Článek je věnován ruské digitální literární tvorbě, pro jejíž označení se v ruském kontextu používá termín media-poezie. Jako východisko pro zařazení ruské tvorby do mezinárodního kontextu využívá srovnání termínů elektronická literatura a media-poezie, včetně proměn ve vymezování těchto termínů od devadesátých let 20. století do současnosti. Pozornost je dále věnována konkrétním dílům ruské media-poezie a nejznámějším projektům z této oblasti tvorby, např. petrohradskému Mezinárodnímu festivalu media-poezie a moskevskému vědecko-uměleckému projektu Urychlovač nové Moskvy. Na několika příkladech ruských digitálních děl tak článek prezentuje důležité tendence v současném ruském digitálním experimentu, a to souvislost s předchozí literární i myšlenkovou tradicí, včetně tradice ruského kosmismu, a zároveň souvislost ruské tvorby s posthumanismem.
The article deals with Russian media poetry, Russian digital literature. To place Russian media poetry within international context, the author compares the terms electronic literature and media poetry, pays attention to the changes in their definitions since the 1990s. The article presents several works from the area of Russian media poetry as well as some important projects from this field, e. g. the International festival of media poetry, organized annually in St Petersburg since 2015, and the Moscow project of 2015 Uskoritel novoy Moskvy (Accelerator of New Moscow). The author uses several digital works to present significant tendencies within contemporary Russian digital experiment, i.e. its connection with literary tradition and some significant ideas that helped to define the 19th and 20th centuries, including the tradition of Russian cosmism, as well as the connection of Russian digital experiment with contemporary posthumanism.
ruská digitální literatura; media-poezie; generátor básnických textů; posthumanismus
Russian digital literature; media poetry; poetry generator; posthumanism
Příspěvek vznikl za finanční podpory GA ČR jako součást grantového projektu Ruská transmediální poezie jako model literatury v postdigitální době, registrační číslo projektu 17-17823S.
[1] ARSEŇJEV, Pavel: Žest i instrument: k antropologii literaturnoj techniki. [Translit] literaturno-teoretičeskij žurnal, 2018, № 21, s. 78–88.
[4] FAJFER, Zenon: Hiperteksty. Rozmowa z Zenonem Fajferem. In: MARECKI, Piotr. Gatunki cyfrowe. Instrukcja obsługi. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2018, s. 111–129.
[9] HUSÁROVÁ, Zuzana: A Kaleidoscope of Slovak and Czech Electronic Literature. In: MENCÍA, María (ed.) #WomenTechLit. Morgantown/Rochester 2017, s. 73–95.
[10] CHLEBNIKOV, Velemir: Vremja – mera mira. Staťji, zametki i dr. SanktPeterburg: Limbuss Press, 2018.
[11] KAC, Eduardo (ed.): Media Poetry: An International Anthology. Chicago, 2007.
[13] MCQUILLEN, Colleen, VAINGURT, Julia (eds.): The Human Reimagined. Posthumanism in Russia. Boston: Academic Studies Press, 2018.
[16] SCHMIDT, Henrike: Bukvaľnaja (ne)dvižimosť: Digitaľnaja poezija v RuLiNete. Russian Literature LVII, s. 423–440. Dostupné na: http://www. netslova.ru/schmidt/digital.html.
[17] SCHMIDT, Henrike: Russische Literatur im Internet. Zwischen digitaler Folklore und politischer Propaganda. Bielefeld: transcript Verlag, 2011.