Biologická příbuznost jedinců ze satelitních pohřebišť Pohanska u Břeclavi ve světle analýzy nemetrických znaků

Title: Biologická příbuznost jedinců ze satelitních pohřebišť Pohanska u Břeclavi ve světle analýzy nemetrických znaků
Variant title:
  • Biological kinship estimation of the individuals found at the side cemeteries of Pohansko near Břeclav based on non-metric traits analysis
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2018, vol. 23, iss. 2, pp. 81-100
Extent
81-100
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Nemetrické znaky jsou dědičnými kosterními anomáliemi, které se s různě nízkými frekvencemi přirozeně vyskytují v každé lidské populaci. Ačkoliv jsou hojně využívány pro mezipopulační srovnání již od 60. let 20. století, k rozšíření jejich využití pro analýzu příbuznosti jedinců doposud příliš často nedochází. Tento článek představuje možnosti využití analýzy nemetrických znaků pro intrapopulační srovnání na příkladu 49 zkoumaných jedinců, pohřbených v oddělených skupinkách na satelitních pohřebištích v sídlištním kontextu raně středověké lokality Pohanska u Břeclavi. U všech jedinců bylo hodnoceno 162 nemetrických znaků a kromě jejich vizuálního posouzení byly výsledky objektivizovány výpočtem koeficientu potenciální příbuznosti (hodnotí vždy míru pravděpodobné příbuznosti dvou jedinců), který je v této studii blíže představen. Předpokládaná interpretační hypotéza satelitních pohřebišť, jako skupin biologicky příbuzných jedinců, byla v hodnoceném vzorku potvrzena pouze pro skupinu z polohy Lesní hrúd.
Non-metric traits are heritable skeletal anomalies that occur naturally in every human population, with population-specific frequencies. Although they have been used for inter-population comparisons since the 1960s, their application as a tool to investigate kinship is not widely accepted yet. This study explores further possibilities of using non-metric traits analysis for intra-population analysis by examining 49 individuals buried in separate groups on the early medieval site of Pohansko near Břeclav. These so-called satellite cemeteries were located directly in the settlement area and they have been considered family burials. Apart from the visual assessment, the results obtained by the analysis of 162 non-metric traits in each individual have been evaluated using the potential kinship coefficient (introduced in this study), which sets an estimation of potential family relationship between two individuals. In the analysed sample, the hypothesis of biological family buried together as a group has only been confirmed with the group from Lesní hrúd (Forest Dune) site.
Note
Práce vznikla za podpory projektu MUNI/A/0930/2018 "Archeologické terénní prospekce, exkavace, dokumentace a muzejní prezentace VIII".
References
[1] Berry, A. C. – Berry, R. J. 1967: Epigenetic variation in the human cranium. Journal of Anatomy 101, 361–379.

[2] Boberová, K. 2012: Genetická studie lidí z Jižního předhradí Břeclav – Pohansko. Využití genetických analýz pro určení pohlaví u fragmentárních kosterních pozůstatků. Dizertační práce na PřF MU. Brno.

[3] Czarnetzki, A. 1971: Epigenetische Skelettmerkmale im Populationsvergleich. I. Rechts-Links- Unterschiede bilateral angelegter Merkmale. Zeitschrift für Morphologie und Anthropologie 63, 238–254.

[4] Dostál, B. 1970: Severovýchodní předhradí Břeclavi – Pohanska. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E 15, 117–144.

[5] Dostál, B. 1982: Drobná pohřebiště a rozptýlené hroby z Břeclavi – Pohanska. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E 27, 135–201.

[6] Drozdová, E. 2005: Břeclav – Pohansko VI. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi (demografická a antropometrická studie). Brno.

[7] Falconer, D. S. 1965: The inheritance of liability to certain disease, estimated from the incidence among relatives. Annals of Human Genetics. 29, 51–76. | DOI 10.1111/j.1469-1809.1965.tb00500.x

[8] Finnegan, M. 1978: Non-metric variation of the infracranial skeleton. Journal of Anatomy 125, 23–37.

[9] Grüneberg, H. 1952: Genetical studies on the skeleton of the mouse IV. Quasi-continuous variations. Journal of Genetics 51, 95–114. | DOI 10.1007/BF02986708

[10] Grüneberg, H. 1963: The Pathology of Development. Oxford.

