Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2019_011) v rámci projektu Společnost v historickém vývoji od pravěku po moderní věk V.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des vom Ministerium für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung der Tchechischen Republik an die Palacký-Universität vergebenen Förderprojekts (IGA_FF_2019_011), Die Gesellschaft in der historischen Entwicklung von der Urzeit bis zum Zeitalter der Moderne V.
[1] BENEŠ, J.–LUTOVSKÝ, M., 1997: Mohylovité útvary u Nebahov na Prachaticku, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34, 219–221.
[2] BERGER, K., 1915: Der Grosse Strelnawald, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 19, 125–174.
[3] BISTŘICKÝ, J., 1993: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny – Die Gründundsurkunden des Klosters Hradisch bei Olmütz und die Anfänge der böhmischen Herrscherurkunde, VVM 45, 131–136.
[4] BOHÁČ, Z., 1974: Újezdy a Lhoty. Příspěvek k dějinám osídlení středověkých Čech – Orte Namens Újezd und Lhota. Ein Beitrag zur Siedlungsgeschichte Böhmens im Frühmittelalter, HG 12, 3–25.
[5] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problému kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku – Der Versuch, einige mit der Kolonisation und mit der Entstehung der Burgen in Nízký Jeseník zusammenhängende Probleme mit Hilfe Modellsituationen zu lösen, AH 27, 163–178.
[6] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM 125, 307–342.
[7] BURIAN, B., 1939: Konický okres. Vlastivěda Moravská. Brno.
[8] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[9] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[10] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[11] DOHNAL,V.–MORAV, K., 1978: Nálezová zpráva – zjišťovací sonda hraniční značky na území Domašova u Šternberka, ulož. ve Vlastivědném muzeu Olomouc (př. č. 375/77).
[12] DOHNAL, M.–ŠÍDA, P., 2007: Historické způsoby značení pozemkových hranic a problematika tzv. mohylovitých útvarů – Historical methods for marking territorial boundaries and the problem of "tumulus" formations, ASČ 11, 635–652.
[13] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur mittelalterlichen Kolonisation des Drahanská vrchovina (Drahaner Höhe), AH 28, 123–173.
[14] DOLISTA, K., 1971: Ještě k listinám hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 19 (69), 111–118.
[15] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století – The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Ve stopách sv. Benedikta (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 39–56. Brno.
[16] FERULÍK, A., 1966: Hranice domašovského lesa, VVM 18, 106–109.
[17] GEISLEROVÁ, K.–PARMA, D. a kol., 2018: Výzkumy 2011–2016 – Ausgrabungen 2011–2016. Brno.
[18] HAWELKA, E., 1898: Die Besiedlung des politischen Bezirkes Sternberg, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 2, 72–122.
[19] HIKL, R., 1962: Cesta Konická a otázky kolem ní, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 98, 1–8.
[20] HOSÁK, L., 1969: Počátky a vývoj města do válek husitských. In: Hranice: dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté (Hosák, L.–Indra, B.–Jašková, M., edd.), 23–37. Hranice.
[21] HRUBÝ, F., 1947: Severní Morava v dějinách. Brno.
[22] JANIŠ, D.–ŠENKÝŘOVÁ, J., 2004: Hranice statků a pozemků – jejich zachycení v písemných (právních) pramenech – Grenze der Güter und Grundstücke – ihre Dokumentation in den schriftlichen (juristischen) Quellen, AH 29, 193–202.
[23] KIERSNOWSKI, R., 1960: Znaki graniczne w Polsce średniowiecznej, Archeologia Polski 5, 257–289.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. 2. vyd. Praha.
[25] MALINIAK, P., 2010: The use of border signs in the Carpathian region: Contribution to the understanding of borders in the Middle and Early Modern Age. In: Historiography in Motion (Holec, R.–Kožiak, R., edd.), 62–76. Bratislava – Banská Bystrica.
[26] MARKOVÁ, M., 2008: Vymezování hranic a jejich značení v přírodě ve středověku. In: Regiony – časoprostorové průsečíky? (Šimůnek, R., ed.), 98–106. Praha.
