Variant title
Seventy years of archaeological research into the Middle Hillfort sites in the Uherské Hradiště region and the current state of knowledge of the "Isle of St. George"
Siebzig Jahre archäologische Grabungen an mittelburgwallzeitlichen Fundstätten in der Region Uherské Hradiště und der gegenwärtige Kenntnisstand zur sog. St. Georgsinsel
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 2, pp. 809-829
Extent
809-829
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-2-14
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143430
Type: Article
Language
Czech
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Abstract(s)
Od objevu a odborného výzkumu prvních zděných velkomoravských staveb (resp. pozůstatků zdiva či negativů základů) ve Starém Městě "Na Valách" a ještě týž rok ve Starém Městě "Špitálkách" uplynulo 70 let. Toto výročí se stalo podnětem k zamyšlení se nad stavem výzkumů i nad možnými perspektivami dalšího vývoje. V pozadí převratných objevů staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace zůstalo jejich detailnější vyhodnocení, ale i nivní poloha tzv. ostrova sv. Jiří (přibližně dnešní historické jádro Uherského Hradiště). Obraz aglomerace, který byl výzkumy během 50. až 80. let 20. století vytvořen, je novějšími záchrannými aktivitami a prospekcí pozvolna korigován.
Seventy years have passed since the discovery of and research into the first Great Moravian masonry structures (or the remains of masonry and the negatives of foundations) in Staré Město – "Na Valách" and Staré Město – "Špitálky". This anniversary gave rise to reflections on the state of research and the possible perspectives of its further direction. The groundbreaking discoveries in the Staré Město and Uherské Hradiště agglomeration were not accompanied by detail assessment of the finds and did not involve the floodplain site of the "Isle of St. George" (approximately the present-day historical centre of Uherské Hradiště). The picture of the agglomeration created by research spanning the 1950s and 1980s has been gradually corrected, thanks to the latest rescue activities and prospection.
Summary language
Document
References:
[1] BARTÍK, J.–CHRÁSTEK, T., 2018: Uherské Hradiště. Mariánské náměstí, PV 59, č. 2, 276–277.
[2] BEROUŠEK, J.–KOVÁČIK, P., 1998: Příspěvek k historické topografii Uherského Hradiště, SPFFBU M 3, 63–76.
[3] BRAVERMANOVÁ, M. a kol., 2018: Bravermanová, M.–Dobisíková, M.–Frolík, J.–Kaupová, S.–Stránská, P.–Světlík, I.–Vaněk, D.–Velímský, P.–Votrubová, J., Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě, AR LXX, 260–293.
[4] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tom. V, fasc. 1 (1253–1266) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1974.
[5] CIBULKA, J., 1958: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. Praha.
[6] ČIŽMÁŘ, M.–GEISLEROVÁ, K.–UNGER, J., edd., 2000: Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno.
[7] DRESLER, P. a kol., 2010: Dresler, P.–Humlová, B.–Macháček, J.–Rybníček, M.–Škojec, J.–Vrbová-Dvorská, J., Dendrochronologické datování raně středověké aglomerace na Pohansku u Břeclavi. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 112–138, 750–752. Brno.
[8] DRESLER, P.–VÁGNER, M., 2013: Geofyzikální průzkum Masarykova náměstí a lokalizace kostela sv. Jiří, Slovácko LIV (2012), 155–164.
[9] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 1990: Výsledky archeologického výzkumu v Uherském Hradišti v letech 1987–1988, Slovácko XXXI, 147–163.
[10] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2001: Výzkum na Otakarově ulici v Uherském Hradišti – některé otázky vývoje velkomoravského hradiska. In: Velká Morava mezi východem a západem. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Spisy AÚ AV ČR Brno 17 (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 115–121. Brno.
[11] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2020: Archeologie o Uherském Hradišti v době velkomoravské – výzkumy, lidé, povodně (40 let od zahájení plošných výzkumů), AH 45, 785–807.
[12] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské. Brno.
[13] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní poměry v 6.–10. století. In: Velká Morava mezi východem a západem. Sborník příspěvků z mezinárodní konference (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 124–137. Brno.
[14] GALUŠKA, L., 2014: Staré Město – Uherské Hradiště. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 178–183. Brno.
[15] GALUŠKA, L., v tisku: Devítky ve významných datech objevů velkomoravské architektury na Uherskohradišťsku, Slovácko LXI (2019).
