Příběh archeologie středověku v českých zemích: prvních sto let

Variant title
The story of archaeology of the Middle Ages in the Czech lands: the first hundred years
Die Geschichte der Archäologie des Mittelalters in den böhmischen Ländern: die ersten hundert Jahre
Author: Klápště, Jan
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 2, pp. 535-551
Extent
535-551
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Nynější archeologie středověku slučuje dvě specializace, které byly po dlouhou dobu oddělené. Raným středověkem (6.–12. století) se zabývala slovanská archeologie, která se souvisle rozvíjela od konce 19. století. Pozdější středověk (13.–16. století) byl polem středověké či historické archeologie, která se v českých zemích etablovala v 50. a 60. letech 20. století. Diskutovány jsou tradice obou specializací, hlavní pozornost se ale soustřeďuje na archeologii pozdějšího středověku. Pro její počáteční stabilizaci byly rozhodující dvě schopnosti. Za prvé schopnost provádět exkavace složitých stratigrafických situací, a získávat tak kvalitní primární data; za druhé formulovat programy výzkumu tak, aby se jejich výsledky mohly stát součástí obecného historického diskursu. Rozvoj obou těchto schopností zůstává trvalým předpokladem celkového rozvoje archeologického bádání.
Contemporary archaeology of the Middle Ages blends two specializations that were separated for a long period of time. The early Middle Ages period (6th–12th centuries) was studied by Slavic archaeology which evolved continuously from the late 19th century. The late Middle Ages period (13th–16th centuries) was the subject of medieval or historical archaeology which took shape in the Czech lands in the 1950s and 1960s. The paper discusses the traditions of both these specializations, while most attention is devoted to archaeology of the late Middle Ages. Its establishment was determined by two abilities: first, the ability to conduct excavations of complex stratigraphic contexts and the provision of quality primary data; and second, the ability to formulate research programmes so that their results could become part of the general historical discourse. The development of these two abilities remains a key prerequisite for the general development of archaeological study.
Summary language
Document
References:
[1] BASS, E., 1971: Kupec archeolog. In: Postavy a siluety, 31–40. Praha.

[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.

[3] BLÁHA, J.–PELUNĚK, L. F., 2014: Ludwig Heinrich Jeitteles (1830–1883). Příspěvek k osobnosti přírodovědce, gymnazijního profesora a prvního archeologa Olomouce, VVM 66 – Supplementum 2, 23–29.

[4] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy, Mediaevalia archaeologica 3, 179–301.

[5] BORKOVSKÝ, I., 1940: Staroslovanská keramika ve střední Evropě. Studie k počátkům slovanské kultury. Praha.

[6] BORKOVSKÝ, I., 1941: Soběslavská hradba v Rožmberském paláci na Pražském hradě, ZPP 5, 113–123.

[7] BOUZEK, J. et al., 2010: Bouzek, J.–Gojda, M.–Klápště, J.–Macháček, J.–Měřínský, Z.–Podborský, V.–Vařeka, P., Česká archeologie na rozcestí, AR LXII, 712–714.

[8] ČERMÁK, K., 1896: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, PA XVII, 213–224.

[9] ČERMÁK, K., 1903: Památky z kommendy pruských rytířů v Drobovicích u Čáslavě, PA XX, 381–388.

[10] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Podle původních pramenů, místních studií a výzkumů archaeologických. Brno.

[11] ČIŽMÁŘ, M., 2001: Jaroslav Böhm a moravská archeologie, AR LIII, 757–762.

[12] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM A CXX, 107–115.

[13] DENKSTEIN, V., 1953: O úkolech historické archeologie, ČNM A CXXII, 219–223.

[14] DROBNÁ, Z., 1953: Husitský polní tábor u Kunratic, Historie a vojenství 2, 197–200.

[15] DVOŘÁKOVÁ, V., 1987: Václav Mencl (16. 1. 1905 Plzeň – 27. 7. 1978 Sušice). In: Chadraba, R. a kol., Kapitoly z českého dějepisu umění II., 317–325. Praha.

[16] FROLÍK, J., 1991: K užití formulářů v terénní archeologické práci, Archeologické forum 2, 50–52.

