Title: Hornické revíry vrcholného středověku a raného novověku ve srovnávacím pohledu
Variant title:
- Mining regions in the high Middle Ages and the early modern age viewed in terms of comparison
- Bergbaureviere des Hochmittelalters und der frühen Neuzeit in vergleichender Perspektive
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 925-947
Extent
925-947
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-18
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141405
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Poznání historických báňských regionů dosáhlo v řadě případů míry, která nás nutí zamyslet se jak nad jejich společnými, tak rozdílnými strukturálními a vývojovými rysy. Nabízí se jich přitom celá řada, ať už jde o absolutní i relativní chronologii počátků a nejvýznamnějších fází těžby, odlišně fungující organizaci úpravnických a hutnických provozů, anebo lokálně specifický vztah mezi hornictvím a osídlením. Krokem vpřed je už jen samotná definice srovnávacích kritérií, která musí zohledňovat přístupy mnoha oborů (montánní archeologie, ložisková geologie a mineralogie, báňská historie, popřípadě navazující přírodní vědy). Teprve tato kritéria ukazují, ve kterých revírech má největší smysl hledat odpovědi na konkrétní historické otázky.
The study of historical mining regions has in a number of cases reached a level that makes us consider their shared and different structural and development features. There are many, both the absolute and relative chronology of the origins and the key phases of mining, differently functioning organisation of the processing and metallurgy workshops, or a locally specific relationship between mining and settlement. An important step forward appears to be the definition of comparative criteria which must involve approaches of numerous disciplines (mining archaeology, deposit geology and mineralogy, mining history, as well as related natural sciences). It is only these criteria that show in which regions we should seek answers to particular historical questions.
Note
Studie vznikla při řešení projektu Udržitelný rozvoj kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí, kód projektu: TL02000111.
References
[1] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae V/2 (1267–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[2] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (1294–1306) (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[3] CIM II: Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia královských měst venkovských v království Českém z let 1225–1419 (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[4] ERMISCH, H., 1887: Das sächsische Bergrecht des mittelalters. Leipzig 1887.
[5] TOMASCHEK, J. A., ed., 1897: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.
[6] BOHDÁLEK, P. a kol., 2017: Bohdálek, P.–Crkal, J.–Derner, K.–Kočár, P.–Lissek, P.–Kočárová, R.–Kyselý, R.–Šrein, V., Kremsiger 2016. Stav výzkumu středověkého hornického sídliště v Krušných horách – Kremsiger 2016. A state of the excavation at the medieval mining settlement in Krušné Hory (Ore Mountains, Czech Republic), Acta Rerum Naturalium 21, 111–124.
[7] CRKAL, J., 2018: Středověké hutnictví a hamernictví na Přísečnicku – Mittellalterliches Hütten- und Hammerwesen. In: Derner, K., Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5, 137–213. Dresden.
[8] CRKAL, J.–DERNER, K., 2018: Sídlištní stopy na Vysokém kameni (Hohensteinu), k. ú. Dolní Halže. In: Derner, K., Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5, 385–387. Dresden.
[9] ČERVENÝ, A., 2007: Historická těžba polymetalických rud u Pláničky na Klatovsku – Historische förderung von polymetallerze bei Planicka in der Nähe von Klatovy. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 114–123. Jihlava – Brno.
[10] ČERVENÝ, A., 2017: Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Diplomová práce, ulož. na FF UK, Praha.
[11] ČERVENÝ, A., 2018: Hornické sídliště na Kremsigeru. In: Derner, K., Středověké Hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. Archaeo‑ Montan 5, 217–329. Dresden.
[12] DERNER, K.–LISSEK, P., 2018, v tisku: Středověké hornictví v českém Krušnohoří. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie, Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[13] DERNER, K.–HRUBÝ, P., 2018: Otázka zemědělství a potravinářské produkce zemědělských hornických komunit – Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlicher Bergbau kommunitäten, AH 43, 207–239.
[14] DOLEŽAL, D.–KORENÝ, R.–KYPTA, J., 2004: Archeologické nálezy z hornických pracovišť v okolí Nového Knína, ASČ 8, 674–675.
[15] DOLEŽEL, J., 2016: K těžbě stříbra na Horách Vrbických v 16. století, PV 57, č. 2, 197–248.
