Pozůstatky montánní činnosti spojené s prospekcí ložiska zlata v místech zaniklého středověkého městečka

Variant title
Traces of mining activities connected with the prospection for gold on the site of a deserted medieval town
Überreste einer mit der Prospektion von Goldlagerstätten an Orten einer mittelalterlichen Dorfwüstung verbundenen Montantätigkeit
Author: Nový, Petr
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 443-457
Extent
443-457
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Ve 13. století bylo nad soutokem Vltavy a Sázavy v těsné blízkosti Ostrovského kláštera založeno řemeslnické městečko. Předpokládá se, že jeho zhruba třicetiletou existenci ukončil vpád Braniborů, po němž městečko zůstalo v troskách a nebylo v žádném rozsahu obnoveno. Revize hlášení a nálezových zpráv archeologického výzkumu, probíhajícího v minulém století, však odhaluje celou řadu zajímavých detailů, kterými lze dosavadní pohled na historii městečka korigovat. Jedno ze zjištění vedlo k nové interpretaci tzv. zásobnicových jam, nacházejících se zejména na východním svahu ostrožny, představujících doklady hornické činnosti. Z polohy objektů a minimálně jednoho druhotného využití lze alespoň jejich část datovat do období před vznikem pravidelného půdorysu městečka.
A craftsmen's town was established in the 13th century above the confluence of the Vltava and Sázava rivers, in close proximity of the Ostrov Monastery. It is presumed that it existed for approximately thirty years and was wiped out by the invasion of Brandenburg troops which left the town in ruins; it was never restored in any form. However, the revision of records and find reports from excavations taking place in the last century brought to light a number of interesting details which modify the existing view in the town's history. One of the findings led to a new interpretation of storage pits located, in particular, on the eastern slope of the promontory and confirming mining activities. Based on the location of these features and at least one example of secondary use, part of them can be dated to the period before the origination of the town's regular ground plan.
Summary language
Document
References:
[1] DERNER, K.–HRUBÝ, P., 2018: Otázka zemědělství a potravinářské produkce středověkých hornických komunit – Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlichen Bergbaukommunitäten, AH 43, 213–245.

[2] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví . Praha – Brno.

[3] HRUBÝ, P. a kol., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy , PA XCVII, 171–264.

[4] KAŠÁK, K., 2010: Hlubinné dobývání zlata v Kašperských Horách . Diplomová práce, ulož. na FF ZUČ, vedoucí práce doc. Mgr. Karel Nováček, Ph.D. Dostupné z: https://theses.cz/id/s7ct71/, cit. 5. 1. 2019.

[5] KAVÁN, J., 1956: Archeologický výzkum v Hradišťku u Davle , AR VIII, 377–386.

[6] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku . Praha.

[7] KUDRNÁČ, J., 1980: Svědectví archeologie o těžbě zlata v Čechách , Rozpravy Národního technického muzea v Praze 78. Studie z dějin hornictví 12, 7–24.

[8] LITOCHLEB, J. a kol., 2007: Litochleb, J.–Sejkora, J.–Palatý, T.–Šimon, T., Těžba zlatonosných rozsypů v jižním okolí Prahy . In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací. Příspěvky z konference Stříbrná Jihlava 4.–7. 10. 2007, 10 –25. Jihlava.

[9] LITOCHLEB, J. a kol., 2012: Litochleb, J.–Černý, P.–Sejkora, J.–Šrejnová, B.–Korba, M., Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí (střední Čechy) , Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 20, č. 2, 129–176.

[10] NOVÝ, P., 2016: Opidum Gablona. Příspěvek k lokalizaci zaniklého městečka z listin zbraslavského kláštera , HG 42, č. 2, 169–180.

[11] RADOMĚRSKÝ, P., 1966: Příspěvek k datování středověké osady na Sekance a problematika nálezů tzv. měděných brakteátů ve střední Evropě , MVP IV, 151–157.

[12] RICHTER, M., 1963: Výzkum opevněné středověké osady v Hradišťku u Davle , AR XV, 200–219, 221–223.

[13] RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce , Praehistorica VIII, Varia archaeologica 2, 301–306.

[14] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera . Praha.

[15] SMETÁNKA, Z., 1992: Hledání zmizelého věku . Praha.

[16] TADRA, F., 1904: Listy kláštera zbraslavského . Praha.

[17] VAŘEKA, P., 2002: Zahloubené stavby v českých městech vrcholného středověku – zemnice nebo suterény nenalezených nadzemních domů? In: Archeologie nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla, 252–285. Dobrá Voda u Pelhřimova.

[18] VIZNER, J.–ŠMERÁK, V., 2017: Sekanka. Pompeje nad soutokem Vltavy a Sázavy . Krňany – Jílové.

[19] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře na Sázavou, trať Staré město, v letech 1996–1999 , Mediaevalia archaeologica 1, 193–207.

[20] ŽEMLIČKA, J., 1974: Osídlení Zbraslavska od 10. do počátku 15. století , PA LXV, s. 419–465.