Historicko-archeologický výzkum doby třicetileté války (1618–1648) : současný stav studia a perspektivy

Title: Historicko-archeologický výzkum doby třicetileté války (1618–1648) : současný stav studia a perspektivy
Variant title:
  • The historical and archaeological investigation of the period of the Thirty Years' War (1618–1648) : the current state of research and its perspectives
  • Historisch-archäologische Erforschung der Zeit des Dreißigjährigen Krieges (1618–1648) : derzeitiger Stand und Perspektiven des Studiums
Author: Preusz, Michal
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 151-183
Extent
151-183
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
S rozvojem archeologie konfliktu se do popředí zájmu dostává zejména výzkum bojišť, polních opevnění, obléhacích prací a táborů. Méně pozornosti archeologie věnuje systematickému studiu širšího socio-kulturního kontextu "velkých vojenských událostí" raného novověku. Předložená studie prezentuje současný stav a perspektivy archeologického studia stop, které zanechala třicetiletá válka ve střední Evropě v letech 1618 až 1648. Přináší základní informace nejen o bojištích, militárních pozicích a trendech ve výzkumu obětí války, ale poukazuje i na dlouhodobý zájem archeologů o zaniklé lokality a zánikové horizonty v žijících sídlech. Díky dílčím lokálním výzkumům se daří studovat globální dopady války na širší sídelní síť, její zázemí, hospodářství a rozkrývat změny, jimiž válka poznamenala společnost i kulturu doby.
The development of conflict archaeology has brought to the fore, in particular, the investigation of battlefields, field fortifications, siege structures and military camps. Less attention has been devoted to the systematic study of the broader socio-cultural context of major military conflicts in the early modern age. This article presents the current state and perspectives of archaeological research concerning the traces of the Thirty Years' War in central Europe in the years 1618–1648. It brings basic information about battlefields, military positions and trends in the research into war casualties, and it also points out a longterm interest of archaeologists in deserted sites and desertion horizons in functioning settlements. Thanks to local investigations, archaeologists can study the global impact of the war on a broader settlement network, its hinterland and economy, and disclose changes in society and culture brought about by the Thirty Years' War.
Note
Tento článek byl podpořen grantem GAČR: GA15–03380S: Proměněná země. Interdisciplinární výzkum vlivu třicetileté války na venkovskou krajinu Čech (2015–2017).
Der vorliegende Beitrag wurde gefördert von dem Förderprojekt GAČR: GA15–03380S: Wandel des Landes. Interdisziplinäre Erforschung des Einflusses des Dreißigjährigen Krieges auf die ländlichen Regionen Böhmens (2015–2017).
References
[1] Prerovsky.denik.cz: Dostupné z: https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/objev-stoleti-archeologove-v-prerove-nasli-bratrskou-skolu-20120720.html, cit. 21. 11. 2018.

[2] Technet.idnes.cz: Dostupné z: https://technet.idnes.cz/30leta-valka-tabor-kosterni-nalez-divka-a-chlapec-f56-/veda.aspx?c=A180913_131204_veda_kuz, cit. 22. 11. 2018.

[3] Reportáž ČT24 ze dne 24. 8. 2018: Dostupné z: https:ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2574505-v-pribicich-odkryvaji-stovky-hrobu-habanu-prvni-kost-vykopali-uz-pred-40-lety

[4] AF GEIJERSTAM, J.–NISSER, M. (edd.), 2011: Swedish Mining and Metalworking. Past and Present. Norrköping.

[5] ALTOVÁ, B. a kol., 2007: Altová, B.–Alt, J.–Matoušek, V.–Šimek, J., Krajinná panoramata bitvy u Jankova v Theatru Europaeu, ASČ 11, 589–633.

[6] ALTOVÁ, B. a kol., 2010: Altová, B.–Matoušek, V.–Kössl, A.–Šimek, J., Bitva na Bílé hoře na rytinách Jana Sadalera a v Theatru Europaeu. In: Ecce Homo. In memoriam Jan Fridrich. Knižnice české společnosti archeologické (Semrádová, K.–Fridrichová-Sýkorová, I., edd.), 224–238. Praha.

[7] ANSORGE, J., 2007: Bestattungen mit Tabakpfeifen aus der Zeit des Dreißigjährigen Krieges in Vorpommern, Knasterkopf 19, 37–40.

[8] ANSORGE, J., 2010: Ein Massengrab aus der Zeit des Nordischen Krieges auf dem ehemaligen Frankenhornwerk in Stralsund, Archäologische Berichte aus Mecklenburg-Vorpommern 17, 122–135.

[9] BÁRTL, S.–KOSTELECKÝ, J., 1993: Ďáblova bible. Tajemství největší knihy světa. Praha.

[10] BAUER, R.–HAUPT, H., 1976: Das Kunstkammer-Inventar Kaiser Rudolfs II. 1607–1611, Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen in Wien 72, 1–143.

[11] BENEŠ, A., 1991: Nález cínových holeb u Huťského Dvora na Šumavě, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 28, č. 2, 129–135.

[12] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVII, 461–480.

[13] BENGTSSON, A., 1995: Silver och smycken på Skokloster. Bålsta.

[14] BERG-HOHBOHM, S., 2008: Ein anderer Blick auf die Schlacht von Alerheim. Massengrab aus Dreiβigjährigen Krieg entdeckt, Denkmalpflege Informationen, Aufgabe B, Nr. 140, 21.

[15] BERG-HOHBOHM, S.–WEDEKIND, F., 2008: Gold erworben, den Tod gefunden, Archäologie in Deutschland, Heft 5, 40.

[16] BEZDĚK, A. a kol., 2016: Bezděk, A.–Houfková, P.–Kovačiková, L.–Šálková, T., Bioarcheologická analýza mincovního depotu. In: Chvojka, J.–John, J.–Thomová, Z. a kol., Bošilecký poklad, 18–25. České Budějovice.

[17] BLAŽKOVÁ, K. (ed.), 2011: Bitva u Rakovníka. Rakovník.

[18] BLAŽKOVÁ, T.–MATOUŠEK, V., 2008: Plány obléhání města Tábora v době třicetileté války, ASČ 12, 849–869.

[19] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2005: Archeologický výzkum novověkého pohřebiště u Jízdárny. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl 1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 403–408. Praha.

[20] BOSSEN, C., 2006: War as Practise, Power, and Processor: A Framework for the Analysis of War and Social Structural Change. In: Warfare and Society. Archaeological and Social Anthropological Perspectives (Otto, T.–Thrane, H.–Vnadkilde, H., edd.), 89–102. Aarhus.

[21] BOUDA, J.–KOČÁR, P., 2011: Merklín – ulice 1. máje, raně novověké spáleniště studované pomocí environmentální archeologie, AZČ 2, 173–181.

[22] BRAUN, P., 1995: Rozvadov, okr. Tachov, Výzkumy v Čechách 1990–1992, 313.

[23] BREJCHA, R., 2013: Evaluace archeologického potenciálu lesního prostředí jihozápadní části Radečské vrchoviny s využitím lidarových dat. In: Archeologie a letecké laserové skenování (Gojda, M.–John, J., edd.), 200–220. Plzeň.

