Article
| Title: | Spolupráce rodiny a školy v době uzavřených základních škol |
| Variant title: | Cooperation between family and school during the shutdown of primary schools |
| Author: | |
| Source document: | Studia paedagogica. 2020, vol. 25, iss. 3, pp. [9]-41 |
| Extent: | [9]-41 |
| ISSN: | 1803-7437 (print); 2336-4521 (online) |
| DOI: | 10.5817/SP2020-3-1 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/142857 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Článek na základě kvantitativní a kvalitativní analýz y odpovědí 9810 rodičů zkoumá vnímání vzdělávání v domácím prostředí z pohledu rodičů v době uzavřených základních škol z důvodu pandemie COVID-19. Cílem empirického šetření bylo odpovědět na otázky, jaké bariéry ve vzdělávání doma v době uzavřených základních škol rodiče identifikují, jaká řešení by uvítali, ale také jaký je vztah mezi rodinou a školou v situaci vzdělávání doma. Analyzovaná data pocházejí z výzkumu Vzdělávání doma, který byl uskutečněn v dubnu 2020 za podpory České televize. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje zásadní rozdíl mezi rodiči prvostupňových a druhostupňových žáků, kteří jednak vnímají odlišné bariéry a jednak jmenují jiná řešení nastalé situace. Význam výsledků tkví v tom, že nejenom upozorňují na bariéry ve spolupráci mezi rodinou a školou, ale naznačují i možná řešení problémů, které přinesla neočekávaná situace.
Based on a quantitative and qualitative analysis of the responses of 9,810 parents, this paper examines the perceptions of home education during the COVID-19 lockdown from the parents' point of view. The aim of the empirical survey was to answer questions about what barriers parents identify to home education from shutdown primary schools, what solutions they would welcome, and what the relationship between family and school during the situation of education at home is. The analyzed data come from a survey called Home Education that was conducted in April 2020 with the support of Czech Television. The results of the survey show that there was a fundamental difference between parents of primary and secondary students as they perceived different barriers and also named different solutions to the situation. The significance of the results lies in the fact that they not only point out the barriers to cooperation between the family and the school but also sug gest possible solutions to the problems brought about by unexpected situations.
Based on a quantitative and qualitative analysis of the responses of 9,810 parents, this paper examines the perceptions of home education during the COVID-19 lockdown from the parents' point of view. The aim of the empirical survey was to answer questions about what barriers parents identify to home education from shutdown primary schools, what solutions they would welcome, and what the relationship between family and school during the situation of education at home is. The analyzed data come from a survey called Home Education that was conducted in April 2020 with the support of Czech Television. The results of the survey show that there was a fundamental difference between parents of primary and secondary students as they perceived different barriers and also named different solutions to the situation. The significance of the results lies in the fact that they not only point out the barriers to cooperation between the family and the school but also sug gest possible solutions to the problems brought about by unexpected situations.
Keywords:
vzdělávání doma; spolupráce rodiny a školy; zapojení rodičů do vyučování; online výuka; COVID-19
home education; home–school cooperation; parental involvement in education; online education; COVID-19
home education; home–school cooperation; parental involvement in education; online education; COVID-19
References:
[1] Adams, K. S., & Christenson, S. L. (2000). Trust and the family-school relationship examination of parent-teacher differences in elementary and secondary grades. Journal of School Psychology, 38(5), 477–497. https://doi.org/10.1016/S0022-4405(00)00048-0 | DOI 10.1016/S0022-4405(00)00048-0
[2] Albudaiwi, D. (2017). Survey: Open-ended questions. In M. Allen (Ed.), The SAGE encyclopedia of communication research methods (1716–1717). SAGE.
[3] Auerbach, S. (2007). From moral supporters to struggling advocates: reconceptualizing parent roles in education through the experience of working-class families of color. Urban Education, 42(3), 250–283. https://doi.org/10.1177/0042085907300433 | DOI 10.1177/0042085907300433
[4] Bastiani, J. (1993). Parents as partners. Genuine progress or empty rhetoric? In P. Munn (Ed.), Parents and schools: Customers, managers or partners? (s. 101–116). Routledge.
