Archeologie ve službách národní emancipace – dva příklady z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska

Archeologie je vědním oborem, který je nucen pohotově reagovat na aktuální společenské klima. Archeolog sám je produktem své doby a není tak schopen aktuální společenský diskurz zcela pominout. Z minulosti navíc existuje dostatek příkladů, kdy badatelé své poznatky museli upravovat podle konkrétního politického zadání. Archeologie tak často sloužila k obhajování různých nacionalistických nároků, především těch územních. Předložený článek je případovou studií z jihoslovanského prostoru. Na příkladech tzv. bosenských pyramid a raně středověkých chorvatských pohřebišť ukazuji, že archeologie je v podmínkách nestabilní společensko-politické situace pro národní požadavky využitelná i v dnešní době.

Archaeology is a discipline which has to promptly react to the current social climate. An archaeologist himself is a product of his time and is thus not able to completely disregard the current social discourse. Moreover, we know examples from the past where the researchers had to modify their knowledge according to specific political assignments. Archaeology thus often served to advocate various nationalistic requirements, above all the territorial claims. The presented article is a case study from the southern Slavic area. The examples of the so-called Bosnian pyramids and early medieval Croatian cemeteries demonstrate that in an unstable social-political situation, archaeology can be used also today for national claims.