Diskontinuity historické archeologie v Čechách? : několik poznámek ke studiu středověkých elit

Variant title
Discontinuities of historical archaeology in the Czech lands? : some notes on the study of the medieval elites
Diskontinuitäten der historischen Archäologie in Tschechien? : einige Anmerkungen zum Studium mittelalterlicher Eliten
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 2, pp. 831-853
Extent
831-853
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Studium středověkých elit je jedním z tradičních témat české historické archeologie. Přesto je možno sledovat v této problematice několik výrazných tematických, chronologických i regionálních zlomů a jako nespojité lze jednoznačně charakterizovat i badatelské komunity, které se této problematice věnují. Cílem příspěvku je postihnout tyto diskontinuity a následně pojmenovat příčiny jejich existence v kontextu vývoje české medievistiky i veřejného diskursu. Na tuto analýzu navazuje diskusně orientovaná část, která na vybraných příkladech (akcenty výzkumu centrálních míst předpřemyslovských Čech, koncept tzv. přemyslovské domény, archeologický obraz počátků šlechty, tradice typologizací hradů a tvrzí) poukáže na teoretické a konceptuální limity, které před sebe česká archeologie středověkých elit dobrovolně stavěla a staví. Závěrem jsou identifikována možná východiska a navrženy kroky nutné ke zlepšení stávající situace.
The study of the medieval elites is one of the traditional subjects of Czech historical archaeology. However, several distinct theme, chronological and regional discrepancies can be traced within this field; besides, the research communities that devote themselves to these issues can be certainly characterized as disparate. This contribution seeks to identify these discontinuities and to determine their causes in the context of the development of the Czech medieval studies and in the public discourse. This analysis is followed by a discussion-based section which demonstrates on selected examples (key issues of research into central locations of pre-Přemyslid Bohemia, the concept of the so-called Přemyslid domain, the archaeological image of the origins of the nobility, and the traditional typology of castles and manors) the theoretical and conceptual limits which Czech archaeology of the medieval elites has deliberately set itself, in the past and now. The paper closes with the identification of possible points of departure and with proposed steps needed to improve the existing situation.
Summary language
Note
  • Publikační výstup vznikl za podpory projektu Archeologický informační systém České republiky – druhá generace (AIS-2; CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001439).
  • Der vorliegende Publikationsbeitrag entstand unter Förderung des Projektes Das archäologische Informationssystem der Tschechischen Republik – zweite Generation (AIS-2; CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001439).
Document
References:
[1] ALTHOFF, G., 2020: Rules and Rituals in Medieval Power Games: A German Perspective . Leiden.

[2] AMČR: Archeologická mapa České republiky [online]. Dostupné z: http://www.archeologickamapa.cz/.

[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2014: Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců . Praha.

[4] BIERBRAUER, V., 2004: Zur ethnischen Interpretationen in der frühgeschichtlichen Archäologie . In: Suche nach der Ursprüngen. Von den Bedeutung des frühen Mittelalters (Pohl, W., ed.), 45–84. Wien.

[5] BINDING, G., 1996: Deutsche Königspfalzen: non Karl dem Großen bis Friedrich II. (765–1240) . Darmstadt.

[6] BOHÁČOVÁ, I. et al., 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku . Praha.

[7] BOHÁČOVÁ, I.–PODLISKA, J. et al., 2015: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté . Praha.

[8] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2014: "Ausgangspunkte" – zur Methode der Altstraβenforschung . In: Tradition – Umgelstaltung – Innovation. Transformationsprozesse im hohen Mittelalter. Praehistorica 31/2 (Gringmuth-Dallmer, E.–Klápště, J., edd.), 743–755. Praha.

[9] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech . Praha.

[10] BRATHER, S., 2004: Ethnische Interpretationen in der frühgeschichtlichen Archäologie. Geschichte, Grundlagen und Alternativen . Berlin.

[11] BOOS, A., 1993: Die Ruine Flossenbürg: Auferstehung einer Burg des hohen und späten Mittelalters . Weiden.

