Současné poznatky o podobě cisterciáckého kláštera ve Vizovicích

Variant title
Latest findings about the form of the Cistercian monastery in Vizovice
Der gegenwärtige Kenntnisstand über das Aussehen des Zisterzienserklosters in Vizovice
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 775-793
Extent
775-793
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Studie shrnuje poznání o zaniklém středověkém cisterciáckém klášteře Rosa Mariae – Smilheim ve Vizovicích (okr. Zlín) ve světle nových zjištění, učiněných v rámci stavebně-historického průzkumu a též archeologického výzkumu po roce 2013. Od doby posledního pojednání k tomuto tématu (2002) byly též publikovány nové historické studie ke klášteru a lokalitě, jež mohly být nyní konfrontovány s aktuálními nálezy, učiněnými v souvislosti s dílčími opravami stávajícího zámeckého areálu (zejména vnějších fasád jižního křídla zámku), jenž je situován v místě středověkého kláštera. Ukazuje se, že rozsáhlé nálezy kamenných článků pocházejí, stejně jako již známé kusy, z doby budování kláštera po roce 1261. Byl rovněž proveden pokus o hypotetickou rekonstrukci situace klášterního kostela na základě zjištěných archeologických situací a per analogiam.
This study sums up the information about the medieval Cistercian monastery Rosa Mariae – Smilheim in Vizovice (Zlín district) in the light of new findings produced by building and historical research and archaeological research after 2013. Since the last work on the subject (2002), new historical studies devoted to the monastery and the location have been published, which could be compared with the latest finds made in connection with the repairs of the chateau complex (especially the frontages of the south wing) that now occupies the site of the former medieval monastery. It turns out that the multiple finds of stone elements come, as well as the previously excavated ones, from the period when the monastery was constructed, after the year 1261. The research involved an attempt at a hypothetical reconstruction of the location of the monastery church on the basis of archaeological contexts and per analogiam.
Summary language
Note
  • Autorské části článku R. Vrly (1, 6, 7) vznikly v rámci plnění výzkumného cíle Národního památkového ústavu "Výzkum nemovitých památek v ČR. Aplikace nových metodik průzkumu a dokumentace – ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře", financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
Document
References:
[1] ARCHAIA Olomouc, o. p.s., Feat. NPÚ, ÚOP v Kroměříži, 2008: "Zámek Vizovice, rekonstrukce stávající kanalizace, nálezová zpráva o provedení zjišťovacího záchranného archeologického výzkumu", Olomouc, ulož. v archivu NPÚ, ÚOP v Kroměříži.

[2] ARCHAIA Olomouc, o. p.s., Feat. NPÚ, ÚOP v Kroměříži, 2009: "Zámek Vizovice, rekonstrukce stávající kanalizace, nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu", Olomouc, ulož. v archivu NPÚ, ÚOP v Kroměříži.

[3] BENEŠOVSKÁ, K.–JEČNÝ, H.–STEHLÍKOVÁ, D.–TRYML, M., 1986: Nové prameny k dějinám klášterního kostela cisterciáků na Zbraslavi, Umění XXXIV, 385–409.

[4] BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.

[5] BOROVSKÝ, T., 2011: Listina Smila ze Střílek a založení vizovického kláštera, Východní Morava 1, 11–26.

[6] BOROVSKÝ, T., 2012: Tržní privilegium pro Vizovice z roku 1466, Východní Morava 2, 121–127.

[7] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[8] ČIŽMÁŘ, J., 1933: Dějiny a paměti města Vizovic. Brno.

[9] GROSSMANNOVÁ, D., 2015: Poklad z Bezuchova jako významný pramen pro moravské peněžní dějiny 13. století, Studia Historica Brunensia 62, 115–133.

[10] CHUDÁREK, Z., 2001: Fragment západního portálu klášterního kostela ve Žďáru, ZPP 61, 188–194.

[11] KALA, J., 2009: Antropologický posudek, rkp., ÚAPP Brno, v. v. i.

[12] KOHOUTEK, J., 2002: Vizovice (okr. Zlín), PV 43 (2001), 299.

[13] KOHOUTEK, J., 2006: Vizovice (okr. Zlín), PV 47, 286.

[14] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2002: Nové poznatky o gotické architektuře jihovýchodní Moravy – Neue Erkenntnisse über die gotische Architektur im südöstlichen Mähren, AH 27, 425–444.

[15] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2008: Vizovice (k. ú. Vizovice, okr. Zlín), PV 49, 455.

[16] KOVÁČIK, P.–PLAŠTIAKOVÁ, M., 2009: Vizovice (okr. Zlín), PV 50, 447–448.

[17] KOVÁŘ, M., 2017: Klášter Studnice blahoslavené Panny Marie / Fons Beatae Mariae Virginis. Po stopách žďárského mramoru. Hledání původu surovin použitých při stavbě gotického kláštera, 58–84. Praha.

[18] KUDA, F., 2007: Technická zpráva geofyzikálního průzkumu Zámek Vizovice 2007, rkp., Katedra geografie PřF UP Olomouc.

[19] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.

[20] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Vimperk.

[21] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.

[22] LÍBAL, D.–POJSL, M., 1994: Vizovice. Historie. In: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku (Houšková, D., ed.), 113. Praha.

[23] MENCL, V., 1950: Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování české architektury, ZPP 10, 1–24.

[24] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko LII (2010), 161–173.

[25] PEŘINKA, F. V., 1906: Klášter cisterciácký ve Vizovicích. Kapitola z moravské monasteriologie, Sborník historického kroužku VII, č. 1–2, 88–97.

[26] PEŘINKA, V., 1907: Vizovský okres. Vlastivěda moravská. Hradišťský kraj. Brno.

[27] PLAČEK, M.–PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě – Zur Problematik der befestigten Sitze an der Wende des Früh- und Hochfeudalismus in Mähren, AH 11, 159–170.

[28] RICHTERA, L.–ZMRZLÝ, M.–VIDEMAN, J.–GROSSMANNOVÁ, D.–KUČERA, L., 2011: Moravské denáry fenikového typu Přemysla Otakara II. z nálezu Třebíč-Borovina (II) a jejich analýza, Folia Numismatica 25, 3–17.

[29] SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2011: Vizovice ve světle nových archeologických výzkumů, Valašsko 27, č. 2, 5–7.

[30] SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2014: Zámek Vizovice – drenáž jižního křídla zámku. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. ARO 004/2014. Archaia Olomouc, o. p.s.

[31] ŠTĚTINA, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2018: Kamenická výbava hradů. In: Hrady Zlínského kraje (Janiš, D.–Vrla, R., edd.), 36–44. Lukov.

[32] ŠEBÁNEK, J., 1959–1961: Vizovická listina Smila ze Střílek z r. 1261 jako historický pramen především k otázce osídlení na Valašsku, Valašsko VIII, 29–39.

[33] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 89–115. Uherské Hradiště.

[34] VRLA, R., 2013–2014: Zámek Vizovice jižní křídlo, dokumentace architektonických detailů, druhotně použitých ve zdivu. Operativní průzkum a dokumentace. Elaborát uložen v NPÚ, ÚOP v Kroměříži.

[35] VRLA, R., 2019: Zámek Vizovice. Dokumentace architektonických detailů, volně ložených v areálu SZ Vizovice. Operativní průzkum a dokumentace. Elaborát uložen v NPÚ, ÚOP v Kroměříži.