Article
| Title: | K počátkům hradu ve Strakonicích : památce Václava Mencla (1905–1978) |
| Variant title: | The origins of the castle in Strakonice : in memory of Václav Mencl (1905–1978) Zu den Anfängen der Burg in Strakonice : zum Gedenken an Václav Mencel (1903–1978) |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 607-625 |
| Extent: | 607-625 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| DOI: | 10.5817/AH2019-2-5 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/141392 |
PDF
Abstract(s):
Strategicky významná poloha ostrožny strakonického hradu lákala k osídlení již v pravěkém období. Nápadný skalní útvar v rovinatém terénu vedl v raně středověkém období k výstavbě patrně vlastnického kostelíka, za nímž předpokládáme stavbu panské kurie s jejím zázemím. Nejstaršími světskými držiteli hradu ve Strakonicích byli příslušníci rodu Bavorů, jejichž původní sídla byla na Moravě. V roce 1243 daroval Bavor I. východní polovinu hradu i s kostelem johanitům. Nelze rozhodnout, zda zde jmenovaný kostel byl panský, založený při stavbě hradu, nebo zda byl převzat stojící kostel starší. Při výzkumu raně středověkého pohřebiště z 12. století v Radomyšli (6 km severovýchodně od Strakonic) bylo zjištěno 1 000 až 1 200 hrobů a nalezeno 52 náhrobků rozmístěných po celé ploše pohřebiště. Jejich petrografický rozbor prokázal místní původ. Některé z náhrobků nesly heraldické značky ukazující k Bavorům ze Strakonic – střelu, luk a šíp. Šlo o pohřby služebníků, kteří k nim byli vázáni vojenskou nebo správní službou. K jejich datování přispěly dva denáry použité jako obol mrtvých. Šlo o denár Soběslava I. (1125–1140) a denár Vladislava II. (1140–1173). Podle archeologických i písemných pramenů lze datovat počátek výskytu Bavorů v Čechách, stejně jako počátky hradu ve Strakonicích nejpozději do konce 12. století.
The strategically situated promontory of the Strakonice castle had prompted settlement since prehistory. This prominent rock formation in a flat landscape inspired in the early Middle Ages the construction of possibly a proprietary church, which was presumably followed by a feudal curia with hinterland facilities. The first owners of the castle in Strakonice were the members of the Bavor family whose original seats are sought in Moravia. In 1243 Bavor I donated the eastern half of the castle including the church to the Order of St. John. It cannot be determined whether the church was a feudal one established along with the castle, or whether an already existing older church was taken over. During research into an early medieval burial site from the 12th century in Radomyšl (6 km north-east of Strakonice), 1,000–1,200 graves were unearthed, as well as 52 gravestones distributed all over the burial site area. Their petrographic analysis showed local origin. Some of the gravestones bore heraldic symbols referring to the Bavors of Strakonice: a shot, a bow and an arrow. The people buried there were servants, linked with the family through a military or administration service. The dating of the graves was contributed to by two dinars used as grave coins, a dinar of Soběslav I (1125–1140) and a dinar of Vladislav II (1140–1173). According to archaeological and written sources, the presence of the Bavors in Bohemia goes back to the late 12th century at the latest, along with the origins of the castle in Strakonice.
The strategically situated promontory of the Strakonice castle had prompted settlement since prehistory. This prominent rock formation in a flat landscape inspired in the early Middle Ages the construction of possibly a proprietary church, which was presumably followed by a feudal curia with hinterland facilities. The first owners of the castle in Strakonice were the members of the Bavor family whose original seats are sought in Moravia. In 1243 Bavor I donated the eastern half of the castle including the church to the Order of St. John. It cannot be determined whether the church was a feudal one established along with the castle, or whether an already existing older church was taken over. During research into an early medieval burial site from the 12th century in Radomyšl (6 km north-east of Strakonice), 1,000–1,200 graves were unearthed, as well as 52 gravestones distributed all over the burial site area. Their petrographic analysis showed local origin. Some of the gravestones bore heraldic symbols referring to the Bavors of Strakonice: a shot, a bow and an arrow. The people buried there were servants, linked with the family through a military or administration service. The dating of the graves was contributed to by two dinars used as grave coins, a dinar of Soběslav I (1125–1140) and a dinar of Vladislav II (1140–1173). According to archaeological and written sources, the presence of the Bavors in Bohemia goes back to the late 12th century at the latest, along with the origins of the castle in Strakonice.