[12] BRATHER, S.–GEUENICH, D.–HUTH, C., 2009: Historia archaeologica. Festschrift für Heiko Steuer zum 70. Geburtstag . Berlin.

[13] COLLINS, R., 2008: Die Fredegar-Chroniken . Hannover.

[14] CREIGHTON, O., 2012: Early European Castles. Aristocracy and Authority, AD 800–1200 . Bristol.

[15] CURTA, F., 2009: The archaeology of service settlements in Eastern Europe . In: Central and Eastern Europe in the Middle Ages (Gorecki, P.–van Deusen, N., edd.), 30–41. London – New York.

[16] ČECHURA, J., 2015: Sex v době temna. Sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660–1770) . Praha.

[17] DRAGOUN, Z. et al., 2002: Románské domy v Praze . Praha – Litomyšl.

[18] DURDÍK, T., 2000: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století , CB 7, 17–50.

[19] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách . Praha.

[20] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[21] DURDÍK, T., 2009a: Hrad Přimda . In: Mašek, M.–Sommer, P.–Žemlička, J. et al., Vladislav II., druhý král z Přemyslova rodu, 191–202. Praha.

[22] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě . Praha.

[23] FOUCALT, M., 1997: Der Mensch ist ein Erfahrungstier. Gespräch mit Ducio Trombadori . Frankfurt am Main.

[24] GADAMER, H.-G., 2010: Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky . Praha.

[25] GRAUS, F., 1965: Raně středověké družiny a jejich význam při vzniku států ve střední Evropě , ČČH 13, 1–18.

[26] GRAUS, F., 1980: Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter . Sigmaringen.

[27] GRUNWALD, S., 2019: Burgwallforschung in Sachsen. Ein Beitrag zur Wissenschaftsgeschichte der deutschen Prähistorischen Archäologie zwischen 1900 und 1961 . Bonn.

[28] GUREVIČ, A. J., 2008: Feudalismus před soudem historiků aneb o středověké "rolnické civilizaci" , Dějiny – teorie – kritika 1, 7–38.

[29] HASIL, J., 2018: Chebsko v raném středověku. Archeologie středoevropského regionu v 7.–12. století . Praha.

[30] HASIL, J., v tisku: The Chronicle of the Czechs and its Spatial Structures: The Landscapes of Cosmas of Prague . In: Historiography and Identity V. Historiography and Identity in the New Europe, c. 1000–1300 (Pohl, W.–Borri, F., edd.). Turnhout.

[31] HASIL, J.–PROFANTOVÁ, N.–LEVÁ, K., 2020: Kovové artefakty jako klíč ke krajině a společnosti předpřemyslovských Čech , AH 45, 7–42.

[32] HASIL, J.–ŠTEFAN, I., 2018: Eine Festung bei Prag: der frühmittelalterliche Burgwall in Prag-Královice . In: 50 Jahre Archäologie in Thunau am Kamp: Festschrift für Herwig Friesinger (Nowotny, E.–Obenaus, M.–Uzunoglu-Obenaus, S., edd.), 202–218. Krems.

[33] HASIL, J.–VAN RENSVOUDE, I., 2019: Introduction . In: Cosmae Pragensis Chronica Bohemorum – Cosmas of Prague. The Chronicle of the Czechs (Bak, J. M.–Rychterová, P., edd.), X–LIX. Budapest – New York.

[34] HECHBERGER, W., 2005: Adel im fränkisch-deutschen Mittelalter. Zur Anatomie eines Forschungsproblems . Stuttgart.

[35] CHARVÁT, P., 1987: K otázce soukromého vlastnictví půdy na Velké Moravě , AR XXXIX, 672–679.

[36] JAN, L., 2000: Vznik zemského soudu a správa Moravy . Brno.

[37] JAN, L., 2007: Dominium generale a dominium speciale – jeden mýtus české historiografie . In: Inter laurum et olivam (Šouša, J.–Ebelová, I., edd.), 645–652. Praha.