[24] BRION, M., 2014: Belegering van Leuven 1635. Kwartier van de prins van Oranje. De methodologische aanpak van het onderzoek van een 17de eeuwse kampplaats. Poster 14. November. Dostupné z: https://www.academia.edu/9715690/Belegering_van_Leuven_1635_Kwartier_van_de_prins_van_Oranje, cit. 7. 12. 2018.

[25] BROCK, T.–HOMANN, A., 2011: Schlachtfeldarchäologie. Auf den Spuren des Krieges. Stuttgart.

[26] BROOKER, R. (ed.), 2007: Landeszeughaus Graz, Austria. Radschloss Sammlung/Wheellock Collection. Hong Kong.

[27] BŘICHÁČEK, P.–METLIČKA, M.–PAVLÍK, D., 2016: Drobný mincovní nález ze Všerubského průsmyku z doby třicetileté války, AZČ 10, 193–200.

[28] BÜNTGEN, U. et al., 2011: 2500 Years of European Climate Variability and Human Susceptibility, Science 331, 578–582. https://doi.org/10.1126/science.1197175

[29] BUREŠ, M., 2002: Zpráva o zjišťovacím archeologickém výzkumu. Nám. OSN – Praha 9 – Vysočany, ulož. v archivu společnosti Archaia Praha, z. ú.

[30] BUREŠ, M., 2003: Nálezová zpráva ze zjišťovacího archeologického výzkumu "Nová Liboc" v Praze 6, ulož. v archivu společnosti Archaia Praha, z. ú.

[31] BUREŠ, M., 2017: Bílá hora – bojiště třicetileté a studené války – Der Weiße Berg – ein Schlachtfeld des Dreißigjährigen und des Kalten Krieges, AH 42, 245–259.

[32] BUSL, F., 2003: Die Tillyschanze auf dem Steinberg bei Bärnau, Die Oberpfalz 91, 345–346.

[33] CABRERA TEJEDOR, C., 2010: Re-conservation of wood from the seventeenth-century Swedish warship the Vasa with alkoxysilanes: A re-treatment study applying thermosetting elastomers. College station. Nepubl. disertační práce, Office of Graduate Studies of Texas A&M University.

[34] CEDERLUND, C. O.–HOCKER, F., 2006: Vasa I. The Archaeology of Swedish Warship of 1628. Stockholm.

[35] CODREANU-WINDAUER, S., 1988: Ausgrabungen in der St.-Peters-Kirche zu Niedertraubling, Das archäologische Jahr in Bayern 1988, 149–150.

[36] CODREANU-WINDAUER, S., 1993/1994: Die Ausgrabungen in der St.-Peter-Kirche zu Niedertraubling bei Regensburg, Bericht der Bayerischen Bodendenkmalpflege 34/35, 265–290.

[37] COSACK, E., 2006: Spuren eines Heerlagers vor den Toren von Sarstedt, Lkr. Hildesheim, Nachrichten Niedersachsens Urgeschichte 75, 241–252.

[38] CVRKOVÁ, M., 2001: Kuchyňská a stolní keramika v době renesance. In: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník příspěvků z kolokvia v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 25.–26. listopadu 1999 (Hrubá, M.–Hrubý, P., edd.), 267–279. Ústí nad Labem.

[39] CVRKOVÁ, M.–ČERNÁ, E., 2007: Sklo z počátku novověku z Ústí nad Labem – Předmostí čp. 43, Historické sklo 4, 77–90.

[40] ČAPEK, L., 2011: Studium sídelních struktur na Českobudějovicku se zaměřením na zaniklé středověké vesnice, AH 36, 351–372.

[41] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2012: Chov ovcí, ovčíny a sociální struktura ovčího řemesla ve středověku a novověku v Čechách a na Moravě, Kuděj 2, 6–35.

[42] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2019: Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách a na Moravě – kritické zhodnocení výpovědních možností studia – Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen – eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44 (v tisku).

[43] ČERNOŠ, Š.–HEJHAL, P., 2012: Archaeological excavations of Jihlava's Early Modern fortifications (2003–2010), Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 389–402.

[44] DALITZ, S.–GRUPE, G.–JUNGKLAUS, B., 2012: Das kleinste Massengrab Brandenburgs: Die drei Toten aus dem Dreiβigjährigen Krieg aus der Dominsel der Stadt Brandenburg/Havel. 21. Jahresbericht, Historischer Verein Brandenburg (Havel), 67–80.

[45] DERNER, K., 2018: Archeologické nálezy z vyhořelé bašty vnějšího opevnění Kadaně, příspěvek k poznání hmotné a duchovní kultury měšťanů v 17. století – Archäologische Funde aus der abgebrannten Bastei der Außenbefestigung der Stadt Kadaň (Kaaden). Ein Beitrag zur materiellen und geistigen Kultur der Bürger im 17. Jahrhundert, AH 43, 145–161.

[46] DeVRIES, K., 1998: Gunpowder Weaponary and the Rise of the Early Modern State, War in History 5, č. 2, 127–145. https://doi.org/10.1177/096834459800500201

[47] DOBRÝ, J., 2011: Dendrologická analýza zbytků z bojiště u Rozvadova z roku 1621, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 13–17.

[48] DOBRÝ, J., 2013: Zpráva o dendrochronologické analýze uhlíků z výzkumu Rozvadov 2011, Bastion I., Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 15–16.

[49] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – svědectví archeologických a písemných pramenů, AVJČ 10, 84–106.

[50] DÖRFLER, W.–STIEWE, H., 2010: Bauernhäuser aus dem Dreißigjährigen Krieg und Viehaufstallung, Der Holznagel 36, č. 2, 15–23.

[51] DRAGOUN, D.–MATOUŠEK, V.–TUČEK, J., 2007: Experimentální stavba modelu polního opevnění ze třicetileté války v Uhřínově, Živá archeologie 8, 61–66.

[52] DRGÁČOVÁ, A., 2010: Ikonografie dobývání Litoměřic z roku 1640. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945 (Balský, J.–Slavík, J., edd.), 19–22. Jaroměř – Josefov.

[53] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2009: A description of medical equipment in the Early Modern period on the basis of finds from the cesspit at house no. 289 in Pilsen, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 501–508.

[54] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–NETOLICKÝ, P., 2014: Špitální kostel sv. Máří Magdalény v Plzni – Das Spitalareal St. Maria Magdalena in Pilsen, AH 39, 221–239.

[55] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–NETOLICKÝ, P., 2015: Část historická. In: Od špitálu. Archeologické poznání vývoje lokality "U Zvonu" v Plzni (Dudková, V.–Orna, J., edd.). Plzeň.

[56] DURDÍK, T., 1976: Čtyřúhelníkové valy ("Viereckschanze") Kokrdov u Rakovníka, AR XXVIII, 544–547, 599–600.

[57] EICKHOFF, S.–SCHOPPER, F. (edd.), 2012: Wittstock 1636 – Ihre letzte Schlacht. Leben im Dreiβigjährigen Krieg. Theiss Verlag.

[58] ENGERISSER, P., 2007: Kalibertabellen und abmessungen für Feuerwaffen von 1600 bis 1650. Dostupné z: http://www.engerisser.de/Bewaffnung/Kaliber_kompl.pdf, cit. 28. 9. 2017.

[59] ENGLUND, P., 2008: Stříbrná maska. Pohled na život královny Kristiny. Praha.