[17] FROLÍK, J. et al., 2000: Frolík, J.–Maříková-Kubková, J.–Růžičková, E.–Zeman, A., Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů, Castrum Pragense 3, Praha.

[18] GERRARD, C., 2003: Medieval archaeology. Understanding traditions and contemporary approaches. London – New York. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.4324/9780203468463 | DOI 10.4324/9780203468463

[19] VAN GIFFEN, A. E., 1924: Ein neolithischer Grabhügel mit Holzkonstruktion in Harendermolen, Gem. Haren, Prov. Groningen, Niederlande, Praehistorische Zeitschrift 15, 52–61.

[20] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč a Boleslav. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého. Díl I. Kníže Václav svatý a jeho doba, 686–818, 1105–1110. Praha.

[21] HEBER, F. A., 1843–1849: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Bd. 1–7. Prag.

[22] HELLICH, J., 1923: Příspěvek k podobě zaniklých osad na Poděbradsku, Časopis pro dějiny venkova 10, 1–18, 65–78.

[23] HILBERT, K., 1914: Nové poznatky o románské bazilice na Hradě Pražském, PA XXVI, 10–15.

[24] HILBERT, K., 1934: O nálezech rotundy Václavovy. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého. Díl I. Kníže Václav svatý a jeho doba, 220–229, 1098. Praha.

[25] HLADIŠ, K., 1885: Loštické poháry, Časopis muzejního spolku olomouckého 2, 184–186.

[26] JELÍNEK, B., 1896: Materialien zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens. III. Theil – Plešivec und seine nächste Umgebung in der Vorgeschichte, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 26 (NF 16), 195–236.

[27] KLÁPŠTĚ, J., 2009: Wege und Kreuzwege der Burgwallforschung in Böhmen. In: Burgwallforschung im akademischen und öffentlichen Diskurs des 20. Jahrhunderts (Rieckhoff, S.–Grunwald, S.–Reichbach, K., edd.), 125–138. Leipzig.

[28] KLÁPŠTĚ, J., 2016: The Archaeology of Prague and the Medieval Czech Lands, 1100–1600. Sheffield – Bristol.

[29] KLÍR, T., 2005: Výzkumy Jana Hellicha na středověkých lokalitách Poděbradska, Studia mediaevalia Pragensia- 5, 61–111.

[30] KORBOVÁ PROCHÁZKOVÁ, L., 2011: Zaniklá středověká vesnice v poloze "Mořina" u Běštína, Studia mediaevalia Pragensia 10/1, 25–89.

[31] KUNA, M., 1987: recenze knihy Harris, E. C. 1979: Principles of archaeological stratigraphy. London – New York – Toronto – Sydney – San Francisco, PA LXXVIII, 482–484.

[32] KUNA, M.–KLÁPŠTĚ, J., 1990: Poznámky ke koncepci terénní archeologické práce, AR XLII, 435–445.

[33] LEMINGER, E., 1926: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. Praha.

[34] MATĚJČEK, A., 1925: Josef Mánes a české starožitnosti, Obzor praehistorický (Niederlův sborník) 4, 141–150.

[35] MENCL, V., 1941: Biskup Jan IV. z Dražic v dějinách české architektury, Umění (Štenc) XIII, 101–122.

[36] MENCL, V., 1942: O metodice středověkých výkopů, ZPP VI, 6–8, 17–23, 33–40.

[37] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díly 1–2. Praha.

[38] VON MOLTHEIN, A. W., 1910: Beiträge zur Geschichte mittelalterlicher Keramik, Kunst und Kunsthandwerk 13, 73–80, 404–417.

[39] NECHVÁTAL, B., 2009: Vzpomínka na Ivana Borkovského * 8. 9. 1897 – † 17. 3. 1976, AH 34, 864–866.

[40] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Korpus der münzdatierten Keramik in Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.

[41] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.

[42] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.

[43] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

[44] NIEDERLE, L., 1925: Slovanské starožitnosti – oddíl kulturní. Život starých Slovanů III.2. Praha.

[45] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny. Díl I.1. Praha.

