Nové nálezy kadlubů a přechodného pozitivu určeného k výrobě kachlů z Loštic (okres Šumperk)

Variant title
New finds of moulds and a temporary positive mould for the production of tiles from Loštice (Šumperk district)
Neue Funde von zur Herstellung von Kacheln bestimmten Gießformen und einer provisorischen Positivform aus Loštice (Bezirk Šumperk)
Author: Hlubek, Lukáš
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 431-443
Extent
431-443
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Článek se věnuje novým nálezům přechodného pozitivu a několika fragmentů kadlubů určených k výrobě kamnářské keramiky, které pochází z okolí domu čp. 103 v Lošticích. Podle sdělení nálezce byly vyzvednuty z jámy spolu s keramikou z konce 15. až první poloviny 16. století, přičemž některé kusy hrnčiny lze označit za defektní výrobky. Je pravděpodobné, že někde v blízkosti domu existovala na konci 15. až v první polovině 16. století hrnčířská dílna. Ta kromě běžné stolní a kuchyňské keramiky produkovala také komorové kachle.
This article is devoted to the new finds of a temporary positive mould and several fragments of moulds for the production of stove ceramic, from the vicinity of house no. 103 in Loštice. According to the finder, they were unearthed, together with pottery from the late 15th century – first half of the 16th century. Some of the pottery can be considered workshop rejects. In all probability, there existed a pottery workshop near the house between the late 15th century and the first half of the 16th century. Apart from ordinary tableware and kitchenware it also produced chamber tiles.
Summary language
Document
References:
[1] BLÁHA, J., 1983: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15. až 17. století , Historická Olomouc 4, 307–315.

[2] BLÁHA, J., 1999: Keramické výrobky . In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 587–591. Olomouc.

[3] BLÁHA, J., 1999a: Svatomořická škola . In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 616–626. Olomouc.

[4] BLÁHA, J., 1999b: Kachle . In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.

[5] BLÁHA, J., 2005: K druhové skladbě masité stravy žáků Mořické školy a dominikánů u svatého Michala v Olomouci na přelomu 15. a 16. století , Střední Morava 25, 53–58.

[6] BLÁHA, J.–GOŠ, V., 1999: Loštická keramika . In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 592–595. Olomouc.

[7] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.

[8] DEHNEROVÁ, H.–HEJHAL, P., 2001: Loštice, ulice Hradská . NZ č. j. 2292/01, ulož. v archivu ARÚ Brno.

[9] DEHNEROVÁ, H.–HEJHAL, P., 2002: Loštice (okr. Šumperk) , PV 43, 270.

[10] DRECHSLER, A.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2008: Nevšední nález souboru keramických kadlubů, kachlů a nádob z Lipníku nad Bečvou , Sborník Státního okresního archivu Přerov 2008, 5–23.

[11] DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení , Český lid 44, 98–108.

[12] ERNEÉ, M.–VITANOVSKÝ, M., 2003: Řezaná negativní dřevěná forma – první krok při výrobě čelní vyhřívací stěny kamnového kachle? – Die geschnitzte Negativform aus Holz – der erste Schritt bei der Herstellung der reliefierten Blattkachel?, AR LV, 548–560.

[13] FALTÝNEK, K., 2009: Adolf Lang, významný badatel z Loštic , Archeologie Moravy a Slezska IX, 259–274.

[14] FALTÝNEK, K., 2012: Předběžná zpráva o výsledcích archeologických dohledů prováděných v Litovli v letech 2010 a 2011 a tak trochu o smyslu archeologie vůbec , Zajímavosti z Litovelska, Ročenka Muzejní společnosti Litovelska 2011, 77–110.

[15] FALTÝNEK, K., 2015: Archeologické nálezy a lokality na katastru obce Žádlovice , Archeologie Moravy a Slezska XV, 21–47.

[16] GOŠ, V., 1978: Havelkovo muzeum v Lošticích. Katalog archeologické sbírky – Das Havelka-Museum in Loštice. Katalog der Archäologischen Sammlung, Zprávy Čs. společnosti archeologické při Čs. Akademii věd XX, č. 5, 134–165.

[17] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy , Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 2, 25–32.

[18] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích. (Pět let archeologických výzkumů města) – Mittelalterliche Töpferei in Loštice. Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen, AH 8, 187–209.