[38] JAN, L., 2007a: Skrytý půvab "středoevropského modelu" , ČČH 105, 873–902.

[39] JAN, L., 2007b: K počátkům české šlechty. Družina, beneficium, pozemkové vlastnictví . In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 45–52. Praha.

[40] JAN, L., 2009: Hereditas, výsluha, kastelánie. Několik poznámek k terminologii a metodologii současné historiografie přemyslovského období , ČMM CXXVIII, 461–472.

[41] JAN, L., 2015: Co byla beneficia a beneficiáři v přemyslovské monarchii? In: X. sjezd českých historiků. Sv. 6 (Zářický, A.–Kadlec, P.–Závodná, M., edd.), 45–51. Ostrava.

[42] JUROK, J., 2000: Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku. Majetková a sociální struktura, politická moc a kulturní reprezentace šlechty a feudality v českém státě ve 13. – první polovině 17. století . Nový Jičín.

[43] KALHOUS, D., 2011–2013: České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století . Praha.

[44] KALHOUS, D., 2018: Creating bonds, creating memories. Monasteries Kladruby and Opatovice in twelfth century and their forgeries , Studia historica Brunensia 65, 38–50.

[45] KARBUSICKÝ, V., 1980: Anfänge der historischen Überlieferung in Böhmen. Ein Beitrag zum vergleichenden Studium der mittelalterlichen Sängerepen . Köln.

[46] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Dějepis a archeologie: příbuzenství jak se patří . In: Dějiny ve věku nejistot (Klápště, J.–Plešková, E.–Žemlička, J., edd.), 96–109. Praha.

[47] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku . Praha.

[48] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Adel, Burg und Herrschaft – eine ewig strittige Problematik der tschechischen Mediävistik? In: Adel, Burg und Herrschaft an der "Grenze". Österreich und Böhmen (Birngruber, K.–Schmid, C., edd.), 225–238. Linz.

[49] KOLEKTIV 1998–2005: Encyklopedie českých tvrzí . Praha.

[50] KOVÁŘ, D., 2011: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka . České Budějovice.

[51] KUBEŠ, J., 2008: Vývoj obytné jednotky v sídlech vyšší šlechty z českých zemí (1550–1750) , Svorník 6, 79–90.

[52] KUBŮ, F., 1997: Štaufská ministerialita na Chebsku . Cheb.

[53] KUNA, M. et al., 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století . Praha.

[54] KVĚTINA, P. et al., 2015: Minulost, kterou nikdo nezapsal . Červený Kostelec.

[55] LAVAL, F., 2013: Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel . Rkp. disertační práce, Ústav pro archeologii, FF UK v Praze.

[56] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku , AR LXVIII, 47–90.

[57] MACEK, J., 1997: Česká středověká šlechta . Praha.

[58] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? , AR LVII, 100–138.

[59] MACHÁČEK, J., 2008: Středoevropský model a jeho archeologické testování , ČČH 106, 598–626.

[60] MEDUNA, P., 2009: Curia Radonice – výjimka nebo pravidlo? Stručné zamyšlení nad knížecími dvory v raném středověku . In: Mašek, M.–Sommer, P.–Žemlička, J., et al., Vladislav II., druhý král z Přemyslova rodu, 203–211. Praha.

[61] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady . Praha.

[62] NEUSTUPNÝ, E., 2010: Teorie archeologie . Plzeň.

[63] NODL, M., 2007: Pozdně středověká transformace Kosmova mýtu o počátcích práv a zákonů kmene Čechů. Kronikáři dvorského okruhu, Maiestas Carolina, Ondřej z Dubé a Viktorin Kornel ze Všehrd . In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 189–207. Praha.

[64] NOVÁČEK, K. et al., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty . Plzeň.

[65] NOVÁK, D., 2019: Současné otázky evropské kastelologie a jejich reflexe v českém prostředí – Aktuelle Fragen der europäischen Burgenkunde und ihre Reflexion in Tschechien, AH 44, 7–27.

