Idea uherské státnosti a Slované ve středověkých uherských kronikářských textech

Title: Idea uherské státnosti a Slované ve středověkých uherských kronikářských textech
Variant title:
  • The idea of Hungarian statehood and Slavs in medieval Hungarian chronicler texts
Author: Téra, Michal
Source document: Porta Balkanica. 2021, vol. 12, iss. 1-2, pp. [53]-66
Extent
[53]-66
  • ISSN
    1804-2449 (print)
    2570-5946 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
The birth of the Hungarian state was not only related to the Hungarian invasion of Central Europe and the destruction of Great Moravia, but also to the intensive cooperation between the Hungarians and the Slavs. The Slavs passed on knowledge to the Hungarians about agriculture, crafts and settled life in general, they provided them with Christianity and also knowledge of the functioning of state structures. The Slavic aristocracy actively participated in the establishment of the Kingdom of Hungary. Nevertheless, this Slavic contribution to the formation of medieval Hungarian society is not reflected in Hungarian medieval chronicles. In these texts, which have been preserved from the period between the beginning of the 13th and the end of the 15th century, the role of the Slavs in the establishment of the Hungarian state is hardly mentioned. The chronicles rely on the old Hungarian historical tradition, connect the old Hungarians with the Huns, claim that the Arpad family had an inherited claim to Pannonia, describe a ritual treaty that took the Hungarians to the land of previous rulers, and describe victorious battles with local Slavs and its legendary rulers. In these chronicles, the Slavs appear only as a controlled and submissive ethnic group, which plays only a passive role in the establishment of the Hungarian state. Medieval chronicles thus laid the foundation for the so-called theory of subjugation, with which modern Hungarian nationalism operated from the 18th century. The only exception to these texts is the so-called Hungarian-Polish chronicle, which originated at the court of the Arpad prince and viceroy of Croatia Koloman in the 13th century. This chronicle describes the connection between the Slavic and Hungarian elements in the very beginning of the Hungarian state and the Christianization that originated from the Slavs to the Hungarians.
Zrození maďarského státu souviselo nejen s maďarskou invazí do střední Evropy a zničením Velké Moravy, ale také s intenzivní spoluprací mezi Maďary a Slovany. Slované předávali Maďarům znalosti o zemědělství, řemeslech a usedlém životě obecně, prostředkovali jim křesťanství a také znalosti o fungování státních struktur. Slovanská aristokracie se aktivně podílela na založení Uherského království. Tento slovanský příspěvek k formování středověké maďarské společnosti se nicméně neodráží v maďarských středověkých kronikách. V těchto textech, které se dochovaly z období mezi počátkem 13. a koncem 15. století, se role Slovanů při vzniku maďarského státu téměř nezmiňuje. Kroniky se opírají o starou maďarskou historickou tradici, spojují staré Maďary s Huny, tvrdí, že rod Arpádů měl zděděný nárok na Panonii, popisuje rituální smlouvu, která Maďary přivedla do země předchozích vládců, a popisuje vítězné bitvy s místními Slovany a jejich legendárními vládci. V těchto kronikách se Slované objevují pouze jako kontrolovaná a podrobená etnická skupina, která hraje při vzniku maďarského státu pouze pasivní roli. Středověké kroniky tak položily základ takzvané teorii podrobení, kterou moderní maďarský nacionalismus využíval od 18. století. Jedinou výjimkou z těchto textů je takzvaná Uhersko-polská kronika, která vznikla na dvoře arpádovského knížete a místokrále Chorvatska Kolomana ve 13. století. Tato kronika popisuje souvislost mezi slovanskými a maďarskými prvky na samém počátku uherského státu a christianizaci, která pronikala od Slovanů k Maďarům.
References
[1] ADAM BRÉMSKÝ. (2009) Činy biskupů hamburského kostela. Velká kronika evropského Severu. Přeložila Libuše Hrabová. Praha: Argo.

[2] COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM. (1923) Berolini: Wiedmannsche Buchhandlung.

[3] GALLI ANONIMI CRONICA ET GESTA SIVE PRINCIPIUM POLONORUM. (1864) In Monumenta Poloniae historica/Pomniki dziejowe Polski. Tom pierwszy. Lwów: August Bielowski.

