Židovská literatura bez uvozovek : koncepce literatury tří identit

Variant title
Jewish literature without quotation marks : the concept of the literature of three identities
Source document: Slavica litteraria. 2020, vol. 23, iss. 2, pp. 39-60
Extent
39-60
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Předkládaná polemická studie má metodologický charakter a jejím cílem je najít relativně spolehlivý metodický přístup pro uživatele pojmu židovská literatura, zejména ve středoevropském kulturním prostředí. Autorovi se při výkladu pojmu jeví jako rozhodující židovská témata, látka, motivická rovina literárního díla. Koncept židovské identity pokládá za centrální bod výzkumu. Tato identita je vnímána ve třech vzájemně propojených úrovních. První je personální auto-identita tvůrce. Druhou úroveň pojmu představuje skupina jevů označovaných jako židovská hetero-identita. Pokud je dílo recipováno jako židovské, stává se také jedním z aspektů sledovaného pojmu. Třetím aspektem, literárně a esteticky nejdůležitějším, je individuální a kolektivní auto- a hetero-identita subjektů prezentovaných v literárním díle, tedy tematizovaná identita bez ohledu na autorovu identitu, původ nebo identitu, která byla autoritou uznána nebo recepčně přisouzena.
The presented polemical study has a methodological character and its aim is to find a relatively reliable, methodological approach for users of the term Jewish literature, especially in the Central European cultural milieu. Jewish themes, issues, the material-motivic level of a literary work appear to be decisive to the author in the explanation of the term. The concept of Jewish identity was then made the center of the Jewish theme, which is perceived on three interconnected, interrelated levels. The first is the auto-identity of the creator. The second level of the term is a group of phenomena referred to as Jewish hetero-identity. If the work is considered Jewish, it also becomes one of the markers of the observed verbal unit. The third aspect, literary the most important one, is the collective and individual identity of the subjects presented in the literary work, i.e. the thematized identity regardless of the author's origin or Judaism recognized or attributed to him.
Document
References:
[1] BERENBAUM, Michael – SKOLNIK, Fred (ed.): Encyclopedia Judaica. 22 vol. Detroit: Macmillan Reference USA, 1978.

[2] ČAPKOVÁ, Kateřina: Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, 1918–1938 . Praha: Paseka, 2005.

[3] DINER, Dan (ed.): Enzyklopädie jüdischer Geschichte und Kultur. 3. Band . Stuttgart: J. B. Metzler, 2012.

[4] DONATH, Oskar: Židé a židovství v české literatuře 19. století. Díl 1. Od K. H. Máchy do Jar. Vrchlického . Brno: vl. nákl., 1923; Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. Díl 2. Od Jar. Vrchlického do doby přítomné. Brno: vl. nákl., 1930.

[5] FIALOVÁ, Ingeborg: Dějiny německé židovské literatury do roku 1914 . Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.

[6] HOSTOVSKÝ, Egon: The Czech-Jewish Movement . In: The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys. Vol. 2. Philadelphia: Jewish Publication Society, 1971, s. 148–154.

[7] HUNDERT, David Gershon (ed.): The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe . New Haven, CT: Yale University Press, 2008.

[8] IGGERS, Wilma (ed.): Die Juden in Böhmen und Mähren . München: C. H. Beck, 1986.

[9] JACOBS, Joseph – DAVIDSON, Israel: Literature Hebrew . In: The Jewish encyclopedia. Vol. 6. New York: Funk and Wagnall, 1906.

[10] KIEVAL, Hillel J.: Formování českého židovstva: národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870–1918 . Praha: Paseka, 2011.

[11] LAMPING, Dieter: Von Kafka bis Celan. Jüdischer Diskurs in der deutschen Literatur des 20. Jahrhunderts . Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht, 1998.

[12] MIKULÁŠEK, Alexej: Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století . Praha: Votobia, 2000.

[13] MIKULÁŠEK, Alexej: Identita a její rozměry ve významovém dění prózy Susan Faludi Temná komora: reflexe kulturní jinakosti a bytí v "meziprostorech" . In: HEGEDUS, Orsolya a kol. (eds.): Transzkulturalizmus és bilingvizmus. Nitra: UKF, 2019, s. 269–294.