[5] Bowen, G. A. (2009). Document analysis as a qualitative research method. Qualitative Research Journal, 9(2), 27–40. | DOI 10.3316/QRJ0902027
[6] Bracey, G. W. (1996). SES and involvement. Phi Delta Kappan, 78(2), 169–170.
[7] Bridges, D. (1994). Parents: Customers or partners? In D. Bridges & T. H. McLaughlin (Eds.), Education and the market (s. 65–79). The Falmer Press.
[8] Brom, C., Greger, D., Hannemann, T., Lukavský, J., Straková, J., & Švaříček, R. (2020a, duben 4). Rodiče v roli pedagogů. Předběžné výsledky dotazníkového šetření Vzdělávání doma. https://www.mff.cuni.cz/cs/verejnost/anketa-jaro-2020/setreni-vzdelavanidoma-ver200414.pdf
[9] Brom, C., Lukavský, J., Greger, D., Hannemann, T., Straková, J., & Švaříček, R. (2020b). Mandatory home education during the COVID-19 lockdown in the Czech Republic: A rapid survey of 1st-9th graders' parents. Frontiers in Education, 5. https://doi.org/10.3389/feduc.2020.00103 | DOI 10.3389/feduc.2020.00103
[10] Carley, K. (1993). Coding choices for textual analysis: a comparison of content analysis and map analysis. In P. V. Marsden (Ed.), Sociological Methodology (s. 75–126). American Sociological Association.
[11] Česká škola. (2020, duben 6). Ministr Plaga vydá vyhlášku, která omezí známkování domácí výuky. Vysvědčení by mělo být beze známek. Česká škola. http://www.ceskaskola.cz/2020/04/ministr-plaga-vyda-vyhlasku-ktera-omezi.html
[12] ČŠI. (2020, duben 14). Vybraná z jištění České školní inspekce k distančnímu vzdělávání. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Vybrana-zjisteni-Ceske-skolni-inspekce-k-distancni
[13] Denzin, N. K., & Lincoln, Y. S. (2005). SAGE Handbook of Qualitative Research. SAGE.
[14] Deslandes, R., & Cloutier, R. (2002). Adolescents' perception of parental involvement in schooling. School PsychologyInternational, 23(2), 220–232. https://doi.org/10.1177/0143034302023002919 | DOI 10.1177/0143034302023002919
[15] Disman, M. (1998). Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Karolinum.
[16] Dvořák, D. (2009). Řazení učiva v soudobých teoriích kurikula. Pedagogika, 59(2), 136–152.
[17] Dvořák, P. (n. d.). Anketa. Sociologická encyklopedie. https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Anketa
[18] Epstein, J. L. (1991). Effects on student achievement of teachers' practices of parent involvement. In S. B. Silvern (Ed.), Advances in reading/language research: A research annual, Vol. 5. Literacy through family, community, and school interaction (s. 261–276). JAI Press.
[19] Epstein, J. L. (2001). School, family and community partnerships. Westview Press.
[20] Fan, X., & Chen, M. (2001). Parental involvement and students' academic achievement: a metaanalysis. Educational Psychology Review, 13(1), 1–22. https://doi.org/10.1023/A:1009048817385 | DOI 10.1023/A:1009048817385
[21] Fan, W., Li, N., & Sandoval, J. R. (2018). A reformulated model of barriers to parental involvement in education: comment on Hornby and Lafaele (2011). Educational Review, 70(1), 120–127. https://doi.org/10.1080/00131911.2018.1388614 | DOI 10.1080/00131911.2018.1388614
[22] Fantuzzo, J., McWayne, C., & Perrty, M. A. (2004). Multiple dimensions of family involvement and their relations to behavioral and learning competencies for urban, low-income children. School Psychology Review, 33(4), 467–480. | DOI 10.1080/02796015.2004.12086262
[23] Fay, B. (2002). Současná filosofie sociálních věd. Slon.
