[1] ALLGEMEINES geprüftes (1836) Allgemeines geprüftes Pesther Kochbuch. 1100 Vorschriften für die bürgerliche Küche. Pesth: Verlag von Gustav Pest, G. Heckenast.
[2] BIRLING, Ivan Krstitelj. (1813) Nova z-kup szlosena zagrebechka szokachka kniga: vu sheztih razdelenyih zadersavajucha 554 naredbe vszakojachke jeztvine pripravlyati. Vu Zagrebu: nahadyasze pri Ferenczu Rudolfu knigoveszczu y tergovczu.
[3] CZIFRAY, István. (1816) Legújabb magyar szakács-könyv. Pesten: Trattner János Tamás.
[4] ČAČESKA, Zorka. (2002). Makedonska kujna. Beograd – Skopje: Draganić – Arabeska.
[5] DRAGANOVIĆ, Jerotej. (1855) Srbskij kuvar (po nemačkom koch-buch) / trudom Ierothea Draganovića obštežitelnoga M. Krušedola Ieromonacha, iz razny nemački o chudožestvu kuvanja dejstvujući kn'iga, sabran i črez dovol'no iskustvo pravilno ispitan. U Novom Sadu: Troškom Ignaca Fuchsa, kn'ižara (u Zemunu: Pečatano kn'igopečatn'om I. K. Soprona).
[6] DRAGANOVIĆ, Jerotej – RADOVANOVIĆ, Jelena – RADOVANOVIĆ, Milica (eds.). (1993) Srpski kuvar. Beograd: DIP književne novine Enciklopedija.
[7] GUNDEL, Károly. ([1934] 2014) Kis magyar szakácskönyv. Budapest: Corvina Kladó.
[8] JANKŮ-SANDTNEROVÁ, Marie – JANKŮ, František. (1990) Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů. Praha: Art-servis.
[9] KARPATSKÝ, Dušan. (1988) Jugoslávská kuchyně. Praha: Avicenum.
[10] KARPATSKÝ, Dušan. (1994) Nostalgická kuchařka. Praha: Český spisovatel.
[11] KEJŘOVÁ, Anuše. (1934 [1905]). Úsporná kuchařka. Zlatá kniha malé domácnosti. Hradec Králové: Nakladatel St. Kuchař.
[12] KONSTANTINOV, Aleko. (1948 [1895]) Baj Gaňo. Sofija: Chemus.
[13] KONSTANTINOV, Aleko. (1953) Baj Gaňu a jiné prózy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.
[14] KRĂSTEVA, Elena (ed.). (2018) Izkustvoto na starata bălgarska kuchnja. Kulinarnoto nasledstvo na XIX vek. Sofija: List.
[15] KUMIČIĆ, Marija. (1888) Nova zagrebačka kuharica: praktični naputak za kuhanje, pečenje i ukuhavanje: podpuna sbirka najboljih propisa za domaćice i kuharice po Katarini Prato, Saint-Hylaire i drugima i s obzirom na narodna jela: sa 170 slika. Zagreb: Tisak i naklada Knjižare Lav. Hartmana (Kugli i Deutsch).
[16] MURGOVÁ. Ružena – MURGA, Štefan. (1995) Slovenská kuchyně. Martin: Osveta.
[17] NEGRUZZI, Costache (Constantin) – KOGĂLNICEANU, Mihail. (1842) 200 recete čerkate de bukate, prŭžituri ši alte trebi gospodŭrešti. Jašii: La Kantora Foici Sătešti.
[18] NEUDECKER, Maria Anna. (1810) Baborská Kuchařka w Čechách: knjha kuchařská která gak pro panskau tak y domácy kuchyň zřjzená gest a w obogi obwzlásstnjm prospěchem vžiwaná byti může. W Pardubicých: [s.n.].
[19] [POPTODOROVA], Emilija. (2001) Klasičeska bǎlgarska kuchnja. Sofija: Chomo futurus.
[20] PRAŽSKÁ kuchařka (1823) Pražská kuchařka, aneb, Co strogiti dnes? : kniha přjručnj pro ssetrné hospodyně… Přeložil Kadeřawský; W Praze: Karel Wiljm Enders.
[21] RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. (1826) Domácý Kuchařka, aneb Pogenánj o masytých a postnjch pokrmech pro dcerky České a Morawské. Hradec Králové: J. H. Pospíšil.
[22] RETTIGOVÁ, Magdalena Dobromila. (1843) Pogednánj o Telecjm Mase. Každému, komu se přegjdá, wěnováno od Magdaleny Dobr. Rettigowy. Hradec Králové – Praha: J. H. Pospíšil.