[60] FIALOVÁ, V., 1958: Historicko-archeologický výzkum tvrze a kostela v Kralicích n. O. v roce 1957, ČMM, vědy společenské 43, 3–16.

[61] FIALOVÁ, V., 1959: Ein Letternfund aus dem XVI. Jahrhundert in Kralice nad Oslavou, Gutenberg-Jahrbuch 34, 85–91.

[62] FIALOVÁ, V., 1961: Bronzenadeln aus einer Buchdruckerei 16. Jahrhunderts, Gutenberg-Jahrbuch 36, 136–141.

[63] FIEDLEROVÁ, E.–MATOUŠEK, V., 2012: Rytina obléhání Olomouce v letech 1643–1644 v díle Matthiase Meriana, Olomoucký archivní sborník 10, 54–72.

[64] FOARD, G., 2012: Battlefield Archaeology of the English Civil War. Oxford.

[65] FORBELSKÝ, J., 2006: Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století. Osudy generála Baltasara Marradase. Praha.

[66] FRIEDERICH, S.–SCHRÖDER, O., 2015: Das Massengrab von Lützen. In: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 399–404. Halle (Saale).

[67] FRÖHLICH, J., 1991: Středověká opevnění kolem hradu Zvíkova, CB 2, 155–159.

[68] FRÖHLICH, J., 1996: Doplněk k souboru militárií z třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVIII, 519–521.

[69] FRÖHLICH, J., 2000: Historická opevnění jižní zemské hranice, Výběr 37, 285–290.

[70] FRÖHLICH, J., 2010: Městský hřbitov u farního kostela Narození Panny Marie v Písku (výzkum 1994–2006), JSH 79, 47–61.

[71] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2010: Záchranný archeologický výzkum v Hradební ulici v Chrudimi v roce 2006, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 3–28.

[72] FRÝDA, F., 1998: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.

[73] FRÝDA, F., 2007: Nálezy renesančního skla z Plzně, Historické sklo 4, 33–65.

[74] GAŽI, M., 2005: Huertovský (v)klad. K interiérovému vybavení píseckého kostela Narození Panny Marie v první polovině 17. století, Časopis společnosti přátel starožitností českých 43/113, č. 2, 65–74.

[75] GOJDA, M., 2013: Výzkum, dokumentace a mapování novověkých polních opevnění prostřednictvím letecké prospekce, fotografie a laserového skenování. In: Gojda, M.–John, J. a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, 38–48. Plzeň.

[76] GREEN, J. N., 2004: Gunpowder: Alchemy, Bombards and Pyrotechnics: The history of the Explosive that Changed the Worlds. New York.

[77] GRINDER-HANSEN, P., 2002: Guides to the National Museum. Danisch Middle Ages and Renaissance, 186–193. Copenhagen.

[78] GROSSMANNOVÁ, D., 2014: Boskovický poklad (nález mincí z třicetileté války). Brno.

[79] GROTHE, A., 2015: Auf die Kugeln Geschaut – Schlachtfeldarchäologie in Lützen. In: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche (Mehler, H.–Schefzik, M., edd.), 386. Halle (Saale).

[80] HAVEL, J., 1980: Hromadný hrob bělohorských bojovníků, Archaeologia Pragensia 1, 227–230.

[81] HILDEBRAND, K. G., 1992: Swedish iron in the Seventeenth and Eighteenth Centuries. Export Industry before the Industrialization. Södertälje.

[82] HLUBEK, L.–FALTÝNEK, K. 2016: Soubor raně novověkých kachlů z Chořelic (okr. Olomouc), Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 312, 113–124.

[83] HLUBEK, L.–ŠLÉZAR, P. 2016: Raně novověká kolekce kachlů ze Zahradní ulice v Litovli, Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Olomouci, 51–65.

[84] HJORTSJÖ, C. H., 1966: Queen Christina of Sweden. A medical/anthropological investigation of her remains in Rome. Lund.

[85] HOCKER, F., 2011: Vasa. Stockholm.

[86] HOFMANN, G., 1964: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu. Praha.

[87] HOFMANN, G., 1968: Komorní železárny na Podbrdsku. Praha.

[88] HÖFT, T., 1998: Welt aus Eisen. Waffen und Rüstungen aus dem Zeughaus in Graz. Wien – New York.

[89] HRACHOVÁ, H., 2011: Barokní Rokycany v letech 1618–1784. In: Rokycany (Hrachová, H., ed.), 81–115. Praha.

[90] HRNČIŘÍK, P., 2005: "La battala de Honnecourt" de Peeter Snayers in the Prado, Boletín del Museo del Prado 41, 60–69.

[91] HRNČIŘÍK, P., 2011: Příspěvek k nálezům munice do ručních palných zbraní v prostoru bojiště Rozvadov 1621. In: V. Matoušek a kol., Zpráva o 1. sezóně systematického archeologického výzkumu bojiště z roku 1621 u Rozvadova, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 17–21.

[92] HRNČIŘÍK, P., 2013: Příspěvek k nálezům munice v prostoru bojiště Rozvadov 1621 – souhrn za období 2010–12, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 17–32.

[93] HUISMAN, D. J. et al., 2012: Huisman, D. J.–Van Doesburg, J.–Van Os, B. J. H.–Kroeze, A.–Mooren, S.–Kniep, J., Bullets over Gennep. Using compositional variation in lead musket balls in battlefield archaeology. Cultural Heritage Agency. Ministry of education, Culture and Science (poster).

[94] HUML, V., 1971: Nález renesanční keramiky v Praze Na Slovanech, AR XXIII, 222–226.

[95] HUML, V., 1995: Rudolfínská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologie. Katalog k výstavě. Praha.

[96] CHALOUPKA, J., 1977: K funkci bronzových špendlíků z kralické tiskárny, Z kralické tvrze 9, 13–18.

[97] CHVOJKA, J.–JOHN, J.–THOMOVÁ, Z., 2016: Bošilecký poklad. České Budějovice.

[98] ILISCH, P., 1998: Geld und Münze während des Dreißigjährigen Krieges. In: 1648. Krieg und Frieden in Europa (Bußmann, K.–Schilling, H., edd.), 345–351. Münster – Osnabrück.

[99] ILISCH, P., 2002: Ein Münzschatzfund aus dem Dreißigjährigen Krieg in Hagen-Holthausen, Hohenlimburger Heimatblätter für den Raum Hagen und Iserlohn 63, 411–415.

[100] JANÁČEK, J., 2003: Pád Rudolfa II. Praha.

[101] JANATA, T.–MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R., 2013: Historicko-kartografický výzkum bojiště třicetileté války: rytina obléhání Plzně v roce 1618, Kartografické listy 21, 18–26.

[102] JANSKÁ, E., 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků, Staletá Praha 2, 107–110.

[103] JARVIS, W. E., 2003: Time Capsules. A Cultural History. Jefferson – London.

[104] JEŽEK, M.–ZAVŘEL, J., 2010: Prubířské kameny mezi archeologickými nálezy, AR LXII, 608–628.

[105] JIŘÍK, J. a kol., 2010: Jiřík, J.–Kypta, J.–Pták, M.–Simota, V.–Šálková, T., Archeologický výzkum zaniklého objektu u domu čp. 24 v Horosedlech u Mirovic v roce 2009 a 2010. Nepublikovaný rukopis NZ uložený v Prácheňském muzeu v Písku.

