Návrh intepretace konce dějin u Hegela

Variant title
An outline of the interpretation of Hegel's end of history
Author: Korda, Tomáš
Source document: Studia philosophica. 2019, vol. 66, iss. 1, pp. 27-43
Extent
27-43
  • ISSN
    1803-7445 (print)
    2336-453X (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Tato stať je výrazně ovlivněna pronikavou intepretací Hegelovy Fenomenologie ducha, kterou pod titulem Hegelova fenomenologie světa předložila Tereza Matějčková. Stať vychází z otázky, co z hlediska časovosti dělá duch, který nahlíží rozum působící v dějinách, když tento rozum nahlíží jakožto věčně působící princip (motor) dějin. Duch nevyhnutelně zaujímá perspektivu konce dějin. Tuto perspektivu ale neinterpretuji jako pokus vystoupit z dějin, popírat jejich časovost či přehlížet právě probíhající přítomné dění. Neboť právě "nynějšek" má duch poznat tak, že v něm kulminuje věčně působící rozum. Z hlediska konce dějin či věčnosti duch v přítomném poznává to věčně přítomné (totiž Rozum). K objasnění perspektivy konce dějin ji jednak krátce kontrastuji s Nietzscheho a Kantovým náhledem na konec dějin a jednak ji navrhuji připodobnit k "andělu dějin", kterého viděl Walter Benjamin na obraze Angelus Novus a který zděšen z přítomného couvá zády k budoucnosti.
This paper is deeply inspired by the penetrating interpretation of Hegel's Phenomenology of Spirit, called Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes?, written by Tereza Matějčková. The paper starts from the question what the Spirit does, from the viewpoint of timeliness, when it comprehends the Reason as at work in the history and as eternally at work in the history. What the Spirit does is that it inevitably assumes the perspective of the end of history. Nevertheless, this perspective is not interpreted as a step out of the history that denies the timeliness and overlooks the present state of affairs. For the present time is to be comprehended by the Spirit as the very moment into which the eternally active Reason culminates. From the perspective of the end of history or eternality, the Spirit comprehends what is eternally present in the present time (i. e. Reason). For clarification, I briefly contrast Hegel's perspective with Kant's and Nietzsche's view on the end of history and subsequently I suggest that it bears comparison with Benjamin's famous description of the "angel of history" whose horrified view on the past propels him into the future.
Note
  • Stať vychází s podporou GAČR, název projektu: Překonávání dualismu mysli a hmoty v novověkém myšlení. Číslo: 19-07384S.
Document
References:
[1] BENJAMIN, Walter. N [ Teorie poznání a pokroku ]. In BENJAMIN, Walter. Teoretické pasáže. Uspořádal a přeložil M. Ritter. Praha: Oikoymenh 2011.

[2] BENJAMIN, Walter. O pojmu dějin . In BENJAMIN, Walter. Dílo a jeho zdroj. Přeložila V. Saudková. Praha: Odeon 1979.

[3] BOER, Karin de. Hegel. Sway of the Negative . New York: Palgrave Macmillan 2010.

[4] FOUCAULT, Michel. Řád diskurzu . In FOUCAULT, Michel. Diskurz, autor, genealogie. Přeložil P. Horák. Praha: Svoboda 1994.

[5] FULDA, Hans Friedrich. Das Absolute Wissen – Sein Begriff, Erscheinen und Wirklich-Werden . Revue de métaphysique et de morale 2007(3), s. 338–401.

[6] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Dějiny filosofie III . Přeložil J. Husák – J. Bednář. Praha: Academia 1974.

[7] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Enzyklopädie der Philosophischen Wissenschaften III (1930) . In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 10. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

[8] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Fenomenologie ducha . Přeložil J. Patočka. Praha: ČSAV 1960.

[9] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Filosofie dějin . Přeložil M. Váňa. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 2004.

[10] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Malá logika . Přeložil J. Loužil. Praha: Svoboda 1992.

[11] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod. O podstatě filosofické kritiky vůbec a o jejím vztahu k současnému stavu filosofie zvláště . Filosofický časopis 2003, 51(2), s. 299–308.

[12] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Vorlesungen über die Philosophie der Religion II . In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 17. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

[13] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Wissenschaft der Logik. Zweiter Band . In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 6. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

[14] HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Základy filosofie práva . Přeložil V. Špalek. Praha: Academia 1992.

[15] HEIDEGGER, Martin. Gesamtausgabe. 68 : Abt. 3, Unveröffentlichte Abhandlungen, Vorträge – Gedachtes, Hegel: 1. Die Negativität. 2. Erläuterung der "Einleitung" zu Hegels "Phänomenologie des Geistes" [cit. jako "Hegel"]. Frankfurt am Main: Klostermann 1993.

[16] MATĚJČKOVÁ, Tereza. Hegelova fenomenologie světa . Praha: Oikoymenh 2018.

[17] MODER, Gregor. Hegel and Spinoza. Substance and Negativity . Illinois: Northwestern University Press 2017.

[18] MORTON, Timothy. Ecology without Nature . Cambridge: Harvard University Press 2007.

[19] NAVRÁTILOVÁ, Olga. Rozum a dějiny u Rousseaua, Kanta a Hegela . Filosofický časopis 2017, 65(4), s. 543–562.

[20] NIETZSCHE, Friedrich. Nachgelassene Fragmente 1884–1885 . In NIETZSCHE, Friedrich. Sämtliche Werke: kritische Studienausgabe in 15 Bänden. Hrsg. Giorgio Colli und Mazzino Montinari Nietzsche. München: Deutscher Taschenbuch Verlag 1988.

[21] QUADFLIEG, Dirk. Der Geist der Sache . In Hegel-Jahrbuch. Volume 2010, Issue 1, s. 89–94. DOI: https://doi.org/10.1524/hgjb.2010.12.jg.89. | DOI 10.1524/hgjb.2010.12.jg.89