[16] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologia 6 (Nováček, K., ed.), 43–119. Praha.
[17] ERNÉE, M. a kol., 2014: Ernée, M.–Hrubý, P.–Malý K.–Tomášek, M.–Valkony, J., Raná exploatace exogenních akumulací zlata na Českokrumlovsku – Early exploitation of the secondary gold deposits by Český Krumlov, Acta rerum naturalium 16, 185–108.
[18] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2002: Kutná Hora. Příspěvek archeologie k nejstarší topografii a komunikačnímu schématu města. In: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej (Buśko, C.–Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Możdzioch, S., edd.), 99–106. Wrocław – Praha.
[19] FRÖHLICH, J., 1992: Ruční mlýny na rozemílání rudy na Kometě, Studie z dějin hornictví 22, 11–33.
[20] FRÖHLICH, J.–KURZ, J., 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17–25.
[21] FRÖHLICH, M.–STEUER, H., 2002: Burgen und Bergbau. Zum Abschluss der Grabungen an der "Birchiburg" in Bollschweil-St. Ulrich, Kreis Breisgau-Hochschwarzwald. In: Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg, 203, 238–243. Stuttgart.
[22] HANZLÍK, J., 2013: Město a jeho koncept. In: Proměny montánní krajiny. Historické sídelní a montánní struktury Krušnohoří, 76–81. Loket.
[23] HÖSEL, G.–BREITER, K., edd., 1995: Mineral Resources Erzgebirge-Vogtland/Krušné hory Map 2: Metals, Fluorite/Barite – Occurrences and Environmental Impact – West. 1 : 100 000 – LfULG, Česká geologická služba. Praha.
[24] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9 (Klápště, J.–Měřínský, Z., edd.). Praha – Brno.
[25] HRUBÝ, P., 2014: K periodizaci počátku rané exploatace drahých kovů na Českomoravské vrchovině – Zur Periodisierung des Beginns der frühen Ausbeute von Edelmetallen in der Böhmisch-Mährischen Höhe. In: ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(gebirg)landschaft – Ore landscape. Arbeits und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 28 (Smolnik, R., Hrsg.), 147–155. Dresden.
[26] HRUBÝ, P., 2017: Nové průzkumy středověké montánní krajiny na Českomoravské vrchovině, Acta rerum naturalium 21, 1–20.
[27] HRUBÝ, P. a kol., 2007: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K., Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17–60.
[28] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.
[29] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 422. Brno.
[30] HRUBÝ, P. a kol., 2016: Hrubý, P.–Malý, K.–Milo, P., Archeometalurgie a geofyzika středověkých areálů zaměřených na produkci drahých kovů – Archäometallurgie und Geophysik mittelalterlicher, auf die Produktion von Edelmetallen ausgerichteter Areale, AH 41, 39–63.
[31] HUCKER, B. U., 1984: Die untergegangene Bergstadt Blankenrode im Diemel-Eder-Kupfererzrevier: Beobachtungen zum Problem abgegangener Bergstädte. In: Montanwirtschaft Mitteleuropas vom 12. bis 17. Jahrhundert. Stand, Wege und Aufgaben der Forschung. Der Anschnitt. Beiheft 2 (Kroker, W.–Westermann, E., Hrsg.), 103–110. Bochum.
[32] ILAVSKÝ, J.–SATTRAN, V., 1980: Vysvětlivky k metalogenetické mapě ČSSR 1 : 500 000. Ústřední ústav geologický. Praha.
[33] JANGL, L., 1979: Edice České horní právo 4. Báňské řády. Příbram.
[34] KLUSÁČKOVÁ, V., 1981: K problému opevnění v Krušných horách – Zum Problem einer Befestigung in Krušné hory (Erzgebirge), AH 6, 63–70.
[35] KOŘAN, J., 1955: Naše báňská technika za feudalismu. In: Sborník dějin přírodních věd a techniky II. Rozpravy Národního technického muzea, 5–52. Praha.
[36] KŘEPELKOVÁ, A., 1957: Příspěvek k hospodářským a sociálním dějinám kutnohorských havířů na sklonku XV. a v první polovině XVI. století, Středočeský sborník historický 1, 67–83.