[106] JIŘÍK, J. a kol., 2016: Jiřík, J.–Pták, M.–Šálková, T.–Hlásek, D.–Hiltscher, T., Archeologické výzkumy v historickém jádru města Písku v letech 2010–2015. In: Prácheňské muzeum města Písku v roce 2015, 47–79. Písek.

[107] JOHN, J., 2012: Řakom (okr. Klatovy) – eneolitické ohrazení, anebo pozůstatek třicetileté války? In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945 (Slavík, J., ed.), 33–36. Josefov.

[108] JOHN, J.–KOLÁŘ, D., 2017: Poklady z domu U Slabých v Týně nad Vltavou. České Budějovice.

[109] JUNGKLAUS, B., 2012: Pestopfer? Drei Bestattungen aus dem 17. Jahrhundert auf der Dominsel Brandenburg an der Havel, Archäologie in Berlin und Brandenburg 2011, 132–135.

[110] JUNGKLAUS, B.–KONZE M.–SAMARITER, R., 2012: Die Stralsunder Stadtbefestigung, Strale Sunth – Stadt-Schreiber-Geschichte(n) 2, 98–103.

[111] JUNGKLAUS B.–PREHN, B., 2011: Ein Soldatenmassengrab vom Friedländer Tor in Neubrandenburg aus dem Jahre 1631 und dessen anthropologische Untersuchung, Neubrandenburger Mosaik 35, 10–33.

[112] JUSTOVÁ, J., 2002: Chalupovský manský dvůr v Libici nad Cidlinou. Archeologický příspěvek k poznání středověké a raně novověké vsi Libice. Část. II, CB 8, 381–392.

[113] KAMENICKÁ, E., 2009: Zjištění na hradě Krasíkov-Švamberk, Hláska 20, č. 2, 17–19.

[114] KARLSSON, B., 1998: Komenský a válečná kořist na švédském zámku Skokloster (1), Theologická revue 7, č. 2, 27–32.

[115] KARLSSON, B., 1998a: Komenský a válečná kořist na švédském zámku Skokloster (2), Theologická revue 7/6, 91–95.

[116] KARLSSON, B., 2000: Bohemika a válečná kořist v některých knihovnách a zámcích ve Švédsku. In: Češi za hranicemi na přelomu 20. a 21. století: sympozium o českém vystěhovalectví, exulantství a vztazích Čechů k domovu 29.–30. června 1998, 259–271. Praha.

[117] KERSCHER, H., 1994: Zur Fortifikation des Mansfeldischen Pagere bei Waidhaus im Jahr 1621, Oberpfälzer Heimat 38, 1–9.

[118] KERSCHER, H., 1998: Zur Topographie, Kartographie und Baugeschichte der Tillyschanz bei Eslarn, Lkr. Neustadt a. d. Waldnaab, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz 2, 423–448.

[119] KILIÁN, J., 2010: Martin Maxmilián z Golče. Císařský generál ve víru třicetileté války. České Budějovice.

[120] KINDER, U., 2013: Der Befestigungsbau im Landkreis Tirschnreuth. Arbeiten zur Archäologie Deutschlands. Band 28. Erlangen.

[121] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXIX, 423–475.

[122] KLEBERG, T., 1984: The Silver Bible at Uppsala. Uppsala.

[123] KODERA, P., 2009: Zaniklá osada Vojkov na Černokostelecku v raně novověkých písemných pramenech, Kuděj 11, č. 1, 55–62.

[124] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2015: Archeologie živé vesnice. Poznámky ke stavu výzkumu v roce 2015, Museum vivum 2014/2015, č. 10, 9–26.

[125] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–POKORNÝ, J., 2014: Bývalá rychta v Sebranicích čp. 36. Počátek systematického výzkumu vesnické usedlosti. In: Dějiny staveb 2014. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, 211–220. Plzeň.

[126] KONRÁDOVÁ, M., 2017: Archeologie novověkých vojenských ležení, táborů a polních opevnění v jižních Čechách. České Budějovice. Nepubl. diplomová práce, ulož. na FF JU v Českých Budějovicích.

[127] KONRÁDOVÁ, M. a kol., 2017: Konrádová, M.–Vondrovský, V.–Pták, M.–John, J.–Kocina, P., Nově identifikovaná novověká polní opevnění na Lhenicku (okres Prachatice) – Eine neu identifizierte Feldbefestigung in der Region Lhenice (Bezirk Prachatice), AH 42, 261–277.

[128] KOSTLÁN, A., 1986: Nálezy mincí českého prostředí z období třicetileté války jako historický pramen. Příspěvek k aplikaci matematických metod při rozboru hromadných pramenů pozdního feudalismu, Numismatický sborník 17, 191–236.

[129] KOUCKÝ, K.–STOLZ, D.–STOLZOVÁ, D., 2004: Záchranný archeologický výzkum novověkých situací v Hořovicích, ASČ 8, 787–799.

[130] KOVANDOVÁ, M.–MATOUŠEK, V., 2005: Terénní dokumentace Švédské šance nad hradem Kynžvartem – Terraindokumentation der Schwedeneschanze oberhalb der Burg Königswart, Sborník Chebského muzea 2004, 61–66.

[131] KOVÁŘ, D., 2014: Dělostřelecká reduta v Rohozné na Pelhřimovsku, ČSPS 122, č. 4, 218–226.

[132] KRAJÍC, R., 2007: Archeologie postmedieválního období v jižních Čechách. Archeologie na Pomezí, AVJČ 4, 137–174.

[133] KRAJÍC, R.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–VAŘEKA, P., 2017: Archaeology of the 16th–20th century in the Czech Republic, AH 42, 367–399.

[134] KRAJÍC, R.–MOŘKOVSKÝ, T., 2005: Nález lidských kosterních pozůstatků na táborském hradě, Ve službách archeologie 6, 397–416.

[135] KRÁLÍKOVÁ, M., 2004: Devocionálie jako předměty zbožnosti v hrobech ze 17.–19. století. Nepubl. rigorózní práce, ulož. na Katedře antropologie PřF MU, Brno.

[136] KRENN, M., 1989: KG Unterneudorf, Fundberichte aus Österreich 28, 277–278.

[137] KRENN, M., 1992: Die Schanzanlagen am Oberhaag, KG Unterneudorf – OG Schlägl – VB Rohrbach, Oberösterreich. Schlägl – Wien.

[138] KRENN, P. (ed.), 2000: Imperial Austria. Steierische Kunst- und Waffenschätze aus vier Jahrhunderten. Ausstellungskatalog Burg Rabenstein – Frohnleiten. Weizen.

[139] KRŮL, M., 2013: Stavebněhistorický vývoj jablunkovských šancí, Svorník 11, 113–119.

[140] KRŮL, M., 2017: Obrana horských přechodů na Moravu a do Uher na příkladu hradeckých a jablunkovských šancí – Der Schutz von nach Mähren und Ungarn führenden Gebirgspässen am Beispiel der Grätzer und Jablunkauer Schanzen, AH 42, 561–577.

[141] KRŮL, M.–NOVÁKOVÁ, P., 2005: Jablunkovské šance. Český Těšín.

