Article
| Title: | Dynamika recepce Smetanovy tvůrčí osobnosti a jeho operního díla do roku 1924 |
| Variant title: | Dynamics of reception studies of Smetana's creative personality and his opera works until 1924 |
| Author: | |
| Source document: | Musicologica Brunensia. 2021, vol. 56, iss. 1, pp. 25-42 |
| Extent: | 25-42 |
| ISSN: | 1212-0391 (print); 2336-436X (online) |
| DOI: | 10.5817/MB2021-1-2 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/144488 |
| License: | CC BY-SA 4.0 (Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní) |
PDF
Abstract(s):
While observing the dynamics of the reception studies of Smetana's creative personality and his opera works, several cultural-social as well as political milestones appeared which transformed society as well as its aesthetic needs, provoked diverse discussions about the composer's works and its influence on Czech national music and gave a new direction to the reception studies. They included, for example, the conflict between Old Czechs and Young Czechs, the premiere of Smetana's first operas, Wagner's musical reforms, the opening of the Provisional and National Theatre, Smetana's deafness and death, the International Exhibition of Music and Theatre in Vienna, the First World War, the establishment of an independent Czechoslovak state and the celebrations of the anniversary of Smetana's birth. It is characteristic of Smetana's works that they were not received unambiguously both during his life and later and he himself did not immediately become a generally accepted and recognized personality. Although during his life he received society-wide renown from both the Czech lay public and experts and he was recognized as the reformer of Czech musical life and music and the creator of their modern forms, which has not been questioned since, the process of discovering and understanding his works to their full extent was long. The thesis provides a basic description of how the perception of Smetana's creative personality and works developed and the dynamics it acquired from the first reflections during his life until 1924, when extensive celebrations of the 100th anniversary of the composer's birth took place, which are until today considered the absolute climax of the activities celebrating Smetana, which have not been surpassed in terms of intensity and quality until the present day.
Keywords:
reception studies; Bedřicha Smetana; Smetana’s operas; music battles about Smetana; National Theatre in Prague; The International Exhibition for Music and the Drama
Note:
Studie vznikla v rámci projektu řešeného s podporou Grantové agentury ČR (č. 20-19382S): Bedřich Smetana. Korespondence III (1875–1879). Kritická edice. Tématu se věnuje také jedna z kapitol disertační práce VIKTOROVÁ, Kateřina. Pražská recepce Smetanových oper 1900–1924. FF MU, Brno 2020, 243 s.
References:
[1] BARTOŠ, Josef. Mezinárodní hudební festival v Praze 1924. Smetana, 1924, roč, 14, č. 5–6, s. 65−73.
[2] BERKOVEC, Jiří – JIRÁNEK, Jaroslav – SMOLKA, Jaroslav. Reflexe Smetanova díla a odkazu. In KUNA, Milan (ed.). Sto let odkazu Bedřicha Smetany. Příspěvky a studie z konference hudebně vědecké oblasti Svazu českých skladatelů a koncertních umělců v Praze. Praha: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1985, s. 93–104.
[3] BRÁFOVÁ, Libuše. Rieger, Smetana, Dvořák. Praha: Fr. A. Urbánek, 1913.
[4] ČECHOVÁ, Olga. K historii Společnosti Bedřicha Smetany. In KUNA, Milan (ed.). Sto let odkazu Bedřicha Smetany. Příspěvky a studie z konference hudebně vědecké oblasti Svazu českých skladatelů a koncertních umělců v Praze. Praha: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1985, s. 207–216.
[5] ČORNEJ, Petr. Historici, historiografie a dějepis. Karolinum, 2016.
[6] FUKAČ, Jiří – PAVLÍČKOVÁ, Jana. Sémantická otevřenost jako faktor recepce Smetanova díla. In KUNA, Milan (ed.). Sto let odkazu Bedřicha Smetany. Příspěvky a studie z konference hudebně vědecké oblasti Svazu českých skladatelů a koncertních umělců v Praze. Praha: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1985, s. 133–146.
[7] HEJDA, František Karel. Slavná redakce "Dalibora"! Dalibor, 1889, roč. 11, č. 4, s. 30–31.
[8] HELFERT, Vladimír. K letošním Smetanovým oslavám, Pražská lidová revue, 1909, roč. 5, č. 5. s. 137–139.
[9] HELFERT, Vladimír. Smetanismus a Wagnerianismus. Smetana, 1911, roč. 1, č. 11.
[10] HELFERT, Vladimír. Náš hudební život ve válce. Úkol našeho umění a zejména hudby. Národní divadlo. Česká operní tvorba a Národní divadlo. Naše doba, 1915, roč. 22, č. 3, s. 268–271.
