Středověká úpravna rud u Koječína na Českomoravské vrchovině : k poznání technologií produkce stříbra ve státě posledních Přemyslovců

Variant title
A medieval ore mill near Koječín, in the Bohemian-Moravian Highlands: A contribution to the study of silver production technologies in the state of the last Přemyslids
Eine mittelalterliche Erzaufbereitungsanlage bei Koječín auf der Böhmisch-Mährischen Höhe: Erkenntnisse zur Silbergewinnung im Staat der letzten Přemysliden
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 949-981
Extent
949-981
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Příspěvek představuje výzkum zpracovatelského areálu ze 13. století zapojeného do produkce stříbra. Sondáž se zaměřila na soustavu úpravnických hald v trvale zvodněném prostředí. Zkoumána a analyzována byla natěžená a upravovaná rudnina. Dokumentovány byly technogenní uloženiny se znaky mletí a praní. Na bázi tělesa byla dochována dřeva smýcená po polovině 13. století. Mezi nimi lze rozlišit nejprve pokácený lesní porost a následně i konstrukční dřeva. Zkoumanou strukturu interpretujeme jako pozůstatky středověké úpravny polymetalických rud, jejíž úlohou byla produkce rudního koncentrátu. Z technologického řetězce je zde doloženo třídění rud, stoupování, mletí a gravitační separace.
This contribution presents research into a 13th-century ore-processing complex involved in the production of silver. Test digs centred on a system of slag heaps in a permanently water-filled environment. The mined and cleaned ore was investigated and analysed, and technogennous deposits with traces of grinding and washing were documented. Wood cut after the mid-13th century was preserved in the form of objects. The wood can be divided into felled forest growth and timber subsequently used for construction. The investigated structure can be interpreted as the remains of a medieval polymetallic ores mill producing ore concentrate. Of the technology chain, the sizing of ores, the crushing, grinding and gravitation separation processes were recorded.
Summary language
Note
  • Studie vznikla při řešení projektu Udržitelný rozvoj kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí, kód projektu: TL02000111.
Document
References:
[1] BAILLY-MAÎTRE, M.-Chr.–MINVIELLE LAROUSSE, N., 2011a: Éléments de méthodologie pourl'étude de meules et moulins à minerai médiévaux, Évolution typologique et technique des meules du néolithique à l'an mille . In: Actes des IIIe Rencontres Archéologiques de l'Archéosite gaulois, Aquitania Supplément 23 (Buchsenschutz, O.–Jaccottey, L.–Jodry, F.–Blanchard, J.-L., dir.), 461–471. Bordeaux.

[2] BAILLY-MAÎTRE, M.-Chr.–MINVIELLE LAROUSSE, N., 2011b: Ore grinding in the Middle Ages: the example of Brandes-en-Oisans (Isère, France) . In: Bread for the people: the archaeology of mills and milling (Williams, D. F.–Peacock, D., edd.), 1–14. Oxford.

[3] BERNARD, J. H., 1991: Empirical types of ore mineralization in the Bohemian Massif . Praha.

[4] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus III/1 (1230–1238) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1942.

[5] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus IV/1 (1241–1253) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[6] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus V/1 (1253–1266) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[7] CRKAL, J., 2018: Středověké hutnictví a hamernictví na Přísečnicku . In: Derner, K. a kol., Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge. Archaeomontan 5. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68 (Smolnik, R., ed.), 139–188. Dresden.

[8] DERNER, K.–HRUBÝ, P., 2018: Otázka zemědělství a potravinářské produkce zemědělských hornických komunit – Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlicher Bergbau kommunitäten, AH 43, 207–239.

[9] GALUSOVÁ, L., 2015: Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu – Watermills as Subject of archaeological Research, AH 40, 267–293.

[10] HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2013: Examinace procesu optimalizace "archeologicky korektních" způsobů vyhodnocení dat z leteckého laserového skenování zalesněné krajiny: Potenciál filtrace surových dat, problematika interpolačních algoritmů a způsobů vizualizace antropogenních tvarů v digitálních modelech reliéfu . In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, 49–79. Plzeň.

[11] HOLUB, M., 2018: Odhad množství stříbra obsaženého v polymetalických rudách ložiska Kutná Hora vytěžených od 13. století , Acta rerum naturalium 22, 17–52.