[46] PACKE, U. et al., edd., 2011: Packe, U.–Šafoval, M.–Jaremko, R., Universitas libera ucrainensis 1921–2011. München.

[47] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Starožitnosti země České III /1. Praha.

[48] PROCHÁZKA, R., 2002: recenze knihy Vladimír Nekuda: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 3. Raně středověké sídliště, AR LIV, 947–950.

[49] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.

[50] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1974: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.

[51] RATAJ, J.–ŠOLLE, M.–VENCL, S., 2003: Vzpomínky pracovníků Státního archeologického ústavu v Praze, AR LV, 139–165.

[52] RAZÍM, V.–NACHTMANNOVÁ, A., 2004: Ke stavebnímu vývoji hradu Dražice, Svorník 2, 67–78.

[53] REICHERTOVÁ, K., 1956: Příspěvek k datování středověké keramiky v Čechách, PA XLVII, 171–186.

[54] REICHERTOVÁ, K., 1957: K metodickým otázkám studia středověké keramiky, AR IX, 566–568.

[55] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1958: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách (1). Podklad k diskusi, Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1957, 131–150. Praha.

[56] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1959: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách, AR XI, 86–97.

[57] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1970: Medieval archaeology in Bohemia: The concept and results. In: Actes du VIIe Congrès International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques, Prague, 21–27 août 1966. Vol. 1 (Filip, J., ed.), 94–97. Prague.

[58] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie, Archeologické studijní materiály 10/2, 62–74, 173–174.

[59] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–696, 700–703, 705–715.

[60] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díly 1–15. Praha.

[61] SIMONIDES, J., 1892: Starověká hrnčířská pec v Kroměříži, Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 9, 85–88.

[62] SKALSKÝ, G., 1938: Význam hmotných památek pro dějepisné bádání, ČNM, oddíl duchovědný, CXII, 4–14.

[63] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica 11. Praha.

[64] SMETÁNKA, Z., 1970: I. pracovní porada o archeologickém výzkumu zaniklých středověkých osad v Československu, AR XXII, 605–606.

[65] SMETÁNKA, Z., 1993: Archaeology of the Middle Ages in Bohemia: its past, present and future. In: The study of medieval archaeology. European Symposium for Teachers of Medieval Archaeology, Lund 11–15 June 1990, Lund Studies in Medieval Archaeology 13 (Andersson, H.–Wienberg, J., edd.), 91–103. Stockholm.

[66] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku, Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA – Supplementum 2, 117–138.

[67] SMETÁNKA, Z., 2007: Archeolog Pražského hradu Ivan Borkovský (8. 9. 1897 – 17. 3. 1976). In: Učenci očima kolegů, žáků a následovníků. Uspořádali I. Hlaváček a J. Jedináková, 220–242. Praha.

[68] SMETÁNKA, Z.–SCHEUFLER, V., 1963: První archeologický výzkum středověké vesnice v Čechách, Český lid 50, 231–236.

[69] STEHLÍK, F., 1947: Klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle, ZPP 7, 126–142.

[70] ŠVEHLA, J., 1920: Kozí. Tábor.

[71] TRAPP, M., 1894: Funde becherartiger Gefässe in Brünn, Mittheilungen der k. k. Central-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale 20, 113–114.

[72] TUREK, R., 1966: Pražská studia slovanské archeologie v době Lubora Niederla, ČNM CXXXV, 160–165.

[73] URBAŃCZYK, P., 1998: Multi-strata sites reports as examples of attitude towards stratigraphy – historical analysis. In: Theory and practice of archaeological research. Vol. III. (Hensel, W.–Tabaczyński, S.–Urbańczyk, P., edd.), 543–553. Warszawa.

[74] VAŘEKA, P.–VESELÁ, R., 2010: F. X. Franc a zaniklé středověké vesnice, AZČ 1, 37–41.

[75] WAGNER, V., 1949: Kostel ve Vrbčanech. Jeho vznik a stavební vývoj podle archeologických nálezů. In: Cestami umění. Sborník k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka, 48–56. Praha.

[76] ZILYNSKYJ, B., 2002: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. Stručný nástin dějin. Praha.