[37] KUBÁTOVÁ, L., 1992: Nejstarší dolové účty Horní Blatná. Edice faksimilií. Sv. 1. Praha.
[38] LADOVÁ, M., 1960: Kutnohorské rejstříky počtů dolových 1472–1532, Příspěvky k dějinám Kutné Hory 1, 121–146.
[39] LITOCHLEB, J., 1996: Pelhřimovský rudní revír. In: Stříbrná Jihlava 1996. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 8–18. Jihlava.
[40] LISSEK, P. a kol., 2014: Lissek, P.–Derner, K.–Šrein, V.–Bohdálek, P.–Křivánek, R., Výzkum hornického sídliště Kremsiger v roce 2013 – Untersuchung der Bergbausiedlung Kremsiger im Jahre 2013. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven. Výsledky a výhledy – Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., Hrsg.), 151–166. Dresden.
[41] MAJER, J., 1967: K problematice báňské techniky 16. století v Jáchymově. In: Dolování v Jáchymově 1516–1966. Rozpravy Národního technického muzea 26, 128–140. Praha.
[42] MAJER, J., 1968: Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století. In: Sborník Národního technického muzea 5, 111–278. Praha.
[43] MAJER, J., 1981: K vývoji české báňské praxe v 18. století, ZbSNM X, 53–78.
[44] MALINA, O. a kol., v tisku: Malina, O.–Schneiderwinklová, P.–Augustýnová, M.–Černý, D., Středověká a novověká kolonizace v západním Krušnohoří. Hornictví jako příčina i následek. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie. Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[45] MALÝ, K., 1998: Současný stav lokalit starého dolování v okolí Stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu, Vlastivědný sborník Vysočiny – oddíl věd společenských 11, 45–58.
[46] MALÝ, K., 1999: Jihlavský rudní revír – přehled geologie a mineralogie. In: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě, 15–27. Jihlava.
[47] MALÝ, K., 2001: Současný stav lokalit starého dolování v okolí České Bělé (okr. Havlíčkův Brod). In: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 61–65. Jihlava.
[48] MAŠLOVÁ, K.–HRUBÝ, P., 2017: Nové poznatky k historické exploataci zlata na Vodňansku, Acta rerum naturalium 21, 151–162.
[49] MINVIELLE LAROUSSE, N., 2017: L'âge de l'argent. Mines, societé et pouvoir en Langudoc medieval. Thèse présentée pour obtenir le grade universitaire de Docteur. Discipline: Archéologie. Université d'Aix-Marseille. École doctorale 355 Espaces, Culturés, Sociétés.
[50] PARMA, J. B., 1962: Vznik dobývacích metod v rudném hornictví a jejich vývoj do konce 19. století, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky VII, 137–158.
[51] PARMA, J. B., 1970: K historickému vývoji otvírky a přípravných prací v rudném hornictví. In: Z dějin hornictví a hutnictví. Rozpravy Národního technického muzea, 59–68. Praha.
[52] PETERS, J.–KOSCHIN, K., 1930: Horní zákony Československé platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Československý Kompas. Praha.
[53] PLUSKAL, O.–VOSÁHLO, J., 1998: Jihlavský rudní obvod, Vlastivědný sborník Vysočiny 13, 157–191.
[54] POŠVÁŘ, J., 1978: Společenské vztahy v Ius Regale Montanorum. In: Studie z dějin hornictví 9. Rozpravy Národního technického muzea, 15–28. Praha.
[55] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině (Macek, L.–Malý, K., edd.), 102–115. Jihlava.
[56] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 66–81. Jihlava.
[57] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[58] ROUS, P., 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 216–221. Jihlava.
[59] ROZLOŽNÍK, L. a kol., 1987: Rozložník, L.–Havelka, J.–Čech, F.–Zorkovský, V., Ložiská nerastných surovín a ich vyhľadávanie. Bratislava.
[60] RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce, Praehistorica VIII – Varia, Archaeologica 2, 301–306.
[61] ROJÍK, P., 2000: Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov.
[62] SATTRAN, V.–ILAVSKÝ, J., edd., 1981: Metalogenetická mapa ČSSR (1 : 500 000). Ústřední ústav geologický – Kartografie Praha.