[14] MIKULÁŠEK, Alexej – GLOSÍKOVÁ, Viera – SCHULZ, Antonín B. a kol.: Literatura s hvězdou Davidovou . Praha: Votobia, 1998.

[15] MIKULÁŠEK, Alexej – SCHULZ, Antonín B. – ŠVÁBOVÁ, Jana a kol.: Literatura s hvězdou Davidovou 2 . Praha: Votobia, 2002.

[16] MIKULÁŠEK, Alexej: Několik poznámek k metodologii hodnocení a interpretaci literárních jevů (se zřetelem k "hledisku hodnocení") . In: GALLIK, Ján – JOZEK, Milan (eds.): Kultúra a súčasnosť 17. Nitra: UKF, 2018, s. 107–118.

[17] MIKULÁŠEK Alexej: Rozměry pojmu "židovská literatura" z perspektivy recepčních aktů: "definování nedefinovatelného" . In: Quaere 2018. Hradec Králové: Magnanimitas, 2018, s. 1518–1528.

[18] MIKULÁŠEK, Alexej: Židovství v díle Arna Nováka jako interpretační problém: opomíjené souvislosti . In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědné slavistiky. Roč. 50. Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 35–49.

[19] NEKULA, Marek – KOSCHMAL, Walter (eds.): Juden zwischen Deutschen und Tschechen: sprachliche und kulturelle Identität in Böhmen . München: Oldenbourg, 2006.

[20] PATAI, Raphael: Jewish Languages and Literatures . In: The Encyclopedia Americana. Vol 16. Danbury: Grolier Incorporated, 1990, s. 69.

[21] PAVLÁT, Leo (ed.): Českožidovští spisovatelé v literatuře 20. století . Praha: Židovské muzeum v Praze, 2000.

[22] REMENIK, Grigorij Abramovič a kol.: Jevrejskaja literatura . In: SURKOV, A. A. (ed.): Kratkaja literaturnaja enciklopedija, tom 2. Moskva: Sovetskaja enciklopedija, 1964, s. 850–861.

[23] REMENIK, Grigorij Abramovič: Jevrejskaja literatura . In: Literaturnyj enciklopedičeskij slovar', Moskva: Sovetskaja enciklopedija, 1987, s. 103–104.

[24] RICHTER, Milan (ed.): Božia ulička. Antológia slovenskej literatúry o holokauste . Bratislava: Spolok slovenských spisovateľov – Múzeum židovskej kultúry, 1998.

[25] SERKE, Jürgen: Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou . Přel. Veronika Dudková a kol. Praha: Triáda, 2001.

[26] SCHMITZ, Walter – UDOLPH, Ludger (eds.): Tripolis Praga : die Prager Moderne um 1900 . Dresden: Thelem, 2001.

[27] SINGER, Isidore (ed.): The Jewish encyclopedia [online]. Vol. 6, New York: Funk and Wagnall Comp, 1906. Dostupné na: http://www.jewishencyclopedia.com/ [cit. 2020-02-02].

[28] ŠAGAL, Vladimír Eduardovič: Izrail'skaja literatura . In: Literaturnyj enciklopedičeskij slovar'. Moskva: Sovetskaja enciklopedija, 1987, s. 119.

[29] ULMANOVÁ, Hana: Americká židovská literatura: sborník přednášek Hany Ulmanové z cyklu Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze . Praha: Židovské muzeum, 2002.

[30] VYSKOČIL, Josef: Jindřich Kohn – českožidovský humanisticko-ekumenický myslitel . In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada filozofická. Roč. 43, č. 41. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 93–102.

[31] WIRTH-NESHER, Hana (ed.): What is Jewish Literature? Philadelphia: The Jewish Publication Society, 1994.

[32] WIRTH-NESHER, Hana: Call it English: the languages of Jewish American literature . 2. ed. Princeton and Oxford: Princeton University Press, 2009.