[66] NOVÁK, D., 2019a: Funkční klasifikace a vývoj vrchnostenských sídel ve středověkých a raně novověkých Čechách , PA CX, 307–382.

[67] NOVOTNÝ, R., 2007: Úloha zemského soudu pro formování panského stavu . In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 241–250. Praha.

[68] PATZOLD, S., 2012: Das Lehnswesen . München.

[69] PETRÁČEK, T., 2012: Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek. Fenomén darovaných lidí přemyslovských zemí 10.–12. století . Praha.

[70] PETRÁŇ, J., 1976: Skladba pohusitské aristokracie v Čechách. Úvod do diskuse . In: Proměny feudální třídy v Čechách v pozdním feudalismu. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 1 (Petráň, J., ed.), 9–80. Praha.

[71] PETRÁŇ, J. et al., 1985–1997: Dějiny hmotné kultury . Praha.

[72] PROFANTOVÁ, N., 2000: Slovanské výšinné sídliště z Třebovle, okr. Kolín. K problému napodobení cizích předloh v keramice , AR LII, 647–664.

[73] PROFANTOVÁ, N., 2017: New data about the earliest of Early Medieval hill-forts and hill-sites (8–1st half of 9th cent) in central Bohemia . In: Archäologische Studien zum frühen Mittelalter (Fusek, G., ed.), 99 – 114. Nitra.

[74] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Avar Type Finds in Bohemia and the Traces of its Local Production . In: Two Sides of a Belt Strap End. Avars on the north and south of the Kaghanate. Zagreb.

[75] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2003: Archeologie a historie aneb "jak vykopávat" dějiny? In: Dějiny ve věku nejistot (Klápště, J.–Plešková, E.–Žemlička, J., edd.), 239–250. Praha.

[76] PROFANTOVÁ, N.–TOMKOVÁ, K., 2018: Strongholds and material culture of the Bohemian elite in the Early Přemyslid period . In: Kouřil, P.–Procházka, R., et al., Moravian and Silesian strongholds of the tenth and eleventh centuries in the context of Central Europe, 261–282. Brno.

[77] PROFANTOVÁ, N. et al., 2010–2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště . Praha.

[78] PROCHÁZKA, M., 2008: 75 let od výzkumu tvrze Královice , ASČ 12, 767–772.

[79] RAZÍM, V., 2004: Nad počátky hradů české šlechty , AR LVI, 176–214.

[80] ROGERS, E., 1983: Diffusion of Innovations . New York.

[81] RUDOLF, T., 1957: Die frühmittelalterlichen Stämmegebiete in Böhmen . Praha.

[82] RUDOLF, T., 1982: Čechy v raném středověku . Praha.

[83] RYKL, M., 2008: Obytná část dispozice středověké tvrze v Čechách , Svorník 6, 33–68.

[84] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze Království českého . Praha.

[85] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku 2. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu . Praha.

[86] SLÁMA, J., 1987: K počátkům hradské organizace v Čechách . In: Typologie raně feudálních slovanských států (Žemlička, J., ed.), 175–190. Praha.

[87] SLÁMA, J., 1989: Střední Čechy v raném středověku 3. Archeologie o počátcích přemyslovského státu . Praha.

[88] SLÁMA, J., 2003: Kosmovy záměrné omyly . In: Dějiny ve věku nejistot (Klápště, J.–Plešková, E.–Žemlička, J., edd.), 261–267. Praha.

[89] SMETÁNKA, Z., 2015: Dva domy v jiřské ulici a jeden v podhradí. Ze vzpomínek a rozpomínek na proměny archeologie středověku . In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště (Boháčová, I.–Sommer, P., edd.), 503–521. Praha.

[90] STEPHAN, H.-G., 2010: Der Solling im Mittelalter. Archäologie – Landschaft – Geschichte im Weser- und Leinebergland. Siedlungs- und Kulturlandschaftsentwicklung. Die Grafen von Dassel und Nienover . Dormagen.

