Keramický soubor z trati Ohrada u hradu Lichnice

Variant title
A pottery series from Ohrada, near the Lichnice castle
Die Keramikkollektion von der Lage Ohrada bei Burg Lichnice
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 383-419
Extent
383-419
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Článek se zabývá zpracováním keramických nálezů z obléhací polohy v trati Ohrada u hradu Lichnice (okres Chrudim), která je spojována s obléháním hradu v letech 1428–1429. Soubor tvoří 437 fragmentů kuchyňské a stolní keramiky. V rámci souboru bylo rozpoznáno 10 keramických tříd. Část z nich byla vybrána k identifikaci technologických vlastností a provenience prostřednictvím mikropetrografie. Výsledky byly ověřeny pomocí pXRF. U vybraných fragmentů byla určena teplota výpalu. Vedle kuchyňské a stolní keramiky se studie věnuje nálezům keramiky kamnářské a stavební, které nejsou pro lokalitu tohoto typu zcela běžné. Na vybraných fragmentech dlaždic a kachlů byla rovněž provedena mikropetrografická analýza.
This article discusses the processing of pottery finds from the Ohrada site, near the Lichnice castle (Chrudim district) associated with the siege of the castle in 1428–1429. The series consists of 437 fragments of kitchenware and tableware. Ten ceramic classes were defined within the series. Some of the finds were selected for the identification of technological properties and provenance by means of micropetrography. The results were verified with the use of the pXRF method. Firing temperatures were determined with selected fragments. Apart from kitchenware and tableware, the study focuses on the finds of stove and building ceramics which are not typical of sites of this type. In addition, a micropetrographic analysis was conducted with selected fragments of floor tiles and tiles.
Summary language
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci projektu NAKI II "Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví" č. DG18P02OVV020.
  • Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Projektes NAKI II "Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des beweglichen Kulturerbes" Nr. DG18P02OVV020.
Document
References:
[1] HLAVÁČEK, I. et al., 1981: Ze zpráv a kronik doby husitské . Praha.

[2] FRB II: Fontes rerum bohemicarum, series nova , tomus II. (Černá, A. M.–Čornej, P.–Klosová, P., edd.). Praha 2003.

[3] FRB V: Fontes rerum bohemicarum , tomus V. (Emler, J., ed.). Praha 1893.

[4] PORÁK, J.–KAŠPAR, J., 1980: Ze starých letopisů českých . Praha.

[5] ABBINK, A. A., 1999: Make and Break it: the cycles of pottery . Leiden.

[6] ALLAN, J.–LANGMAN, G., 2002: A group of medieval pottery from Haycroft Farm, Membury , Proceedings of the Devon Archaeological Society 60, 59–73.

[7] ČAPEK, L. a kol., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky . Plzeň – Brno.

[8] ČERNÁ, E.–FRÝDA, F., 2010: Sklo vrcholného středověku – současný stav a perspektivy studia historických technologií – Das Glas des Hochmittelalters – gegenwärtiger Stand und Perspektiven des Studiums historischer Technologien, AH 35, 335–357.

[9] DASZKIEWICZ, M., 1998: Die mittelalterliche Keramik von Plock (Polen) als Beispiel für die Anwendungsmöglichkeiten physikalischer und chemischer Untersuchungen auf Massenfunde . In: Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 257–273. Brno.

[10] DASZKIEWICZ, M.–BARANOWSKI, M., 2011: The Potential of Macroscopic Identification of Laboratory-defined Provenance Group. The Case of So-called Pergamenian Sigillata from Delos, Greece , Études et Travaux 24, 41–65.

[11] DASZKIEWICZ, M.–SCHNEIDER, G., 2011: Laboratory Analysis of So-called Pergamenian Sigillata from Delos, Greece , Études et Travaux 24, 78–93.

[12] DOLEŽALOVÁ, K., 2013: Vyhodnocení archeologických nálezů z areálu obléhacího stanoviště v trati Ohrada u hradu Lichnice . Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno. Dostupné z: https://bit.ly/2EzjLKP.

[13] DENKSTEIN, V., 1952: O archeologický výzkum husitských lokalit , ČNM 120, 107–115.

[14] DROBNÁ, Z., 1953: Husitský polní tábor u Kunratic , Historie a vojenství 2, 197–200.

[15] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[16] EL OUHABI, M.–DAOUDI, L.–HATERT, F.–FAGEL, N., 2015: Modified mineral phases during clay ceramic firing , Clays and Clay Minerals 63, č. 5, 404–413. https://doi.org/10.1346/CCMN.2015.0630506 | DOI 10.1346/CCMN.2015.0630506

[17] FROLÍK, J., 2002: Militaria, nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429 , CB 8, 399–408.

[18] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J., 2018: Jímka 938 z Chrudimi – Hradební ulice. Pokus o určení statutu jejího majitele – Abwassergrube 938 in Chrudim – Hradební-Straße: Versuch einer Statusbe‑ stimmung ihres Besitzers, AH 43, 455–489.

[19] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2013: Několik poznámek k obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429 , Chrudimský vlastivědný sborník 17, 125–214.

[20] FRÖHLICH, J., 1991: Středověká opevnění kolem hradu Zvíkova , CB 2, 155–160.

[21] GREGEROVÁ, M., 1996: Petrografické rozbory středověké brněnské keramiky , Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku za rok 1995, 178–179.

[22] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska . Brno.

[23] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–BRŮČEK, P., 2002: Hodnocení mikrostruktury a fázového složení keramiky z Mostu . In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 35–76. Praha – Most.