[142] KRUSE, H., 1996: Der Zinnfund von Behren-Lübchin, Landkreis Güstrow, Mecklenburg Jahrbuch 111, 169–182.

[143] KUPKA, V. a kol., 2006: Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[144] KYPTA, J.–RICHTEROVÁ, J., 2004: Příspěvek k interpretaci reliktů obléhacích prací u hradu Zvíkova, AVJČ 17, 253–260.

[145] LANG, M., 2011: Zaniklé alaunové hutě na Rokycansku a severním Plzeňsku, Z dějin hutnictví 41, 44–47.

[146] LE BLANC, F. Y.–FAUCHERE, N., 2007: La Route des fortifications en Atlantique: Les étoiles de Vauban. Paris.

[147] LIPPMANN, W., 1998: Architektur zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges: Kirchen und Schlösser im deutschsprachigen Raum. In: 1648: Krieg und Frieden in Europa, 271–279. Münster.

[148] LOSKOTOVÁ, I., 1997: Keramika ze švédského zákopu před Brnem – Die Keramikfunde aus einer schwedischen Schanze vor Brno, AH 22, 309–313.

[149] LOSKOTOVÁ, I.–HANÁK, V., 1995–1996: Švédský zákop před Brnem, Forum Brunense 7, 143–151.

[150] LUDWIG, R.–CÜPPERS, B., 2005: Nach abgeschlossener Restaurierung: Die Arkebuse aus dem Belagerungsjahr 1622, Kunstwerk des Monats 248, 1–2.

[151] MACKŮ, P., 2015: Švédské šance, novověké polní opevnění. In: 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska (Tomášek, M., ed.), 111–114. Praha.

[152] MAJER, J., 2004: Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od pravěk do konce 20. století. Praha.

[153] MALINA, O., 2013: Lidar a interpretace historického antropogenního reliéfu v zázemí dvou kostelů na Černokostelecku. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 159–172. Praha.

[154] MARSTALLER, T., 2008: Der Wald im Haus. Zum Wechselspiel von Holzressourcen und Hausbau, Das Mittelalter 13, č. 2, 63–84. https://doi.org/10.1524/mial.2008.0017

[155] MARTÍNEK, J. a kol., 2013: Martínek, J.–Létal, A.–Peška, J.–Kalábek, M.–Vrána, J.–Šlézar, P., Identifikace starých cest a dalších objektů za pomoci LLS. In: Gojda, M.–John, J. a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, 228–240. Plzeň.

[156] MATĚJKOVÁ, K., 2012: Soubor novověkých květníků z Valdštejnského casina u Jičína, ZPP 72, č. 3, 159–165.

[157] MATĚJKOVÁ, K.–SVOBODOVÁ, L., 2017: Keramika zahrady valdického letohrádku. In: Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600–1635. Díl 1, 577–580. Praha.

[158] MATIEGKA, J.–MALÝ, J.–BERGL, J., 1934: Tělesná povaha Albrechta z Valdštejna. Praha.

[159] MATOUŠEK, V., 2004: Výstavba polního opevnění u Olbramova na Tachovsku, (Re)konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie 5, 260–277.

[160] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.

[161] MATOUŠEK, V., 2006a: Building a Model of a Field Fortification of the „Thirty Years War“ near Olbramov, Czech Republic. In: Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict (Pollard, T.–Banks, I., edd.), 115–132. Leiden – Boston.

[162] MATOUŠEK, V., 2011: Zpráva o 1. sezóně systematického archeologického výzkumu bojiště z roku 1621 u Rozvadova, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 3–13.

[163] MATOUŠEK, V., 2011a: Plány obléhání Brna v roce 1645 ve světle mezioborového studia, ASČ 15, 609–621.

[164] MATOUŠEK, V., 2011b: Česká, moravská a slezská města v ikonografických pramenech ke třicetileté válce, HG 37, č. 1, 69–85.

[165] MATOUŠEK, V., 2012: Archäologische Erforschung der Schlachtfelder des Dreissigjährigen Krieges auf dem Gebiet der Tschechischen Republik. In: Die blut'ge Affair' bei Lützen. Wallensteins Wende (Reichel, M., ed.), 283–293. Wettin – Löbejün.

[166] MATOUŠEK, V., 2013: Předběžná zpráva o 2. a 3. sezóně archeologického výzkumu bojiště u Rozvadova z roku 1621, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 3–14.

[167] MATOUŠEK, V., 2015: Poznámky k terénnímu studiu polních opevnění ze 17. a 19. století. Zkušenosti z českých zemí, AZČ 9, 70–82.

[168] MATOUŠEK, V., 2017: Archeologický výzkum bojišť a vojenství raného novověku v Českých zemích. Historie, stav poznání, diskuze – Die archäologische Erforschung von Schlachtfeldern und des Militärwesens des frühen Mittelalters in den Ländern Böhmens: Geschichte, Kenntnisstand, Diskussionen, AH 42, 233–243.

[169] MATOUŠEK, V.–BLAŽKOVÁ, T., 2012: The image and reality of battlefields from the Thirty Year's War. A preliminary report on a project for the systematic study of engravings of the battlefields from the Thirty Year's War in the territory of the Czech Republic, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 269–288.

[170] MATOUŠEK, V.–BOHÁČ, J., 2010: Plány obléhání Chebu v roce 1647 v díle Theatrum Europaeum, ASČ 14, 449–466.

[171] MATOUŠEK, V.–HRNČIŘÍK, P.–ŠÁMAL, Z., 2018: Rozvadov 1621. Výzkum bojiště třicetileté války. České Budějovice.

[172] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1980: Nálezy novověké keramiky v Berouně, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 53–57.

[173] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1983: Raně novověké keramické zboží ve světle archeologických výzkumů v Berouně – Frühneuzeitliche Berouner Waere im Lichte archäologischer Forschung, AH 8, 189–196.

[174] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V., 1985: Berounské majoliky, ČNM A 154, 126–139.

[175] MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R.–JANATA, T., 2012: Optický klam generála Kleinträtla. Rytina bojů u Teplé v září 1647 ve světle mezioborového studia. In: Krajina jako historické jeviště. K poctě Evy Semotanové (Chodějovská, E.–Šimůnek, R., edd.), 63–80. Praha.

[176] MATOUŠEK, V. a kol., 2007: Matoušek, V.–Šimek, J.–Altová, B.–Karlík, P., Pohled na zámek Brandýs nad Labem a opevnění švédského tábora v prostoru Staré Boleslavi z roku 1640 v díle M. Meriana, HG 34, 93–148.

[177] MATOUŠEK, V. (ed.), 2018: Třebel 1647. A Battlefield of the Thirty Year's War from the Perspective of History, Archaeology, Art-History, Geoinformatics and Ethnology. Praha.

[178] MAZANIK, J., 2012: Analýza rytiny historického bojiště Plzeň. Nepubl. diplomová práce, ulož. na Katedře mapování a kartografie Fakulty stavební ČVUT v Praze.

[179] MAZUCH, J., 2012: Doklady novověkých aktivit v prostoru zaniklého raně středověkého mocenského centra Mikulčice-Valy, Jižní Morava 48, sv. 51, 7–45.