[4] GALLUS ANONYMUS. (2009) Kronika a činy polských knížat a vládců. Přeložil Josef Förster. Praha: Argo.

[5] HELMOLD Z BOSAU. (2012) Kronika Slovanů. Přeložil Jan Zdichynec. Praha: Argo.

[6] HELMOLDI PRESBYTERI BOSOVIENSIS CRONICA SLAVORUM. (1937) Johann Lappenberg – Bernhard Schmeidler (eds.). Hannoverae: Hahnische Buchhandlung.

[7] CHRONICA HUNGARO-POLONICA. (1969) Pars 1. (Textus cum varietate lectionum). B. Karaczony (ed.). Szeged: Universitas Szegedensis.

[8] JOHANNES DE THUROCZ. (2014) Chronica Hungarorum/Kronika Jána z Turca. Přeložil Július Sopko. Bratislava: Perfekt.

[9] JORDANES. (2012) Gótské dějiny/Římské dějiny. Přeložil Stanislav Doležal. Praha: Argo.

[10] KOSMOVA KRONIKA ČESKÁ. (2005) Přeložili Karel Hrdina a Marie Bláhová. Praha – Litomyšl: Paseka.

[11] KRONIKA anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum. (2000) Přeložil Vincent Múcska. Budmerice: Vydavateľstvo RAK.

[12] KRONIKA UHORSKÝCH KRÁĽOV zvaná Dubnická. Historické rozprávanie neznámeho autora o minulosti Uhorského kráľovstva od výbojov Hunov do Európy až po sobáš Mateja Korvína s Beatricou. (2004) Přeložil Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo RAK.

[13] KRONIKA WĘGIERSKA I CZESKA. (1823) Warszawa: Hipolit Kownacki.

[14] LEGENDY A KRONIKY KORUNY UHERSKÉ. (1988) Přeložili Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová, Richard Pražák. Praha: Vyšehrad.

[15] MAGISTRI ADAM BREMENSIS GESTA HAMMABURGENSIS ECCLESIAE PONTIFICUM. (1917) Hannoverae et Lipsiae: Hahnsche Buchhandlung.

[16] MAGNAE MORAVIAE FONTES HISTORICI = Prameny k dějinám Velké Moravy. Vol. 3, Diplomata. Epistolae. Textus historici varii. (1969) Brno: Universita J. E. Purkyně.

[17] MAREK Z KÁLTU. (2016) Chronica picta – Viedenská maľovaná kronika. Přeložili Julius Sopko, Tünde Lengyelová. Bratislava: Perfekt.

[18] PROKOPIOS Z KAISAREIE. (1985) Válka s Góty. Přeložil Pavel Beneš. Praha: Odeon.

[19] SIMONIS DE KEZA. (1999) Gesta Hungarorum/The deeds of the Hungarian. László Veszprémy – Frank Schaer (eds. et transl.). Budapest: Central European University Press.

[20] ULRICH RICHENTAL. (2009) Kostnická kronika. Historické rozprávanie o meste, ktoré sa stalo stredom Európy, a čo to znamenalo pre Slovákov a Čechov. Mária Papsonová – František Šmahel – Daniela Dvořáková (eds.). Budmerice: Vydavateľstvo RAK.

[21] ПОЛНОЕ СОБРАНИЕ РУССКИХ ЛЕТОПИСЕЙ. Том второй: Ипатьевская летопись. (2001) Москва: Языки славянской культуры.

[22] BARTOŇKOVÁ D. (1965) Uherské písemné prameny o Velké Moravě. In Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity. Řada archeologicko-klasická. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.

[23] BLÁHA O. (2015) Jazyky střední Evropy. Olomouc: Univerzita Palackého.

[24] BUJNÁK P. (1933) Obrátenie Maďarov na vieru kresťanskú. In Ján Stanislav (ed.). Ríša veľkomoravská: sborník vedeckých prác. Praha: L. Mazač, s. 369–409.

[25] ELIADE M. (1997) Od Zalmoxida k Čingischánovi. Srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy. Přeložil Oldřich Kalfiřt. Praha: Argo.