[11] HELFERT, Vladimír. Smetanova výstava. Smetana, 1917, roč. 7, č. 8–9, s. 113–115.
[12] HELFERT, Vladimír (Štědroň, Bohumír ed.). O Smetanovi (Soubor statí a článků). Praha: Hudební Matice, 1950.
[13] HELFERT, Vladimír. Cesty za novým stylem. Otázka Smetanovy tradice. In Vybrané studie I. O hudební tvořivosti. Praha: Editio Supraphon, 1970.
[14] HNILIČKA, Alois. B. Smetana a spory v letech sedmdesátých o češství děl jeho. In Rozhledy po životě a významu Bedřicha Smetany, Praha: Mojmír Urbánek, 1924, s. 107–120.
[15] HOFFMEISTER, Karel. Smetanův "Dalibor". Dalibor, 1900, roč. 22, č. 28, s. 221–222.
[16] HOLUBOVÁ, Eliška. Smetanismus. In FUKAČ, Jiří – VYSLOUŽIL, Jiří (red.). Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
[17] [HOSTINSKÝ, Otakar] Smetanovy dopisy. Dalibor, 1885, roč. 7, č. 18–19, s. 173–175.
[18] HOSTINSKÝ, Otakar. Česká hudba 1864–1904, Praha 1909.
[19] HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu. Vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1 1901, 2 1941, s. 233–268.
[20] HOSTINSKÝ, Otakar. O zpěvohrách Smetanových. In HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu. Vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1941, s. [377]–439.
[21] HOSTINSKÝ, Otakar. Zevnější úspěchy zpěvoher Smetanových. In HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu. Vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1941, s. 440–449.
[22] HUML, Jiří. In Almanach na památku tisícího provedení Prodané nevěsty souborem Národního divadla v Praze 30. května. Praha: Národní divadlo, 1927.
[23] CHVÁLA, Emanuel. Otevření Národního divadla. Dalibor, 1881, roč. 3, č. 18, s. [139]–141.
[24] KADLEC, Petr. Pražská recepce Smetanových oper 1884–1900. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2006. Magisterská diplomová práce.
[25] KREJČÍ, František Václav. Bedřich Smetana. Praha: Pelcl, 1900.
[26] KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. II. část. Praha: Jos. R. Vilímek, 1947.
[27] LOŠŤÁK, Ludvík. Chromatické hromobití. Praha: Nákladem vlastním, [1900].
[28] LÖWENBACH, Jan. První apoštol hudby Smetanovy, Hudební revue, 1908, roč. 1, č. 7, s. [329]–351.
[29] MINDL, Josef. Opera Národního divadla v minulosti a budoucnosti. Hudební revue, 1911, roč. 4, č. 10, s. 529–533.
[30] MOJŽÍŠOVÁ, Olga. Odkaz Bedřicha Smetany – vývoj a proměny jeho recepce. In Národní identita/y. Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Česká hudební rada, 2012, s. 39–45.
[31] MOJŽÍŠOVÁ, Olga. Smetanovský dluh české muzikologie – písemné prameny jako předmět zájmu smetanovského bádání. Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 1, s. 153–164. | DOI 10.5817/MB2015-1-13
[32] NEJEDLÝ, Zdeněk. Zpěvohry Smetanovy. Praha: J. Otto, 1908.
[33] NEJEDLÝ, Zdeněk. Bedřich Smetana a kulturní politika F. L. Riegra, Praha: Melantrich, 1915.
[34] NEJEDLÝ, Zdeněk. Katalog Smetanovy výstavy v Praze 1917. [Praha]: nákladem Smetanovy výstavy, [1917].
[35] NEJEDLÝ, Zdeněk. Seznam památek ze života a díla Bedřicha Smetany vystavených na Smetanově výstavě pořádané Sborem pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v Praze v jubilejním roce 1924 v síních Umělecko-průmyslového musea v Praze. Praha: Sbor pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v Praze, [1924].
[36] NEJEDLÝ, Zdeněk. Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu. Praha: Sbor pro zřízení druhého Národního divadla v Praze, 1936.
[37] [NERUDA, Jan]. Feuilleton. Národní listy, 28. 2. 1875, roč. 15, č. 58, s [2].
[38] OTTLOVÁ, Marta – POSPÍŠIL, Milan. K motivům českého wagnerismu a wagnerianismu. In Bedřich Smetana a jeho doba. Vybrané studie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997, s. 96–110.
[39] PACLT, Jaromír. Vídeň 1892 – most do světa. Divadelní revue, 1994, č. 2, s. 35.
[40] PALA, František. Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila, II. díl. Praha: Divadelní ústav, 1964, s. 270–274, s. 297–309.