[180] MEHLER, N., 2007: Tonpfeifen aus bayerischen Gräbern. Eine erste Bestandsaufnahme. In: Tonpfeifen als Grabfund. Knasterkopf (Kluttig-Altmann, R., ed.), Fachzeitschrift für Tonpfeifen und historischen Tabakgenuss 19, 28–32.

[181] MELLER, H., 2009: Schlachtfeldarchäologie. Battlefield Archaeology. Halle an der Saale.

[182] MELLER, H.–SCHEFZIK, M. (edd.), 2015: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche. Begleitband zur Sonderaustellung im Landesmuseum für Vorgeschichte Halle (Saale) 6. November 2015 bis 22. Mai 2016. Halle an der Saale.

[183] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.

[184] MERTA, D.–KOLAŘÍK, V.–KMOŠEK, M., 2016: Archeologický výzkum lidových staveb – roubený dům čp. 97 v Čisté. In: Průzkum a dokumentace památek lidové architektury (Kmošek, J.–Křenková, Z.–Bryol, R., edd.), 96–113. Rožnov pod Radhoštěm – Sebranice.

[185] METLIČKA, M.–ORNA, J.–ZELENKA, A., 2008: Záchranný archeologický výzkum na hradě Krasíkov, SZM 19, 132–155.

[186] MICHL, E., 2017: Ausgrabungen in der Wüstung Lindelach. Ein archäologischer Beitrag zur Siedlungsforschung und Sachkultur des Spätmittelalters und der frühen Neuzeit. Bonn.

[187] MILITKÝ, J., 1996: Depot mincí z počátku třicetileté války z Thrových Svinů na Českobudějovicku, Výběr 33, 239–245.

[188] MILITKÝ, J., 1997: Depot mincí z počátku třicetileté války z Trhových Svinů, okr. České Budějovice, AVJČ 10, 107–132, 170–172.

[189] MISTEREK, K., 2012: Ein Massengrab aus der Schlacht von Alerheim am 3. August 1645, Bericht der Bayerischen Bodendenkmalpflege 53, 361–391.

[190] MITCHELL, P., 2013: Vienna. The Architecture of Absolutism. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 365–378. Rockville.

[191] MITTELSTRAΒ, T., 2007: Archäologie der Gegenreformation. Spuren der nachtridentischen Erneurung der katholischen Kirche in archäologischen Befunden aus Oberbayern. In: Rainer Schreg: Archäologie der frühen Neuzeit. Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 18, 9–20. Paderborn.

[192] MORÁVEK, J., 1933, 1934/1935, 1937: Nově objevený inventář rudolfínských sbírek na Hradě pražském, PA – skupina historická, NŘ 2, 3, 1933; 4–5, 1934/1935; 1937.

[193] MUSIL, J., 2008: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi, Chrudimský vlastivědný sborník 12, 3–35.

[194] MUSIL, J., 2010: Nález raně novověké prachovnice z Chrudimi – Hradební ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 181–190.

[195] MUSIL, J., 2012: A contribution to understanding of the northeast part of the town fortifications in Chrudim on the basis of written, iconographic, cartographic and material sources, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 365–388.

[196] MUSIL, J., 2015: Nález kolečkového zámku palné zbraně z hradu Košumberka (okr. Chrudim), CB 15, 94–105.

[197] MUSIL, J., 2016: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na základě dohody č. 102/2016 na lokalitě Chrudim, Břetislavova ul., akce: MLK – rekonstrukce teras; Břetislavova 74 (IDAV: 67867). Ulož. v Regionálním muzeu v Chrudimi.

[198] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2012: Zaniklá středověká a raně novověká ves Bolešov v k. ú. Spačice, okres Chrudim, Pardubický kraj, Východočeský sborník historický 22, 73–114.

[199] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P.–PREUSZ, M., 2018: Archeologický obraz událostí třicetileté války na Chrudimsku – Das archäologische Bild der Ereignisse des Dreißigjährigen Krieges in der Region Chrudim, AH 43, 281–309.

[200] NICKLISCH, N. et al., 2015: Nicklisch, N.–Knipper, C.–Held, P.–Pickard, L.–Ramstahler, F.–Friedrich, S.–Alt, K. W., Die 47 Soldaten aus dem Massengrab – Ergebnisse der Bioarchäologischen Untersuchungen. In: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 405–420. Halle (Saale).

[201] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E., 1957: Nález v Kralovicích u Plzně, Numismatický sborník 4, 218–221.

[202] NOVÁČEK, K., 2007: První sezóna průzkumu středověkého výrobního mikroregionu Strašicko. In: Opomíjená archeologie 2005–2006, 164–172. Plzeň.

[203] NOVOTNÁ, K., 2013: Vltavotýnský poklad z doby na přelomu středověku a novověku. České Budějovice. Nepubl. bakalářská práce, ulož. v Ústavu dějin umění FF JU v Českých Budějovicích.

[204] NOVOTNÝ, B., 1967: Vyzvednutí pozůstatků maršála Raduita de Souches, obránce Brna proti Švédům, PV 1966, 56–57.

[205] ORSER, Ch. E., Jr., 2008: The Global and the Local in Modern-World Archaeology. In: Constructing Post Medieval Archaeology in Italy: A New Agenda (Gelichi, S.–Librenti, M., edd.), 25–33. Firenze.

[206] PADDENBERG, D., 2015: Was von Goldberg übrig blieb. Der Dreissgijährige Krieg abseits der grossen Schlachtfelder. In: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 441–442. Halle (Saale).

[207] PAJER, J., 1974: K metodice hodnocení lidové keramiky z archeologických nálezů, Národopisné aktuality 11, 169–184.

[208] PAJER, J., 1982: Hromadný nález ze začátku 17. století ve Strážnici. Strážnice.

[209] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.

[210] PAJER, J., 2006: Studie o novokřtěncích. Strážnice.

[211] PAJER, J., 2011: Anabaptist Faience from Moravia 1593–1620. Catalogue of documents from institutional and private collections. Strážnice.

[212] PANOCHOVÁ, I., 2006: Offiziere und Rivalen Albrecht von Waldsteins als Stifter von Bauwerken in der Zeit des Dreissigjährigen Kriegs in Böhmen und Mähren, Umění LIV, č. 6, 492–503.

[213] PARKAN, F., 2008: Švédové v Čechách a na Moravě: pomníky konce třicetileté války u nás, Dějiny a současnost 30, č. 6, 21–23.

[214] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, Z., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[215] PERTLWIESER, M., 1996: Die Toten von Lambach. In: Archäologie Österreichs 7/2, 49–59.

[216] PETRÁŇ, J., 1995: Dějiny hmotné kultury II/1. Praha.

[217] PETRÁŇOVÁ, L. (ed.), 1979: Příběhy Jindřicha Hýzrla z Chodů. Praha.

[218] PETRÁŇOVÁ, L.–VAŘEKA, J., 1987: Vybavení vesnické zemědělské usedlosti v době předbělohorské na pozadí poddanských inventářů – Die Ausstattung des Bauerngehöfts in der Zeit vor der Schlacht am Weißen Berg (vor dem Hintergrund der Untertaneninventare), AH 12, 277–286.

[219] PLUM, M., 2012: Archäologische Zeugnisse des Dreissigjährigen Krieges: Gräber von Gefallenen in Höchstadt a. d. Aisch und in Ederheim, Bericht der Bayerischen Bodendenkmalpflege 53, 393–402.