[26] FONT M. (2005) Ugarsko Kraljevstvo i Hrvatska u srednjem vijeku, In Povijesni prilozi 24, 2005. Zagreb: Hrvatski institut za povijest /Croatian Institute of History, s. 7–22.

[27] GRAUS F. (2016) Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku. Přeložil Jan Dobeš. Praha: Argo.

[28] GRZESIK R. (1999). Kronika węgiersko-polska. Z dziejów polsko-węgierskich kontaktów kulturalnych w średniowieczu. Poznań: Wydawnictwo Poznańskiego towarzystwa przyjaciół nauk.

[29] GRZESIK R. (2012a) Zmagania słowackowęgierskie w postrzeganiu wspólnej historii. In Balcanica Posnaniensia. Acta et studia 19, 2012. Poznań: Instytut Historii UAM, s. 31–37.

[30] GRZESIK R. (2012b) Nowe wydanie Kroniki węgiersko-polskiej. In Studia Źródłoznawcze 50, 2012. Warszawa: Instytut Historii PAN, s. 101–105.

[31] GRZESIK R. (2019) Chorwacja i Węgry v Kronice węgiersko-polskiej. In Balcanica Posnaniensia. Acta et studia 26, 2019. Poznań: Instytut Historii UAM, s. 73–81.

[32] HOMZA M. (2009) Uhorsko-poľská kronika. Nedocenený prameň k dejinám strednej Európy. Bratislava: Post Scriptum.

[33] KUČERA M. (1974) Slovensko po páde Veľkej Moravy. Bratislava: Veda.

[34] LASIĆ L. (2011) Odnos Ugarske i Bosne do njezinog pada 1463. godine. In Rostra: Časopis studenata povijesti Sveučilišta u Zadru 4, 2011. Zadar: Sveučilište u Zadru, s. 39–59.

[35] LUKAČKA J. (1987) Úloha šlachty slovanského pôvodu při stabilizácii uhorského včasnofeudálneho štátu. In Typologie raně feudálních států. Mezinárodní konference Praha 18.-20. listopadu 1986, Ústav československých a světových dějin ČSAV: sborník příspěvků. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, s. 191–200.

[36] MARSINA R. (2013) Ku koncepcii a vývoju slovenskej historiografie. Bratislava: Post Scriptum.

[37] OTČENÁŠOVÁ S. (2012) Ako Svätopluk svoju zem za bieleho koňa predal… Vzájomné obrazy Slovákov a Maďarov v slovenských a maďarských dejepisných učebniciach vydávaných v rokoch 1918 až 1989, in: Forum Historiae 6, 2012. Etnické stereotypy v historickom výskume, s. 114–122.

[38] PINTÉROVÁ B. (2011) Pohľady maďarskej historiografie na otázku príchodu Maďarov do Karpatskej kotliny a na ich vzťahy k okoliu (od polovice 19. storočia do konca 20. storočia). In Dějiny – teorie – kritika / History – Theory – Cristicism 1, 2011. Praha: Fakulta humanitních studií UK, s. 73–109.

[39] PRAŽÁK R. (1981) Nejstarší uherská legenda Legenda sanctorum Zoerardi et Benedicti v širších historických a kulturních souvislostech své doby. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, s. 207–224.

[40] STEINHÜBEL J. (2016) Nitrianske kniežactvo. Počiatky stredovekého Slovenska. Budmerice: Vydavateľstvo RAK.

[41] ZSOLDOS A. (2004) Hrvatska i Slavonija u srednjevjekovnoj Ugarskoj kraljevini. In Kruhek M. (ed.). Hrvatsko-mađarski odnosi1102.–1918. Zbornik radova. Zagreb: Hrvatski institu za povijest, s. 19–26.

[42] ВОЛОЩУК M. M. (2005) Венгерское присутствие в Галиции в 1214–1219 годах. In Вопросы истории 12, 2005. Москва: Академия наук РФ – Институт истории, s. 97–106.

[43] ВОЛОЩУК M. M. (2010) Неизвестные страницы биографии галицкого боярина Володислава Кормильчича (1214–1232). In Древняя Русь. Вопросы медиевистики 41, 2010. Москва: Индрик, s. 17–26.