[16] GALUŠKA, L. a kol., 2019: Galuška, L.–Hochmanová-Vávrová, V.–Hrubý, V.–Mitáček, J., Uherské Hradiště-Sady. 500 let křesťanství ve střední Evropě. I. katalog pohřebiště. Brno.
[17] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: Archeologický skanzen v Modré u Velehradu: velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. Modrá.
[18] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Památník Velké Moravy. Staré Město, Uherské Hradiště, Modrá, sv. Kliment u Osvětiman. 2. rozšířené vydání. Uherské Hradiště.
[19] HANÁK, K., 1932: Po stopách zašlých hradisk na půdě staroslovanského Velehradu, Sborník Velehradský NŘ 3, 5–9.
[20] HANÁK, K., 1933: Výroční zpráva o činnosti spolku, Sborník velehradský NŘ 4, 4–6.
[21] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
[22] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ 44, 19–59, 65–70.
[23] HRUBÝ, V., 1965a: Byl nalezen hrob věrozvěsta Metoděje? In: Almanach Velká Morava. Moravské muzeum Brno, 147–149. Brno.
[24] HRUBÝ, V., 1965b: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[25] CHRÁSTEK, T., 2010: Archeologický výzkum na katastru obce Modrá-Hrubý díl v roce 2009, Slovácko LI (2009), 167–184.
[26] KALISZOVÁ, D., 1990: 8. sezóna výzkumu na Otakarově ulici v Uherském Hradišti (okr. Uherské Hradiště), PV 1987, 62–63.
[27] KALISZOVÁ, D., 1991: 9. sezóna výzkumu na Otakarově ulici v Uherském Hradišti (okr. Uherské Hradiště), PV 1988, 50–51.
[28] KOHOUTEK, J.–PROCHÁZKA, R., 1993: Uherské Hradiště, Hradební ul. – Růžová ul. (SPT Telecom). Rukopis nálezové zprávy 581/98. Uloženo v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[29] KOHOUTEK, J.–PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), PV 1993–1994, 251–254.
[30] KONEČNÝ, L.–KUDĚLKA, Z.–MALINOVÁ, R.–SAMEK, B., 1977/1978: Výzkum románské architektury na Moravě I, SPFFBU F 21/22, 39–42.
[31] LÁTKOVÁ, M., 2019: Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic. Brno.
[32] MACHÁČEK, J., 2014: Pohansko u Břeclavi. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 184–187. Brno.
[33] MACHÁČEK, J. a kol., 2007: Macháček, J.–Doláková, N.–Dresler, P.–Havlíček, P.–Hladilová, Š.–Přichystal, A.–Roszková, A.–Smolíková, L., Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí, AR LIX, 278–314.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2001: Hradisko sv. Klimenta. In: Konference Pohansko 1999: 40 let od zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav-Pohansko. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I/2000 (Měřínský, Z., ed.), 159–184. Brno.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2013: Kostel a kaple sv. Jiří v Uherském Hradišti, Slovácko LIV (2012), 141–154.
[36] MENOUŠKOVÁ, D.–DRESLER, P.–PELIKÁN, O., 2019: K průběhu a rozsahu destrukce kamenného objektu z Uherského Hradiště, Protzkarovy ulice, Slovácko LX (2018), 81–94.
[37] NEVĚŘIL, J., 1940: Archeologické vykopávky na Velehradě na podzim r. 1911, Sborník velehradský 11, 76–80.
[38] ONDRUŠ, V., 1965: Velkomoravský kostel na hradisku sv. Klimenta. In: Almanach Velká Morava. Moravské muzeum Brno, 112–115. Brno.
[39] PAVELČÍK, J., 1996: Uherské Hradiště – Mariánské náměstí, kašna. Nálezová zpráva 409/96. Archiv archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[40] POLÁČEK, L., 2014: Velkomoravská církevní architektura. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 87–91. Brno.
[41] POLÁČEK, L.–MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., edd., 2010: Frühmittelaterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle. Internationale Tagungen in Mikulčice. Band VIII. Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, v. v. i. Brno.
[42] POULÍK, J., 1950: Objev druhého kostela ve Starém Městě, AR II, 12–21.
[43] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1983: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1981 (okr. Uherské Hradiště), PV 1981, 62–64.
[44] SKLENÁŘ, K., 1977: Slepé uličky archeologie. Praha.