[220] POSCHOLD, P., 2015: Geschichte der Kulturlandschaft. Entstehungsursachen und Steuerungsfaktoren der Entwicklung der Kulturlandschaft, Lebensraum- und Artenvielfalt im Mitteleuropa. Ulm.

[221] PREKOP, F., 2016: Relikty obléhání Lokte z 15. a 17. století. Nepubl. rkp., ulož. v NPÚ ÚOP v Lokti.

[222] PREUSZ, M., 2016: Novověké dýmky v jižních Čechách (Archeologická sbírka JČM v Českých Budějovicích, 2. část), AVJČ 29, 399–408.

[223] PREUSZ, M., 2017: Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách. Inovace a kontinuita hrnčířské produkce. Plzeň. Nepubl. disertační práce, ulož. na KAR FF ZČU.

[224] PREUSZ, M., 2017a: Zlaté rouno z bronzu. Katolický vojenský přívěsek z bojiště u Rozvadova 1621, AZČ 12, 170–186.

[225] PREUSZ, M., 2018: Archeologie stavovského povstání a konečného účtování, Zprávy Včely Čáslavské (v tisku).

[226] PRCHAL, V., 2015: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750. Praha.

[227] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 2000: Chalupovský manský dvůr v Libici nad Cidlinou. Archeologický příspěvek k poznání středověké a raně novověké vsi Libice. Část 1, CB 7, 241–254.

[228] PROCHÁZKA, Z., 1983: Domažličtí hrnčíři na Hořejším předměstí ve 14. a 15. století. Domažlice.

[229] PROCHÁZKA, Z., 1990: Tillyho šance u Rozvadova. O dosud neznámé památce Tachovska, Ozvěny. Hornofalcko-český magazín, č. 2, pátek 24. srpna, 6.

[230] PROCHÁZKA, Z., 2009: Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku. Místopis skláren, brusíren a leštíren. Domažlice.

[231] PROSTŘEDNÍK, J.–ŠÍDA, P., 2009: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověké usedlosti s vodním dílem ve Všeni u Turnova. In: Sborník Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Liberci 2009, 147–158. Liberec.

[232] RAYMAN, N., 2014: Městské hradby v Plané na základě archeologických výzkumů u kostela Nanebevzetí Panny Marie (okr. Tachov), AZČ 7, 121–130.

[233] RENNER, J., 1912: Srážka u Rakovníka v r. 1620. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu rakovnického 1. Rakovník.

[234] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, k. o., Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung bei Žehrovice, Bez. Kladno, AH 6, 475–479.

[235] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topographische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, AH 7, 247–252.

[236] RING, E., 2013: Conffesionalization in the Domestic Sphere during 16th Century: Archaeology and Reformation. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 167–183. Rockville.

[237] ROBERTS, M., 1956: The Military Revolution 1560–1660. An Inaugural Lecture Delivered before Queen's University of Belfast. Belfast.

[238] RODEHROST, T., 2014: Die Schlacht bei Lutter am Barenberge im Dreißigjährigen Krieg. Ein Schlachtfeld mit offenen Fragen, Archäologie in der Niedersachsen 17, 110–113.

[239] ROUSOVÁ, A., 2007: Das Kriegsgenre, Kriegs- und Schlachtszenen – Grundriss der Entwicklung von bildlichen Darstellungen zur Zeit des Dreiẞigjährigen Krieges. In: Waldstein. Albrecht von Waldstein. Inter arma silent musea? (Fučíková, E.–Čepička, L., edd.), 327–334. Prag.

[240] ROŽMBERSKÝ, P., 1991: Kynžvartská šance, Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka 2, č. 1, 9–11.

[241] ROŽMBERSKÝ, P., 2010: Podnikatelé Schürerovi z Waldheimu a jejich působení v 17. století na Rokycansku, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 22, 43–67.

[242] ROŽMBERSKÝ, P.–CHMELÍŘ, V., 2015: Příspěvky k zaniklému železářství na Radnicku, Z dějin hutnictví 43, 54–64.

[243] SEDLÁČKOVÁ, H., 2003: Soupis lokalit s archeologickými nálezy renesančního skla (1500–1650) v Čechách a na Moravě, Historické sklo 3, 47–67.

[244] SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2014: Objev renesančních kachlů v Dobrčicích na Přerovsku, Dobrčické noviny 6, č. 1, 15–16.

[245] SCHIRREN, M. C., 2015: Notzeiten versteck – Metallgefässe aus dem Mühlenteich bei Gützkow. In: Krieg. Eine Archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 439–440. Halle (Saale).

[246] SCHOLKMANN, B., 2007: Forschungsfragestellungen, Möglichkeiten und Grenzen einer Archäologie der Reformation in Mitteleuropa. In: Archäologie der Reformation. Studien zur Auswirkung des Konfessionswechsels auf die materialle Kultur. Arbeiten zur Kirchengesch. 104 (Jäggi, C.–Staecker, J., edd.), 3–25. Berlin – New York.

[247] SCHÜRGER, A., 2007: Bleikugeln vom Schlachtfeld Lützen 1632 – Überlegungen zu Bewaffnung und Schlachtverlauf. In: Gustav Adolf. König von Schweden. Die Kraft der Erinnerung 1632–2007 (Reichel, M.–Schuberth, I., edd.), 71–80. Dößel.

[248] SCHÜRGER, A., 2009: Die Schlacht von Lützen – Stumme Zeugen einer blutigen Schlacht, Archäologie in Deutschland 1, 22–25.

[249] SCHÜRGER, A., 2011: Die ersten Minuten der Schlacht von Lützen (16. 11. 1632): Isolanis Kroaten und Stalhandskes finnische Reiter aus archäologischer Sicht. In: Leben und Sterben auf dem Schlachtfeld Lützen (Reichel, M.–Schuberth, I., edd.), 103–120. Lützen – Göteborg.

[250] SCHUßMANN, M., 2014: Bomben und Granaten, Bayerische Archäologie 4, 34–37.

[251] SIGL, J., 1995: Předstihový výzkum v Hradební ulici čp. 14 v Chrudimi v r. 1994, ZMHK 21, 61–72.

[252] SLÁDEK, V. a kol., 2010: Sládek, V.–Laštůvková, P.–Sosna, D.–Hora, M., Martin Maxmilián z Golče. Průzkum v hrobce lorety v Golčově Jeníkově. In: Martin Maxmilián z Golče kolem 1593–1653. Císařský generál ve víru třicetileté války (Kilián, J., ed.), 200–207. České Budějovice.

[253] SMETÁNKA, Z., 1970: Závěrečná zpráva o výzkumu – ZSO Německá Lhota (5987/70). NZ ulož. v Archivu ARÚ AV ČR.

[254] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, č. 2, 416–458.

[255] SOUDNÁ, T.–ZIMOVÁ, R.–MATOUŠEK, V., 2010: Rytina Kolína z roku 1640 v díle Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, ASČ 14, 915–927.

[256] STRAβBURGER, M., 2007: Spuren der Belagerung Heidelbergs im Jahr 1622 und ihre archäologische Bearbeitung, Archäologische ausgrabungen in Baden-Württemberg, 247–250.