[91] STEUER, H., 1997: Waagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig. Funde des 11. bis 13. Jahrhunderts aus Europa als Quellen zur Handels- und Währungsgeschichte . Köln.

[92] ŠIMŮNEK, R., 2013: Reprezentace české středověké šlechty . Praha.

[93] ŠOLLE, M., 1984: Staroslovanské hradisko: charakteristika, funkce, vývoj a význam . Praha.

[94] ŠTEFAN, I., 2011: Great Moravia, statehood and archaeology: the "decline and fall" of one early medieval polity . In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 333–354. Bonn.

[95] ŠTEFAN, I., 2019: Čí je ta krajina? Rozhovory s Janem Klápště o středověku i našem světě . Praha.

[96] TOMÁŠEK, M. et al., 2015: 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska . Praha – Brno.

[97] TŘEŠTÍK, D., 1971: K sociální struktuře přemyslovských Čech. Kosmas o knížecím vlastnictví půdy a lidí , ČČH 19, 537–567.

[98] TŘEŠTÍK, D., 2001: Vznik Velké Moravy . Praha.

[99] TŘEŠTÍK, D., 2001a: K poměru archeologie a historie , AR LIII, 357–361.

[100] TŘEŠTÍK, D.–ŽEMLIČKA, J., 2007: O modelech vývoje přemyslovského státu , ČČH 105, 122–164.

[101] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku . Cheb.

[102] VANÍČEK, V., 1994: Strukturální proměny české státnosti ve starším středověku . In: VII. sjezd českých historiků, 127–151. Praha.

[103] VANÍČEK, V., 2003: Strukturální vývoj sociálních elit v českých zemích do roku 1310 (Základní vývojové tendence metodologické souvislosti) . In: Genealogia. Stan i perspektywy badań nad spoleczeństwem Polski średniowiecznej ne tle porównawczym (Pakulski, J.–Wroniszewski, J., edd.), 233–300. Toruń.

[104] VANÍČEK, V., 2007: Sociální mentalita české šlechty: urozenost, rytířství, reprezentace (Obecné souvislosti, pojetí družiny, "modernizační" trend) . In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 141–188. Praha.

[105] VANÍČEK, V., 2011: "Středověká modernizace" jako koncept strukturální proměny pro středovýchodní Evropu . In: Dynamika przemian społecznych i religijnych w średniowieczu (Grabarczyk, T.–Nowak, T., edd.), 11–37. Warszawa.

[106] VANÍČEK, V., 2015: Paradoxy marxistické medievistiky z pohledu současnosti (koncept státotvorné družiny raného středověku v české a německé historiografii) . In: X. sjezd českých historiků. Svazek IV (Tářický, A.–Kadlec, P.–Závodná, M., edd.), 13–39. Ostrava.

[107] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) , AR LXII, 535–554.

[108] VAŠÍČEK, Z., 2006: Archeologie, historie, minulost . Praha.

[109] VYKYPĚL, B., 2004: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích . Etymologie jako pomocná věda historická. Brno.

[110] WEST, C., 2013: Reframing the Feudal Revolution. Political and Social Transformation Between Marne and Moselle, c. 800 – c. 1100 . Cambridge.

[111] WIHODA, M., 2007: Kníže a jeho věrní. Kosmas o světě předáků a urozených . In: Šlechta, moc a reprezentace ve středověku (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 9–29. Praha.

[112] ŽEMLIČKA, J., 2003: České 13. století: "privatizace" státu , ČČH 101, 509–540.

[113] ŽEMLIČKA, J., 2009: O "svobodné soukromosti" pozemkového vlastnictví (K rozsahu a kvalitě velmožské držby v přemyslovských Čechách) , ČČH 107, 269–308.

[114] ŽEMLIČKA, J., 2012: K pozemkové výbavě české nobility ve starším středověku , ČČH 110, 189–233.

[115] ŽEMLIČKA, J., 2016: "Dvacet pánů" české země (k vymezení panujícího rodu v 11. a 12. století) , ČMM CXVII, 293–309.