[24] Galper, A., Wigfield, A., & Seefeldt, C. (1997). Head Start parents' beliefs about their children's abilities, task values, and performances on different activities. Child Development, 68(5), 897–907. | DOI 10.2307/1132040
[25] Griffith, J. (1996). Relation of parental involvement, empowerment, and school traits to student academic performance. Journal of Educational Research, 90(1), 33–41. | DOI 10.1080/00220671.1996.9944441
[26] Harris, A., & Goodall, J. (2008). Do parents know they matter? Engaging all parents in learning. Educational Research, 50(3), 277–289. | DOI 10.1080/00131880802309424
[27] Hegarty, S. (1993). Home-school relations: A perspective from special education. In P. Munn (Ed.), Parents and schools: Customers, managers or partners? (s. 117–130). Routledge.
[28] Hill, N. E., & Tyson, D. F. (2009). Parental involvement in middle school: a meta-analytic assessment of the strategies that promote achievement. Developmental Psychology, 45(3), 740–763. | DOI 10.1037/a0015362
[29] Hornby, G., & Lafaele, R. (2011). Barriers to parental involvement in education: An explanatory model. Educational Review, 63(1), 37–52. https://doi.org/10.1080/00131911.2010.488049 | DOI 10.1080/00131911.2010.488049
[30] Christenson, S. L., Rounds, T., & Gorney, D. (1992). Family factors and student achievement: An avenue to increase students' success. School Psychology Quarterly, 7(3), 178–206. https://doi.org/10.1037/h0088259 | DOI 10.1037/h0088259
[31] Chrobák, T. (2020, březen 26). Pojďme využít příležitosti a na chvíli zrušit povinné úkoly i známky. A pozorujme, co se stane. Rodiče vítáni. https://www.rodicevitani.cz/rodina-a-skola/domaci-priprava/tomas-chrobak-pojdme-vyuzit-prilezitosti-a-na-chvili-zrusit-povinne-ukoly-iznamky-a-pozorujme-co-se-stane/
[32] Jeynes, W. H. (2005). A meta-analysis of the relation of parental involvement to urban elementary school student academic achievement. Urban Education, 40(3), 237–269. https://doi.org/10.1177/0042085905274540 | DOI 10.1177/0042085905274540
[33] Jeynes, W. H. (2011). Parental involvement and academic success. Routledge.
[34] Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Sociologické nakladatelství.
[35] Kim, E. M., Sheridan, S. M., Kwon, K., & Koziol, N. (2013). Parent beliefs and children's social-behavioral functioning: The mediating role of parent-teacher relationships. Journal of School Psychology, 51(2), 175–185. https://doi.org/10.1016/j.jsp.2013.01.003 | DOI 10.1016/j.jsp.2013.01.003
[36] Konopásek, Z. (2005). Co znamená interpretovat text? In M. Miovský, I. Čermák, & V. Chrz (Eds.), Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku IV. – vybrané aspekty teorie a praxe (s. 85–95). Univerzita Palackého. http://zdenek.konopasek.net/docs/Konopasek-Co-znamena-interpretovat-text.pdf
[37] Kostelecká, Y. (2017). Home education experience in selected post-communist countries. In M. Gaither (Ed.), The Wiley handbook of home education (s. 422–445). Wiley-Blackwell. https://doi.org/10.1002/9781118926895.ch17 | DOI 10.1002/9781118926895.ch17
[38] Machovcová, K., Beláňová, A., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2020). Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma. Studia paedagogica, 25(1), 33–50. https://doi.org/10.5817/SP2020-1-2 | DOI 10.5817/SP2020-1-2
[39] Mayring, P. (2000). Qualitative content analysis. Forum: Qualitative social research, 1(2). http://dx.doi.org/10.17169/fqs-1.2.1089 | DOI 10.17169/fqs-1.2.1089
[40] Morgan, D. L. (2007). Paradigms lost and paradigms regained: Methodological implication of combining qualitative and quantitative methods. Journal of Mixed Methods Research, 1(1), 48–76. https://doi.org/10.1177/2345678906292462 | DOI 10.1177/2345678906292462
[41] Munn, P. (1993). Parents and schools: Customers, managers or partners? Routledge.