[24] HOFER, N. et al., 2010: Handbuch zur Terminologie der mittelaterlichen und neuzeitlichen Keramik in Österreich . Wien.

[25] HORÁK, F.–CHRAMOSTA, E., 1923: Cesta Liběcká v dějinných proměnách se stezkami vedlejšími a strážnicemi . Praha.

[26] HUNT, M. W. A.–SPEAKMAN, R. J., 2015: Portable XRF analysis of archaeological sediments and ceramics , Journal of Archaeological Science 53, 1–13.

[27] JÁNSKÁ, E., 1963: Archeologický výzkum hradu Sión , AR XV, 220–247.

[28] JÁNSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sion , Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře 6–7, řada A, 5–72.

[29] JOHNSON, J. S. et al., 1988: Johnson, J. S.–Clark, J.–Miller, A.S.–Robins, D.–Schiffer, M. B.–Skibo, J. M., Effects of Firing Temperature on the Fate of Naturally Occuring Organic Matter in Clays , Journal of Archaeological Science 15, 403–414. https://doi.org/10.1016/0305-4403(88)90038-6 | DOI 10.1016/0305-4403(88)90038-6

[30] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik. Des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band I: Grundlagen . Linz.

[31] KLAUS, A., 1898: Lichnice . Kutná Hora.

[32] KONEČNÝ, L.–MERTA, J., 1980: Pokračování průzkumu středověkých opevnění kolem Nového hradu u Adamova – Die Fortsetzung der Erkundungen mittelalterlicher Befestigungen um Nový hrad bei Adamov, AH 5, 305–319.

[33] KOŠŤÁL, J., 2007: Archeologické nálezy z hradu Vízmburku . Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.

[34] KYPTA, J.–RICHTEROVÁ, J., 2004: Tábor obléhatelů z doby husitských válek u Bechyně . In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2003, 117–122. Plzeň.

[35] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten: Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–118.

[36] MATYKOVÁ, I., 2010: Historie hradu Lichnice v Železných horách . Třemošnice.

[37] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu . Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.

[38] MEDUNA, P., 1984: Pozůstatky středověké militární činnosti u hradu Kostelce nad Sázavou , Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 25, 119–128.

[39] MEDUNA, P., 1994: Povrchový průzkum komplexu obléhacích prací u Konopiště 1467–1468 , CB 4, 243–250.

[40] MUSIL, J., 2007: Neznámá zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a k. ú. Hoješín, okr. Chrudim , ZMHK 33, 199–219.

[41] MUSIL, J., 2010: Pozdně středověký a raně novověký soubor keramiky z Chrudimi. Příspěvek k poznání nastupující novověké keramické produkce , Východočeský sborník historický 17, 1–18.

[42] MUSIL, J., 2013: Soubor keramiky z velitelského stanoviště pod hradem Lichnicí (k. ú. Podhradí v Železných horách, okr. Chrudim) , AVČ 5, 87–111.

[43] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015: Dokumentace reliktů předhradí hradu Strádova (okres Chrudim) – Dokumentation der Relikte der Vorburg von der Burgruine Strádov (Bezirk Chrudim), AH 40, 457–473.

[44] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ulici 1 , Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada historie 15, 5–66.

[45] NOVÁČEK, K. et al., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty . Plzeň.

[46] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty . Plzeň.

[47] ORTON, C.–HUGHES, M., 2013: Pottery in Archaelogy . Second edition. Cambridge.

[48] ORTON, C.–TYERS, P.–VINCE, A., 1993: Pottery in Archaeology . Cambridge.

[49] PROCHÁZKA, R., 2007: Deskripční systém brněnské keramiky , PV 48, 234–270.

[50] QUINN, P., 2012: Ceramic Petrography – The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section . Oxford.

[51] ROUX, V., 2011: Antropological interpretation of ceramic assemblages: foundations and implementations of technological analysis . In: Archaeological Ceramics: A Review of Current Research (Scarcella, S., ed.), 80–88. Oxford.

[52] ROUX, V., 2017: Ceramic manufacture: The chaine opératorie Approach . In: The Oxford Handbook of Archaeological Ceramic Analysis (Hunt, A., ed.), 101–113. Oxford.

[53] SEDLÁČEK, A., 1900: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 12. Čáslavsko . Praha.

[54] SEHNOUTKOVÁ, P., 2011: Chrudim, Filištínská ulice čp. 39/I, odpadní jímky XIXA, XIXB a XX (příspěvek k poznání hmotné kultury) . Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[55] SLAVÍČEK, K.–BOČKOVÁ, Z.–VŠIANSKÝ, D., 2016: Analýzy keramických materiálů z hradu Rokštejna . In: Workshopy ke středověké a novověké keramice, Panská Lhota 2015 (Doležalová, K.–Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.), 110–118. Brno.

[56] TEPLÝ, J., 2005: Obležení hradu Lichnice 1428–1429. Dnešní stav stop po obléhacím okruhu . In: Husitský Tábor. Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách (Drda, M.–Vybíral, Z., edd.), 463–475. Tábor.

[57] VAŘEKA, P., 1998: Prameny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách , AR L, 123–137.

[58] ZELENKA, P., 2005: Křídové sedimenty na území listu 23-221 Ždírec nad Doubravou , Zprávy o geologických výzkumech v roce 2004, 55.

[59] Geologická mapa 1 : 50 000 online České geologické služby . Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/, cit. 5. 12. 2018.