Keywords:
vlastnický kostelík; původní sídla Bavorů; archeologický výzkum; heraldické značky; petrografický rozbor; denáry; obol mrtvých; náhrobky; pohřebiště
proprietary church; original seats of the Bavors; archaeological research; heraldic symbols; petrographic analysis; dinars; grave coins; gravestones; burial site
proprietary church; original seats of the Bavors; archaeological research; heraldic symbols; petrographic analysis; dinars; grave coins; gravestones; burial site
Summary language: German
References:
[1] BACHMANN, E ., 1940: Zisterzienserportale in Südböhmen. Zeitschrift für Sudetendeutsche Geschichte 4. Brno – Wien – Leipzig.
[2] BIRNBAUMOVÁ, A ., 1947: Město Strakonice. Praha.
[3] BIRNBAUMOVÁ, A ., 1947: Strakonický hrad. Praha.
[4] BRAUN, V ., 1968: Památky strakonického okresu. Strakonice.
[5] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (805–1197) (Friedrich, G., ed.). Praha 1904–1907.
[6] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. (1198–1230) (Friedrich, G., ed.). Praha 1912.
[7] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV./1 (1241–1253) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1962.
[8] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bomiae (1253–1266) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1981.
[9] CIBULKA, J ., 1958: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. Praha.
[10] CVRČEK, J. Z ., 1967: Strakonice. Osudy jihočeského města a jeho okolí. Strakonice.
[11] CVRČEK, J. Z ., 1989: Strakonice. Město, lidé, osudy. Strakonice.
[12] CVRČEK, J. Z ., 2002: Páni ze Strakonic erbu střely. In: Vlastivědný sborník Strakonice. 1 – kapitoly z historie, 41–48, 243. Strakonice.
[13] ČECHURA, M., b. d.: Archeologický výzkum kostela v Albrechticích u Sušice, poster v panelové diskuzi.
[14] DUBSKÝ, B ., 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.
[15] DURDÍK, T.–ADÁMEK, J.–FRÖHLICH, J.–CHOTĚBOR, P ., 1998: Vybrané středověké památky Prácheňska. Praha.
[16] DURDÍK, T ., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[17] DYK, J ., 1922: Popis politického okresu Strakonického. Díl 1. Příroda a archeologie. Strakonice.
[18] FIALA, E., 1895: České denáry. Praha.
[19] FIALA, Z ., 1953: K počátkům listin a panovnické kanceláře v Čechách – Les origines des chartesan Bohȇme, Historický sborník I, 27–45.
[20] FIBICH, O.–DURDÍK, T ., 2011: Rytíři svatého Jana a jejich hrad ve Strakonicích. Strakonice.
[21] FRÖHLICH, J ., 1985: Nález denáru na pohřebišti ve Strakonicích, Výběr XXII, č. 4, 319–320.
[22] GRAUS, F ., 1953: Dějiny venkovského lidu v době předhusitské od 10. do první poloviny 13. století – L'historie de la paysanerie en Bohême a l'epoque préhusite. Praha.
[23] HABOVŠTIAK, A ., 1971: Archeologický výskum stredovekého obdobia na Slovensku – Archäologische Erforschung des mittelalterchen Zeitabschnittes in der Slowakei, SlArch XIX, 603–617.
[24] HANULIAK, M ., 1978: Problematika hrobov pod náhrobními kameňmi v 11.–14. storočí – Problematik der Gräber unter Grabsteinnen in 11.–14. Jh. in der Slowakei, AH 3, 67–74.
[25] HLAVÁČEK, I ., 1972: Český panovník a jižní Čechy v době předhusitské – Böhmische Herrscher und Südböhmen in der vorhussitischen Zeit, JSH XII, 1–18.
[26] HEJNA, A ., 1985: Archeologický výzkum v areálu hradu ve Strakonicích, AVJČ 2, 75–93.
[27] HEROUTOVÁ, M.–LÍBAL, D.–VILÍMKOVÁ, M ., 1967: Strakonický hrad. SHP, SÚRPMO.
[28] HZT 1986§§: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 5 díl. Jižní Čechy (Tříska, K., ed.). Praha.
[29] KAŠIČKA, F ., 1966: Kostel sv. Markéty v Strakonicích – Kirche der hl. Margareta in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 2, 65–72.
[30] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B ., 1983: K počátkům středověké architektury v jihozápadních Čechách – Zu den Anfängen der mittelalterlichen Architektur in Südwestböhmen, Umění XXXI, 193–213.