[42] Plowden Report. (1967). Children and their primary schools. Report of the Central Advisory Council for Education in England. HMSO.
[43] Prokop, D., Hrubá, L., & Kunc, M. (2020, duben 6). Ekonomické problémy domácností a distanční vzdělávání. Report z longitudinálního výzkumu Život během pandemie. https://drive.google.com/file/d/1xiYSzGcptexPnACF3CiEVqMl3bfZwssm/view
[44] Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a (versus) rodina. Masarykova univerzita.
[45] Ramajzlová, Z. (2020, březen 25). Podněty pro učitele a školy v nouzovém stavu s ohledem na sociálně znevýhodněné děti. Člověk v tísni. https://www.clovekvtisni.cz/podnety-pro-ucitele-a-skolyv-nouzovem-stavu-s-ohledem-na-socialne-znevyhodnene-deti-6525gp
[46] Rendl, M., & Škloudová, A. (2004). Proměny "žákovství" v pražských školách. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 52(9), 17–35.
[47] Roberts, C. W. (1989). Other than counting words: a linguistic approach to content analysis. Social Forces, 68(1), 147–77.
[48] Seginer, R. (2006). Parents' educational involvement: A developmental ecological perspective. Parenting: Science and Practice, 6(1), 1–48. https://doi.org/10.1207/s15327922par0601_1 | DOI 10.1207/s15327922par0601_1
[49] Singh, K., Bickley, P. G., Keith, T. Z., Keith, P. B., Trivette, P., & Anderson, E. (1995). The effects of four components of parental involvement on eighth-grade student achievement: structural analysis of NELS-88 data. School Psychology Review, 24(2), 299–317. | DOI 10.1080/02796015.1995.12085769
[50] Smetáčková, I. (2012). Škola jako téma rozhovorů mezi dětmi a rodiči. Studia paedagogica, 16(2), 9–26. https://doi.org/10.5817/SP2011-2-1 | DOI 10.5817/SP2011-2-1
[51] Šeďová, K. (2004). Role rodičů ve vztahu ke škole: teoretické koncepty a empirická zjištění. In M. Rabušicová, K. Šeďová, K. Trnková, & V. Čiháček (Eds.), Škola a (versus) rodina (s. 33–51). Masarykova univerzita.
[52] Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 27–52.
[53] Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–320.
[54] Štech, S. (2003). Škola, nebo domácí vzdělávání? Teoretická komplikace jedné praktické otázky. Pedagogika, 53(4), 418–436.
[55] Štech, S. (2004). Angažovanost rodičů ve školní socializaci dětí. Pedagogika, 54(4), 374–388.
[56] Štech, S., & Viktorová, I. (2001). Vztahy rodiny a školy – hledání dialogu. In Z. Kolláriková & B. Pupala (Eds.), Předškolní a primární pedagogika (s. 57–94). Portál.
[57] Štech, S. (2011). Význam školy jako instituce. In O. Kaščák & B. Pupala (Eds.), Škola – statický element v sociálnej dynamike (s. 15–24). Iura Edition.
[58] Švaříček, R., & Šeďová, K., et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.
[59] Turney, K., & Kao, G. (2009). Barriers to school involvement: Are immigrant parents disadvantaged? Journal of Educational Research, 102(4), 257–271. https://doi.org/10.3200/JOER.102.4.257-271 | DOI 10.3200/JOER.102.4.257-271
[60] Williams, T. T., & Sánchez, B. (2012). Parental involvement (and uninvolvement) at an inner-city high school. Urban Education, 47(3), 625–652. https://doi.org/10.1177/0042085912437794 | DOI 10.1177/0042085912437794
[61] Woods, P., & Jeffrey, B. (2002). The reconstruction of primary teachers' identities. British Journal of Sociology of Education, 23(1), 89–106. https://doi.org/10.1080/01425690120102872 | DOI 10.1080/01425690120102872
[62] Zounek, J., Juhaňák, L., Staudková, H., & Poláček, J. (2016). E-learning: učení (se) s digitálními technologiemi. Wolters Kluwer.