[63] SMIRNOV, V. I., 1983: Geologie ložisek nerostných surovin. Praha.
[64] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. a kol. 2018 v tisku: Schneiderwinklová, P.–Augustýnová, M.–Malina, O.–Černý, D., Úprava a zpracování cínových rud v povodí Černé a Bystřice. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie. Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[65] SCHWABENICKY, W., 2007: Beziehungen zwischen mittelalterlichen Burgen und Bergbau. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 130–147. Jihlava.
[66] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
[67] STARÝ, J.–ŠANDEROVÁ, J.–TOMÁŠEK, M., 2007: Zaniklý těžební a zpracovatelský areál Hory u Vrbice. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 102–113. Jihlava.
[68] TOMÍČEK, R., 2007: Báňské zákonodárství v historii Královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Horní Slavkov.
[69] TRNKA, P., 2016: Diplomatika a správa kláštera Teplá ve druhé polovině 15. století. Disertační práce, ulož. na Katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK, Praha.
[70] VANĚČEK, M., ed., 1995: Nerostné suroviny světa, rudy a nerudy. Praha.
[71] VEČEŘA, J., 2008: Analýza povrchových tvarů Andělskohorského rudního revíru, část Hláska – Vysoká. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 64–75. Jihlava.
[72] VEČEŘA, J., 2013: Průzkumná pole – klíč k rozluštění středověkých a novověkých děl? In: ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen (Smolnik, R., Hrsg.), 45–58. Dresden.
[73] VEČEŘA, J., 2015: Kolonizační snahy ve 13. století a nerostné bohatství Jeseníků, Forum urbes medii aevi VIII, č. 1–2, 25–30.
[74] VEČEŘA, J.–VEČEŘOVÁ, V., 2006: Středověká hornická osada ve Zlatohorském rudním revíru – "Erlitz" nebo Altenberg?, Archeologia technica 18, 60–63.
[75] VEČEŘA, J.–VEČEŘOVÁ, V., 2013: Mapování a terénní rekognoskace pozůstatků po hornické činnosti v Krupce a Jáchymově (etapová zpráva za rok 2013). Rukopis. Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě.
[76] VELÍMSKÝ, F., 2007: Nově evidované středověké montánní aktivity na Kutnohorsku. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 90–101. Jihlava.
[77] VELÍMSKÝ, F., 2012: Zaniklý těžební areál U Všech Svatých na Horách Kutných, Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 203–209.
[78] VELÍMSKÝ, F.–KONČELOVÁ, M., 2012: Archeologický výzkum zaniklého těžebního areálu u kostela sv. Václava v Pněvicích (okr. Kutná Hora), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 253–256.
[79] VOSÁHLO, J., 2009: Hornictví mezi počátkem 16. století a dvacátými léty 17. století. In: Pisková, R. a kol., Jihlava, 286–303. Praha.
[2] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (1294–1306) (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[3] CIM II: Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia královských měst venkovských v království Českém z let 1225–1419 (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[4] ERMISCH, H., 1887: Das sächsische Bergrecht des mittelalters. Leipzig 1887.
[5] TOMASCHEK, J. A., ed., 1897: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.
[6] BOHDÁLEK, P. a kol., 2017: Bohdálek, P.–Crkal, J.–Derner, K.–Kočár, P.–Lissek, P.–Kočárová, R.–Kyselý, R.–Šrein, V., Kremsiger 2016. Stav výzkumu středověkého hornického sídliště v Krušných horách – Kremsiger 2016. A state of the excavation at the medieval mining settlement in Krušné Hory (Ore Mountains, Czech Republic), Acta Rerum Naturalium 21, 111–124.
[7] CRKAL, J., 2018: Středověké hutnictví a hamernictví na Přísečnicku – Mittellalterliches Hütten- und Hammerwesen. In: Derner, K., Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5, 137–213. Dresden.
[8] CRKAL, J.–DERNER, K., 2018: Sídlištní stopy na Vysokém kameni (Hohensteinu), k. ú. Dolní Halže. In: Derner, K., Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5, 385–387. Dresden.
[9] ČERVENÝ, A., 2007: Historická těžba polymetalických rud u Pláničky na Klatovsku – Historische förderung von polymetallerze bei Planicka in der Nähe von Klatovy. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 114–123. Jihlava – Brno.