[27] MARKOVÁ, M., 2017: Hranice a hraničení ve středověké střední Evropě – Borders and their delineating in medieval Central Europe. Disertační práce, ulož. na FF UK, Praha.
[28] MACKERLE, J., 1957: Provincie Úsobrnská, Severní Morava 2, 23–26.
[29] MACKERLE, J., 1958: Letopis města Jevíčka. Brno.
[30] MODZELEWSKI, K., 2010: Barbarská Evropa. Praha.
[31] NOVÁK, J., 2019: Vymezování panství kláštera Hradisko u Olomouce ve středověku – The demarcation of the dominion of the Hradisko monastery near Olomouc in the Middle Ages. Diplomová práce, ulož. na FF UP, Olomouc.
[32] PINKAVA, V., 1909: O některých podvržených listinách kláštera Hradišťského, ČMM 33, 392–400.
[33] PINKAVA, V., 1993: Dějiny města Konice I. Konice.
[34] PIŠTĚLÁK, J., 2003: Úsobrno a úsobrnská provincie. In: Sborník muzea Blansko 2003, 3–21. Blansko.
[35] PRUCEK, J., 1972: "… meta que vulgo dicitur kopecz", Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci 154, 8–10.
[36] RICHTER, V., 1955: Krajina Moravského Třebovska, ČSPS 63, 40–49.
[37] SCHULZ, J.–HOSÁK, L., 1966: Příspěvek k lokalizaci lesa Střelná, VVM 18, 235–244.
[38] SLIVKA, M., 2004: Hranice v mentálnom chápání středovekého člověka – Grenze in der Mentalwahrnehmung des mittelalterlichen Menschen, AH 29, 9–36.
[39] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha.
[40] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1953: Studie k českému diplomatáři, SPFFBU 2, 262–307.
[41] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1956: Česká listina doby přemyslovské (Listina nižších feudálů duchovních – listina feudálů světských) – Die Urkunde der Přemyslidenzeit in Böhmen (Die Urkunde der niederen geistlichen Feudalen – die Urkunde der niederen Laienfeudalen), Sborník archivních prací 6, 136–211.
[42] ŠEDIVÝ, J., 2018: Historické nápisy a ich nosiče. Bratislava.
[43] ŠÍDA, P.–PROSTŘEDNÍK, J., 2006: Změny v zemědělském využívání podhůří Jizerských hor ve světle archeologických a etnografických pramenů, Z Českého ráje a Podkrkonoší 19, 104–120.
[44] ŠLÉZAR, P., 2007: Sády, kopy a výprask "na pamětnou". Hranice ve středověké krajině Drahanské vrchoviny – Grenzsteine, Erdhaufen und Prügel zum Gedächtnis. Grenzen in der mittelalterlichen Region des Drahaner Höhenzugs, VVM 59, 155–161.
[45] ŠTĚPÁN, V., 1986: Listina hradišťského kláštera údajně z roku 1269, Z dějin hutnictví 15, 18–41.
[46] TEIGE, J., 1895: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300), Věstník Královské české Společnosti nauk v Praze 12, 1–80.
[47] TEPLÝ, J., 1997: Příspěvek k problematice okrsku zvaného v listinných pramenech "circuitus" – Beitrag zur Problematik des Gebietes, das in den Urkundenquellen "circuitus" genannt wurde, Východočeský sborník historický 6, 9–32.
[48] THEIMER, J., 1930: Heimatbuch für den Bezirk Bärn. Beroun.
[49] VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory k pramenům!). K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech – Trans montes ad fontes! Zur Deutung der nittelalterlichen Kolonisation von mittel- und hochgelegengen Gebieten in Norswestböhmen. Most.
[50] WIHODA, M., 2011: Klášter Panny Marie a svatého Jiří ve Střelné. Pokus o návrat k jednou již spatřenému. In: Co můj kostel má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 138–144. Praha.
[51] ZAORAL, P., 1968: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 16 (66), 275–283.