[31] KLÁPŠTĚ, J ., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách, AR LI, 774–808.
[32] KLÁPŠTĚ, J ., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[33] KOBLASA, P.–KOVÁŘ, D ., 2003: Panská sídla jižních Čech. České Budějovice.
[34] KOTLÁROVÁ, S ., 2002: Sedm set let působení maltézských rytířů v Strakonicích. In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 49–84. Strakonice.
[35] KOTLÁROVÁ, S ., 2002a: Strakonický hrad – stavebně historický vývoj. In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 139–147. Strakonice.
[36] KOTLÁROVÁ, S ., 2004: Bavorové erbu střely. České Budějovice.
[37] KREJČÍKOVÁ, J.–KREJČÍK, T ., 1987: Základy sfragistiky, genealogie a heraldiky. Praha.
[38] KREMER, V. V ., 1967: Přehled vnějších dějin strakonického hradu, Výběr IV, č. 3, 11–16; č. 4, 14–22.
[39] KRUMPHANZLOVÁ, Z ., 1964: Zvláštnosti ritu na slovanských pohřebištích v Čechách – Merkwürdigkeiten in Ritus auf der slawischen Begräbnisstäten in Böhmen, Vznik a počátky Slovanů V, 177–215.
[40] KRUMPHANZLOVÁ, Z ., 1966: Der Ritus der slawischen Skelettfriedhöfe der mittelern und jüngeren Burgwallzeit in Böhmen, PA LVI, 277–327.
[41] KRUMPHANZLOVÁ, Z ., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů – Die Anfänge des Christentums in Böhmen in Lichte der archälogischen Quellen, PA LXIII, 406–456.
[42] KRUMPHANZLOVÁ, Z ., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhhöfen den 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[43] KUTHAN, J ., 1972: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 1. vydání. České Budějovice.
[44] KUTHAN, J ., 1977: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 2. vydání. České Budějovice.
[45] LIFKA, B ., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Z pozůstalosti vydal a obrazovou část doplnil resumé a doslov napsal B. Nechvátal. Radomyšl.
[46] LUDIKAR, A. Č., 1878: O řádu maltánském se zvláštním zřetelem na Čechy. Strakonice – Klatovy.
[47] MACHART, J ., 1999: Původ náhrobních kamenů ze slovanského pohřebiště a zdiva kostela sv. Martina v Radomyšli u Strakonic. In: Nechvátal, B., Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 233–235. Praha.
[48] MENCL., V ., 1958: Počátky středověké architektury v jihozápadních Čechách, ZPP 18, 133–146.
[49] MENCL., V ., 1960: Vývoj středověkého portálu v českých zemí, ZPP 20, 8–26, 112–153.
[50] MENCLOVÁ, D ., 1972: České hrady I. Praha.
[51] MICHÁLEK, J ., 2008: Pravěké nálezy v areálu národní kulturní památky Strakonický hrad. Archeologický výzkum a nálezy v letech 1937–2006 – Vorgeschitliche Befunde und Funde in den Jahren 1937–2006, AVJČ 21, 259–302.
[52] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J ., 1979: Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice. České Budějovice.
[53] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J ., 1988: Mladohradištní pohřebiště ve Strakonicích, AVJČ 5, 95–108.
[54] MITÁČEK, J ., 2010: Byla v Brtnici komenda řádu johanitů? In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R.–Šulc, M.–Krejsová, J., edd.), 608–617. Praha.
[55] NECHVÁTAL, B ., 1965: Výzkum mladohradištního pohřebiště v Radomyšli v r. 1964 – Die Erforschung des jungburgwallzeilichen Gräberfeld in Radomyšl in J. 1964, AR XVII, 368–392.
[56] NECHVÁTAL, B ., 1994: Donace Bolemily, manželky Bavora ze Strakonic, a nejstarší zprávy o Radomyšli u Strakonic, Výběr XXXI, 77–86.
[57] NECHVÁTAL, B ., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště – Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.
[58] NECHVÁTAL, B ., 2009: Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích – Die Archäologische Untersuchung der Kirche St. Margarethe in Strakonice, AH 34, 775–792.
[59] NECHVÁTAL, B.–RADOMĚRSKÝ, P ., 1964: Mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic – Das Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice, AR XVI, 655–685.
[60] NOVOTNÝ, V ., 1937: České dějiny I/4. Rozmach české moci za Přemysla Otakara II. Praha.
