An unsuccessful rehabilitation : performances of Dvořák's Armida in 1918–38

Title: An unsuccessful rehabilitation : performances of Dvořák's Armida in 1918–38
Source document: Musicologica Brunensia. 2019, vol. 54, iss. 1, pp. 63-77
Extent
63-77
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Article
Language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Dvořák's last opera Armida to the libretto of Jaroslav Vrchlický (on the motives of Jerusalem Delivered by Torquato Tasso) has remained practically forgotten to this day. The negative public and critical reception of the 1904 premiere meant that Armida had only a brief initial run before being pulled from the National Theatre's repertoire. The myth-veiled work was abandoned until the arrival of a new political regime and a new artistic generation, which endeavoured to enter Dvořák's opera into the repertoire of Czech theatres. The most prominent of these efforts was Ostrčil's production of Armida at the National Theatre in 1928, but even that failed to secure a decisive victory for Armida. The critics questioned the quality of the libretto and the overall dramatic structure of the opera. They also discussed the style, the choice of exotic theme, and the stage design, which went against the essence of Wagnerian drama and "grand opera".
References
[1] Armida. Národní divadlo Brno. Repertoár od roku 1884 (Armida. National Theatre in Brno. Repertoire from 1884) [online]. Accessed on: 20 August 2015. Available from: http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=inscenation.

[2] Bei Meister Dvorzak. Die Reichswehr. Militärisches und politisches Organ, Vol. 17, No. 3612, 1 March 1904, p. 7.

[3] ČTRNÁCTÝ, Miloš. Armida. Dalibor, Vol. 26, No. 16/17, 3 April 1904, pp. 118–19.

[4] ČVANČARA, Karel. Dvořákova Armida po 25 letech [Dvořák's Armida after 25 Years]. Večerní Praha, 31 December 1928.

[5] Divadelní list Národního divadla v Brně, Vol. 10, No. 12, 5 January 1935, pp. 259–60.

[6] DÖGE, Klaus. Antonín Dvořák. Život, dílo, dokumenty [Life, Work, Documents]. Vyšehrad: Praha, 2013, pp. 251–3.

[7] DVOŘÁK, Otakar. Můj otec Antonín Dvořák [My Father Antonín Dvořák]. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2004, pp. 84–89.

[8] DVOŘÁK, Otakar. Několik vzpomínek na vznik a premiéru Dvořákovy "Armidy". (K novému provedení na Národním divadle) [Several Memories of the Genesis and Premiere of Dvořák's "Armida". (For the New Performance at the National Theatre)]. Venkov, Vol. 23, No. 309, 30 December 1928, p. 7.

[9] DVOŘÁK, Otakar. Z mých vzpomínek na otce [From My Memories of My Father]. Národní listy, No. 120, 1 May 1929, p. 1.

[10] H. D. Armida. České slovo (Praha), 25 November 1941.

[11] Ik. Dvořákova Armida v olomoucké opeře [Dvořák's Armida at the Olomouc Opera]. Moravský deník, 2 April 1936.

[12] J. H. Hudební objev posledního Dvořáka [Musical Discovery of the Last Dvořák]. Národní střed (Praha), 25 November 1941.

[13] KRTIČKA, Stanislav. Brněnská hudební epocha. Opera a symfonie Národního a Zemského divadla v Brně. Kronika dějů 1919–1941. Sv. 2 [The Brno Musical Epoch. The Operas and Symphonies of the National and Regional Theatre in Brno. Chronicle of Events in 1919–41. Vol. 2], Brno: Stanislav Krtička, 1954, p. 540.

[14] KUNA, Milan. Být muzikologem [To Be a Musicologist]. Praha: LaMartre, 2017, pp. 43–4.

[15] -la. Armida. Národní politika, Vol. 22, No. 87, 27 March §§1904§§, pp. 8–9.

[16] L. K. Armida. České slovo, Praha, 31 December 1928.

[17] NĚMEČEK, Jan. Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1900–1920 [The Opera of the National Theatre during the Tenure of Karel Kovařovic 1900–1920], Vol. I. Praha: Divadelní ústav 1968, p. 105.

[18] NOVÁ, Kateřina. Dvořákův jubilejní rok 1941 / The Dvořák Jubilee of 1941. Musicalia, 2014, Vol. 6, Nos. 1–2, pp. 28–8 / 39–52.

[19] [St.]: Cyklus Dvořákových oper v Plzni. Armida [Cycle of Dvořák's Operas in Pilsen. Armida]. Český deník, No. 237, 30 August 1925, p. 8.

[20] ŠOUREK, Otakar. Karel Kovařovic a Vrchlického Armida [Karel Kovařovic and Vrchlický's Armida]. Smetana: Hudební věstník Unie českých hudebníků z povolání, Vol. 3, No. 4, 15 June 1943, p. 54.

[21] ŠPELDA, Antonín. Dr. Antonín Dvořák a Plzeň [Dr Antonín Dvořák and Pilsen]. Vol. 7, Prameny a příspěvky k dějinám města Plzně, Plzeň: Grafické závody Pour a spol., 1941, pp. 122, 127.

[22] V. S. Antonín Dvořák: Armida v Českém divadle v Olomouci [Antonín Dvořák: Armida at the Czech Theatre in Olomouc]. Našinec, 3 April 1936.

[23] VEJVODOVÁ, Veronika. Dvořákova poslední opera Armida, op. 115: Geneze a recepce [Dvořák's Last Opera Armida Op. 115: Genesis and Reception], dissertation, Department of Musicology of the Faculty of Arts of Masaryk University, supervised by Geoffrey Chew, Brno 2015.

[24] VEJVODOVÁ, Veronika. "Jsem šťasten, že po tak dlouhém odpočinku opět mohu pracovati na tom, co já chci a ne, co chtějí jiní." Ke genezi Dvořákovy Armidy ["I am glad that after such a long rest I can again work on what I want and not what others want." On the Genesis of Dvořák's Armida]. Opus musicum, 2015, Vol. 47, No. 4, pp. 36–57.

[25] VEJVODOVÁ, Veronika. "Pro dílo jest jen přáti rostoucího pochopení." K premiéře poslední Dvořákovy opery Armida ["One can wish only growing understanding for the work." On the Premiere of Dvořák's Last Opera Armida]. Opus musicum, 2014, Vol. 46, No. 5, pp. 21–36.

[26] VEJVODOVÁ, Veronika. Zapomenutá perla? Recepce Armidy v letech 1925–2012 [Forgotten Pearl? The Reception of Armida in 1925–2012]. Opus Musicum, 2015, Vol. 47, No. 5, pp. 18–35.