[1] BASS, E., 1971: Kupec archeolog. In: Postavy a siluety, 31–40. Praha.
[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[3] BLÁHA, J.–PELUNĚK, L. F., 2014: Ludwig Heinrich Jeitteles (1830–1883). Příspěvek k osobnosti přírodovědce, gymnazijního profesora a prvního archeologa Olomouce, VVM 66 – Supplementum 2, 23–29.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy, Mediaevalia archaeologica 3, 179–301.
[5] BORKOVSKÝ, I., 1940: Staroslovanská keramika ve střední Evropě. Studie k počátkům slovanské kultury. Praha.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1941: Soběslavská hradba v Rožmberském paláci na Pražském hradě, ZPP 5, 113–123.
[7] BOUZEK, J. et al., 2010: Bouzek, J.–Gojda, M.–Klápště, J.–Macháček, J.–Měřínský, Z.–Podborský, V.–Vařeka, P., Česká archeologie na rozcestí, AR LXII, 712–714.
[8] ČERMÁK, K., 1896: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, PA XVII, 213–224.
[9] ČERMÁK, K., 1903: Památky z kommendy pruských rytířů v Drobovicích u Čáslavě, PA XX, 381–388.
[10] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Podle původních pramenů, místních studií a výzkumů archaeologických. Brno.
[11] ČIŽMÁŘ, M., 2001: Jaroslav Böhm a moravská archeologie, AR LIII, 757–762.
[12] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM A CXX, 107–115.
[13] DENKSTEIN, V., 1953: O úkolech historické archeologie, ČNM A CXXII, 219–223.
[14] DROBNÁ, Z., 1953: Husitský polní tábor u Kunratic, Historie a vojenství 2, 197–200.
[15] DVOŘÁKOVÁ, V., 1987: Václav Mencl (16. 1. 1905 Plzeň – 27. 7. 1978 Sušice). In: Chadraba, R. a kol., Kapitoly z českého dějepisu umění II., 317–325. Praha.
[16] FROLÍK, J., 1991: K užití formulářů v terénní archeologické práci, Archeologické forum 2, 50–52.
[17] FROLÍK, J. et al., 2000: Frolík, J.–Maříková-Kubková, J.–Růžičková, E.–Zeman, A., Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů, Castrum Pragense 3, Praha.
[19] VAN GIFFEN, A. E., 1924: Ein neolithischer Grabhügel mit Holzkonstruktion in Harendermolen, Gem. Haren, Prov. Groningen, Niederlande, Praehistorische Zeitschrift 15, 52–61.
[20] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč a Boleslav. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého. Díl I. Kníže Václav svatý a jeho doba, 686–818, 1105–1110. Praha.
[21] HEBER, F. A., 1843–1849: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Bd. 1–7. Prag.
[22] HELLICH, J., 1923: Příspěvek k podobě zaniklých osad na Poděbradsku, Časopis pro dějiny venkova 10, 1–18, 65–78.
[23] HILBERT, K., 1914: Nové poznatky o románské bazilice na Hradě Pražském, PA XXVI, 10–15.
[24] HILBERT, K., 1934: O nálezech rotundy Václavovy. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého. Díl I. Kníže Václav svatý a jeho doba, 220–229, 1098. Praha.
[25] HLADIŠ, K., 1885: Loštické poháry, Časopis muzejního spolku olomouckého 2, 184–186.
[26] JELÍNEK, B., 1896: Materialien zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens. III. Theil – Plešivec und seine nächste Umgebung in der Vorgeschichte, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 26 (NF 16), 195–236.
[27] KLÁPŠTĚ, J., 2009: Wege und Kreuzwege der Burgwallforschung in Böhmen. In: Burgwallforschung im akademischen und öffentlichen Diskurs des 20. Jahrhunderts (Rieckhoff, S.–Grunwald, S.–Reichbach, K., edd.), 125–138. Leipzig.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2016: The Archaeology of Prague and the Medieval Czech Lands, 1100–1600. Sheffield – Bristol.
[29] KLÍR, T., 2005: Výzkumy Jana Hellicha na středověkých lokalitách Poděbradska, Studia mediaevalia Pragensia- 5, 61–111.
[30] KORBOVÁ PROCHÁZKOVÁ, L., 2011: Zaniklá středověká vesnice v poloze "Mořina" u Běštína, Studia mediaevalia Pragensia 10/1, 25–89.
[31] KUNA, M., 1987: recenze knihy Harris, E. C. 1979: Principles of archaeological stratigraphy. London – New York – Toronto – Sydney – San Francisco, PA LXXVIII, 482–484.
[32] KUNA, M.–KLÁPŠTĚ, J., 1990: Poznámky ke koncepci terénní archeologické práce, AR XLII, 435–445.
[33] LEMINGER, E., 1926: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. Praha.
[34] MATĚJČEK, A., 1925: Josef Mánes a české starožitnosti, Obzor praehistorický (Niederlův sborník) 4, 141–150.