[12] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P.–MALÝ, K., 2007: Montanarchäologische Forschungen in Jihlava – Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien) , Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17–60.

[13] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku , PA CIII, 339–418.

[14] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Libor, P.–Malý, K., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422. Brno.

[15] CHÁB, J.–STRÁNÍK, Z.–ELIÁŠ, M., 2007: Geologická mapa České republiky 1 : 500 000 . Praha.

[16] JEŽEK, B.–HUMMEL, J., 2001: Jiří Agricola: Dvanáct knih o hornictví a hutnictví . Praha.

[17] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2017: Koječín (okr. Havlíčkův Brod). Předběžná zpráva o antrakologické analýze . Nepublikovaná zpráva.

[18] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města. 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa . Praha.

[19] KUDRNÁČ, J., 1988: Písek (okr. Písek), Pod starou pazdernou . Nálezová zpráva. Archiv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 4027/88.

[20] KYNCL, T., 2018: Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků nalezených při archeologickém výzkumu v údolí Nohavického potoka u Koječína . Výzkumná zpráva. DendroLab Brno. Nepublikovaná zpráva.

[21] LEACHTENAUER, J. C.–DRIGGERS, R. G., 2001: Surveillance and Reconnaissance Imaging Systems: Modeling and Performance Prediction . Artech House.

[22] LITOCHLEB, J., 1981: K těžbě zlata v okolí Humpolce , Rozpravy Národního technického muzea 76, Studie z dějin hornictví 11, 105–117.

[23] LITOCHLEB, J.–MALEC, J.–SZTACHO, P., 1982: Příspěvek k mineralogii zlatonosného zrudnění z Orlíku u Humpolce , Sborník Jihočeského muzea – přírodní vědy 22, 37–50.

[24] LOSERTOVÁ, L. a kol., 2011: Losertová, L.–Buřival, Z.–Losos, Z.–Veleba, B., Pozůstatky po historické těžbě v okolí Humpolce , Acta rerum naturalium 10, 1–10.

[25] MINVIELLE LAROUSSE, N., 2017: Les meules du moulin à minerai médiéval de Brandes-en-Oisans. In: Les meules du Néolithique à l'époque médiévale : technique, culture, diffusion. Actes du 2ème colloque du Groupe Meule, Reims, du 15 au 17 mai 2014 . Revue Archéologique de l'Est. Supplément 43 (Buchsenschutz O.–Lepareux-Couturier S.–Fronteau G., edd.), 407–427. Dijon.

[26] NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M., 2018: Analýza srsti a peří z Koječína (středověk) . Nepublikovaná zpráva, ulož. v ARÚ AV ČR Brno, v. v. i.

[27] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století , PV 48, 143–299.

[28] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století , Archaeologia technica 15, 49–58.

[29] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku . In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.

[30] SIBSON, R., 1981: A Brief Description of Natural Neighbor Interpolation . In: Inerpolating Multivariate Data (Barnett, V., ed.), 21–36. New York.

[31] STRAßBURGER, M., 2014: Montanarchäologie und Wirtschaftsgeschichte des Bergbaus im Schauinsland vom 13. Jahrhundert bis um 1800. Teil I–III . Inaugural-Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Philosophie an der Ludwig-Maximilians-Universität München. Nepublikovaný rukopis.

[32] ŠTUHEC, S.–ZACHAR, J., 2017: Digital Photogrammetry . In: 3D digital recording of Archaeological, architectural and artistic heritage (Zachar, J.–Horňák, M.–Novaković, P., edd.), 33–53. Ljubljana.

[33] VEČEŘA, J., 2004: Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení . In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 145–156. Praha – Brno – Plzeň.

[34] VOSÁHLO, J., 1996: Metody vyhledávání a průzkumu stříbrorudných ložisek v rozmezí 13. až 18. století (se zřetelem k Jihlavskému rudnímu revíru) . In: Stříbrná Jihlava 1996. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 29–44. Jihlava.

[35] ZAKŠEK, K.–OŠTIR, K.–KOKALJ, Ž., 2011: Sky-View Factor as a Relief Visualization Technique , Remote Sensing 3, 398–415. https://doi.org/10.3390/rs3020398 | DOI 10.3390/rs3020398