[11] Hallgrímsson, B. – Ó Donnabháin, B. – Bragi Walters, G. – Cooper, D. M. L. – Gudbjartsson, D. – Stefánsson, K. 2004: Composition of the Founding Population of Iceland: Biological Distance and Morphological Variation in Early Historic Atlantic Europe. American Journal of Physical Anthropology 124, 257–274. | DOI 10.1002/ajpa.10365

[12] Hauser, G. – De Stefano, G. F. 1989: Epigenetic variants of the human skull. Stuttgart.

[13] Hrnčířová, M. 2003: Nemetrické a epigenetické znaky na pohřebišti okolo kostela na Pohansku u Břeclavi. Magisterská diplomová práce na PřF MU. Brno.

[14] Krchová, K. 2004: Nemetrické a epigenetické znaky na satelitních pohřebištích Pohanska u Břeclavi. Magisterská diplomová práce na PřF MU. Brno.

[15] Lane, R. A. 1976: The genetic meaning of a distance measure based on non-metric skeletal variants. American Journal of Physical Anthropology 44, 190–191.

[16] Lane, R. A. 1978: Non-metric osteological variation as a function of genetic kinship (abstract). American Journal of Physical Anthropology 48, 413.

[17] Macháček, J. 2005: Pohansko u Břeclavi. Raně středověké centrum jako socioekonomický systém. Význam, smysl a funkce. Habilitační práce na FF MU. Brno.

[18] Ossenberg, N. S. 1969: Discontinuous morphological variation in the human cranium. Toronto – Ontario.

[19] Přichystalová, R. 2011: Problematika pochovávania na Južnom predhradí velkomoravského hradiska Břeclav – Pohansko. Dizertační práce na FF MU. Brno.

[20] Reinhard, R. – Rösing, F. W. 1985: Ein Literaturüberblick über Definitionen diskreter Merkmale/anatomischer Varianten am Schädel des Menschen. Ulm.

[21] Saunders, S. R. – Popovich, F. 1978: A family study od two skeletal variants: atlas bridging and clinoid bridging. American Journal of Physical Anthropology 49, 193–204. | DOI 10.1002/ajpa.1330490207

[22] Sedláček, M. 1999: Příbuzenské vztahy určené na základě odontologických znaků u obyvatel hradiska Pohansko – pohřebiště okolo kostela. Magisterská diplomová práce na PřF MU. Brno.

[23] Sjøvold, T. 1984: A report on the heritability of some cranial measurements and non-metric traits. In: G. N. van Vark, W. W. Howells (eds.), Multivariete statistical methods in Physical Anthropology, Dordrecht – Boston – Lancaster, 223–246.

[24] Suzuki, M. – Sakai, T. 1960: A familial study of torus palatinus and torus mandibularis. American Journal of Physical Anthropology 18, 263–272. | DOI 10.1002/ajpa.1330180404

[25] Torgersen, J. 1963: Über Erbfaktoren für die Ausbildung von Schädelnähten und deren Aussagewert über den Hominisationsablauf. Homo 14, 16–29.

[26] Velemínský, P. 1999: Morfologické znaky na lidské kostře. In: M. Stloukal et al. (eds.), Antropologie. Příručka pro studium kostry, Praha, 125–151.

[27] Velemínský, P. 2000: Mikulčice – Kostelisko. Některé kostní projevy nespecifické zátěže a možnosti stanovení pokrevně příbuzenských vztahů na základě morfologické podobnosti. Dizertační práce na UK PřF. Praha.

[28] Velemínský, P. – Dobisíková, M. 1994: Příbuznost a morfologie u kosterních pozůstatků. In: V. Novotný, E. Drozdová (eds.), Česká soudobá antropologie, Brno, 67–71.

[29] Velemínský, P. – Dobisíková, M. 2005: Morphological likeness of the skeletal remains in a central European family from 17th to 19th century. Homo 56, 173–196. | DOI 10.1016/j.jchb.2005.05.005

[30] Velemínský, P. – Dobisíková, M. – Stránská, P. – Velemínská, J. 2008: Biological diversity of non-metric traits in the Great Moravian population – the comparison of the Mikulčice power centre and its hinterland. In: P. Velemínský, L. Poláček (eds.), Studien zum Burgwall von Mikulčice VIII, Brno, 265–304.

[31] Velemínský, P. – Likovský, J. 2013: Lidské kosterní pozůstatky z mohylového pohřebiště ve Stěbořicích. In: P. Kouřil, M. Tymonová (eds.): Slovanský mohylník ve Stěbořicích u Opavy, Brno, 223–271.

[32] Terénní dokumentace uložená v archivu ÚAM FF MU na pracovišti v Pohansku u Břeclavi

[33] www.mapy.cz, 10.1.2019