[45] SNÁŠIL, R., 1981: Osídlení území města v pravěku a časné době dějinné. Nové archeologické výzkumy. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 39–79, 488–498. Brno.
[46] SNÁŠIL, R., 1986: Výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea za období 1981–1985, Slovácko XXVIII, 33–46.
[47] SNÁŠIL, R., 1991–1992: Zpráva o archeologických výzkumech a přírůstcích Slováckého muzea v roce 1991, Slovácko XXXIII–XXXIV, 117–129.
[48] SNÁŠIL, R., 2001: "Capella Morauorum" a "templum sub titulo s. Clementis", Slovácko XLII (2000), 177–194.
[49] SNÁŠIL, R.–KRUŤA, T.–STLOUKAL, M., 1994: Výzkum v Uh. Hradišti-Rybárnách v roce 1986, část I. – materiály, Slovácko XXXV (1993), 115–147.
[50] SNÁŠIL, R.–KRUŤA, T.–STLOUKAL, M., 1995: Výzkum v Uh. Hradišti-Rybárnách v roce 1986, část II. – interpretace (petrografie, antropologie), Slovácko XXXVI (1994), 73–78.
[51] SNÁŠIL, R.–NOVOTNÝ, J., 1985: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1983 (okr. Uherské Hradiště), PV 1983, 71–74.
[52] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981a: Archeologické výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1979 (okr. Uherské Hradiště), PV 1979, 53–54.
[53] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981b: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části dolnomoravského úvalu, Slovácko XXIII, 9–58.
[54] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1982: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1980 (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 52–55.
[55] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1984: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1982 (okr. Uherské Hradiště), PV 1982, 63–65.
[56] ŠEJVLOVÁ, L.–OTTENWELTER, E.–FROLÍK, J., 2014: Zhotovení repliky stříbrných gombíků z raně středověkého pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě – Herstellung von Repliken von silberknöpfen vom frühmittelalterlichen Gräberfeld im lumbe-Garten auf der prager burg, AH 39, 248–259.
[57] ŠKRDLA, P.–VAŠKOVÝCH, M.–GALUŠKA L., 2007: Na dávné jantarové stezce. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 31–58. Uherské Hradiště.
[58] UDPHUAY, S.–PAUL, V. L.–EVERETT, M. E.–WARDEN, R. B., 2010: Ground-penetrating radar imaging of twelfth century Romanesque foundations beneath the thirteenth century Gothic abbey church of Valmagne, France, Archaeological Prospection 17, 199. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1002/arp.383 | DOI 10.1002/arp.383
[59] VAŠKOVÝCH, M., 2014: Modrá (okr. Uherské Hradiště), PV 55, 237–238.
[60] VITULA, P., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), PV 1993–1994, 254–256.
[61] WITTEN, A. J., 2006: Handbook of Geophysics and Archaeology. London.
[62] ZELNITIUS, A., 1933: Stručný přehled archeologie a archeologického výzkumu v okresu Uhersko-hradišťském, Sborník velehradský NŘ 10, 14–18.
[63] ZELNITIUS, A., 1946: Slovíčko o velkomoravském Velehradě, Sborník velehradský NŘ 14, 95–110.
[2] BEROUŠEK, J.–KOVÁČIK, P., 1998: Příspěvek k historické topografii Uherského Hradiště, SPFFBU M 3, 63–76.
[3] BRAVERMANOVÁ, M. a kol., 2018: Bravermanová, M.–Dobisíková, M.–Frolík, J.–Kaupová, S.–Stránská, P.–Světlík, I.–Vaněk, D.–Velímský, P.–Votrubová, J., Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě, AR LXX, 260–293.
[4] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tom. V, fasc. 1 (1253–1266) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1974.
[5] CIBULKA, J., 1958: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. Praha.
[6] ČIŽMÁŘ, M.–GEISLEROVÁ, K.–UNGER, J., edd., 2000: Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno.
[7] DRESLER, P. a kol., 2010: Dresler, P.–Humlová, B.–Macháček, J.–Rybníček, M.–Škojec, J.–Vrbová-Dvorská, J., Dendrochronologické datování raně středověké aglomerace na Pohansku u Břeclavi. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 112–138, 750–752. Brno.