[35] MENCL, V., 1941: Biskup Jan IV. z Dražic v dějinách české architektury, Umění (Štenc) XIII, 101–122.
[36] MENCL, V., 1942: O metodice středověkých výkopů, ZPP VI, 6–8, 17–23, 33–40.
[37] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díly 1–2. Praha.
[38] VON MOLTHEIN, A. W., 1910: Beiträge zur Geschichte mittelalterlicher Keramik, Kunst und Kunsthandwerk 13, 73–80, 404–417.
[39] NECHVÁTAL, B., 2009: Vzpomínka na Ivana Borkovského * 8. 9. 1897 – † 17. 3. 1976, AH 34, 864–866.
[40] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Korpus der münzdatierten Keramik in Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.
[41] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[42] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[43] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[44] NIEDERLE, L., 1925: Slovanské starožitnosti – oddíl kulturní. Život starých Slovanů III.2. Praha.
[45] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny. Díl I.1. Praha.
[46] PACKE, U. et al., edd., 2011: Packe, U.–Šafoval, M.–Jaremko, R., Universitas libera ucrainensis 1921–2011. München.
[47] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Starožitnosti země České III /1. Praha.
[48] PROCHÁZKA, R., 2002: recenze knihy Vladimír Nekuda: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 3. Raně středověké sídliště, AR LIV, 947–950.
[49] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[50] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1974: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.
[51] RATAJ, J.–ŠOLLE, M.–VENCL, S., 2003: Vzpomínky pracovníků Státního archeologického ústavu v Praze, AR LV, 139–165.
[52] RAZÍM, V.–NACHTMANNOVÁ, A., 2004: Ke stavebnímu vývoji hradu Dražice, Svorník 2, 67–78.
[53] REICHERTOVÁ, K., 1956: Příspěvek k datování středověké keramiky v Čechách, PA XLVII, 171–186.
[54] REICHERTOVÁ, K., 1957: K metodickým otázkám studia středověké keramiky, AR IX, 566–568.
[55] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1958: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách (1). Podklad k diskusi, Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1957, 131–150. Praha.
[56] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1959: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách, AR XI, 86–97.
[57] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1970: Medieval archaeology in Bohemia: The concept and results. In: Actes du VIIe Congrès International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques, Prague, 21–27 août 1966. Vol. 1 (Filip, J., ed.), 94–97. Prague.
[58] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie, Archeologické studijní materiály 10/2, 62–74, 173–174.
[59] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–696, 700–703, 705–715.
[60] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díly 1–15. Praha.
[61] SIMONIDES, J., 1892: Starověká hrnčířská pec v Kroměříži, Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 9, 85–88.
[62] SKALSKÝ, G., 1938: Význam hmotných památek pro dějepisné bádání, ČNM, oddíl duchovědný, CXII, 4–14.
[63] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica 11. Praha.
[64] SMETÁNKA, Z., 1970: I. pracovní porada o archeologickém výzkumu zaniklých středověkých osad v Československu, AR XXII, 605–606.
[65] SMETÁNKA, Z., 1993: Archaeology of the Middle Ages in Bohemia: its past, present and future. In: The study of medieval archaeology. European Symposium for Teachers of Medieval Archaeology, Lund 11–15 June 1990, Lund Studies in Medieval Archaeology 13 (Andersson, H.–Wienberg, J., edd.), 91–103. Stockholm.
[66] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku, Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA – Supplementum 2, 117–138.
[67] SMETÁNKA, Z., 2007: Archeolog Pražského hradu Ivan Borkovský (8. 9. 1897 – 17. 3. 1976). In: Učenci očima kolegů, žáků a následovníků. Uspořádali I. Hlaváček a J. Jedináková, 220–242. Praha.
[68] SMETÁNKA, Z.–SCHEUFLER, V., 1963: První archeologický výzkum středověké vesnice v Čechách, Český lid 50, 231–236.
[69] STEHLÍK, F., 1947: Klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle, ZPP 7, 126–142.
[70] ŠVEHLA, J., 1920: Kozí. Tábor.
[71] TRAPP, M., 1894: Funde becherartiger Gefässe in Brünn, Mittheilungen der k. k. Central-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale 20, 113–114.
[72] TUREK, R., 1966: Pražská studia slovanské archeologie v době Lubora Niederla, ČNM CXXXV, 160–165.
[73] URBAŃCZYK, P., 1998: Multi-strata sites reports as examples of attitude towards stratigraphy – historical analysis. In: Theory and practice of archaeological research. Vol. III. (Hensel, W.–Tabaczyński, S.–Urbańczyk, P., edd.), 543–553. Warszawa.
[74] VAŘEKA, P.–VESELÁ, R., 2010: F. X. Franc a zaniklé středověké vesnice, AZČ 1, 37–41.
[75] WAGNER, V., 1949: Kostel ve Vrbčanech. Jeho vznik a stavební vývoj podle archeologických nálezů. In: Cestami umění. Sborník k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka, 48–56. Praha.
[76] ZILYNSKYJ, B., 2002: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. Stručný nástin dějin. Praha.