[10] ČERVENÝ, A., 2017: Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Diplomová práce, ulož. na FF UK, Praha.
[11] ČERVENÝ, A., 2018: Hornické sídliště na Kremsigeru. In: Derner, K., Středověké Hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. Archaeo‑ Montan 5, 217–329. Dresden.
[12] DERNER, K.–LISSEK, P., 2018, v tisku: Středověké hornictví v českém Krušnohoří. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie, Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[13] DERNER, K.–HRUBÝ, P., 2018: Otázka zemědělství a potravinářské produkce zemědělských hornických komunit – Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlicher Bergbau kommunitäten, AH 43, 207–239.
[14] DOLEŽAL, D.–KORENÝ, R.–KYPTA, J., 2004: Archeologické nálezy z hornických pracovišť v okolí Nového Knína, ASČ 8, 674–675.
[15] DOLEŽEL, J., 2016: K těžbě stříbra na Horách Vrbických v 16. století, PV 57, č. 2, 197–248.
[16] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologia 6 (Nováček, K., ed.), 43–119. Praha.
[17] ERNÉE, M. a kol., 2014: Ernée, M.–Hrubý, P.–Malý K.–Tomášek, M.–Valkony, J., Raná exploatace exogenních akumulací zlata na Českokrumlovsku – Early exploitation of the secondary gold deposits by Český Krumlov, Acta rerum naturalium 16, 185–108.
[18] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2002: Kutná Hora. Příspěvek archeologie k nejstarší topografii a komunikačnímu schématu města. In: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej (Buśko, C.–Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Możdzioch, S., edd.), 99–106. Wrocław – Praha.
[19] FRÖHLICH, J., 1992: Ruční mlýny na rozemílání rudy na Kometě, Studie z dějin hornictví 22, 11–33.
[20] FRÖHLICH, J.–KURZ, J., 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17–25.
[21] FRÖHLICH, M.–STEUER, H., 2002: Burgen und Bergbau. Zum Abschluss der Grabungen an der "Birchiburg" in Bollschweil-St. Ulrich, Kreis Breisgau-Hochschwarzwald. In: Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg, 203, 238–243. Stuttgart.
[22] HANZLÍK, J., 2013: Město a jeho koncept. In: Proměny montánní krajiny. Historické sídelní a montánní struktury Krušnohoří, 76–81. Loket.
[23] HÖSEL, G.–BREITER, K., edd., 1995: Mineral Resources Erzgebirge-Vogtland/Krušné hory Map 2: Metals, Fluorite/Barite – Occurrences and Environmental Impact – West. 1 : 100 000 – LfULG, Česká geologická služba. Praha.
[24] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9 (Klápště, J.–Měřínský, Z., edd.). Praha – Brno.
[25] HRUBÝ, P., 2014: K periodizaci počátku rané exploatace drahých kovů na Českomoravské vrchovině – Zur Periodisierung des Beginns der frühen Ausbeute von Edelmetallen in der Böhmisch-Mährischen Höhe. In: ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(gebirg)landschaft – Ore landscape. Arbeits und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 28 (Smolnik, R., Hrsg.), 147–155. Dresden.
[26] HRUBÝ, P., 2017: Nové průzkumy středověké montánní krajiny na Českomoravské vrchovině, Acta rerum naturalium 21, 1–20.
[27] HRUBÝ, P. a kol., 2007: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K., Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17–60.
[28] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.
[29] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 422. Brno.
[30] HRUBÝ, P. a kol., 2016: Hrubý, P.–Malý, K.–Milo, P., Archeometalurgie a geofyzika středověkých areálů zaměřených na produkci drahých kovů – Archäometallurgie und Geophysik mittelalterlicher, auf die Produktion von Edelmetallen ausgerichteter Areale, AH 41, 39–63.
[31] HUCKER, B. U., 1984: Die untergegangene Bergstadt Blankenrode im Diemel-Eder-Kupfererzrevier: Beobachtungen zum Problem abgegangener Bergstädte. In: Montanwirtschaft Mitteleuropas vom 12. bis 17. Jahrhundert. Stand, Wege und Aufgaben der Forschung. Der Anschnitt. Beiheft 2 (Kroker, W.–Westermann, E., Hrsg.), 103–110. Bochum.