[257] STRAβBURGER, M., 2007a: Archäologische Nachweise zur Belagerung Heidelbergs im Dreiβigjährigen Krieg, Archäologische Nachrichten aus Baden 74/75, 56–61.

[258] STRAβBURGER, M., 2009: Haydelberga vt capitur. Archäologie der Belagerungen Heidelbergs im 17. Jahrhundert, Militär und Gesellschaft in der Frühen Neuzeit 13, Heft 1, 143–146.

[259] SUTHERLAND, T., 2005: Battlefield Archaeology – A Guide to the Archaeology of Conflict. Bradford.

[260] SYMONDS, J.–VAŘEKA, P. (edd.), 2016: Paysans et soldats. Archaeologie des villages de Boheme abandonnes durant la guerre de trente Ans. In: Violences de Guerre, violences de masse (Guilaine, J.–Semelin, J., edd.), 129–145. Paris.

[261] ŠÁMAL, Z., 2018: Bojiště u Rakovníka 1620. Příspěvek k problematice detektorové prospekce raně novověkých. Nepubl. bakalářská práce, ulož. v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.

[262] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století. Ivančice.

[263] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě, Opava. Sborník k dějinám města 4, 19–28.

[264] ŠIMÁK, J. V., 1922/1923: Ohledání ostatků Albrechta z Valdštejna a jeho příbuzných v Mnichově Hradišti, PA XXXIII, 153–158.

[265] ŠREJBROVÁ, J. (ed.), 2018: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová produkce severozápadních Čech. Most.

[266] TIŠEROVÁ, R., 2015: Archeologický výzkum barokní zahrady na Lemberku: strategie, průběh výzkumu a dosavadní poznatky, Fontes Nissae. Prameny Nisy XVI, č. 2, 94–111.

[267] TIŠEROVÁ, R., 2016: Archeologický výzkum barokní zahrady na Lemberku: studium environmentu, Fontes Nissae. Prameny Nisy XVII, č. 2, 88–103.

[268] TIŠEROVÁ, R.–STARÁ, M., 2007: Stolní keramika Valdštejnova venkova. In: Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? (Fučíková, E.–Čepička, L., edd.), 254–258. Praha.

[269] TIŠEROVÁ, R. (ed.), 2018: Frýdlantský poklad. Archeologický výzkum Zámeckého rybníka ve Frýdlantu. Liberec.

[270] TÖRÖK, J., 2011: Posouzení a průzkum militárií a ostatních kovových nálezů z bojiště roku 1621 u Rozvadova v rámci konzervace, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 21–23.

[271] ULIČNÝ, P., 2007: Zahrada Valdštejnova casina u Jičína. In: Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? (Fučíková, E.–Čepička, L., edd.), 239–244. Praha.

[272] ULRYCHOVÁ, E., 2010: Dýmky z valdštejnského období z Jičína a Hořic, ASČ 14, 929–932.

[273] VAŘEKA, P., 2003: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56, Archeologia technica 15, 78–84.

[274] VAŘEKA, P., 2006: Aldašín. Nepubl. nálezová zpráva uložená v Archivu ARÚ AV ČR.

[275] VAŘEKA, P., 2009: Zaniklá středověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – svědectví archeologie, Kuděj 11, č. 1, 43–54.

[276] VAŘEKA, P., 2010: Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – nedestruktivní výzkum, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, č. 4, 147–181.

[277] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.

[278] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.

[279] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.

[280] VELEMÍNSKÝ, P.–DOBISÍKOVÁ, M.–KUŽELKA, V., 2000: Antropologický průzkum kostry generála J. Sporcka, Živa 48, č. 1, 39–40.

[281] VELEMÍNSKÝ, P.–DOBISÍKOVÁ, M.–KUŽELKA, V., 2001: Příbuznost a morfologie u kosterních pozůstatků rodiny Sweerts-Spork, Sborník české společnosti antropologické 48, 156–159.

[282] VESELÁ, L., 2005: Knihy na dvoře Rožmberků. Praha.

[283] VESELÁ, L., 2013: Knihy z českých zemí ve švédských knihovnách (K výzkumu knihovny Becků z Leopoldsdorfu), Knihy a Dějiny 2011/2012, 18/19, 93–96.

[284] VESELÁ, L., 2014: Budovcův exemplář knihy Symphonia catholica v Univerzitní knihovně v Lundu. Humanismus v rozmanitosti pohledů. In: Farrago festiva Iosepho Hejnic nonagenario oblata, 393–399. Praha.

[285] VESELÁ, R., 2006: Zaniklá ves Cetkov. In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I., 67–98. Plzeň.

[286] VLČEK, E., 1976: Diagnóza zdravotního stavu Albrechta z Valdštejna stanovená na základě nejnovějšího průzkumu jeho kosterních pozůstatků, Časopis lékařství českého 115, 678.

[287] VLČEK, E., 1993: Jak zemřeli. Významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. Praha.

[288] VONDRÁČKOVÁ, K., 1996: Nález ze středověkých studní pod jezuitským kostelem v Klatovech, SZM – historie 13, 134–159.

[289] VYČÍSLÍK, A., 1974: Vojenské památky Bratislavy. Bratislava.

[290] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411–430.

[291] VYŠOHLÍD, M.–ZAVŘEL, J., 2016: Souvrství povodňových a antropogenních uloženin z Hrnčířského předměstí v Berouně, Český kras 42, 41–48.

[292] WALDE, O., 1916–1920: Storhetstidens litterära krigsbyten 1–2. Uppsala.

[293] WALDHAUSER, J., 2009: Archeologická tajemství Mladé Boleslavi. Liberec.

[294] WALDHAUSER, J., 2009a: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.

[295] WANGERIN, E., 1986: Ein Massengrab aus der Zeit des Dreißigjährigen Krieges in Höchstadt a. d. Aisch, Das Archäologische Jahr in Bayern 1985, 157–159.

[296] ZELENKA, A., 2016: Bezdružice (okr. Tachov). Příspěvek k raně novověkému vývoji poddanského města, AZČ 10, 213–229.

[297] ZUMAN, F., 1931: Švédský tábor u Staré Boleslavi, Ročenka Okresní jednoty musejní v Brandýse nad Labem, 5–17.

[298] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově na Moravě, Acta Militaria Mediaevalia 7, 105–159.

[299] ŽÁKOVSKÝ, P.–DRNOVSKÝ, P., 2017: Nález barokního kordu z Habřiny na Jaroměřsku ve východních Čechách – Der Fund des Barockdegens aus Habřina in der ostböhmischen Region Jaroměř, AH 42, 279–295.

[300] ŽÁKOVSKÝ, P.–SCHENK, Z., 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Brno – Přerov.

[301] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glassworks Broumy, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 145–180.

[302] ŽEGKLITZ, J., 2007a: Renesanční sklářská huť v Broumech. Muzejní a vlastivědná práce, ČSPS 45/115, č. 2, 118–126.

[303] ŽEGKLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture during the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 25–111.

[304] ŽEGKLITZ, J., 2013: Archaeology of the Modern Period in the Czech Territories: A Long Tradition and Long Beginnings. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 53–69. Rockville.

[305] ŽEGKLITZ, J., 2015: K počátkům tzv. malhornware v Čechách. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 110–123. Praha.

[306] ŽEGKLITZ, J.–HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1992: Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech, AR XLVI, 94–108.