Caution , Medieval Archaeology 51, 83–102. https://doi.org/10.1179/174581707x224679 | DOI 10.1179/174581707x224679

[128] PLUSKOWSKI, A., 2012: The Archaeology of the Prussian Crusade: Holy War and Colonisation . London.

[129] PRINGLE, D., 1998: A castle in the sand: mottes in the crusader east – Eine Burg im Sand: " Motten " in dem Osten der Kreuzzüge, Château Gaillard 18, 187–191.

[130] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu? – Kastelle mitteleuropäischen Typs?, AH 17, 133–139.

[131] RAZÍM, V., 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu , AR XLVI, 629–632.

[132] RAZÍM, V., 2002: K otázkám stavebního vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu – Zu den Fragen der Bauentwicklung und des Ursprungs der Burg Týřov. Anmerkungen zur Methodik der Burgenforschung im einstigen königlichen Forst, AR LIV, 625–680.

[133] RAZÍM, V., 2002a: K problematice vztahu hrad – královské město v Čechách – Zur Problematik der Beziehung die Burg – königliche Stadt in Böhmen, AH XXVII, 307–326.

[134] RAZÍM, V., 2002b: O co mi jde v diskusi o Týřově , AR LIV, 912–914.

[135] RAZÍM, V., 2004: Nad počátky hradů české šlechty – Über die Anfänge der Burgen des böhmischen Adels, AR LVI, 176–214.

[136] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu – Von den sog. Burgen des Übergangstyps, AR LVII, 351–380.

[137] RAZÍM, V., 2013: Ke stavu a potřebám výzkumu středověkých fortifikací v ČR – Zur Frage des Zustandes und der Bedürfnisse der Erforschung der mittelalterlichen Fortifikationen in der Tschechischen Republik, Svorník 11, 142–148.

[138] RAZÍM, V. a kol., 2010: Katalog výstavy Přemyslovské Křivoklátsko, připravené k 900. výročí první písemné zmínky o hradu Křivoklátu (1110–2010) . Praha.

[139] REICHERTOVÁ, K., 1961: K problematice výzkumu středověké tvrze – Ein Beitrag zur Frage der Landsitzenforschung, PA LII 599–608.

[140] REYNOLDS, S., 1994: Fiefs and Vassals. The Medieval Evidence Reinterpreted . Oxford.

[141] RICHARDSON, A., 2011: Beyond the Castle Gate: The Role of Royal Landscapes in Constructions of English Medieval Kingship and Queenship , Concilium medii aevi 14, 35–53.

[142] RYKL, M., 2008: Obytná část dispozice středověké tvrze v Čechách – Der Wohnteil der mittelalterlichen Festenanlage in Böhmen, Svorník 6, 33–68.

[143] RYKL, M., 2010: Projevy historismu, tradicionalismu a konzervatismu v prostředí menších feudálních sídel – Das Auftreten von Historismus, Traditionalismus und Konservativismus im Milieu kleinerer Feudalresidenzen, Svorník 8, 51–68.

[144] RYKL, M., 2013: Vidět (a být viděn). K otázce výhledu na příkladech menších feudálních sídel v Čechách ve středověku a v raném novověku – Zusammenfassung Sehen (und gesehen werden). Zur Frage der Aussicht an Beispielen von kleineren feudalen Sitzen in Böhmen des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Svorník 11, 15–30.

[145] SHERLOCK, R., 2010: Changing Perceptions: Spatial Analysis and the Study of the Irish Tower House , Château Gaillard 24, 239–250.

[146] SVOBODA, L., 1998: Stavební vývoj českých tvrzí . In: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl (A–J), XI–XXXIII. Praha.

[147] SVENSSON, E., 2008: The Medieval Household: Daily Life in Castles and Farmsteads. Scandinavian Examples in their European Context . Turnhout.

[148] ŠIMŮNEK, R., 2010: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty – The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy, ČČH 108, 185–219.

[149] ŠIMŮNEK, R., 2013: Reprezentace české středověké šlechty – The Representation of Czech medieval Nobility. Praha.

[150] THE CONNECTED PAST 2016: The Connected Past. Challenges to Network Studies in Archaeology and History (Brughmans, T.–Collar, A.–Coward, F., edd.). Oxford.

[151] THOMPSON, M., 1997: Review: Châteaux et enceintes de la France médiévale: de la défense à la résidence by Jean Mesqui; Crusader Castles by Hugh Kennedy , Journal of the Society of Architectural Historians 56, č. 4, 504–506. https://doi.org/10.2307/991320 | DOI 10.2307/991320

[152] TILLEY, C., 1994: A Phenomenology of Landscape: Places, Paths and Monuments . Oxford – Providence.

[153] TORBUS, T., 1998: Die Konventsburgen im Deutschordensland Preußen . München.

[154] VANÍČEK, V., 2002: "Právo na hrad" a hradní regál – hodnocení souvislostí revindikačních sporů ve 13. století v českých a alpských zemích . In: Zamki i przestrzeń społeczna w Europie środkowej i wschodniej (Antoniewicz, M., ed.), 24–50. Warszawa.

[155] VITA-FINZI, C.–HIGGS, E. S., 1970: Prehistoric Economy in the Mount Carmel Area of Palestine: Site Catchment Analysis , Proceedings of the Prehistoric Society 36, 1–37.

[156] VLČEK, P., 2001: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků . Praha.

[157] VOHRYZEK, S., 2017: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek . Rkp. disertační práce, ulož. na HÚ FF MU, Brno.

[158] WHEATLEY, A., 2004: The Idea of the Castle in Medieval England . Woodbridge.

[159] WIHODA, M., 2001: Tomáš Durdík – Pavel Bolina: Středověké hrady v Čechách a na Moravě . Argo Praha 2001. 249 stran, AR LIII, 652–657.

[160] ZAMEK I DWÓR 2001: Zamek i dwór w średniowieczu od XI do XV wieku (Wiesiołowski, J., ed.). Poznań.

[161] ZAMKI 2002: Zamki i przestrzeń społeczna w Europie środkowej i wschodniej (Antoniewicz, M., ed.). Warszawa.

[162] ZELENKA, J., 2016: Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu . Praha.

[163] ZEUNE, J., 1997: Burgen – Symbole der Macht. Ein neus Bild der mittelalterlichen Burg. Regensburg.

[164] ZEUNE, J., 2001: Die Burg als Symbol von Herrschaft und Macht. Gedanken zum Nachdenken – Teil II., Arx. Burgen und Schlösser in Bayern , Österreich und Südtirol 2001/1, 9–14.

[165] ZEUNE, J., 2015: Ritterburgen: Bauwerk, Herrschaft, Kultur . München.

[166] ŽEMLIČKA, J., 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách – Die Burgzentren der Přemyslidenzeit und die Anfänge der Städte in Böhmen, ČČH 26, 559–586.