[32] ILAVSKÝ, J.–SATTRAN, V., 1980: Vysvětlivky k metalogenetické mapě ČSSR 1 : 500 000. Ústřední ústav geologický. Praha.
[33] JANGL, L., 1979: Edice České horní právo 4. Báňské řády. Příbram.
[34] KLUSÁČKOVÁ, V., 1981: K problému opevnění v Krušných horách – Zum Problem einer Befestigung in Krušné hory (Erzgebirge), AH 6, 63–70.
[35] KOŘAN, J., 1955: Naše báňská technika za feudalismu. In: Sborník dějin přírodních věd a techniky II. Rozpravy Národního technického muzea, 5–52. Praha.
[36] KŘEPELKOVÁ, A., 1957: Příspěvek k hospodářským a sociálním dějinám kutnohorských havířů na sklonku XV. a v první polovině XVI. století, Středočeský sborník historický 1, 67–83.
[37] KUBÁTOVÁ, L., 1992: Nejstarší dolové účty Horní Blatná. Edice faksimilií. Sv. 1. Praha.
[38] LADOVÁ, M., 1960: Kutnohorské rejstříky počtů dolových 1472–1532, Příspěvky k dějinám Kutné Hory 1, 121–146.
[39] LITOCHLEB, J., 1996: Pelhřimovský rudní revír. In: Stříbrná Jihlava 1996. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 8–18. Jihlava.
[40] LISSEK, P. a kol., 2014: Lissek, P.–Derner, K.–Šrein, V.–Bohdálek, P.–Křivánek, R., Výzkum hornického sídliště Kremsiger v roce 2013 – Untersuchung der Bergbausiedlung Kremsiger im Jahre 2013. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven. Výsledky a výhledy – Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., Hrsg.), 151–166. Dresden.
[41] MAJER, J., 1967: K problematice báňské techniky 16. století v Jáchymově. In: Dolování v Jáchymově 1516–1966. Rozpravy Národního technického muzea 26, 128–140. Praha.
[42] MAJER, J., 1968: Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století. In: Sborník Národního technického muzea 5, 111–278. Praha.
[43] MAJER, J., 1981: K vývoji české báňské praxe v 18. století, ZbSNM X, 53–78.
[44] MALINA, O. a kol., v tisku: Malina, O.–Schneiderwinklová, P.–Augustýnová, M.–Černý, D., Středověká a novověká kolonizace v západním Krušnohoří. Hornictví jako příčina i následek. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie. Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[45] MALÝ, K., 1998: Současný stav lokalit starého dolování v okolí Stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu, Vlastivědný sborník Vysočiny – oddíl věd společenských 11, 45–58.
[46] MALÝ, K., 1999: Jihlavský rudní revír – přehled geologie a mineralogie. In: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě, 15–27. Jihlava.
[47] MALÝ, K., 2001: Současný stav lokalit starého dolování v okolí České Bělé (okr. Havlíčkův Brod). In: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 61–65. Jihlava.
[48] MAŠLOVÁ, K.–HRUBÝ, P., 2017: Nové poznatky k historické exploataci zlata na Vodňansku, Acta rerum naturalium 21, 151–162.
[49] MINVIELLE LAROUSSE, N., 2017: L'âge de l'argent. Mines, societé et pouvoir en Langudoc medieval. Thèse présentée pour obtenir le grade universitaire de Docteur. Discipline: Archéologie. Université d'Aix-Marseille. École doctorale 355 Espaces, Culturés, Sociétés.
[50] PARMA, J. B., 1962: Vznik dobývacích metod v rudném hornictví a jejich vývoj do konce 19. století, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky VII, 137–158.
[51] PARMA, J. B., 1970: K historickému vývoji otvírky a přípravných prací v rudném hornictví. In: Z dějin hornictví a hutnictví. Rozpravy Národního technického muzea, 59–68. Praha.
[52] PETERS, J.–KOSCHIN, K., 1930: Horní zákony Československé platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Československý Kompas. Praha.
[53] PLUSKAL, O.–VOSÁHLO, J., 1998: Jihlavský rudní obvod, Vlastivědný sborník Vysočiny 13, 157–191.