[23] RUSINOVA, Donka – METODIEVA, Vasilka – CHRISTOVA, Petrana – VLADIMIROVA, Emilija (eds.). ([s.a.]) Bălgarska nacionalna kuchnja. [s.l.]: Izdatelstvo ABG.
[24] SLAVEJKOV, Petko Račev. (1870) Gotvarska kniga ili nastavlenija za vsjakakvy gostby spored kakto gy pravjat v Carigrad i razny domašni spravy. Carigrad: V Pečatnicata na Makedonija.
[25] SOTIROV, Nacko. (1959) Săvremenna kuchnja. 3 000 recepti. Sofija: Dăržavno izdatelstvo "Technika".
[26] SVOBODOVÁ, Marie B. (1894) Kuchařská škola, čili, Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti. [s.l.]: M. B. Svobodová.
[27] ŠŤASTNÁ, Josefina. ([1902]) Nejnovější rychlá a praktická česká domácí kuchařka: 140 osvědčených předpisů k úpravě chutných a rozmanitých pokrmů a nápojů. Jilemnice: A. Neubert.
[28] TRIWALDOVÁ, Gabriela. (1896) Praktická česká kuchařka pro každou domácnost: sbírka 336 receptů na upravení osvědčených, silných a laciných pokrmů masitých i postních, mimo užitečná a podrobná navedení ku vedení kuchyně nejenom způsobu jemnějšího, nýbrž i také obyčejné domácí kuchyně, zároveň s poučením, jak lze v cukru a octu ovoce zavařovati. V Praze: A. Reinwart.
[29] VELKÁ česká kuchařka. (1996) Velká česká kuchařka. Praha: Nakladatelství Josefa Šimona.
[30] VODNIK, Valentin. (1799) Kuharske bukve. Ljubljana: Kleinmayr, Andrej Gassler.
[31] ANDREJČIN, Ljubomir – GEORGIEV, Ljuben – ILČEV, Stefan a kol. (2005) Bălgarski tălkoven rečnik. Sofija: Nauka i izkustvo.
[32] ARETOV, Nikolaj. (2006) Nacionalna mitologija i nacionalna literatura. Sofija: Izdatelstvo "Kralica Mab".
[33] BORISLAVOV, Jasen. (2000)
Čorba ili supa? Sega.bg, 9. 9. 2000, [cit. 2019–30–07]. Dostupný z:
.
[34] DEČEV, Stefan. (2010a) Bălgarska, no ne točno šopska. Za edin ot kulinarnite simvoli. In. Bălgarski folklor XXXVI, 2010, 1, s. 125–140.
[35] DEČEV, Stefan. (2010b) "Šopskata salata". Kak se ražda edin nacionalen kulinaren simvol. In. S. Dečev (ed.). V tărsene na bălgarskoto: mreži na nacionalna intimnost (XIX–XXI vek). Sofija: Institut za izsledvane na izkustvata, s. 411–463.
[37] DEČEV, Stefan. (2015) Pătjat na boba do "bălgarsko nacionalno jastie" XVIII–XX v. Istoričesko bădešte, 1, s. 71–112.
[39] DETCHEV, Stefan. (2018) From Istanbul to Sarajevo via Belgrade – A Bulgarian Cookbook of 1874. In Jianu A. – Barbu, V. (eds.). Earthly Delights. Economies and Cultures of Food in Ottoman and Danubian Europe, c. 1500–1900. Leiden – Boston: Brill, 2018, s. 376–401.
[40] DŽULAJOVÁ, Olga. (2016) O roli stravy v životě reemigranta Vliv stravovacích návyků na formování identity československých přesídlenců z Bulharska. Anthropologia integra 7, 2016, 1, s. 45–52.
[41] ELENKOV, Ivan. – DASKALOV, Rumen (eds.). (1994) Zašto sme takiva?: v tărsene na bălgarskata kulturna identičnost. Sofija: Prosveta.
[42] ESCHBACH, Constanze von. (2017) Vývary z kostí: léčebný zázrak. Liberec: Dialog.
[43] FATKOVÁ, Gabriela. (2015) Bulgarian Karakachans and Re-Domestication of Religion: Migration, House and Bread. In. Hristov, Petko – Kassabova, Anelia – Troeva, Evgenia – Demski, Dagnosław (eds.). Contextualizing Changes: Migrations, Shifting Borders and New Identities in Eastern Europe. Sofia: Paradigma, s. 279–291.