[8] DRESLER, P.–VÁGNER, M., 2013: Geofyzikální průzkum Masarykova náměstí a lokalizace kostela sv. Jiří, Slovácko LIV (2012), 155–164.
[9] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 1990: Výsledky archeologického výzkumu v Uherském Hradišti v letech 1987–1988, Slovácko XXXI, 147–163.
[10] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2001: Výzkum na Otakarově ulici v Uherském Hradišti – některé otázky vývoje velkomoravského hradiska. In: Velká Morava mezi východem a západem. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Spisy AÚ AV ČR Brno 17 (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 115–121. Brno.
[11] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2020: Archeologie o Uherském Hradišti v době velkomoravské – výzkumy, lidé, povodně (40 let od zahájení plošných výzkumů), AH 45, 785–807.
[12] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské. Brno.
[13] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní poměry v 6.–10. století. In: Velká Morava mezi východem a západem. Sborník příspěvků z mezinárodní konference (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 124–137. Brno.
[14] GALUŠKA, L., 2014: Staré Město – Uherské Hradiště. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 178–183. Brno.
[15] GALUŠKA, L., v tisku: Devítky ve významných datech objevů velkomoravské architektury na Uherskohradišťsku, Slovácko LXI (2019).
[16] GALUŠKA, L. a kol., 2019: Galuška, L.–Hochmanová-Vávrová, V.–Hrubý, V.–Mitáček, J., Uherské Hradiště-Sady. 500 let křesťanství ve střední Evropě. I. katalog pohřebiště. Brno.
[17] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: Archeologický skanzen v Modré u Velehradu: velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. Modrá.
[18] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Památník Velké Moravy. Staré Město, Uherské Hradiště, Modrá, sv. Kliment u Osvětiman. 2. rozšířené vydání. Uherské Hradiště.
[19] HANÁK, K., 1932: Po stopách zašlých hradisk na půdě staroslovanského Velehradu, Sborník Velehradský NŘ 3, 5–9.
[20] HANÁK, K., 1933: Výroční zpráva o činnosti spolku, Sborník velehradský NŘ 4, 4–6.
[21] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
[22] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ 44, 19–59, 65–70.
[23] HRUBÝ, V., 1965a: Byl nalezen hrob věrozvěsta Metoděje? In: Almanach Velká Morava. Moravské muzeum Brno, 147–149. Brno.
[24] HRUBÝ, V., 1965b: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[25] CHRÁSTEK, T., 2010: Archeologický výzkum na katastru obce Modrá-Hrubý díl v roce 2009, Slovácko LI (2009), 167–184.
[26] KALISZOVÁ, D., 1990: 8. sezóna výzkumu na Otakarově ulici v Uherském Hradišti (okr. Uherské Hradiště), PV 1987, 62–63.
[27] KALISZOVÁ, D., 1991: 9. sezóna výzkumu na Otakarově ulici v Uherském Hradišti (okr. Uherské Hradiště), PV 1988, 50–51.
[28] KOHOUTEK, J.–PROCHÁZKA, R., 1993: Uherské Hradiště, Hradební ul. – Růžová ul. (SPT Telecom). Rukopis nálezové zprávy 581/98. Uloženo v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[29] KOHOUTEK, J.–PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), PV 1993–1994, 251–254.
[30] KONEČNÝ, L.–KUDĚLKA, Z.–MALINOVÁ, R.–SAMEK, B., 1977/1978: Výzkum románské architektury na Moravě I, SPFFBU F 21/22, 39–42.
[31] LÁTKOVÁ, M., 2019: Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic. Brno.
[32] MACHÁČEK, J., 2014: Pohansko u Břeclavi. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 184–187. Brno.
[33] MACHÁČEK, J. a kol., 2007: Macháček, J.–Doláková, N.–Dresler, P.–Havlíček, P.–Hladilová, Š.–Přichystal, A.–Roszková, A.–Smolíková, L., Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí, AR LIX, 278–314.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2001: Hradisko sv. Klimenta. In: Konference Pohansko 1999: 40 let od zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav-Pohansko. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I/2000 (Měřínský, Z., ed.), 159–184. Brno.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2013: Kostel a kaple sv. Jiří v Uherském Hradišti, Slovácko LIV (2012), 141–154.
[36] MENOUŠKOVÁ, D.–DRESLER, P.–PELIKÁN, O., 2019: K průběhu a rozsahu destrukce kamenného objektu z Uherského Hradiště, Protzkarovy ulice, Slovácko LX (2018), 81–94.