[19] GOŠ, V., 1998: Hrnčíři v Lošticích . In: Loštice, město a jeho obyvatelé (Goš, V., ed.), 59–61. Loštice.

[20] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů – Loštice – town of medieval potters. Opava.

[21] GOŠ, V., 2012: Z Loštic až na konec světa. Nové objevy severomoravské středověké keramiky v západní Evropě , VVM LXIV, 11–17.

[22] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII, 399–404.

[23] HAZLBAUER, Z.–HEIDENREICH, M.–LAMR, J., 2001: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387–402.

[24] HLADIŠ, K., 1885: Loštické poháry , ČVSMO II, 184–186.

[25] HLUBEK, L., 2015: Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích – Contribution to production of stove ceramics at Loštice, Pravěk NŘ 23, 219–230.

[26] HLUBEK, L., 2018: Loštice (okr. Šumperk) , PV 59, č. 2, 252–254.

[27] HLUBEK, L., 2019: Loštice (okr. Šumperk) , PV 60, č. 2, 282–283.

[28] HLUBEK, L., v tisku: Loštice (okr. Šumperk) , PV 61, č. 2.

[29] HOUDEK, V., 1891: Obchod a řemesla v Lošticích . In: Loštice rodiště Jana Havelky, 60–68. Olomouc.

[30] JANDÍKOVÁ, Z., 1998: Loštice do poloviny 19. století . In: Loštice, město a jeho obyvatelé (Goš, V., ed.), 10–13. Loštice.

[31] KUČA, K., 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Kolín–Miro . Praha.

[32] LANG, A., 1957: Z historie loštického hrnčířství , Severní Morava 1, 27–32.

[33] LANG, A., 1961: Loštické poháry. Přehled dosavadních výzkumů , Severní Morava 6, 54–63.

[34] LANSFELD, H., 1976: Středověké a novověké kachle ze sbírek Heřmana Lansfelda . Strážnice.

[35] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky . Rkp. nepubl. disertační práce na FPF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/160571/ff_d/, cit. 18. 2. 2020.

[36] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2011: K technologii výroby středověkých kachlů. Dva neobvyklé kachlové reliéfy (přechodné pozitivy) s motivem sv. Jakuba Většího (?) z Prostějova a Šternberka – Zwei vorläufige Positivformen zur Herstellung von Kacheln mit dem Motiv des hl. Jakobus des Älteren (?) aus Prostějov und Šternberk. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 16–26. Brno.

[37] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě . Brno.

[38] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici . Strážnice.

[39] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko – Grosser Bildatlas gotischer Kachelreliefs. Böhmen, Mähren, Bömisch Schlesien. Praha.

[40] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . Praha.

[41] PREČANOVÁ, V., 1999: Odpadní jímka z domu čp. 7 na Dolním náměstí v Olomouci . Rkp. nepubl. bakalářské práce na FPF SlU v Opavě, vedoucí práce PhDr. Pavel Kouřil, CSc.

[42] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren . In: Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.

[43] ŠEFČÍK, E., 1984: Příspěvek k dějinám loštického hrnčířství (do třicetileté války) , ČSlM B 33, 271–278.

[44] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.

[45] ŠŤASTNÝ, M.–DUDEK, J.–GOŠ, V., 2018: Pocula loscicensia aperta. Tajemství výroby loštických pohárů odhaleno – Pocula loscicensia aperta. Loštic cups secrets revealed, Pravěk NŘ 26, 83–106.

[46] TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Production of stove ceramics in the Czech Lands and a workshop in Opava, AH 39, 155–175.

[47] VITANOVSKÝ, M., 2008: Kadluby . In: Krása, která hřeje (Menoušková, D.– Měřínský, Z., edd.), 157–165. Uherské Hradiště.

[48] VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.

[49] VITANOVSKÝ, M.–ŽEGKLITZ, J., 2011: Dva atypické kachlové reliéfy z produkce pražské hrnčířské dílny Adama Špačka (1531–1572) – Two atypical stove reliefs from the output of the Adam Špaček pottery workshop, Prague (1531–1572). In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 27–34. Brno.

[50] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě , Archeologia technica 11, 60–74.