[54] POŠVÁŘ, J., 1978: Společenské vztahy v Ius Regale Montanorum. In: Studie z dějin hornictví 9. Rozpravy Národního technického muzea, 15–28. Praha.
[55] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině (Macek, L.–Malý, K., edd.), 102–115. Jihlava.
[56] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 66–81. Jihlava.
[57] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[58] ROUS, P., 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 216–221. Jihlava.
[59] ROZLOŽNÍK, L. a kol., 1987: Rozložník, L.–Havelka, J.–Čech, F.–Zorkovský, V., Ložiská nerastných surovín a ich vyhľadávanie. Bratislava.
[60] RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce, Praehistorica VIII – Varia, Archaeologica 2, 301–306.
[61] ROJÍK, P., 2000: Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov.
[62] SATTRAN, V.–ILAVSKÝ, J., edd., 1981: Metalogenetická mapa ČSSR (1 : 500 000). Ústřední ústav geologický – Kartografie Praha.
[63] SMIRNOV, V. I., 1983: Geologie ložisek nerostných surovin. Praha.
[64] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. a kol. 2018 v tisku: Schneiderwinklová, P.–Augustýnová, M.–Malina, O.–Černý, D., Úprava a zpracování cínových rud v povodí Černé a Bystřice. In: ArchaeoMontan 2018. Das Erzgebirge im Fokus der Montanarchäologie – Krušné hory v zájmu montánní archeologie. Arbeits- und Forschberichte der sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 32 (Smolnik, R.–Goryczková, N., edd.). Dresden – Loket.
[65] SCHWABENICKY, W., 2007: Beziehungen zwischen mittelalterlichen Burgen und Bergbau. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 130–147. Jihlava.
[66] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
[67] STARÝ, J.–ŠANDEROVÁ, J.–TOMÁŠEK, M., 2007: Zaniklý těžební a zpracovatelský areál Hory u Vrbice. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 102–113. Jihlava.
[68] TOMÍČEK, R., 2007: Báňské zákonodárství v historii Královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Horní Slavkov.
[69] TRNKA, P., 2016: Diplomatika a správa kláštera Teplá ve druhé polovině 15. století. Disertační práce, ulož. na Katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK, Praha.
[70] VANĚČEK, M., ed., 1995: Nerostné suroviny světa, rudy a nerudy. Praha.
[71] VEČEŘA, J., 2008: Analýza povrchových tvarů Andělskohorského rudního revíru, část Hláska – Vysoká. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 64–75. Jihlava.
[72] VEČEŘA, J., 2013: Průzkumná pole – klíč k rozluštění středověkých a novověkých děl? In: ArchaeoMontan 2012. Erkunden – Erfassen – Erforschen (Smolnik, R., Hrsg.), 45–58. Dresden.
[73] VEČEŘA, J., 2015: Kolonizační snahy ve 13. století a nerostné bohatství Jeseníků, Forum urbes medii aevi VIII, č. 1–2, 25–30.
[74] VEČEŘA, J.–VEČEŘOVÁ, V., 2006: Středověká hornická osada ve Zlatohorském rudním revíru – "Erlitz" nebo Altenberg?, Archeologia technica 18, 60–63.
[75] VEČEŘA, J.–VEČEŘOVÁ, V., 2013: Mapování a terénní rekognoskace pozůstatků po hornické činnosti v Krupce a Jáchymově (etapová zpráva za rok 2013). Rukopis. Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě.
[76] VELÍMSKÝ, F., 2007: Nově evidované středověké montánní aktivity na Kutnohorsku. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 90–101. Jihlava.
[77] VELÍMSKÝ, F., 2012: Zaniklý těžební areál U Všech Svatých na Horách Kutných, Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 203–209.
[78] VELÍMSKÝ, F.–KONČELOVÁ, M., 2012: Archeologický výzkum zaniklého těžebního areálu u kostela sv. Václava v Pněvicích (okr. Kutná Hora), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 253–256.
[79] VOSÁHLO, J., 2009: Hornictví mezi počátkem 16. století a dvacátými léty 17. století. In: Pisková, R. a kol., Jihlava, 286–303. Praha.