[37] NEVĚŘIL, J., 1940: Archeologické vykopávky na Velehradě na podzim r. 1911, Sborník velehradský 11, 76–80.
[38] ONDRUŠ, V., 1965: Velkomoravský kostel na hradisku sv. Klimenta. In: Almanach Velká Morava. Moravské muzeum Brno, 112–115. Brno.
[39] PAVELČÍK, J., 1996: Uherské Hradiště – Mariánské náměstí, kašna. Nálezová zpráva 409/96. Archiv archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[40] POLÁČEK, L., 2014: Velkomoravská církevní architektura. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 87–91. Brno.
[41] POLÁČEK, L.–MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., edd., 2010: Frühmittelaterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle. Internationale Tagungen in Mikulčice. Band VIII. Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, v. v. i. Brno.
[42] POULÍK, J., 1950: Objev druhého kostela ve Starém Městě, AR II, 12–21.
[43] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1983: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1981 (okr. Uherské Hradiště), PV 1981, 62–64.
[44] SKLENÁŘ, K., 1977: Slepé uličky archeologie. Praha.
[45] SNÁŠIL, R., 1981: Osídlení území města v pravěku a časné době dějinné. Nové archeologické výzkumy. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 39–79, 488–498. Brno.
[46] SNÁŠIL, R., 1986: Výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea za období 1981–1985, Slovácko XXVIII, 33–46.
[47] SNÁŠIL, R., 1991–1992: Zpráva o archeologických výzkumech a přírůstcích Slováckého muzea v roce 1991, Slovácko XXXIII–XXXIV, 117–129.
[48] SNÁŠIL, R., 2001: "Capella Morauorum" a "templum sub titulo s. Clementis", Slovácko XLII (2000), 177–194.
[49] SNÁŠIL, R.–KRUŤA, T.–STLOUKAL, M., 1994: Výzkum v Uh. Hradišti-Rybárnách v roce 1986, část I. – materiály, Slovácko XXXV (1993), 115–147.
[50] SNÁŠIL, R.–KRUŤA, T.–STLOUKAL, M., 1995: Výzkum v Uh. Hradišti-Rybárnách v roce 1986, část II. – interpretace (petrografie, antropologie), Slovácko XXXVI (1994), 73–78.
[51] SNÁŠIL, R.–NOVOTNÝ, J., 1985: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1983 (okr. Uherské Hradiště), PV 1983, 71–74.
[52] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981a: Archeologické výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1979 (okr. Uherské Hradiště), PV 1979, 53–54.
[53] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981b: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části dolnomoravského úvalu, Slovácko XXIII, 9–58.
[54] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1982: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1980 (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 52–55.
[55] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1984: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1982 (okr. Uherské Hradiště), PV 1982, 63–65.
[56] ŠEJVLOVÁ, L.–OTTENWELTER, E.–FROLÍK, J., 2014: Zhotovení repliky stříbrných gombíků z raně středověkého pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě – Herstellung von Repliken von silberknöpfen vom frühmittelalterlichen Gräberfeld im lumbe-Garten auf der prager burg, AH 39, 248–259.
[57] ŠKRDLA, P.–VAŠKOVÝCH, M.–GALUŠKA L., 2007: Na dávné jantarové stezce. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 31–58. Uherské Hradiště.
[58] UDPHUAY, S.–PAUL, V. L.–EVERETT, M. E.–WARDEN, R. B., 2010: Ground-penetrating radar imaging of twelfth century Romanesque foundations beneath the thirteenth century Gothic abbey church of Valmagne, France, Archaeological Prospection 17, 199. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1002/arp.383 | DOI 10.1002/arp.383
[59] VAŠKOVÝCH, M., 2014: Modrá (okr. Uherské Hradiště), PV 55, 237–238.
[60] VITULA, P., 1997: Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště), PV 1993–1994, 254–256.
[61] WITTEN, A. J., 2006: Handbook of Geophysics and Archaeology. London.
[62] ZELNITIUS, A., 1933: Stručný přehled archeologie a archeologického výzkumu v okresu Uhersko-hradišťském, Sborník velehradský NŘ 10, 14–18.
[63] ZELNITIUS, A., 1946: Slovíčko o velkomoravském Velehradě, Sborník velehradský NŘ 14, 95–110.