[44] FATKOVÁ, Gabriela. (2017) Projíst se k minulosti: teoreticko-metodologická úvaha o vztahu jídla a paměti Memo. Časopis pro orální historii / Oral History Journal, 2017/2, s. 5–27.
[45] FATKOVÁ, Gabriela – KÖNIGSMARKOVÁ, Andrea – ŠLEHOFEROVÁ, Tereza. (2018) Tachovská kuchařka receptů, příběhů a vzpomínek = Tachauer Kochbuch der Rezepte, Geschichten und Erinnerungen. V Plzni: Západočeská univerzita.
[46] FREEDMAN, Paul H. (ed.) (2008) Jídlo: dějiny chuti. Praha: Mladá fronta.
[47] HORA, Karel. (1959) Bulharsko-český slovník = Bălgarsko-češki rečnik. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
[48] HROCH, Miroslav. (1999) V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
[49] KOUBA, Miroslav. (2016) "Kajmakli boza!": identifikační modely orientální gastronomie v geokulturních souřadnicích Balkánu. Porta Balkanica, roč. 8, č. 1, s. [5]–18.
[50] KOUBA, Miroslav. (2017) Lingvocentrismus a etnocentrismus kuchařských knih v interdisciplinárním kontextu slovanského obrození. In Slavistički studii 17, 2017, s. 179–189.
[51] KOZÁR, Aleš. (2016) Kuchařské knihy a konstituování pojetí národní kuchyně u Slovinců. Porta Balkanica, roč. 8, č. 1, s. [19]–28.
[52] LENDEROVÁ, Milena. (2007) Kulturní dějiny? Kulturní dějiny! In Theatrum historiae: sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Pardubice: Univerzita Pardubice 2, (2007), s. 7–26.
[53] LENDEROVÁ, Milena – KOUBA, Miroslav – KOZÁR, Aleš – ŘÍHA, Ivo. (2017) "Spanilost Vaše cizozemcům se líbí...": české kuchařské knihy v 19. století. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
[54] MONTANARI, Massimo. (2003) Hlad a hojnost: dějiny stravování v Evropě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
[55] OTČENÁŠEK, Jaroslav (ed.). (2013) Traditional food in the Central Europe: history and changes. Prague: Institute of Ethnology of the Academy of Sciences of the Czech Republic.
[56] OTTŮV slovník naučný. (1903) Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, 20. díl. V Praze: J. Otto.
[57] POCHLJOBKIN, Vil'jam Vasil'evič. (2015) Šurpa (uzbekskaja). In Pochljobkin, V. V. Kulinarnyj slovar'. Moskva: Eksmo, s. 418.
[58] PRESL, Jan Svatopluk. (1846) Jana Swatopluka Presla Wšeobecný rostlinopis, čili, Popsání rostlin we wšelikém ohledu užitečných a škodliwých. Díl I. W Praze: Nákladem Českého museum.
[59] RADOJIČIĆ, Dragana (2012) Dijalozi za trpezom: antropološka monografija o kulturi ishrane. Beograd: Etnografski institut SANU.
[60] ŠKALJIĆ, Abdulah. (1966) Turcizmi u srpskohrvatskom jeziku. Sarajevo. Izdavačko preduzeće "Svjetlost".
[61] ŠKODROVA, Albena. (2015) Soc gurme. Kurioznata istorija na kuchnjata v NRB. Plovdiv: Žanet 45.
[62] ŠŤASTNÁ, Jarmila. (2007) Polévka. In Stanislav Brouček – Richard Jeřábek (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, sv. 3. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, s. 768–769.
[63] TANDARIĆ, Neven – MAČEK, Martina – CVITANOVIĆ, Marin – TEKIĆ, Ivan – FLEGAR, Maja – OKMACA, Ana – TVRDOJEVIĆ, Jasmina. (2013)
Percepcija prostornog obuhvata sredozemlja u Hrvatskoj. Geoadria 18, 2, s. 181–197, [cit. 2019–30–07]. Dostupný z: <
https://pdfs.semanticscholar.org/afc2/a3535345dc69fe422bee81b0c609f78df4d5.pdf>.
[64] TEMPÍR, Zdeněk. (2007) Fazol. In Stanislav Brouček – Richard Jeřábek (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, sv. 2. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, s. 207.
[65] TEUTEBERG, Hans J. (2008) Zrození moderního konzumního věku. Změny ve stravování po roce 1800. In Freedman, P. H. (ed.). Jídlo: dějiny chuti. Praha: Mladá fronta, s. 233–262.