[61] NOVÝ, R ., 1984: Vznik poddanského obyvatelstva jako společenské třídy v českých zemích – Die Entstehung der Untertanen bevölkerung als eine Gesellschaftsklasse in tschechischen Länden. In: Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století, 213–240. Praha.
[62] POULÍK, J ., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Sitzung Feste der grossmährischen Fürsten. Praha.
[63] PROFOUS, A ., 1951: Místní jména v Čechách III. Praha.
[64] RADOMĚRSKÝ, P ., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě (Příspěvek k datování kostrových hrobů mladší doby hradištní) – The Dead Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia (Essay on the Dating the Young Slavonic Period's Skeleton Graves), SbNM IX A, 3–81.
[65] RADOMĚRSKÝ, P ., 1960: Stříbrný poklad z 12. století v Praze – Štěpánské ulici – Le trésord'argent provenant du 12éme siecle et décou vertrue Štěpánská à Prague, Numismatický sborník VI, 61–86, tab. IV–VI.
[66] SAJBT, J ., 2016: Raná šlechta a její sídla na příkladech památek románské architektury západních Čech a Pojizeří. Rigorózní práce, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové.
[67] SEDLÁČEK, A., 1895–1908: Místopisný slovník Království českého. Praha.
[68] SEDLÁČEK, A., 1897: Hrady, zámky a tvrze v království českém. XI. Prácheňsko.
[69] SEDLÁČEK, A ., 1925: Českomoravská heraldika II. Část zvláštní. Praha.
[70] SEDLÁČEK, A ., 1926: Děje Prácheňského kraje. Písek.
[71] SCHWARZENBERG, K ., 1941: Heraldika. Praha.
[72] SKŘIVÁNEK, F ., 1995: Rytíři svatého Jana Jeruzalémského. Praha.
[73] STARÝ, V ., 1978: Počátky města Prachatice – Die Anfänge der stadt Prachatice, JSH XLVII, 1–12.
[74] SULITKOVÁ, L ., 1977: Nižší šlechta v českém státě a Uhrách na přelomu 13. století ve světle písemných pramenů – Der niedere Adel in tschechischen Staat und Ungarn am Umbruch des 13. Jahrhunderts im Lichteschriftliche Quellen, AH 2, 9–21.
[75] SVOBODA, M ., 2010: Páni ze Strakonic. Vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. Praha.
[76] ŠEBÁNEK J.–DUŠKOVÁ, S ., 1956: Česká listina doby přemyslovské 2. Listina nižších světských feudálů – Die Urkunde der niederen Leinfeudalen, Sborník archivních prací VI, č. 1, 136–211.
[77] ŠEBÁNEK J.–DUŠKOVÁ, S ., 1963: Listina v českém státě doby Václava I. Rozpravy ČSAV 75, řada SV, sešit 10.
[78] ŠIMÁK, J. V ., 1932: Příspěvky místopisné. Dar Bolemilin, ČSPSČ XL, 117–118.
[79] ŠIMÁK, J. V ., 1938: České dějiny I/5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.
[80] TŘEŠTÍK, D ., 1971: K sociální struktuře přemyslovských Čech. Kosmas o knížecím vlastnictví půdy a lidí – La structure sociale dans la Bohême des Premyslides (la posession princère de la terreat des hommesd' aprés Kosmas), ČsČH 19, 537–567.
[81] VALKONY, J ., 2008: Nová zjištění k vývoji ostrožny strakonického hradu ve středověku – Neue Feststellungen zur Entwicklung der Strakonice Burgsporn in Mittelalter, AVJČ 21, 303–316.
[82] VARHANÍK, J ., 1995: Neznámý prostor strakonického hradu – Un bekannter Raum der Burg von Strakonice, PRP 2, č. 2, 77–84.
[83] VARHANÍK, J ., 1996: Ještě ke stavební historii strakonického hradu – Nochmals zur Baugeschichte der Burg in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 1, 94–96.
[84] VARHANÍK, J ., 2014: Trezory v hradní věži (K stavebním dějinám strakonického hradu) – Tresore in Burgturm (Zur Baugeschichte der Burg Strakonice). In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2013, 120–126. Plzeň.
[85] VARHANÍK, J.–KYNCL, J ., 2007: Chórová věž na dřevěném roštu (K stavebním dějinám hradu ve Strakonicích). In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2006, 25–32. Plzeň.
[86] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D ., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[87] ŽEMLIČKA, J ., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[88] ŽEMLIČKA, J ., 2002: Počátky Čech královských (1198–1253). Proměna státu a společnosti. Praha.