[41] PECHAČ, Marek. Reflexe díla Richarda Wagnera v osmdesátých letech 19. století v českých zemích. FF UP, Olomouc 2011. Diplomová práce.
[42] PIVODA, František. Hovorna. Panu Bedřichu Smetanovi, prvnímu kapelníku české opery. Pokrok, 3. 3. 1870, roč. 2, č. 61, s. 3.
[43] P. [PROCHÁZKA, Ludevít]. Dalibor. Národní listy. 18. 5. 1868, č. 137, roč. 8, s. 3.
[44] PUJMAN, František. Smetanovský brevíř. Praha: Fr. Borový, 1917.
[45] REITTEREROVÁ, Vlasta – REITTERER, Hubert. Slovanský element a vídeňské (hudební) divadlo. In Slovanství a česká kultura v 19. století. "Slavme slavně slávu Slávóv slavných". Praha: KLP, 2006.
[46] REITTEREROVÁ, Vlasta. Dvě první vídeňské Prodané nevěsty a jejich představitelé /Theater an der Wien 1893, Hofoper 1896/. Musicalia, 2016, č. 1–2, s. 22–36).
[47] SÉQUARDTOVÁ, Hana. Sto let Smetanova tvůrčího odkazu. In Kuna 1985, s. 105-112.
[48] SCHMORANZ, Gustav. Dvacátý rok Národního divadla 1902–1903. Praha: Nakladatelství Národního divadla, 1903.
[49] [SMETANA, Bedřich]. Veřejný život hudební v Praze. I. Opera. Národní listy, 15. 7. 1864, roč. 4, č. 190, s. 1.
[50] STECKER, Karel. K otázce Smetanismu a Wagnerianismu. Praha: Nákladem vlastním, 1911.
[51] STECKER, Karel. Otakar Hostinský a jeho význam pro tvorbu Bedřicha Smetany. Praha: Fr. A. Urbánek, 1912.
[52] ŠALDA, František Xaver. Poznávání Smetany. Venkov, 20. 1. 1918, roč., 13, č. 18, s. 2–3.
[53] ŠALDA, František Xaver. Mladá hudební generace v Čechách. In Kritické projevy 3. Praha: Melantrich, 1950, s. 231–232. Stať původně vyšla In Die Zeit. Wiener Wochenschrift für Politik, Volkswirtschaft, Wissenschaft und Kunst, 6. 3. 1897, Bd. 10, Nr. 127, s. 154–156.
[54] ŠUBERT, František Adolf. České Národní divadlo na první mezinárodní divadelní výstavě ve Vídni r. 1892. Sepsal a sestavil Fr. A. Šubert, Praha 1892.
[55] ŠUBERT, František Adolf. K výpravě Národního divadla do Vídně roku 1892. Dalibor, 1909, roč. 31, č. 29–36, s. 48.
[56] ŠUBERT, František Adolf. Feuilleton Smetanovský. Národní politika, 29. 4. 1915, roč. 33, č. 118, s. 2–3.
[57] tt. Česká opera. Hudební listy, 1874, roč. 5, č. 16. s. 68.
[58] VIKTOROVÁ, Kateřina. Recepce Smetanových oper v éře Karla Kovařovice. Opus musicum, 2018, roč. 50, č. 6, s. 6–37.
[59] X. Zpěv Přemysla. Dalibor, 1874, roč. 2, č. 6. s. 44–45.
[60] WAISAR, Alfons. Soupis pozůstalosti Bedřicha Smetany. In Zprávy Společnosti Bedřicha Smetany 1, Praha: nákladem Společnosti Bedřicha Smetany, 1931–1932, s. 38–52.
[61] [ZELENÝ, Václav Vladimír]. První rok v Národním divadle. Dalibor, 1884, roč. 6, č. 44, s. 433–434.
[62] [?] Zprávy z Prahy a z venkova. Dalibor, 1874, roč. 2, č. 33, s. 262.
[63] [?] Zprávy domácí a z venkova. Hudební listy, 1874, roč. 5, č. 34, s. 138.
[64] [?] Vom böhmischen Theater. Belehrendes und Unterhaltendes. II. Politik, 13. 9. 1874, roč. 13, č. 251, s. [2].
[65] [?] Oslava 50. výročí prvního provozování "Prodané nevěsty". Národní listy, 31. 5. 1916, roč. 56, č. 150, s. 3.
[66] [?] Program jubilejních slavností Bedřicha Smetany. Smetana, 1923, roč. 13, č. 7–8, s. 97–99.
[67] [?] Mezinárodní hudební festival 1924. Listy Hudební Matice, 1924, roč. 3, č. 8, s. 300−301.
