[1] BÁRTOVÁ-BRABCOVÁ, Monika. 2008. Fenomén Gilbert & Sullivan. Vznik anglické operety. Praha: Kant, 2008.
[2] Fa Presto [MAŠEK, Karel]. 1890. Utíkej, Káčo! čili: jak by někteří ze souvěkých poetů českých spracovali thema národní písně: Utíkej, Káčo, utíkej, honí tě kocour divokej! Káča utíká, co může, kocour ji chytit nemůže. Švanda dudák (9. 5. 1890): 197–201.
[3] FRÁNEK, Michal. 2009. Recepce díla Julia Zeyera v letech 1873–1901. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2009.
[4] GREEY, Edward. 1883. The Golden Lotus, and Other Legends of Japan. Boston: Lee and Shepard, 1883.
[5] HÁNOVÁ, Markéta. 2010. Japonismus ve výtvarném umění v Čechách. Praha: Národní galerie, 2010.
[6] HILBERT, J. 1911. Lyrické divadlo. Venkov (11. 4. 1911): 9.
[7] Hlas lidu (5. 3. 1904): 3.
[8] Hudební rozhledy (1964): 1: 20.
[9] J. Zeyer: Lásky div. – V. Dyk: Ranní ropucha. – F. X. Svoboda: Mlsáníčko. 1941. České slovo Olomouc (11. 2. 1941): 2.
[10] JIRÁNEK, Miloš. 1901. Dva večery pařížské. Volné směry 5 (1901) 6: 152–158.
[11] JIROUŠKOVÁ, Jana a Lukáš PECHA (eds.). 2008. Sběratel Julius Zeyer. Praha: Národní muzeum, 2008.
[12] JOCHMANOVÁ, Andrea. 2008. Jiří Frejka a Moderní studio (1929). In SPFFBU, řada teatrologická, Q. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2008: 37–58.
[13] Kb. [KABELÍK, Jan]. 1895. Dramatická díla Julia Zeyera. I. Neklan. II. Tři komedie. Hlídka literární 12 (1895): 9: 331–333.
[14] KOPECKÝ, Jiří. 2009. Obtížně zhudebňovaný Julius Zeyer. In Jiří Kudrnáč a Luisa Nováková (eds.) Julius Zeyer, lumírovský básník v duchovním dění Evropy. Brno: Host, 2009.
[15] KUFFNER, Josef. 1888. Kus žaponského repertoiru. Květy 10 (1888): 11: 735–739.
[16] "Lásky div". Napsal Julius Zeyer. "Dobrák komisař". Napsali G. Courtelin a J Lowy. 1904. Nová doba. (9. 4. 1909): 8.
[17] Lásky div. – Sen o říši krásy. – Provedeno "Lyrickým divadlem" dne 8. dubna ve smíchovském intimním divadle. Čech (11. 4. 1911): 5.
[18] LÍMAN, Antonín. 2008. Kouzlo šerosvitu. Praha: Dharma Gaia, Česko-japonská společnost, 2008.
[19] M. B. [BALCAR, Milan]. 1925. Suchého "Lásky div" a Voglova "Majéra". Moravsko-slezský deník (5. 11. 1925): 5.
[20] Meziaktí (8. 2. 1941).
[21] Moravská Ostrava. 1925. Dalibor (15. 12. 1925): 381.
[22] Moravsko-slezské divadlo, Týdeník pro zájmy divadelní (17. 10 1925): 8.
[23] MORLEY, Carolyn. 1988.
The Stone God. The Journal of the Association of Teachers of Japanese 22 (1988): 1: 59–68. |
DOI 10.2307/489337
[24] Na podporu Julia Zeyera. 1907. Čech (23. 2. 1907): 5.
[25] NOVÁK, Arne. 1911. Lyrické otázky. Národní listy (23. 4. 1911): 1.
[26] Pestrý týden (12. 4. 1941): 26.
[27] POSPÍŠIL, Vilém. 1951. Kálikova opera "Lásky div" v Liberci. Lidové noviny (3. 1. 1951): 5.
[28] PYNSENT, Robert B. 1973. Julius Zeyer. The Hague: Mouton, 1973.
[29] Rozhledy po současném životě doma i v cizině. 1897. Ženský svět (5. 4. 1897): 123–124.
[30] Skladatel ve slepé uličce. K premiéře Kálikovy opery "Lásky div". 1951. Hudební rozhledy (1951): 20.
[31] Slavnostní banket na počest Rodinovu. Národní politika (31. 5. 1902): 1–2.
[32] SLAVOV, Petko. 2014. Gaikokudžin no me ni ucutta nógaku no meidži išin: gaikoku ni cutaerareta nókjógen no imédži. (Restaurace Meidži v rámci nógaku viděna očima cizinců: obraz nó a kjógenu v zahraničí.) Disertační práce. Osaka University, Fakulty of arts, 2014.
[33] STEHLÍKOVÁ, Eva. 2011. Recenze: Zeyer na počátku milénia. HOST 27 (2011): 8: 62–63.
[34] Světozor (21. 5. 1925): 1.
[35] ŠORMOVÁ, Eva, a Josef HERMAN (eds.). 2000. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000.
[36] The Stone God. 1934. In Japanese Plays: No—Kyogen—Kabuki. Sydney: Angus and Robertson, 1934: 78–80.
[37] VACHEK, Emil. 1911. Volná myšlenka (1. 5. 1911): 5.
[38] Večer aktovek v Olomouci. 1941. Pozor (15. 2. 1941): 3.
[39] Večer aktovek v olomouckém divadle. 1941. Našinec (12. 2. 1941): 3.
[40] Večer aktovek. Moravský večerník (11. 2. 1941): 2.
[41] Venkov (25. 4. 1925): 5.
[42] VLAŠÍNOVÁ, Drahomíra. 2003. Julius Zeyer. Brno: Istenis, 2003.
[43] VOBORNÍK, Jan. 1907. Julius Zeyer. Praha: Československá grafická Unie, 1907.
[44] VODÁK, Jindřich. 1894. Dramatická díla Julia Zeyera. Literární listy (15. 7. 1894): 254.
[45] Volná myšlenka (1. 5. 1911): 5.
[46] Z dob růžového jitra. – Lásky div. – Dobrák komisař. 1909. Plzeňský obzor (10. 4. 1909): 7.
[47] Z intimního divadla na Smíchově. 1911. Národní listy (11. 4. 1911): 3.
[48] ZÁKREJS, František. 1889. Nové písemnictví. Dramata. Osvěta 19 (1889): 3: 278–288.
[49] ZÁKREJS, František. 1896. Obzor literární. Osvěta (1896): 12: 1119–1123.
[50] ZEYER, Julius a Pavel POUCHA. 1958. Světla východu: výbor z díla s orientálními náměty. Praha: Svobodné slovo-Melantrich, 1958.
[51] ZEYER, Julius. 1888. Lásky div. Květy 10 (1888): 11: 505–520.
[52] ZEYER, Julius. 1905. Dramatická díla I. Spisy J. Z., sv. 23. 1. Praha: Unie, 1905.
[53] ZEYER, Julius. 1939. Dramatická díla. 3, Neklan. Praha: Česká grafická Unie, 1939.
[54] Zeyerova slavnost (Den první). 1902. Národní listy (1. 6. 1902): 2.
[55] Zeyerovy slavnosti. 1902. Národní listy (15. 5. 1902): 3.
[56] Zeyerovy slavnosti. 1902. Národní politika (28. 5. 1902): 2.
[57] Zeyerovy slavnosti. Ženský svět (20. 6. 1902): 150.